This chapter looks at the shared services, functional units and thematic areas of public administration of the Czech Republic "from above" and provides both definitions of key concepts and elements of the architecture of the VS and an overview of central shared eGovernment services available for use in local architectures of authorities. The basic pillars and future directions of eGovernment development can be covered by the key shared services, functional units or thematic areas described below. Through them, central shared eGovernment services as well as shared agency services are provided, which are summarised in architectural vision of eGovernment. The shared services, functional units and thematic areas described in this section are obligatory to be taken into account in the information concept of the authority and in the architecture of the authority on the basis of Law 365/2000 Coll. and Information concept of the CR according to Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by authorities.
Thematic areas
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and the architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices.
Agendový model je základem byznys architektury veřejné správy a základem řízení výkonu digitálních služeb veřejné správy. Všechny agendy veřejné správy jsou zapsány spolu s legislativním ukotvením v Registru práv a povinností včetně definice OVM v agendách působících. V souladu s touto registrací pak OVM musejí vykonávat svoje činnosti a poskytovat svoje služby. Registr práv a povinností dále definuje údaje v agendách vedené a pravidla pro jejich využívání jinými agendami resp. agendovými informačními systémy tyto agendy podporujícími.
Základ agendového modelu výkonu veřejné správy byl vytvořen při implementaci základních registrů ve veřejné správě. Agendový model definuje působnost a činnosti OVS v jednotlivých agendách – souhrn všech činností ve všech agendách, ve kterých OVS působí, definuje působnost OVS. Orgány veřejné správy mají veškeré své veřejnoprávní činnosti definovány popsáním působnosti v jednotlivých agendách.
Agendy veřejné správy jsou nejen právní rámce pro fungování orgánů veřejné moci, ale i základní rámce pro realizaci procesů jako činností a pro evidenci a spravování a využívání údajů v rámci principu propojeného datového fondu.
Existuje následující obecný rozpad toho, co je evidováno k agendě v RPP a co to obecně znamená:
Agenda je soubor činností definovaných zákonem, či zákony (příklad je agenda občanských průkazů, státní sociální podpory, evidence řidičů apod.)
Existují následující klíčové role, o kterých se hovoří i jinde v rámci architektonických dokumentů:
Klíčové role OVS v agendovém modelu veřejné správy | Role | Popis/význam hlavní činnosti |
---|---|---|
Ohlašovatel agendy | OVM, který je zodpovědný za legislativní rámec agendy, a tedy určuje i základní parametry jejího výkonu | Je gestorem právních předpisů; koordinuje výkon agendy; metodicky řídí výkon agendy; ohlašuje agendu v RPP a její podrobnosti; stanovuje působnost OVM; poskytuje buď centralizovaný AIS, nebo podmínky a standardy pro decentralizované řešení; ohlašuje a spravuje údaje v RPP, včetně údajů v rejstřících OVM a SPUU; v případě centralizovaného AIS poskytuje údaje přes referenční rozhraní ISVS |
Orgán veřejné moci působící v agendě | OVM, který působí v dané agendě. To znamená, že vykonává fakticky nějakou činnost v rámci dané agendy a k tomu využívá buď centrálně poskytnutý AIS, nebo svůj vlastní | Přihlašuje se k působnosti; vykonává jemu svěřené činnosti úředníky v jejich činnostních rolích; zapisuje do RPP údaje o své působnosti; využívá centralizovaný AIS nebo spravuje vlastní; eviduje a spravuje údaje v agendě; vykonává případně funkce editora údajů |
Soukromoprávní uživatel údajů | Subjekt, který má na základě zákona oprávnění k přístupu k údajům v základních registrech či AISech a přistupuje k nim prostřednictvím AIS spravovaného k tomu určeným OVM | Využívá údaje podle oprávnění |
Správce centralizovaného AIS pro výkon agendy | OVM, který na základě zákona spravuje centralizovaný AIS a poskytuje ho OVM působícím v agendě | Spravuje centralizovaný AIS; zpřístupňuje AIS uživatelům působících OVM; realizuje využívání referenčních údajů ze základních registrů do centralizovaného AIS; poskytuje podporu uživatelům; řeší integrační vazby AIS na další systémy |
Správce vlastního AIS, pokud není k dispozici centralizovaný AIS | Jednotlivé OVM, které pro podporu agendy využívají svůj vlastní agendový IS, protože není k dispozici sdílené centralizované řešení | Spravuje svůj vlastní AIS; zapisuje údaje o svém AIS do RPP; řeší vazby na základní registry; řeší vazby na další ISVS; řeší vazby na další svoje informační systémy; spravuje a udržuje datový fond ve svém AISu |
Orgán veřejné moci spravující AIS pro přístup soukromoprávních uživatelů | OVM, který na základě zákona vytváří a provozuje AIS, jehož prostřednictvím mohou soukromoprávní uživatelé přistupovat k údajům ze základních registrů či jiných AISů | Spravuje AIS pro SPÚ; zpřístupňuje funkce AISu soukromoprávním uživatelům; realizuje dohled nad oprávněním k využívání údajů; poskytuje soukromoprávním uživatelům údaje; zajišťuje realizaci reklamací údajů od SPÚ k editorům údajů |
Ohlašovatel agendy je podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech zodpovědný za řádné ohlášení agendy a za aktualizace agendy, a především za správnost a pravdivost údajů uvedených v agendě. Zjistí-li kdokoliv nesoulad reality s údaji, měl by to jako u dalších referenčních údajů ohlásit ohlašovateli, a ten musí agendu upravit do souladu se skutečností. To se netýká jen základních informací, ale i všech dalších referenčních a nereferenčních údajů, jako jsou činnosti, působnosti OVM, údaje v agendě, agendové informační systémy apod.
Základními povinnostmi ohlašovatele jsou:
V rámci agendy veřejné správy mohou veřejnoprávní činnosti vykonávat pouze ty orgány veřejné moci, které jsou v rámci ohlášení agendy vyznačeny jako orgány veřejné moci vykonávající působnost, a to v rámci konkrétních činností. To znamená, že po aplikaci principu referenčních údajů v Registru práv a povinností lze konstatovat, že pokud v rámci dané agendy vykonává veřejnoprávní činnost orgán veřejné moci, který nemá vyznačenou působnost, jedná se o porušení zákona a ohlašovatel agendy musí neprodleně toto napravit. To se týká nejen samotného seznamu působících orgánů veřejné moci, ale také přiřazení jejich činností. Výkon činnosti je byznysovou vazbou a odborně jej nazýváme "činnostní rolí".
Základními povinnostmi orgánů veřejné moci působících v agendě tedy jsou:
The description of the architecture of the authority and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the authority is described in Architecture of the authority in the context of the public administration and its architecture layers.
Rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How individual offices use shared services, functional units and thematic areas
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
Rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the authority and the public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the authority is described in Architecture of the authority in the context of the public administration and its layers of architecture.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the authority and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the authority is described in Architecture of the authority in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by each architecture layer and the incorporation of the requirements into the information concept and the architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its layers of architecture.
Rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the authority and the public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of requirements into the information concept and architecture of the authority is described in Architecture of the authority in the context of public administration and its layers of architecture.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
Portál je vnímán jako celý funkční celek obsahující Front-end (logika zobrazující chování směrem ke klientovi) i Back-end (logika realizující chování systému a vnitřní i vnější integraci) realizující všechny typy služeb dle Informační koncepce ČR - Informační, Interaktivní a Transakční. Z tohoto mimo jiné vyplývá, že portál je informačním systémem veřejné správy.
Portály tedy nemohou být samostatné a nepropojené aplikace, ale naopak musí se jednat o prostředek, který je integrován s informačními systémy v úřadu. Především s elektronickou spisovou službou, s agendovými informačními systémy, ale třeba i s ekonomickými systémy tam, kde se jejich prostřednictvím shromažďují údaje o výplatách či o poplatcích podle jednotlivých klientů. V případě poskytování všech 3 typů služeb se jedná o tzv. integrované on-line služby veřejné správy dle Informační koncepce ČR.
Portál má sloužit klientovi k získání informací, jako prostředek pro publikování otevřených dat, statistik a veřejných výstupů, pro elektronická podání a komunikaci klienta s úřadem. Portál musí též sloužit i držitelům zaručené elektronické identifikace jako prostředek pro získání jejich údajů, pro různé notifikace, ale třeba i pro interaktivní podání žádostí, či podání žádostí o výpisy. Klientovi musí poskytnout též tzv. profil neboli personifikovanou část, kde si portál drží základní údaje o klientovi, které zná úřad nebo které klient sdělit sám ze své vůle.
Celkové chování a interakce Portálu vůči občanům i úředníkům se nazývá User Experience (UX). Do UX patří nejen grafická podoba, ale také jazyk (forma, odbornost, …), způsob interakce, komunikační kanály, obdobné způsoby identifikace uživatelů atd. Pro snadné používání občanem je nutné, aby každý portál používal jednotné, centrálně defikované UX. Zjednodušeně řečeno jde o obdobu chování a interakce, jakou má popsaný Portál občana.
Centrálními (federujícími) portály jsou myšleny portály, které sdružují informace z dílčích portálů, zprostředkovávají interakci s portály nižší úrovně – federovanými portály (agendové a území). Na rozdíl od portálů nižší úrovně je centrálních (federujících) portálů spočetně méně a slouží především klientům pro snadné vyřízení jeho potřeb na jenom místě. V současné době jsou takovýmito portály pouze Portál veřejné správy a Portál občana (PO a PVS).
Portálem občana je myšlena transakční část Portálu veřejné správy, kde klient/občan může skrze samoobslužné služby pod svou zaručenou elektronickou identitou činit podání vůči veřejné správě a využívat její služby. Více je v samostatném funkčním celku
Agendovým portálem je myšlen portál poskytující služby logicky centralizovaného systému či systémů pro jiné orgány veřejné správy a klienty veřejné správy. Typicky jde tedy o portál správce agendy, ve kterém lze řešit služby agendy bez ohledu na místní příslušnost. Platí, že služby pro klienta musí být součástí federace a jejich služby přístupné v centrálních (federujících) portálech.
Portálem území je myšlen portál poskytující služby, které spadají pod určité území ČR, typicky kraj, obec, město, městská část, souhrnně možno označit za samosprávy. Portál území může obsahovat kromě samosprávních služeb jako např. správa místních poplatků, i služby přenesené, avšak neměla by nastat situace, kdy je služba přenesené působnosti vytvořena jen pro portál území. Je zodpovědnost věcného správce, aby vytvořil centrální prostředí pro vyřizování služeb přenesené působnosti, které portál území využije, ale nevytváří. Platí, že služby pro klienta musí být součástí federace a jejich služby přístupné v centrálních (federujících) portálech.
V případě portálu soukromoprávního uživatele údajů (také jako SPUÚ) se jedná o situaci, kdy vlastník portálu není orgán veřejné moci, ale dle své povahy je podřízen zákonu 111/2009 Sb. Může se jednat o portály poskytovatelů zdravotních služeb, soukromých pojišťoven, bank, státních podniků, apod. Takovéto portály poskytují služby, které mohou být federovány do Portálu občana, avšak pouze za předpokladu, že SPUÚ je ohlášen v rejstříku a má povinnost elektronicky ověřovat totožnost klienta.
Obyčejným portálem se v tomto smyslu myslí všechny druhy portálů dle jejich zaměření, jak je uvedeno výše, avšak tento diagram zobrazuje práci s daty. Obyčejný portál se chová jako jednotné rozhraní sloužící pro vyřízení služby, avšak její faktické vyřízení probíhá v agendovém informačním systému. Portál si obstarává veškeré údaje a další informace, které klientovi poskytuje, prostřednictvím agendového informačního systému a veškeré dokumenty, které při vyřizování služby vzniknou se musí dostat do spisové služby.
Portálem jako Agendovým informačním systémem se v tomto smyslu myslí všechny druhy portálů dle jejich zaměření, jak je uvedeno výše, avšak tento diagram zobrazuje práci s daty. Portál jako Agendový informační systém se chová jako samostatný agendový informační systém, tedy kromě samotného rozhraní pro příjem a vyřízení služby obsahuje i veškerou logiku a podporuje procesy pro její vyřízení. Portál si obstarává veškeré údaje a další informace, které klientovi poskytuje, prostřednictvím přímého napojení na informační systém základních registrů, eGSB/ISSS nebo AIS, které spravuje stejný správce jako portál. Nadále platí, že veškeré dokumenty, které při vyřizování služby vzniknou se musí dostat do spisové služby.
Úřad musí při provozování portálu zavést a změnit současné procesy orientované především na osobní kontakt s klientem. Současné portály již musí disponovat funkcionalitou propojení se zaručenou identitou dle zákona 250/2017 Sb. a musí se umět přizpůsobit situaci, kdy klient veřejné správy bude komunikovat pouze elektronicky. Začíná se tedy samotným uživatelsky přívětivým prostředím, které musí být v souladu s grafickým manuálem MVČR. Dále je potřeba formulářový engine, který umožní nejen předvyplnit veškeré státu již známé údaje z propojeného datového fondu a elektronické identity poskytnuté národní identitní autoritou. V neposlední řadě je potřeba zajistit předávání všech podání učiněné v portálu do agendových informačních systémů, ve kterých se dle agendy podání řeší a zároveň do spisové služby úřadu.
Portál podporuje samoobslužného klienta, který obsahuje jak přenesenou, tak samosprávnou působnost a obsahuje popis životních situací, ve kterých se řeší mandáty v elektronické komunikaci. Pokud portál vykonává a podporuje agendu veřejné správy dle registru práv a povinností, musí se chovat jako jakýkoliv jiný agendový informační systém a pracovat dle definice agendy.
Při předávání podání z portálu je tak potřeba mít zajištěnou funkcionalitu, která z podání vytvoří "lidsky čitelné" a "strojově čitelné" informace v rámci jednoho dokumentu, typicky formátu PDF/A3 a vyšší. Tento „kontejnerový“ formát pak slouží jak pro plnění požadavku „čitelnosti“ tak i pro zajištění požadavku na automatizované zpracování dat (vložené XML s údaji pro automatizované zpracování). Dokument musí být dále pak opatřen náležitostmi dle zákona č. 297/2016 Sb., typicky elektronickým podpisem nebo elektronickou pečetí a časovým razítkem. Lidsky čitelný formát, typicky PDF, jde do spisové služby pro evidenci a strojově čitelný formát jde od agendového systému. Při provozu portálu nezáleží na technologiích, ani infrastruktuře. Není tedy preferované ani On Premise řešení, ani cloudové řešení, vše záleží na potřebách daného úřadu a možnostech, které technologie dokáží nabídnout. Je vždy potřeba myslet na rozložení zátěže, například:
Každé řešení však musí podporovat přístup k centrálním službám eGovernmentu a dalším službám veřejné správy skrze zabezpečenou infrastrukturu Referenčního rozhraní veřejné správy. Níže uvedená pravidla pro centrální, agendové i místní portály jsou výtažkem ze studií zabývajícími se pravidly a federací portálů Boston Consulting Group - Gov.cz a NAKIT + PwC - Zpracování pravidel pro federaci portálů veřejné správy a definování cílového stavu.
Pravidla pro Portál občana a Portál veřejné správy jsou popsána v samostatném funkčním celku.
Agendovým portálem je myšlen portál poskytující služby logicky centralizovaného systému či systémů pro jiné orgány veřejné správy a klienty veřejné správy. Typicky jde tedy o portál správce agendy, ve kterém lze řešit služby agendy bez ohledu na místní příslušnost. Takový portál zpravidla poskytuje digitální služby a úkony dle zákona o právu na digitální služby a musí tedy splňovat i tyto požadavky.
Takový portál musí splnit několik podmínek:
Postup činností práce s klientem, jeho identifikací a výběrem služeb je uveden na samostatné stránce.
Portálem území je myšlen portál poskytující služby, které spadají pod určité území ČR, typicky kraj, obec, město, městská část, souhrnně možno označit za samosprávy. Portál území může obsahovat kromě samosprávních služeb jako např. správa místních poplatků, i služby přenesené, avšak neměla by nastat situace, kdy je služba přenesené působnosti vytvořena jen pro portál území. Je zodpovědnost věcného správce, aby vytvořil centrální prostředí pro vyřizování služeb přenesené působnosti, které portál území využije, ale nevytváří. Takový portál zpravidla poskytuje digitální služby a úkony dle zákona o právu na digitální služby a musí tedy splňovat i tyto požadavky.
Na portál území jsou kladeny stejné požadavky jako agendový portál.
V případě portálu soukromoprávního uživatele údajů (také jako SPUÚ) se jedná o situaci, kdy vlastník portálu není orgán veřejné moci, ale dle své povahy je podřízen zákonu 111/2009 Sb. SPUÚ je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, která není orgánem veřejné moci a je podle jiného právního předpisu oprávněna využívat údaje ze základního registru nebo z agendového informačního systému Může se jednat o portály poskytovatelů zdravotních služeb, soukromých pojišťoven, bank, státních podniků, apod. Takový portál a jeho vlastník musí splnit několik podmínek:
Postup činností práce s klientem, jeho identifikací a výběrem služeb
The description of the architecture of the office and public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of public administration and its layers of architecture.
Rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the office and public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of public administration and its layers of architecture.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the authority and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the authority is described in Architecture of the authority in the context of the public administration and its architecture layers.
Rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How individual offices use shared services, functional units and thematic areas
Národní identitní autorita vytváří federativní systém zajišťující orgánům veřejné správy státem garantované služby identifikace a autentizace, který se skládá z následujících komponent:
Pro osoby uvedené v ROB přihlašující se prostředky pro elektronickou identifikaci vydanými v ČR nebo přihlašující se identitou v rámci eIDAS z členských států EU nemusí OVS řešit přihlašovací identity pro své klienty samo.
Ačkoliv nyní poskytuje NIA své služby pouze jako "Front-end" řešení za pomoci SAML tokenů, je plánováno i poskytování služeb jako "Back-end" pro využití překladů identity a identifikátorů za pomoci eGON služeb.
Název identitního prostředku | Typ prostředku | úroveň záruky prostředku (LoA) | Popis | URL | Použití pro mezinárodní ověření identity v eIDAS |
---|---|---|---|---|---|
eObčanka | Elektronický občanský průkaz s aktivovanou částí elektronické identifikace | Vysoká (nejvyšší možná dle eIDAS) | Přihlášení prostřednictvím nového občanského průkazu vydaného po 1. 7. 2018, který obsahuje čip a jeho elektronická funkcionalita byla aktivována. Pro přihlášení tímto občanským průkazem je zapotřebí čtečka dokladů a nainstalovaný příslušný software. | https://info.identitaobcana.cz | ANO - eObčanka je zatím jako jediný prostředek ohlášen dle eIDAS pro potřeby mezinárodní identifikace a autentizace. Její použití je pro ostatní státy v rámci eIDAS povinné k použití od září 2020. |
Mobilní klíč eGovernmentu | Mobilní aplikace s funkcí ověřování QR kódů | Značná | Mobilní klíč eGovermentu představuje využití přihlašování bez potřeby zadávání dalších ověřovacích kódů. Po jeho instalaci a aktivaci Vám bude umožněno přihlašování ke službám využívajícím elektronickou identifikaci prostřednictvím Národního bodu. Aby vše fungovalo, je nutné mít nainstalovanou aplikaci mobilního klíče na svém mobilním zařízení. Aplikace mobilního klíče je shodná se stávající aplikací mobilního klíče ISDS. Pokud již vlastníte tuto aplikaci pro přihlašování k datovým schránkám, aktualizací této aplikace získáte i možnost využít ji i pro přihlašování ke službám prostřednictvím Národního bodu. Tento prostředek nevyžaduje od uživatele zadávat při jeho použití žádné hodnoty, stačí pouze vyfotit QR kód mobilním zařízením, anebo jej nechat přečíst z obrazovky téhož mobilního zařízení. Mobilní klíč má dále jednu mimořádnou vlastnost, kterou ostatní prostředky nemohou nabídnout. Díky svému propojení s jádrem systému Národního bodu (NIA) dovoluje zapnout notifikaci přihlášení i jakýmkoliv jiným prostředkem téhož uživatele. To je výrazný bezpečnostní prvek, který dovoluje uživateli být v reálném čase informován o tom, že případně někdo jiný nějaký jeho prostředek zneužil a přihlásil se jím. | https://info.identitaobcana.cz/mep/ | NE |
NIA ID | Jméno + heslo + sms. Klasické přihlašování pomocí druhého faktoru. | Značná | Přihlášení prostřednictvím uživatelského jména a hesla, které jste zadali při založení Vašeho identifikačního prostředku na portálu národního bodu. Přihlášení dokončíte zadáním ověřovacího kódu, který Vám bude zaslán ve formě SMS na Vaše telefonní číslo. | https://info.identitaobcana.cz/ups/ | NE |
První certifikační autorita, a.s. | Čipová karta Starcos s identifikačním certifikátem | Vysoká (nejvyšší možná dle eIDAS) | Přihlášení prostřednictvím čipové karty Starcos společnosti První certifikační autorita, a.s., která byla použita pro generování a uložení privátního klíče identitního komerčního certifikátu. Pro přihlášení budete potřebovat čtečku čipových karet (pokud není integrována do PC/NTB) a nainstalovaný ovládací software SecureStore (ke stažení z www.ica.cz). | https://www.ica.cz/ica-identity-provider | NE |
MojeID - úroveň "značná" | Přihlašovací údaje do účtu MojeID spárovaný s prostředkem FIDO | Značná | Přihlášení prostřednictvím účtu mojeID. Pro přihlášení je potřeba zabezpečit účet bezpečnostním klíčem (tokenem) certifikovaným od FIDO Alliance alespoň na úroveň L1, a to buď fyzickým (USB, NFC, Bluetooth), anebo systémovým (Windows Hello, Android v. 7 a vyšší). Dále je nutné mít účet mojeID aktivován pro přístup ke službám veřejné správy a jednorázově ověřit svou totožnost (již existujícím prostředkem nebo návštěvou Czech POINTu). Službu mojeID provozuje CZ.NIC, správce domény .CZ. | https://www.mojeid.cz/ | NE |
MojeID - úroveň "vysoká" | Přihlašovací údaje do účtu MojeID spárovaný s prostředkem FIDO | Vysoká | Přihlášení prostřednictvím účtu mojeID. Pro přihlášení je potřeba zabezpečit účet bezpečnostním klíčem (tokenem) certifikovaným od FIDO Alliance alespoň na úroveň L1, a to fyzickým USB, NFC. Dále je nutné mít účet mojeID aktivován pro přístup ke službám veřejné správy a jednorázově ověřit svou totožnost (již existujícím prostředkem nebo návštěvou Czech POINTu). Službu mojeID provozuje CZ.NIC, správce domény .CZ. | https://www.mojeid.cz/ | NE |
IIG - International ID Gateway | Výběr z možných identitních prostředků, které jsou ohlášené jinými členskými státy EU v rámci eIDAS uzlů | nízká až vysoká dle daného prostředku | Aktuálně je možné v rámci eIDAS uzlů vybírat z prostředků, které jsou zveřejnyny na stránkác eIDAS https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/display/EIDCOMMUNITY/Overview+of+pre-notified+and+notified+eID+schemes+under+eIDAS | NE | |
Bankovní identita | Identita poskytovaná Československou obchodní bankou, a. s. | Značná | https://www.csob.cz/portal/csob/csob-identita | Ne | |
Identita poskytovaná Českou spořitelnou, a. s. | Značná | https://www.csas.cz/cs/o-nas/bezpecnost-ochrana-dat/bankovni-identita | Ne | ||
Identita poskytovaná Bankou CREDITAS a.s | Značná | https://www.creditas.cz/ | Ne | ||
Identita poskytovaná Komerční bankou, a. s. | Značná | https://www.kb.cz/cs/podpora/bankovnictvi-a-nastroje/kb-bankovni-identita | Ne | ||
Identita poskytovaná Air Bankou, a. s. | Značná | https://www.airbank.cz/produkty/bankovni-identita/ | Ne | ||
Identita poskytovaná Fio Bankou, a. s. | Značná | https://www.fio.cz/bankovni-sluzby/bankovni-identita | Ne | ||
Identita poskytovaná MONETA Money Bank, a. s. | Značná | https://www.moneta.cz/otevrene-bankovnictvi/bankovni-identita | Ne | ||
Identita poskytovaná Raiffeisenbank, a.s. | Značná | https://www.rb.cz/informacni-servis/pro-media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2021/tiskove-zpravy-202109/01092021-bankovni-identita | Ne | ||
Identita poskytovaná UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. | Značná | https://www.unicreditbank.cz/cs/obcane/bankID.html | Ne |
Data jsou informativní a platná k datu 1.8.2024
Celkem ID prostředků | 16 255 473 |
Počet profilů alespoň s jedním aktivním prostředkem | 6 685 202 |
Celkový počet unikátních přihlášení | 3 532 312 |
Konverze - procentuální zastoupení těch, kdo se skutečně přihlásili z těch, kdo se přihlásit mohli | 52.84 % |
Poskytovatelů služeb je již více než 50 a v přípravě jsou další. Konečný počet je v řádu stovek. Aktuální seznam je dostupný zde https://info.identitaobcana.cz/sep/.
Podobně jako jsou jiné státy v rámci eIDAS povinni přijímat české ohlášené prostředky identity (eObčanka), jsou čeští poskytovatelé služeb povinni akceptovat identitu ohlášenou jiným státem v rámci eIDAS. Povinnost umožnit přihlášení pomocí IIG - International Identity Gateway je všem poskytovatelům služeb zapnuta od 30.6.2020. Současné znění nařízení eIDAS, povinuje členské státy, které oznámily systém elektronické identifikace, aby zajistily jedinečnou identifikaci osoby.
Nicméně je vhodné na tomto místě upozornit, že pomocí údajů obdržených na základě využití prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci „zahraničního“ oznámeného systému elektronické identifikace, nemusí být vždy možné udělat jednoznačný „identity matching“ – tj. jednoznačné ztotožnění osoby, která se přihlašuje pomocí „zahraničního“ prostředku pro elektronickou identifikaci s údaji, které vede poskytovatel online služeb. Pro účely „identity matchingu“ by pak mohl posloužit také údaj(či údaje), který by musel zadat sám uživatel. Nejlépe samozřejmě údaj, který by měl být znám ze své podstaty pouze samotnému uživateli. Výše uvedené vychází z předpokladu spolehnutí se na základní osobní údaje obdržené na základě využití prostředku pro elektronickou identifikaci a na údaj (či údaje), které doplní sám uživatel. Seznam dostupných atributů u jednotlivých ohlášených systému elektronické identifikace je k dispozici na: https://ec.europa.eu/digital-building-blocks/sites/display/EIDCOMMUNITY/Overview+of+pre-notified+and+notified+eID+schemes+under+eIDAS.
Následující atributy jsou NIA vydávány tzv. kvalifikovaným poskytovatelům služby. Problematika je popsána také v části Portály veřejné správy a soukromoprávních uživatelů údajů. Tučně označené atributy odpovídají standardu eIDAS, ostatní atributy sice standardu neodpovídají, kvalifikovaný poskytovatel služby má ale možnost při komunikaci v rámci ČR o jejich vydání zažádat.
Atribut/Element | Název atributu | Popis |
---|---|---|
Příjmení | CurrentFamilyName | Referenční údaj – Příjmení fyzické osoby. Viz eIDAS reference. |
Jméno | CurrentGivenName | Referenční údaj – Jméno, případně jména fyzické osoby. Viz eIDAS reference. |
Datum narození | DateOfBirth | Referenční údaj – Datum narození fyzické osoby. Viz eIDAS reference. |
Místo narození | PlaceOfBirth | Referenční údaj – Místo narození fyzické osoby. Viz eIDAS reference. |
Země narození | CountryCodeOfBirth | Referenční údaj – Země narození fyzické osoby, předávána v kódu podle standardu ISO 3166-3. |
Adresa pobytu | CurrentAddress | Referenční údaj – Adresa pobytu fyzické osoby, je předávána zakódovaná pomocí BASE64. Obsahuje (pokud je uvedeno v ROB) název ulice (Thoroughfare), název pošty (PostName), PSČ (PostCode), název obce, případně doplněnou o část obce (CvaddressArea) a číslo domovní/číslo orientační (LocatorDesignator). Atribut vychází z ISA Core Vocabulary a tam je také uveden podrobnější popis atributu. |
Emailová adresa uvedená na Portálu NIA (přihlášení na identitaobcana.cz) v sekci „Vaše údaje“. | ||
Je starší než X | IsAgeOver | Výpočet je starší než X podle referenčního údaje Datum narození. |
Věk | Age | Výpočet věku podle referenčního údaje Datum narození. |
Telefon | PhoneNumber | Telefonní číslo uvedeno na identitaobcana.cz v sekci „Vaše údaje“. |
Adresa pobytu (předávaná v podobě RÚIAN kódů) | TRadresaID | Referenční údaj – Adresa pobytu fyzické osoby je předávána v kódech podle RUIAN. Obsahuje (pokud je uvedeno v ROB) kódy pro okres, obec, část obce, ulici, PSČ, stavební objekt, adresní místo, číslo domovní a orientační. |
Level of Assurance (LoA) | LoA | Stupeň (úroveň) jistoty nebo zajištění. Viz eIDAS reference. |
Pseudonym | PersonIdentifier | Identifikátor fyzické osoby. |
Typ dokladu | IdType | Druh elektronicky čitelného dokladu. |
Číslo dokladu | IdNumber | Číslo elektronicky čitelného dokladu. |
Při použití prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci „zahraničního“ oznámeného systému elektronické identifikace se množina osobních údajů (v případě fyzických osob) skládá minimálně z následujících údajů:
Seznam dostupných atributů u jednotlivých ohlášených systému elektronické identifikace je k dispozici na: https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/display/EIDCOMMUNITY/Overview+of+available+attributes+of+pre-notified+and+notified+eID+schemes.
Při použití prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci „zahraničního“ oznámeného systému elektronické identifikace nicméně není možné využít služby základních registrů E226 eidentitaCtiAifo pro překlad pseudonymu na AIFO dané agendy.
Pseudonym při použití prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v ČR, neboli bezvýznamový identifikátor fyzické osoby, který se od NIA předává je pro každého kvalifikovaného poskytovatele služby, je jedinečný a neměnný. Neslouží jako veřejný identifikátor, ale jako identifikátor technický. Pokud by došlo na situaci, kdy se pseudonym pro fyzickou osobu změní, bude úřad o této skutečnosti informován prostřednictvím informačního systému základních registrů, protože se mu změní i agendový identifikátor fyzické osoby. Soukromoprávní uživatel údajů o této změně nebude notifikován, protože nemůže být napojen na základní registry nepřímo, avšak tuto službu mu může zprostředkovat jeho nadřízený úřad.
Pokud však chce mít kvalifikovaný poskytovatel služby jistotu o aktuálnosti pseudonymu, musí postupovat dle pravidel propojeného datového fondu, tzn. mít ztotožněn svůj datový kmen a odebírat notifikace z informačního systému základních registrů.
Principem tzv. nevizuálního přihlašování je uspořádání, kdy konkrétní instance aplikace daného uživatele byla jednorázově zaregistrována v Národním bodu (NIA), prostřednictvím klasického vizuálního přihlášení. Pro běžné použití této aplikace pak stačí ověření uživatele při vstupu do této mobilní aplikace (typicky otisk prstu, fotografie obličeje, nebo PIN). Jakmile se uživatel dostane do mobilní aplikace a ta zjistí, že od posledního přihlášení k NIA uběhla více než určitá doba (vývojářům aplikace je doporučeno dodržovat hodnotu 24 hodin), provede aplikace automatické přihlášení daného uživatele k NIA a to způsobem, který nevyžaduje žádnou jeho interakci. Tímto způsobem se mobilní aplikace dozví o možné změně údajů daného uživatele, ke které mezitím v ROB mohlo dojít, například změna příjemní atp. Uživatel má dále možnost vyhledat si v konfiguraci NIA seznam, zobrazující které mobilní aplikace má připojené v režimu nevizuálního přihlašování a z jakého zařízení. V případě potřeby (například ztráty svého mobilního telefonu) je pak možno v tomto seznamu konkrétní aplikaci odpojit. Aby se tento fakt mobilní aplikace dozvěděla a uvedla sama sebe do nezaregistrovaného stavu, je mobilní aplikace povinna v pravidelných intervalech volat příslušnou službu. Doporučená hodnota periodicity tohoto volání je vývojářům mobilní aplikace doporučena v úrovni 60 minut.
NIA poskytuje soubor rozhraní, které mají za cíl umožnit poskytovatelům služeb (SeP) vytvoření takových vlastních mobilních aplikací a vlastních backendových API, které dohromady budou umět ověřit identitu občana prostřednictvím volání webových služeb, tedy nevizuálně bez interakce občana.
Původně generická Mobilní aplikace bude muset být uživatelem nejprve registrována k užívání a následně bude umožňovat opakované přihlašování k NIA nevizuálním způsobem. Mobilní aplikace bude předávat informaci o provedeném přihlášení do API poskytovatele služeb, které následně z NIA získá JSON Web Token s detaily o přihlášeném uživateli. Fakt registrace bude opakovaně kontrolován na NIA prostřednictvím procesů mobilní aplikace a API, aby uživatel mohl např. při ztrátě zařízení možnosti nevizuálního přihlašování zabránit.
Cílem funkcionality není, aby mobilní aplikace poskytovatele služeb byla na úrovni poskytovatele identity (není to Identity provider). Není ji tedy možné používat pro přihlašování k portálům a jiným službám ostatních poskytovatelů služeb.
Více viz popis na stránkách SZR ČR.
Zásadním požadavkem bezpečnosti a transparentnosti pro informační systémy veřejné správy je požadavek na jednotnou elektronickou identifikaci externích uživatelů. Pro každou operaci je nutná znalost osoby, která tuto operaci provádí zvláště z hlediska nepopiratelné zodpovědnosti osoby. Externí uživatelé (klienti) informačních systémů veřejné správy musí být jednoznačně identifikováni zvláště z důvodů ochrany osobních údajů a dále z procesního hlediska, jak předpokládá správní řád (jednoznačné prokázání totožnosti účastníků řízení).
Úloha správy přístupů se pro každý informační systém veřejné správy skládá z následujících kroků:
NAP v této oblasti vyžaduje naplnění následujících principů pro všechny informační systémy veřejné správy:
Následující kroky popisují jednotlivé části procesu, který je naznačen níže, na základě ověření přes ISDS. Aktuálně je registrace organizace prostřednictvím portálu národního bodu přístupná pouze pro orgány veřejné moci, ostatní subjekty musí provést registraci přímo u Správy základních registrů (viz krok 8). Kompletní příručka je dostupná zde.
Poskytovatel zdravotních služeb není orgán veřejné moci, a proto je třeba zajistit kromě výše uvedeného postupu i následující kroky:
Přihlašování z mobilních aplikací je založeno na následujících předpokladech:
Poskytovatel služby musí
NIA poskytuje
Uživatel
Po registraci mobilní aplikace může provést přihlášení k NIA. Výsledkem přihlášení je tzv. access token, který mobilní aplikace předá komponentě (API) poskytovatele služeb. Tato komponenta (API) následně zavolá definované rozhraní NIA, kde předá access token a své přihlašovací údaje. Na základě tohoto volání NAI provede vydání JWT.
Každý poskytovatel služby si sám určuje, jakou úroveň záruky (LoA) po uživateli vyžaduje1)), pokud neexistuje právní předpis, který by výslovně stanovoval úroveň záruky. Ideální stav je, že toto určení je provedeno pro každou jednotlivou službu, která se na portále poskytuje. Protože se však typicky uživatel předem nehlásí k jedné jednotlivé službě, ale k portálu jakožto agregaci více služeb, má poskytovatel služeb následující možnost:
Pro jakoukoliv zvolenou variantu z pohledu poskytovatele služeb však platí několik povinností:
Otázky týkající se přihlašování uživatelů do systémů Centrální registr životního prostředí, potažmo Integrovaného systému ohlašovacích povinností. Předání proběhlo přípisy Ministerstva životního prostředí:
Jak je vysvětleno výše, pokud agendový zákon neomezí způsob činit podání, je nutné se řídit obecnou úpravou podání uvedenou ve správním řádu, která je pro elektronické podání upravena zejména v ZoPDS a dalších speciálních předpisech. Informační systém veřejné správy je pouze jednou z možností, jak činit podání vůči orgánu veřejné správy. Pokud je agendovým zákonem stanoveno, že se podání vůči orgánu veřejné správy činí prostřednictvím informačního systému veřejné správy dle § 4 odst. (1) písm. d) ZoPDS, je nutné, aby se fyzická osoba, která za povinný subjekt jedná, přihlásila do informačního systému veřejné správy prostřednictvím identity občana, jak ostatně vyplývá také z § 2 ZoEI. V takovém případě pak není nutné podání ani podepisovat, jelikož se uplatní fikce podpisu dle § 8 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.
V případě, kdy agendový zákon omezí způsob činit podání vůči orgánu veřejné správy pouze na elektronickou podobu (a agendový zákona nijak blíže neurčuje závaznou podobu úkonu a jeho podání), je možné úkon činit nejen za použití informačního systému, ale dále též např. prostřednictvím datové schránky či sítě elektronických komunikací za použití uznávaného elektronického podpisu dle §4 odst. (1) ZoPDS. Fyzická osoba jednající jménem PO není povinna si pořizovat identitu občana. Identita občana, resp. elektronická identifikace, je obecně pouze jednou z možností, jak učinit podání vůči orgánům veřejné moci.
Využití identity občana je pouze jednou z možností, jak činit úkony vůči orgánům veřejné správy. Zajištění potřebných nástrojů pro plnění povinností povinného subjektu vyplývajících z agendových zákonů by mělo být primárně povinností konkrétního subjektu, na který plnění zákonných povinností dopadá. Pokud zaměstnanci povinného subjektu odmítají využívat či si pořídit identitu občana, měl by jim subjekt, za který mají jednat, umožnit užití datové schránky či zprostředkovat vydání certifikátu pro uznávaný elektronický podpis.
Odpovědnost fyzické osoby (FO) za digitální úkony činěné v zastoupení právnické osoby (PO) je shodná, jako v případě úkonů činěných v listinné, nedigitální formě. Pokud FO činí úkon vůči orgánu veřejné moci svým jménem, ale v zastoupení a při plnění povinnosti stanovené PO, tak její odpovědnost za toto právní jednání není neomezená, ale odvíjí se od právního titulu, kterým je FO oprávněna za PO jednat. Ať už se jedná například o jednatele uvedeného v Obchodním rejstříku, zaměstnance pověřeného k určitým úkolům nebo zmocněnce na základě plné moci, odvíjí se odpovědnost této FO od konkrétního právního titulu a způsobené škody.
Není-li nutné prokazovat totožnost, tak není povinnost využívat identitu občana. Komunikace mezi systémy nevyžaduje prokazování totožnosti, ovšem když je potřeba například zřídit danou komunikaci (vystavení či evidence systémového certifikátu) je nutné tuto službu obsloužit s prokázanou totožností, a tedy i využitím identity občana.
Při přihlášení do informačního systému veřejné správy za použití identity občana uživatele přesměruje na Národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA), kde jsou popsány předávané osobní údaje, způsob jejich předání, důvod jejich zpracování, a osoba je vyzvána k udělení trvalého nebo jednorázového souhlasu s jejich zpracováním. Toto řešení je v souladu s právními předpisy upravujícími zpracování osobních údajů. Více informací k této věci konec konců uvádí i MŽP v dokumentu k CRŽP dostupném na tomto odkazu.
Pokud jde o předmětné ustanovení § 2 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, platí, že „Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti, lze umožnit prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný systém“).“ Elektronickou identifikací se podle čl. 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (nařízen eIDAS) rozumí mj. postup používání osobních identifikačních údajů v elektronické podobě, které jedinečně identifikují fyzickou osobu zastupující právnickou osobu.
Ministerstvo životního prostředí, jak sám uvádíte, je správcem obou zmíněných informačních systémů veřejné správy, správa zmíněných informačních systémů je tedy součástí výkonu jeho působnosti. Ke správě informačních systémů veřejné správy nepochybně patří též řízení přístupu k informačním systémům, které probíhá mj. požadavkem na prokázání totožnosti osob, které k těmto informačním systémům přistupují. Prokázání totožnosti je tedy vyžadováno v rámci výkonu působnosti Ministerstva životního prostředí jakožto orgánu veřejné moci a není nutné, aby bylo uvedeno v právním předpisu explicitně. Postup zjišťování totožnosti v rámci přístupu ke zmíněným informačním systémům odpovídá výše uvedené definici elektronické identifikace uvedené v nařízen eIDAS, toto nařízení zároveň počítá s tím, že svou totožnost prokazuje fyzická osoba mj. při zastupování právnické osoby.
Shrnuji, že pokud požadavek na prokázání totožnosti vyplývá z výkonu působnosti a je činěn s využitím elektronické identifikace, lze jej umožnit pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace (označovaný též jako NIA, identita občana, atd.), nikoliv jiným způsobem, jak uvádí závěrečná část výše zmíněného zákonného ustanovení.
S ohledem na uvedené považuje Digitální a informační agentura postup Ministerstva životního prostředí za souladný s právní předpisy upravujícími elektronickou identifikaci.
Pokud jde o jednání při zastupování právnické osoby, je vhodné zmínit, že pokud jde fyzické prokazování totožnosti při jednání za právnickou osobu, je používání fyzických dokladů, které nepochybně nejsou vydány jen pro jednání za právnickou osobu, naprosto běžné. Např. pokud jednatel společnosti s ručením omezeným nebo jiný její zástupce jedná vůči orgánu veřejné moci za tuto společnost osobně nebo činí za tuto společnost písemné právní jednání vyžadující úředně ověřený podpis, prokáže vůči orgánu veřejné moci svou totožnost občanským průkazem nebo např. cestovním pasem, nikoliv dokladem vydaným jen pro kontext zastupování právnické osoby. Digitální a informační agentura neshledává používání kvalifikovaných prostředků elektronické identifikace v těchto situacích od používání fyzických dokladů totožnosti zásadně odlišným. V této souvislosti lze pro úplnost poukázat na to, že je rovněž běžné, že osoby, které nejsou statutárními orgány právnické osoby, ale jde o zmocněné zaměstnance či jiné zmocněné osoby, sdělují v rámci svého zastupování právnické osoby řadu osobních údajů, které se následně objevují např. ve sbírce listin obchodního rejstříku, např. datum narození nebo adresu trvalého pobytu takového zmocněnce.
Pokud jde o autentizaci, tedy o spojení totožnosti určité fyzické osoby s jejím oprávněním jednat za právnickou osobu, a s rozsahem tohoto oprávnění, je toto záležitostí nastavení předmětných informačních systémů a legislativy je upravující. Lze v tomto směru odkázat na analogii např. s nastavením přihlašování k informačnímu systému datových schránek, kdy relevantní právní úprava odlišuje osoby mající primární oprávnění přihlašovat se do datové schránky, tj. v případě právnické osoby její statutární orgán nebo členy statutárního orgánu (srov. § 8 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) od osob majících odvozené oprávnění přihlašovat se do datové schránky, tj. tzv. pověřených osob (srov. § 8 odst. 6 písm. b) zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Rovněž právní úprava přihlašování k informačním systémům v působnosti orgánů Finanční správy rozlišuje mezi primárně oprávněnými přihlašujícími se osobami a odvozeně oprávněnými přihlašujícími se osobami (zde např. daňový poradce). Používání kvalifikovaných prostředků elektronické identifikace tedy nebrání společnosti ORLEN Unipetrol RPA s.r.o., aby oprávnění k přístupu k předmětným informačním systémům udělovala a odnímala sama.
Pokud jde o vyjádření pověřence pro ochranu osobních údajů Ministerstva životního prostředí, k tomu uvádíme, že přechod z tzv. proprietární (tj. jen pro konkrétní informační systém vytvořené) elektronické identifikace je procesem postupným a nelze tedy vyloučit, že proprietární identifikace je k přístupu k některým informačním systémům stále využívána do doby zavedení přístupu výlučně prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Vyjádření pověřence pro ochranu osobních údajů Ministerstva životního prostředí je tedy vyjádřením popisu praktické implementace již účinné právní úpravy, nikoliv popis právní úpravy účinné v budoucnu.
Pokud jde o důvody, proč není postupováno stejně jako v případě úřední osoby, platí, že autentizační informační systém (JIP/KAAS) podle § 56a zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, je zřízen pro ztotožnění fyzických osob, které vykonávají činnosti v agendách jako tzv. nositelé rolí. Cílem je nejen řádná autentizace těchto fyzických osob, ale též vedení řádných záznamů o využívání údajů obsažených v informačních systémech veřejné správy, a to až na úroveň konkrétní fyzické osoby, která údaje využila. Na rozdíl od elektronické identifikace určuje konkrétní fyzické osoby jakožto nositelé rolí přímo orgán veřejné moci, tyto údaje se zapisují do základního registru práv a povinností. S ohledem na výše uvedené je JIP/KAAS určen pro ztotožnění úředníků, kteří jménem orgánu veřejné moci jednají, tj. pro státní zaměstnance, zaměstnance nebo jiné osoby v podobném vztahu k orgánu. Pro úplnost dodávám, že právnická osoba nemůže být nositelem role.
Právní úprava postupu pro případy technických poruch není ve vztahu k elektronické identifikaci zavedena, je nicméně vhodné doplnit, že právní úprava postupu pro případy technických poruch není zavedena ve valné většině případů ani např. ve vztahu např. k technické poruše informačních systémů veřejné správy nebo datových schránek a není mi známo, že by úprava postupu pro případy technických poruch byla zavedena ve vztahu k technické poruše dosud používaných identifikačních nástrojů vůči informačním systémům zmíněným v přípisu. Právní úprava počítá s tím, že tyto nástroje budou dostupné. V případě potřeby je možné využít zmírňujících institutů podle příslušných právních předpisů, v tomto doporučujeme konzultaci s Ministerstvem životního prostředí. Upozorňuje, že v případě využití prostředku elektronické identifikace, jejichž vydavatelem je banka (tzv. bankovní identita nebo bankID), může nastat technická porucha též na straně konkrétní vydávající banky.
V tomto doporučujeme konzultaci s Ministerstvem životního prostředí.
The description of the architecture of the authority and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the authority is described in Architecture of the authority in the context of the public administration and its architecture layers.
Rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its layers of architecture.
Rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its layers of architecture.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its layers of architecture.
Rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the office and public administration of the Czech Republic by each layer of architecture and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of public administration and its layers of architecture.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by each architecture layer and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the authority and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the authority is described in Architecture of the authority in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual authorities
Evropská směrnice INSPIRE ukládá členským státům povinnost zajistit zpřístupnění prostorových dat a souvisejících síťových služeb, které náleží k 34 tématům 3 příloh Směrnice INSPIRE. V České republice se tak děje prostřednictvím Národního geoportálu INSPIRE (gesce Ministerstva životního prostředí), jehož součástí je centrální metadatový katalog, který obsahuje metadata prostorových dat, síťových služeb a z nich vytvořených mapových kompozic. Národní geoportál INSPIRE zpřístupňuje prostorová data a služby nad prostorovými daty i pro národní účely, pro potřeby veřejné správy a ostatních subjektů (veřejnost, soukromé firmy) České republiky.
Směrnice INSPIRE zavádí jednotné závazné standardy formou nařízení a doporučujících i technických prováděcích pokynů, které jednotlivá nařízení doplňují. Východiskem pro nařízení a pokyny jsou celosvětově platné ISO normy řady 19 1XX nebo dokumenty známé jako standardy OGC (Open Geospatial Consorcium), INSPIRE však zavádí některé další specifikace. Technické prováděcí pokyny týkající se služeb nad prostorovými daty jsou publikovány na http://inspire.ec.europa.eu/index.cfm/pageid/761. Infrastruktura INSPIRE disponuje obdobným výčtem typů služeb jako infrastruktura národní, v rámci INSPIRE jsou však služby nad prostorovými daty přesně pojmenovány a specifikovány. Jedná se o služby vyhledávácí (služby, které umožňují vyhledání a zpřístupnění metadat), prohlížecí, stahovací (online nebo formou předpřipravených datových sad), transformační služby a služby umožňující spuštění služeb nad prostorovými daty. Tyto služby jsou pak v rámci infrastruktury INSPIRE rozděleny na harmonizované (nad INSPIRE datovými sadami), interoperabilní (zpřístupňující data v geodetickém referenčním systému ETRS89) a vyhledatelné (popsané metadaty). Uvedené služby nemusí zajišťovat každý poskytovatel sám, pro zajištění povinnosti vůči Směrnici INSPIRE lze využít i nástrojů Národního geoportálu INSPIRE. Vzhledem k rozdílným termínům pro soulad služeb a interoperabilitu prostorových dat zobrazují, s výjimkou ČÚZK, všechny přístupné prohlížecí služby data neharmonizovaná (nekonformní). ČÚZK, jako ústřední správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky odpovídající za geodetické systémy závazné na území státu, provozuje i službu transformační umožňující transformaci souřadnic ze systému S-JTSK do ETRS89 s využitím zpřesněných transformačních klíčů.
Zákon 123/1998 Sb. povinuje poskytovatele zpřístupňováním prostorových dat na základě licenčních smluv. Související nařízení Komise (EUS) č. 268/2010 pak určuje termín pro doručení dat a služeb vyžádaných orgány a institucemi EU (20 dní od podání žádosti). Prováděcí pokyny k tomuto nařízení doporučují pro zrychlení komunikace využít pro INSPIRE data a služby dva typy licenčních smluv a to smlouvu základní (pro data bezplatná s účelem užití, ke kterému byl primárně vytvořen i INSPIRE) a specifickou (kde již může být požadována úhrada, účely užití mohou být rozšířeny atd.)
Stručný přehled povinností pro naplnění technických požadavků INSPIRE (detailně viz Strategie implementace INSIRE):
Při implementaci technických požadavků Směrnice INSPIRE je nutné náročnosti jednotlivých činností poskytovatelů dat dále rozlišit podle role ve vztahu k tvorbě, správě a rozvoji infrastruktury INSPIRE. Zapojení všech dotčených subjektů do infrastruktury INSPIRE předpokládá jejich rozdělení do různých rolí ve vztahu k prostorovým datům, službám založených na prostorových datech, anebo aplikacím, které jsou nad daty nebo službami vytvořeny. Je samozřejmostí, že jeden poskytovatel může vystupovat ve více rolích:
Tabulka uvádí základní přehled oblastí, které jsou pro jednotlivé role závazné:
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Rules for the use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the authority and the public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the authority is described in Architecture of the authority in the context of the public administration and its layers of architecture.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
Rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices
Základním cílem projektu eGovernment Cloud (dále také jako "eGC"), je zvýšení efektivity, rozsahu poskytovaných služeb, kvality a bezpečnosti a zároveň snížení nákladů provozu informačních systémů a aplikací veřejné správy, a to využíváním sdílených ICT služeb na úrovni infrastruktury, výpočetních platforem a standardizovatelných aplikací. Tím dochází k naplnění strategie 3E při současném zvýšení kvality a bezpečnosti při pořizování a provozu informačních systémů veřejné správy využíváním sdílených cloudových služeb eGC. Dalším cílem projektu eGC je v maximální míře usnadnit jednotlivým správcům ISVS architektonické, bezpečnostní, nákupní a projektové procesy využíváním služeb eGC.
Informační koncepce ČR zohledňuje základní cíle a koncepty eGC, stanovené usnesením Vlády ČR ve Strategickém rámci Národního cloud computingu (UV 1050/2016) a rozpracovávané v rámci projektu Příprava vybudování eGovernment cloudu, jehož výstupy byly schváleny v listopadu 2018 vládou ČR (UV 749/2018).
Služby eGC zahrnují tři hlavní kategorie cloudových služeb: IaaS (Infrastructure as a Service – služby na úrovni datových center, sítí a HW), PaaS (Platform as a Service – služby na úrovni standardních SW platforem, jako jsou databáze, webové servery) a SaaS (Software as a Service – kompletní funkcionalita standardních nebo standardizovatelných aplikací poskytovaná jako služba, např. e-mail, ekonomický systém, spisová služba apod.).
Služby eGC jsou poskytovány komerční částí eGC (KeGC - služby provozované komerčními subjekty s využitím jejich vlastních datových center a komunikační infrastruktury) a státní částí (SeGC – služby provozované v datových centrech a na HW a SW platformách v majetku státu a provozované organizacemi řízenými státem – poskytovatelem státního cloud computingu).
Součástí vybudování eGC je i konsolidace datových center a HW platforem, čímž se rozumí postupný přesun provozu většiny informačních systémů a aplikací veřejné správy z datových center jednotlivých institucí do vybraných datových center státu (státní část eGC), resp. do datových center ověřených komerčních subjektů (komerční část eGC). Konsolidovaná infrastruktura a HW/SW platformy budou poskytovány formou IaaS a PaaS služeb eGC. Vybudování těchto služeb zahrnuje mj.:
Součástí vybudování eGC je dále postupná definice standardů pro vybrané softwarové aplikace podporující stejnou agendu či podpůrný a administrativní proces. Standardizované aplikační služby budou poskytovány formou SaaS služeb eGC. Využití standardizovaných aplikací přispěje ke standardizaci pracovních postupů (byznys procesů) ve veřejné správě.
Vybudování eGC umožní organizacím veřejné správy, aby se více soustředily na svoje klíčové procesy místo podpůrných procesů typu zajištění provozu informačních systémů a aplikací. Organizace však musí i nadále být schopny definovat svoje požadavky na ICT služby a integrovat je do svých klíčových procesů.
Jedním ze základních pravidel pro využití služeb SeGC nebo KeGC je zajištění požadované úrovně bezpečnosti eGC služeb v závislost na bezpečnostní úrovni informačního systému veřejné správy, pro který jsou služby eGC využívány. Tato bezpečnostní úroveň se odvozuje od bezpečnostních dopadů daného IS. Zařazení poptávaného cloud computingu do bezpečnostní úrovně provádí orgán veřejné moci podle vyhlášky č. 315/2021 Sb., o bezpečnostních úrovních pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci. SeGC zajistí nejvyšší kritickou úroveň bezpečnosti a je určen pro provoz služeb eGC nejvyšší bezpečnostní úrovně (automaticky to jsou informační nebo komunikační systémy, které jsou kritickou informační infrastrukturou podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti). KeGC je určen pro provoz služeb eGC ostatních bezpečnostních úrovní a v maximální míře umožňuje využití tržních mechanismů pro zajištění optimálních cen.
U moderně navržených ISVS pro provoz v cloudu lze provést dekomponování, což vede ke zvýšení efektivnosti využívání prostředků při vývoji a provozování těchto informačních systémů. Dekompozice zároveň umožňuje hybridní provoz s využitím služeb cloud computingu různé bezpečnostní úrovně (dále jen „BÚ“).
Druhým rozhodujícím kritériem pro využití služeb eGC je kalkulace a porovnání nákladů vlastnictví (TCO) jednotlivých IS v modelu provozu on-premise (na vlastní infrastruktuře) a s využitím služeb eGC. Ke stanovení ekonomické náročnosti je dostupný Kalkulátor nákladů ISVS provozovaného v cloud; včetně uživatelské příručky.
Každý úřad si také musí být vědom toho, že financování cloudových služeb se liší od provozu vlastního řešení. Při provozu a nákupu vlastních technologií jde o tzv. CAPEX, tedy kapitálové výdaje, a pořízené věci zůstávají v majetku úřadu. Naopak nákup cloudových služeb je tzv. OPEX, tedy provozní výdaje, kdy úřadu v majetku nic nezůstává a platí si pouze službu. S tímto odlišným způsobem financování je třeba počítat při tvorbě rozpočtu a jeho čerpání, protože při využívání cloudových služeb pro celou infrastrukturu úřadu se razantně zvýší provozní výdaje a sníží investiční.
Oblast cloud computingu je od 1. 8. 2020 regulována příslušnými ustanoveními zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, kde v Hlavě VI zákona je zaveden mechanismus zápisu poptávek a nabídek cloud computingu do katalogu cloud computingu a zavedena povinnost orgánů veřejné správy využívat pouze takový cloud computing, který byl na základě splnění podmínek uvedených v zákoně zapsán Digitální a informační agenturou do katalogu cloud computingu.
Na webových stránkách Digitální a informační agentury je dostupný Metodický návod pro zápis poptávky a nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu.
Poskytovatelé služeb eGC musí splňovat zákonem určené podmínky, které zahrnují zejména oblast bezpečnosti poskytovaných služeb a jejich provozních parametrů, ale také důvěryhodnosti poskytovatele. Splnění podmínek ověřuje Digitální a informační agentura ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a dalšími složkami státu. Požadavky, které musí splnit poskytovatel cloud computingu, aby byla jeho nabídka zapsána do katalogu cloud computingu, stanovuje vyhláška č. 316/2021 Sb., o některých požadavcích pro zápis do katalogu cloud computingu.
Rozsah údajů vedených v katalogu cloud computingu o poptávkách, nabídkách a využívaném cloud computingu specifikuje vyhláška č. 433/2020 Sb., o údajích vedených v katalogu cloud computingu.
Řídící orgán eGovernment Cloudu (také jako ŘOeGC) koordinuje budování a rozvoj eGC, rozvíjí a udržuje metodické postupy pro eGC, kontroluje a řídí soutěžní mechanismus KeGC a nabídku služeb SeGC.
V současné době je umísťování IS orgánů veřejné správy do eGC (využívání služeb eGC) zcela dobrovolné, přičemž se uplatňuje princip mandatory-compare. Podle § 5 odst. 2 písm. j) a k) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, resp. vyhlášky č. 360/2023 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy mají orgány veřejné správy povinnost zajistit si ekonomické zhodnocení výhodnosti provozu ISVS. Orgán veřejné správy musí provést kalkulaci TCO, takže umístění on-premise pro nově pořizované systémy nebo v rámci technického zhodnocení anebo rozvoje spravovaného informačního systému veřejné správy bude nadále možné pouze tehdy, pokud kalkulace TCO neprokáže, že je nákladově efektivnější než umístění do eGC.
Bezpečnostní pravidla pro orgány veřejné správy, která musí nastavit, pokud využívá cloud computingu jsou dána vyhláškou č. 190/2023 Sb., o bezpečnostních pravidlech pro orgány veřejné moci využívající služby poskytovatelů cloud computingu.
Upřesnění definice služeb třídy SaaS aneb jaká aplikační řešení, která orgány veřejné správy využívají/poptávají, lze považovat za cloud computing ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy?
Aplikační řešení, která jsou cloud computing třídy SaaS ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy , musí splňovat současně tyto podmínky:
Podmínka 2) může být splněna jedním ze dvou způsobů:
Tyto služby typu SaaS mohou být využívány pouze v souladu s Hlavou VI ZoISVS a mj. musí být celý „stack“ IaaS/PaaS/SaaS zapsán v Katalogu CC. Zároveň musí být zapsáni všichni poskytovatelé CC (ať už materiální poskytovatelé, distributoři nebo koncoví poskytovatelé).
Aplikační řešení, která nejsou CC ve smyslu ZoISVS (a nepovažujeme je za CC třídy SaaS), jsou taková, která
Upozorňujeme, že je nutné vždy uvažovat o ISVS v rozsahu ZoISVS, tzn. ve vymezení uvedeném v § 1 ZoISVS (zejména s ohledem na výjimky v odst. (2), (3) a (4) § 1 ZoISVS).
Katalog cloud computingu dle zákona o informačních systémech veřejné správy naleznete na webu Digitální a informační agentury.
Nástroj pro vyhledávání v katalogu cloud computingu naleznete přímo zde nebo na této stránce níže. Jedná se o vyhledávací nástroj nad katalogem cloud computingu (dále jen „CC“).
Zde zveřejněné služby CC splnily v rámci zápisu nabídek CC veškeré požadavky zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy pro zápis do katalogu CC, a to v dané bezpečnostní úrovni.
V katalogu CC lze vyhledávat:
Každý správce centralizovaného poskytovaného agendového informačního systému by měl postupně činit při správě a rozvoji svých informačních systémů takové kroky, aby oddělil vrstvu platformy a technologií od vrstvy komunikační a aplikační vrstvy příslušných informačních systémů. To znamená, že by se svými postupnými kroky měl připravit na to, že od určité doby bude provozovat svoje centralizované agendové informační systémy v cloudu a měl by postupně omezovat svoji závislost na vlastních datových centrech a pouze jím provozovaných technologických platformách.
Umístění AIS OVM v eGC znamená, že eGC je jen jiná adresa daného OVM. Zde jsou dvě možnosti přístupu do CMS:
Publikování portálu OVM
Publikování portálu OVM je specifický případ publikování AIS OVM, kdy se v rámci provozu portálu v eGC umožňuje, aby byly služby portálu dostupné pro klienty, kteří nejsou OVM, prostřednictvím internetu přímo od poskytovatele eGC.
Portál je v případě provozu na vlastní infrastruktuře publikován výhradně prostřednictvím CMS službou CMS2-02 Zveřejnění aplikace a to do:
V případě umístění portálu v eGC, je umožněna publikace portálu z eGC, kdy:
Klienti, kteří nejsou OVM, přistupují k portálu v otevřeném internetu přes HTTPS publikovaném přímo z eGC.
Konkrétní povinnosti stanoví zákon o informačních systémech veřejné správy a na základě tohoto zákona pak vydané vyhlášky ministerstva a NÚKIB. Řídící orgán eGovernment Cloudu pak na základě zákona a vyhlášek připravuje a vydává metodické pokyny. Již nyní však platí pravidla pro nutnost připojení skrze infrastrukturu CMS/KIVS a tím i respektování katalogového listu služby připojení přes IPSec
Orgány veřejné správy se musí při poskytování interaktivních nástrojů osobní produktivity úředníka využívající cloud computing rozhodnout, zda jde o informační systém veřejné správy (ISVS) nebo jeho část ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (ZoISVS), a mohou tak podléhat regulaci cloud computingu podle Hlavy VI tohoto zákona.
Dle § 2 odst. 1 písm. b) ZoISVS je: „informačním systémem veřejné správy funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy nebo plnění jiných funkcí státu anebo dalších veřejnoprávních korporací …“
Informační činností dle § 2 odst. 1 písm. a) se myslí: „získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních systémů veřejné správy prostřednictvím technických a programových prostředků“.
Z definice ISVS vyplývá, že cílevědomá, avšak ne-systematická, informační činnost pro účely výkonu veřejné správy nemusí spadat pod rozsah definice. Scénáře interaktivního využívání nástrojů s podporou cloud computingu (jako jsou např. interaktivní nástroje umělé inteligence, volně dostupné on-line mapy nebo jazykové překladače) nesplní podmínku systematické informační činnosti výkonu veřejné správy, pokud využívání určitého konkrétního nástroje k určitému informačnímu účelu není interně v rámci orgánu veřejné správy ustanoveno jako závazné. Jestliže se tedy úředník sám rozhoduje ad-hoc, který a jestli vůbec nějaký on-line nástroj pro daný účel využije, nenaplní se tento atribut definice ISVS.
Naopak se lze domnívat, že systematické využití např. tabulkového kalkulátoru (např. MS Excel) v malé obci pro evidenci poplatků za psy nebo za hrobová místa naplní znaky „cílevědomé a systematické informační činnosti pro účely výkonu veřejné správy“, a tento informační systém by tedy měl být označen a spravován jako ISVS. Za rozlišující kritérium výkladu pojmu „systematická informační činnost pro účely výkonu veřejné správy“ tedy považujeme jakýkoli interní předpis OVS, který zavazuje úředníky využívat vždy určitý konkrétní nástroj (informační systém nebo jeho část) pro zabezpečení určitého účelu výkonu veřejné správy.
Ač tedy nástroje osobní produktivity jednoznačně spadají do definice informační činnosti, je potřeba vždy vážit hledisko systematičnosti pro účel výkonu veřejné správy.
Dále ještě zohledníme metodické vodítko Co je a co není ISVS. V kapitole „Pomůcka pro určování ISVS“ jsou uvedeny dvě pomocné otázky k rozhodování OVS, zda se v konkrétním případě nějakého informačního systému má jednat o ISVS:
Pokud jsou odpovědi na tyto otázky ANO, s největší pravděpodobností se v případě posuzovaného informačního systému jedná o ISVS.
Toto vodítko může potvrdit výše vyslovený názor, že tabulkový kalkulátor instalovaný byť jen na jednom notebooku v rámci malé obce, který je však jediným zavedeným nástrojem pro správu určitých agend (viz výše), splní obě podmínky a měl by být tedy spravován jako ISVS.
Naopak, ad-hoc využití interaktivních nástrojů dle shora uvedených příkladů (interaktivní nástroje umělé inteligence, volně dostupné on-line mapy, on-line jazykové překladače apod.) zpravidla nedá odpověď “ano” na tyto dvě otázky metodického vodítka, a v takovém případě se nekvalifikuje jako ISVS.
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual layers of architecture and the incorporation of requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of public administration and its layers of architecture.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in Methods of use of shared services, functional units and thematic areas by individual offices
The description of the architecture of the office and the public administration of the Czech Republic by individual architecture layers and the incorporation of the requirements into the information concept and architecture of the office is described in Architecture of the office in the context of the public administration and its architecture layers.
The rules for individual shared services, functional units and thematic areas are described in How shared services, functional units and thematic areas are used by individual offices