Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| |
| znalostni_baze:vendorlock [2021/10/22 14:29] – vytvořeno Tomáš Šedivec | znalostni_baze:vendorlock [2024/11/25 11:44] (aktuální) – Tomáš Šedivec |
|---|
| ======Anti Vendor lock-in - Nevýhodná ujednání ve smlouvách na dodávku ICT produktů====== | ======Anti Vendor lock-in - Nevýhodná ujednání ve smlouvách na dodávku ICT produktů====== |
| | |
| | <WRAP center round info 60%> |
| | V Česku je na úrovni nového občanského zákoníku podnikatelským subjektům (včetně např. dodavatelům cloudových služeb) vytváření nebo využití vendor-locku výslovně **ZAKÁZÁNO**. [[https://www.e-sbirka.cz/sb/2012/89/2024-04-01#par_433|§ 433 zákona č. 89/2012 Sb.]] stanoví, |
| | -Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. |
| | -Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. |
| | |
| | </WRAP> |
| | |
| |
| Při uzavírání smluv na dodávku ICT produktů se jako problémová ukazuje otázka nastavení vzájemných práv a povinností, zejména práv z duševního vlastnictví a souvisejících aspektů v těchto smlouvách. V důsledku nevhodně nastavených práv a povinností dochází nezřídka k případům, kdy je uživatel ICT produktu v případě údržby, aktualizací či úprav zcela odkázán na dodavatele, který ICT produkt původně dodal a který si tím v těchto aspektech fakticky vytváří monopolní postavení, a to právně i technicky. Uživatel tak nemůže konat potřebné činnosti vlastními silami a nemůže se obracet na jiné subjekty, přestože by tím ušetřil mnohdy i značné finanční prostředky. Dochází také k případům, kdy se uživatelé snaží těmto situacím čelit nikoliv zcela vhodnými mechanismy, jako je nadměrné užívání konceptu zaměstnaneckých děl. | Při uzavírání smluv na dodávku ICT produktů se jako problémová ukazuje otázka nastavení vzájemných práv a povinností, zejména práv z duševního vlastnictví a souvisejících aspektů v těchto smlouvách. V důsledku nevhodně nastavených práv a povinností dochází nezřídka k případům, kdy je uživatel ICT produktu v případě údržby, aktualizací či úprav zcela odkázán na dodavatele, který ICT produkt původně dodal a který si tím v těchto aspektech fakticky vytváří monopolní postavení, a to právně i technicky. Uživatel tak nemůže konat potřebné činnosti vlastními silami a nemůže se obracet na jiné subjekty, přestože by tím ušetřil mnohdy i značné finanční prostředky. Dochází také k případům, kdy se uživatelé snaží těmto situacím čelit nikoliv zcela vhodnými mechanismy, jako je nadměrné užívání konceptu zaměstnaneckých děl. |