Otevřený zdrojový kód

Otevřeným zdrojovým kódem eGovernmentu se rozumí zdrojový kód komponenty informačního systému určený pro další využití jiným orgánem veřejné správy, zkoumání kódu, rozhraní, algoritmů a postupů odbornou veřejností, přijímání návrhů na zlepšení její funkčnosti, kvality a bezpečnosti ze strany odborné veřejnosti, který je zveřejněný prostřednictvím jednotného úložiště.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci s Ministerstvem vnitra (MV) připravil bezpečnostní doporučení pro vývoj otevřeného softwaru. Doporučení je určeno vývojářům a osobám zabývajícím se kybernetickou bezpečností nebo společnostem dodávajícím software. Nenahrazuje požadavky zákona o kybernetické bezpečnosti a není pevně závazné. Je tak na konkrétních organizacích, které části a v jaké míře budou u svých projektů případně využívat.

Tento materiál může pomoci k rozšíření open-source řešení v rámci veřejné správy nebo ho mohou využít i subjekty soukromého sektoru, pakliže se rozhodnou zveřejnit vyvíjený software pod open source licencí.

Uvedená bezpečnostní doporučení mohou být důležitou inspirací při vývoji otevřených řešení ve veřejné správě, která jsou trendem například v oblasti eGovernmentu některých evropských států již několik posledních let. Navíc vzhledem k narůstajícímu počtu kybernetických hrozeb je dodržování bezpečnostních zásad při rozvoji eGovernmentu naprosto klíčové a jinak tomu není ani při budování otevřených řešení. Na vytvořený materiál Ministerstvo vnitra odkáže i v chystané metodice k projektu s názvem Portál otevřeného kódu.

Zmíněný software s otevřeným kódem přináší určité bezpečnostní výhody, lze v něm jednodušeji najít záměrně vytvořená „zadní vrátka“, a tak odhalit i méně zjevné zranitelnosti. Na druhou stranu je otevřen i případným útočníkům, což jim zjednodušuje práci ve zneužití bezpečnostních mezer softwaru. Proto by organizace při zveřejňování zdrojového kódu měla zvážit možné přínosy a taktéž rizika s tím spojená. Cílem vydaného doporučení je snížit množství potenciálních zranitelností („secure by design“) a podpořit co možná nejrychlejší nápravu v případě, že se v kódu nějaká zranitelnost objeví.

V doporučení jsou popsány organizační opatření pro zacházení s kódem, jeho správa a tvorba, dále použité knihovny třetích stran a to, jak s nimi nakládat, kryptografické prostředky v komunikaci, záznamy o událostech pro aplikace a knihovny, relační databáze pro ukládání dat a v neposlední řadě kontinuální integrace jakožto automatizované spouštění definovaných procesů při změnách kódu.