Překlady této stránky:

Osvědčení o digitálním úkonu

Osvědčení o digitálním úkonu je právo uživatele služby dle § 5 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Konkrétně se jedná o práva a povinnosti:

  • Uživatel služby má právo na elektronické osvědčení digitálního úkonu.
  • Osvědčení o digitálním úkonu obsahuje důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu, určení osoby, která jej učinila, adresáta digitálního úkonu a způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu. Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem orgánu veřejné moci.
  • Orgán veřejné moci, který je veřejnoprávním původcem, je povinen bezodkladně po učinění digitálního úkonu poskytnout uživateli služby osvědčení o digitálním úkonu, který vůči němu uživatel služby učinil.
  • Osvědčení o digitálním úkonu poskytuje orgán veřejné moci podle volby uživatele služby zasláním do datové schránky, na kontaktní místo veřejné správy nebo zpřístupněním prostřednictvím portálu veřejné správy.

Smyslem je dát uživateli služby možnost nechat si vystavit potvrzení, které osvědčí, že provedl úkon. Tedy nejde o potvrzení či osvědčení, že úkon byl proveden správně nebo splnil podmínky, které úkon vyžadoval, ale pouze, že úkon byl proveden.

Využít jej lze například v situacích, kdy je po klientovi vyžadováno, aby prokázal učinění úkonu typu zápisu, požadavku, reklamace, atd. Jde tedy i o důkazní prostředek.

Za osvědčení se stejnými účinky se považuje i doručenka z informačního systému datových schránek.

ZoPDS v případě osvědčení digitálního úkonů rozlišuje mezi dvěma subjekty, které osvědčení vystavují:

  1. OVM, který je veřejnoprávním původcem. Ten je povinen osvědčení vystavit bezodkladně po učinění digitálního úkonu, tedy nikoliv na žádost.
  2. OVM, který není veřejnoprávním původcem. Ten vystavuje osvědčení až na základě žádosti, ale nic mu nebrání vystavit osvědčení bezodkladně.

Povinnost vystavit osvědčení bezodkladně po učinění digitální úkonu je však třeba vykládat ve spojení s odstavcem 4 tohoto ustanovení, který předpokládá uživatelovu volbu kanálu, kterým mu bude osvědčení poskytnuto. Pokud bude OVM volbu uživatele znát, pak je situace relativně snadná, a OVM poskytne osvědčení tímto kanálem. Nebude-li však tato volba vůči OVM učiněna, pak lze k této situaci přistupovat dvěma způsoby:

  1. OVM poskytne osvědčení bezodkladně prostřednictvím kanálu, kterým byl digitální úkon učiněn. Osvědčení prostřednictvím jiného kanálu OVM poskytne pouze v případě žádosti uživatele s uvedením kanálu v žádosti.
    OVM neudělá chybu, pokud poskytne osvědčení vždy do datové schránky klienta – zde je potřeba vědět, v jaké roli klient vystupuje a podle toho vybrat správnou datovou schránku 1).
  2. Dokud nebude OVM znát uživatelovu volbu, nemůže osvědčení poskytnout. Povinnost poskytnout osvědčení bezodkladně bude OVM svědčit pouze v případě, že mu uživatel svou volbu kanálu sdělí, resp. od okamžiku, kdy uživatel OVM svou volbu sdělí.

V této souvislosti je nutné podotknout, že duplicitně k osvědčení dle ZoPDS se vydávají další potvrzení, která osvědčení dle ZoPDS svou formou připomínají a uživateli mohou sloužit k naplnění stejné funkce, tedy zajištění potvrzení o doručení a důkazu o této skutečnosti. Jde o potvrzení o doručení:

  1. v případě úkonu učiněného datovou schránkou jde o oznámení podle § 20 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb.
  2. v případě úkonu emailem jde o potvrzení o doručení dokumentu na elektronickou adresu podatelny dle § 4 odst. 8 Vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.

Volba doručovacího kanálu by měla náležet uživateli (v limitech předchozího bodu). Základním smyslem a účelem osvědčení je poskytnout uživateli dokument, který může sloužit jako důkaz o provedení úkonu, a to ideálně bezodkladně po jeho provedení. Jako vhodné řešení se tedy nabízí poskytnout uživateli osvědčení tím stejným kanálem, kterým učinil úkon, protože uživatel si zvolil pro sebe nejvhodnější kanál komunikace, a dá se očekávat, že chce tím stejným kanálem obdržet rovněž vyrozumění o provedení úkonu – tedy osvědčení.

Uživatel může dle § 4 ZoPDS provést digitální úkon až 5 různými kanály (pomíjíme zde ve vazbě na výklad k § 4 možnost neimplementovat kanál tzv. samoobslužného portálu, pokud tuto možnost pokládá orgán veřejné moci za nehospodárnou):

  1. datovou schránkou,
  2. kontaktním místem veřejné správy,
  3. e-mailem, resp. dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem,
  4. samoobslužným portálem,
  5. jiným způsobem stanovený právním přepisem.

Stejným způsobem, kterým uživatel učinil úkon, se uživateli doručí osvědčení. Toto pravidlo má několik výjimek potvrzující pravidlo:

  1. Při učinění úkonu pomocí e-mailu se uživateli osvědčení doručí i do datové schránky (pokud ji uživatel má zpřístupněnou) pro zajištění nepopiratelnosti doručení.
  2. Při učinění úkonu na kontaktním místě veřejné správy se osvědčení vystavuje přímo na kontaktním místě.

Máme za to, že při dodržení výše uvedeného schématu se dostojí účelu § 5. Je však třeba připustit určité limity navrhovaného řešení:

  1. Pro poskytnutí osvědčení tento návrh připouští také jako kanál doručení přímo samoobslužný portál. Tento kanál však v odst. 4. není výslovně zmíněn, jelikož v této souvislosti směřuje pouze na poskytnutí osvědčení prostřednictvím portálu veřejné správy. Domníváme se nicméně, že bude-li osvědčení vystaveno po učinění digitální úkonu přímo na konkrétním samoobslužném portálu OVM, bude tím naplněn smysl osvědčení.
  2. Stále by mělo být zachováno uživatelovo právo žádat o vystavení osvědčení na jiném kanále, než kterým byl učiněn úkon. Za současného stavu je však problematické zejména poskytnutí osvědčení prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy.

Avšak i v rámci výkladu k § 4 opětovně odkazujeme na povinnost péče řádného hospodáře, použití svěřených prostředků hospodárně, účelně a efektivně či plnění určených úkolů tím nejhospodárnějším způsobem dle § 45 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Námi nastíněným postupem se podle našeho názoru dostojí smyslu vystavování osvědčení za použití minimálních nákladů na straně veřejné správy.

Osvědčení potvrzuje neodmítnutí příjmu, neodmítnutí původu, integritu dat a důvěryhodnost. Nejde tedy o důkaz, že úkon byl proveden řádně s veškerými zákonnými náležitostmi, ale pouze to, že byl v nějaké formě proveden.

Při absenci podání prostřednictvím elektronického formuláře může být problematické vydávat osvědčení dle § 5 ZoPDS, protože nestrukturovanost a povaha úkonu činěná v konkrétní službě nemusí na první pohled vypadat jako úkon spadající pod ZoPDS. S odkazem na vysvětlení k § 4 pak uvádíme, že veškeré kanály (včetně samoobslužného portálu s elektronickým formulářem) dle tohoto paragrafu jsou povinné, pokud není prokázána nehospodárnost.

OVM také nemůže rezignovat na povinnost vydávat osvědčení pro digitální úkony, které nejsou obsaženy v katalogu služeb. Důvodem je, že přechodné ustanovení § 14 odst. 5 ZoPDS stanoví, že existuje-li úkon, který není obsažen v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný orgán veřejné moci jej po uplynutí 5 let od účinnosti tohoto zákona (tedy od 1. 2. 2025) poskytuje též jako digitální službu nebo jej umožňuje provádět též jako digitální úkon, nestanoví-li jiný zákon jinak.

OVM se tedy nemůže zprostit povinnosti vydávat osvědčení ani u těch úkonů, které nebudou poskytovány prostřednictvím elektronického formuláře a bude možné u nich očekávat nestrukturované a před jejich zpracování těchto zařaditelné žádosti. Tuto povinnost tak nebude OVM mít pouze v případě, že agendový zákon nestanoví, že určitý úkon nebude poskytovaný jako digitální služba (viz předchozí odstavec).

Zákon podobu osvědčení nestanoví, ale stanovuje jeho náležitosti:

  1. Důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu,
  2. Určení osoby, která digitální úkon učinila. Touto osobou je nejčastěji ta osoba, která digitální skutečně činí. Tedy zjednodušeně ta osoba, která podání podepsala či jí svědčí fikce podpisu. Mohou však nastat situace, kdy bude například činěno podání prostřednictvím elektronicky podepsaného dokumentu (či konvertovaného dokumentu) datovou schránkou osoby odlišné o té, která dokument podepsala a která digitální úkon skutečně činí (v tomto případě neplatí fikce podpisu a dokument tedy musí být podepsaný uznávaným elektronickým podpisem). Jelikož by však kontrola každého dokumentu a zjišťování toho, kdo podání skutečně činí, vyžadovalo velké množství manuální práce, je akceptovatelné v osvědčení identifikovat tu osobu, jejíž datovou schránkou je podání činěno, ačkoliv tato osoba nemusí být vždy shodná s účastníkem řízení. Jedná se o stejnou situaci jako v papírovém světě, kdy je například na podatelně razítkem a datem potvrzeno podání osobě, která jej pouze doručuje na podatelnu, ale není samotným podatelem podání.
  3. Adresát digitálního úkonu.
  4. Způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu.

Dále je potřeba dodržet zákonné požadavky vztahující se k zacházení s dokumentem, který vytváří OVM a slouží pro třetí stranu, v tomto případě uživatel služby:

  1. Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí.
  2. Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

Aby se s osvědčením dalo pracovat v jeho textově vizuální podobě, musí mít formát typu PDF/A-3 a pro strojové zpracování obsahovat XML soubor. Samozřejmě informace v obou formátech si musí odpovídat, za což je OVM zodpovědný.

ZoPDS ve své konečné podobě dobu uložení ani zpětného poskytnutí nijak neupravuje (v prvních návrzích legislativního procesu tuto dobu upravoval). Pokud je tedy osvědčení vystaveno, ať už bezodkladně nebo později (vytvoří se existující dokument), uplatní se na něj pravidla a povinnosti dle spisového řádu dané organizace včetně navazujících skartačních lhůt dle § 64 a § 66 zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě.

Osvědčení tedy nelze ihned po vystavení „zapomenout“.

Příklad osvědčení ve formátu PDF/A-3 s vloženým XML souborem si můžete stáhnout zde

XSD předpis a XML příklady

XSD předpis a XML příklad jsou zveřejněny formou specifikace zde https://ofn.gov.cz/osvědčení-digitálního-úkonu/2024-10-17/

Protože jsou OFN založeny na XML Schema verze 1.1 (obsahují např. datový typ xs:dateTimeStamp, který v XML Schema verze 1.0 není), doporučujeme využít pro validaci např. knihovnu xmlschema https://pypi.org/project/xmlschema/. Příklad validačního skriptu v jazyku Python je zde.

Realizace osvědčení z Magistrátu hl. města Prahy se liší především v tom, že neobsahuje identifikaci úkonu dle vazby na číslo jednací vydávané spisovou službou, ale kontrolními součty dokumentů při podání. Důvodem bylo, že podání na MHMP nebyla vždy určená pro samotný magistrát, ale například pro různé městské části a tedy komunikace se spisovou službou pro vydání čísla jednacího by vedla ke zdržení, které neodpovídá požadavku na vydání osvědčení bezodkladně.


1)
V případě, že bude doručeno do nepříslušné datové schránky, platí jistá omezení pro např. fikci doručení, avšak judikaturou je obecně přijímán princip materiálního doručení, tj. jestliže se mohl adresát s danou písemností seznámit, tak je účinně doručená, a to i přesto, že nebyl dodržen postup dle správního řádu. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že účinnost doručení písemnosti do datové schránky coby účastníka, která byla zřízena pro jinou činnost, než v rámci jaké vystupuje osoba v daném řízení před soudem, nastane v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí jako oprávněná osoba. Fikce doručení podle 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech nepřichází v případě doručování písemnosti do nepříslušné datové schránky v úvahu. (rozsudek NS spis. zn. 23 Cdo 1850/2015, ze dne 6. 9. 2016.)
, 2024/10/14 22:16
Dobrý den, prosím o implementační doporučení v následujícím scénáři a zodpovězení zde obsažených otázek:

Řekněme, že jsem klient, který se dostal do samoobslužného portálu ohlašovatele agendy (dále "portál") a využije např. tzv. zjednodušený formulář, který pro klienty svých legislativních předpisů ohlašovatel provozuje. Klient využije autentizaci přes identitu občana, donačtou se mu základní údaje k úkonu z Katalogu služeb a vyplní své sdělení (předmět podání) a např. specifickou přílohu (strukturovaná data pro danou službu/úkon legislativa nedefinuje (viz adekvátnost pro volbu zjednodušeného formuláře), z návodu Katalogu služeb je řečeno, že přílohy jsou specificky dané jen názvem a obecně jde o dokumenty bez důrazu na formát). Jako adresáta ale klient vybírá jiné OVM než správce (portálu), které tudíž není totožné s ohlašovatelem (např. přednabídkou OVM, které jsou pro daný úkon relevantní anebo volně). Portál vygeneruje podání (pdf s xml) a nabídne k autorizaci. Klient autorizuje. Otázka 1: Výsledek autorizace či celkový hash podání/příloh?/se promítne v xml vrstvě i viditelně v pdf? Je na myšleno v definici viz https://ofn.gov.cz/dokumenty-z-formulářů-ZoPDS/2024-10-04/? Klient pokračuje dál. Nabídne se mu volba podání - 1. svou DS (např. tlačítko načtení konceptu do své DS s předvyplněným cílovým OVM), 2. přes portál, 3. stažení a podání po své ose na epodatelnu cílového OVM. Klient potvrdí, že by rád podal podání přes portál. Portál ohlašovatele ale nemá přímé napojení na AIS cílového OVM, to ani AIS neprovozuje a má jen spisovou službu). Otázka 2: je třeba aby portál zajistil opečetění a časové razítko na pdf/xml? Portál ohlašovatele je napojen na spisovou službu ohlašovatele (ESS). Otázka 3: Je povinností každé podání evidovat v ESS, tedy i ty určené jinému, cílovému OVM? Otázka 4: Pokud ano, co je potřeba na straně ESS implementovat, aby automatizovaně vypravilo obdržený dokument, který v ESS mj. získá čj. ohlašovatele nikoliv cílového OVM (a potažmo získá i portál) tak, aby klient měl jistotu, že podání učinil tam kam chtěl? PS: vypravování odeslané pošty bývá zpravidla 1x za půl hodiny. Zpravidla bývá dokument opečetěn a zpětně generována doručenka, min. metazáznam v ESS o doručení (možné převzít zpět do portálu a doplnit stavovou informaci v účtu klienta). Otázka č. 5: Dá se explicitně odvodit z legislativy, že portál musí mít funkcionalitu účtu klienta s historií podání a vedením stavových informací či osvědčení podání - jakožto dokumentů? Otázka 6: nebude pro koncové OVM matoucí, že bude dostávat podání via DS od klientů ale z DS ohlašovatelského OVM a bude dostatečně právně průkazné takovéto podání? Otázka 8: Jak vhodné (formálně nutné) je fakt předání z nepříslušnosti přenést do nějakého doprovodného dokumentu, který by vytvářela ESS či metadat zprávy od ESS / DS ohlašovatele pro cílové OVM případné automatizované zpracování u cílového OVM? Posloužilo by k tomu doprovodné osvědčení, které je primárně ale pro potřeby klienta? Otázka 9: V jaký okamžik má vznikat osvědčení dle ZoPDS? V době vytvoření pdf/xml (před volbou kanálu), v době výběru kanálu - různé varianty s mírou použitelnosti - třeba, že pokud se rozhodl podat přes své DS tak se osvědčuje jen vytvoření v portále, v případě volby portálu jako kanálu podání a jiném OVM k vyřízení by praktiky mohla být součástí osvědčení i informace, že bylo podání předáno na ohlašovatele-zaevidováno čj. a dá se předpokládat, že ohlašovatel distribuuje na cílové OVM anebo v okamžiku, kdy dostane - např. po hodině odezvu, že cílové OVM dostalo vytvořený pdf/xml dokument. Nebo osvědčení je potvrzení až posledního stavu, a sice, že podání doputovalo na cílové OVM a běží správní lhůty? Klíčová bude informace o právních účincích tohoto osvědčení, které musí být srozumitelné klientovi a ideálně vysvětlené najisto přímo v osvědčení. Varianta 1 výše si myslím, de facto potvrzuje jen to, že provedl nějaký úkon vůči obecnému zákonu ale z hlediska jeho zájmu u koncového OVM to fakticky nemá právní závaznost. Otázka 10: Jak s osvědčením tohoto typu může klient nakládat u soudního sporu či při "dohadování" s cílovým OVM? Otázka 11: Jaké SLA, resp. pravidla pro provoz portálů mají ohlašovatelé klientům definovat, resp. mají být explicitně definovaná v osvědčení, aby nastavili vztahy s dodavateli ESS a portálů?
, 2024/10/22 10:28
Dobrý den,

otázky i odpovědi jsou rozsáhlé, proto nám to chvíli zabralo:

Otázka 1: Výsledek autorizace či celkový hash podání/příloh?/se promítne v xml vrstvě i viditelně v pdf?
Výsledek autorizace se nemůže promítnout ve vlastním souboru, protože by došlo k jeho změně a dokument by měl jiný hash. Výsledek autorizace tedy může být řešen jako samostatný soubor (průvodka) anebo je možné ho podle nového doporučení dát jako součást osvědčení o digitálním úkonu, které je rovněž opatřeno pečetí a časovým razítkem.

Otázka 2: je třeba aby portál zajistil opečetění a časové razítko na pdf/xml? Portál ohlašovatele je napojen na spisovou službu ohlašovatele (ESS)
Ano, jednoznačně. Veškeré přijaté dokumenty podané přes "portál" (informační systém umožňující elektronickou identifikaci) byly opatřeny kvalifikovanou pečetí a kvalifikovaným časovým razítkem aby nemohla být zpochybněna jejich integrita. Napojení na eSSL je nejlepší cestou, ale uznáváme i jiné zajištění.

Otázka 3: Je povinností každé podání evidovat v ESS, tedy i ty určené jinému, cílovému OVM?
Evidence každého podání je jistě povinná ale není nutné to dělat v ESS ale dle Zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
Podle § 3a lze archivaci provést přímo v informačním systému:
(1) Správce informačního systému, který není elektronickým systémem spisové služby, využívaného veřejnoprávním původcem zajišťuje, že tento informační systém umožňuje uchovávání informací v souladu s § 3 odst. 5. V případě informací, na které nebyl vydán trvalý skartační souhlas podle § 15 odst. 4, zajišťuje správce informačního systému podle věty první, že tento systém umožňuje výběr archiválií mimo skartační řízení. Na informační systém uvedený ve větě první se nevztahují požadavky stanovené tímto zákonem na elektronické systémy spisové služby.
(2) Postupy, výstupní datové formáty a rozsah a podobu metadat pro účely výběru archiválií podle odstavce 1 stanoví Národní archiv a zveřejní je na svých internetových stránkách.


Otázka 4: Pokud ano, co je potřeba na straně ESS implementovat, aby automatizovaně vypravilo obdržený dokument, který v ESS mj. získá čj. ohlašovatele nikoliv cílového OVM (a potažmo získá i portál) tak, aby klient měl jistotu, že podání učinil tam kam chtěl? PS: vypravování odeslané pošty bývá zpravidla 1x za půl hodiny. Zpravidla bývá dokument opečetěn a zpětně generována doručenka, min. metazáznam v ESS o doručení (možné převzít zpět do portálu a doplnit stavovou informaci v účtu klienta).
Automatická výprava dokumentu je správní úkon, doporučujeme uchovávat informace v informačním systému dle Zákona 499/2004 Sb, § 3a

Otázka č. 5: Dá se explicitně odvodit z legislativy, že portál musí mít funkcionalitu účtu klienta s historií podání a vedením stavových informací či osvědčení podání - jakožto dokumentů?
Ano, viz Zákon č. 499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě, § 64 Příjem, označování, evidence a rozdělování dokumentů. Zákon č. 12/2020 Sb. dává také klientovi právo na zpětné prokázání projevu vůle. Důrazně doporučujeme zajištění historie úkonů v uživatelském profilu, Zajištění může být opět více způsoby, zda je bude jednat o "náhled do spisu" nebo skutečně logování v portále je na správci.

Otázka 6: nebude pro koncové OVM matoucí, že bude dostávat podání via DS od klientů ale z DS ohlašovatelského OVM a bude dostatečně právně průkazné takovéto podání?
Stanovisko bude právně průkazné pokud se použije kombinace § 8 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, autorizace a zpětné prokázání vůle dle zákona č. 12/2020 Sb. a samozřejmě i předávání nějaké lidsky čitelné průvodky (Dobrý den, já správce ISVS jsem přijal podání, které vám za klienta předávám k vyřízení. Podání obsahuje fikci podpisu a jeho autorizaci si můžete ověřit zde https://www.identitaobcana.cz/Autorizace/OvereniUkonu).
Úkon, jehož náležitostí má být podpis toho, kdo jej činí, učiněný prostřednictvím informačního systému veřejné správy se považuje za podepsaný, umožňuje-li informační systém veřejné správy prokázání totožnosti toho, kdo úkon činí, s využitím elektronické identifikace, autorizaci úkonu tím, kdo úkon činí, a zpětné prokázání projevu vůle toho, kdo úkon činí.


Otázka 7 chybí


Otázka 8: Jak vhodné (formálně nutné) je fakt předání z nepříslušnosti přenést do nějakého doprovodného dokumentu, který by vytvářela ESS či metadat zprávy od ESS / DS ohlašovatele pro cílové OVM případné automatizované zpracování u cílového OVM? Posloužilo by k tomu doprovodné osvědčení, které je primárně ale pro potřeby klienta?
Určitě doporučujeme vytvoření průvodky, kde informujete příjemce o přeposlání podání. (Dobrý den, já správce ISVS jsem přijal podání, které vám za klienta předávám k vyřízení. Podání obsahuje fikci podpisu a jeho autorizaci si můžete ověřit zde https://www.identitaobcana.cz/Autorizace/OvereniUkonu).

Otázka 9: V jaký okamžik má vznikat osvědčení dle ZoPDS? V době vytvoření pdf/xml (před volbou kanálu), v době výběru kanálu - různé varianty s mírou použitelnosti - třeba, že pokud se rozhodl podat přes své DS tak se osvědčuje jen vytvoření v portále, v případě volby portálu jako kanálu podání a jiném OVM k vyřízení by praktiky mohla být součástí osvědčení i informace, že bylo podání předáno na ohlašovatele-zaevidováno čj. a dá se předpokládat, že ohlašovatel distribuuje na cílové OVM anebo v okamžiku, kdy dostane - např. po hodině odezvu, že cílové OVM dostalo vytvořený pdf/xml dokument. Nebo osvědčení je potvrzení až posledního stavu, a sice, že podání doputovalo na cílové OVM a běží správní lhůty? Klíčová bude informace o právních účincích tohoto osvědčení, které musí být srozumitelné klientovi a ideálně vysvětlené najisto přímo v osvědčení. Varianta 1 výše si myslím, de facto potvrzuje jen to, že provedl nějaký úkon vůči obecnému zákonu, ale z hlediska jeho zájmu u koncového OVM to fakticky nemá právní závaznost.

Osvědčení o digitálním úkonu je služba neodmítnutí příjmu. Portál potvrzuje uživateli, že podání přijal a že ho dopraví na adresu uvedenou ve formuláři.
Osvědčení by mělo vzniknout po autorizaci, která zajišťuje službu neodmítnutí původu. Tedy uživatel potvrzuje portálu, že učinil úkon a že úkon učinila osoba, která je přihlášená.
Důležité z pohledu správce portálu je mít zajištěno, že následující systém potvrdil přijetí dokumentu – tedy například systém datových schránek nebo PPDF.


Otázka 10: Jak s osvědčením tohoto typu může klient nakládat u soudního sporu či při "dohadování" s cílovým OVM?
Klient tím prokazuje, že na portálu uvedeném v osvědčení vzniknul příslušný dokument a ten dokument byl přijat ke zpracování. Portál tedy nemůže tvrdit, že podání nepřijal a je povinen ho předat ke zpracování adresátovi uvedeném v dokumentu. Je potřeba si o tom vést evidenci aby provozovatel portálu byl schopen prokázat, že dokument předal adresátovi (například doručenka systému datových schránek).


Otázka 11: Jaké SLA, resp. pravidla pro provoz portálů mají ohlašovatelé klientům definovat, resp. mají být explicitně definovaná v osvědčení, aby nastavili vztahy s dodavateli ESS a portálů?
Závisí to na vzájemné domluvě. Nejsme si vědomi žádného soudního rozhodnutí o nefunkčnosti digitální služby v nějaké době. Obecně mají být digitální služby dostupné 24/7, ale nejsme si jisti, zda to klient může vyžadovat.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
, 2024/09/29 12:49
Dobrý den,

v textu článku se uvádí "Aby se s osvědčením dalo pracovat v jeho textově vizuální podobě, musí mít formát typu PDF/A-3 a pro strojové zpracování obsahovat XML soubor."

Z čeho vyplývá povinnost produkovat osvědčení v PDF/A-3 + XML, v zákoně o právu na digitální služby jsem to nenašel? Vůbec to věcně nerozporuji, naopak mi to přijde zcela samozřejmé, ale potřeboval bych to jako argument, aby si to OVM dal do pořádku - před časem jsme obdrželi na podání prostřednictvím datové schránky od OVM osvědčení do datové schránky v obyčejném PDF, bez XML přílohy (navíc ještě s el. pečetí bez příznaku QSealCD a pečeť nebyla ve formátu PAdES - již nahlášeno), takže ho naše spisová služba nemohla z principu zkonvertovat do (výstupního datového formátu) PDF/A, protože by porušila pečeť.

Děkuji a zdraví

Jiří Ben
, 2024/10/02 08:25
Dobrý den,

zákon toto skutečně neříká a je to asi i implementační detail, který se do zákona nehodí. Na co se odkázat dá, je vyhláška o podrobnostech výkonu spisové služby, kde se PDF/A-3 pro kontejnerové způsoby zmiňuje https://www.e-sbirka.cz/sb/2012/259/2024-07-01#par_23-odst_2.

Bereme to tedy tak, že pokud je nutné mít WYSIWYG a strojový formát v jednom "souboru", je vyžadováno kontejnerové pojetí PDF + strojový formát (XML, JSON).

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
, 2024/06/26 11:01
XSD není verzované.

XSD obsahuje "TBD".
, 2024/06/28 08:09
Dobrý den,

děkuji, podíváme se na to a upravíme.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
, 2024/08/23 15:55
Dobrý den,

trvalo to déle, ale máme vytvořeny nové XSD a XML. Ještě tvoříme samotné PDF.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
, 2024/06/26 10:00
Chyba v XSD:

Kontaktní místo veřejné správy – Czech Point -> Kontaktní místo veřejné správy – Czech POINT
, 2024/06/28 08:09
Dobrý den,

děkuji, podíváme se na to a upravíme.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
, 2024/08/26 17:17
Že už by se i tady vyskytoval někdo, kdo neví, co je to XSD a k čemu to slouží?
, 2024/08/26 18:19
Dobrý den,

nevím kam komentář míří, každopádně v novém XSD jsou využity číselníky, které jsou v samostatném XML, aby validace nekončila na zbytečných chybách.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
, 2023/01/02 11:30
Dobrý den,
souhlasím s názorem Jana Petra výše - "Využít by se měl jako doručenka při jakémkoliv úkonu vzniklém v rámci informačního systému. Jde o důkazní prostředek neodmítnutí příjmu, neodmítnutí původu a neodmítnutí obsahu". Podle mého se to jinak celé zbytečně komplikuje. Doručenka by měla být dostatečným potvrzením neodmítnutí příjmu, neodmítnutí původu a neodmítnutí obsahu stejně tak, je to mu v případě listinné podoby poslaného dokumentu poštou. V takovém případě je také průkazným dokladem "jen" průvodka (podací lístek) dopisu / zásilky, a případně doručenka, nic jiného a veškeré instituce i soudy se s tím vyrovnaly. Zbývá jen dořešit nějaký trvalý standardizovaný otisk doručenky, která je nyní např. v DS k dispozici jen 90 dní. Nicméně, nevymýšlel bych další institut či mechanismus, jako je nějaké "potvrzení digitálního úkonu" atp.
, 2023/01/02 11:42
Dobrý den,

doručenka jak je implementována v ISDS zůstává beze změny a je to příklad dobré praxe. Ačkoliv i zde bych si dokázal představit vylepšení, jako například výrazné prodloužení nebo eliminaci dob uchovávání.
Co se však týče ostatních kanálů, které zákon považuje za digitální (el. podepsaný dokument, portál, CzechPOINT), tak je situace složitější, protože zde na rozdíl od ISDS (kromě CzechPOINTu) nevystupuje jeden centrální systém, ale jakýkoliv příjmový systém (například podatelna nebo portál) na straně poskytovatele služby (veřejné správy). Určitě se shodneme, že je potřeba maximální forma standardizace, proto vyžadujeme, aby součástí osvědčení byly odkazy na služby a úkony z katalogu služeb https://archi.gov.cz/nap:katalog_sluzeb, agendy ze základního registru práv a povinností https://archi.gov.cz/nap:rpp a byl přidělován GUID.
Pokud budete mít návrhy na to, jak změnit předepsanou šablonu nebo poskytnout jednotlivým úřadům návod na správně vystavování osvědčení, rádi se o tom pobavíme.

Děkuji.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
, 2023/01/02 17:27
Dobrý den,
rozdíl mezi doručenkou k dokumentu, který vznikne u klienta (datové schránky, podatelna) a u dokumentu, který vznikne v rámci samoobslužného portálu je v tom, že uživatel vyplňuje data podle různých našeptávačů a cílový dokument nevznikne u něj ale v rámci informačního systému státní správy. Proto je dobré výsledný dokument poslat pro kontrolu ve formě osvědčení o digitálním úkonu (PDF s elektronickou pečetí). Uživatel pak nemůže rozporovat, že vlastně chtěl něco jiného a že to v rámci samoobslužného portálu špatně pochopil. Jde především o lhůty, které nelze prodloužit pokud uživatel napadne obsah podání.

Úplně stejný mechanismus používají i banky, které služby typu úvěru, pojištění nebo spoření posílají klientovi ve formě elektronicky podepsané smlouvy po té co si nakliká parametry v internetovém bankovnictví.

V případě Czech POINT dostane klient také vytištěnou stránku, kde je uveden konkrétní úkon včetně času a toho, kdo to zpracoval.

Jak už jsem psal, osvědčení o digitálním úkonu slouží:
1. Jako doručenka pro uživatele
2. Jako důkazní materiál, že uživatel uznává obsah sdělení vytvořeného mimo jeho kontrolu na samoobslužném portálu
3. Jako součást spisu v rámci spisové služby (včetně archivace a skartace)

Úplně nejjednodušší by bylo to posílat přes datové schránky, kde je vše zajištěno a napojeno na spisové služby (všechny datové zprávy musí být evidovány ve spisové službě). Bohužel to nelze využít pro fyzické osoby, kde se zrušila povinnost vlastnit datovou schránku v případě využití práva na digitální úkon (elektronickou identitu).

S pozdravem
Jan Petr
, 2023/01/04 16:05
Dobrý den,

rozumím komentáři, ale nemyslím si, že musí být součástí osvědčení samotné podání - důkazní materiál. Pokud existuje na osvědčení odkaz do spisové služby (číslo jednací), tak ta má být garantem toho, že dokument byl odevzdán a nebude s ním manipulováno v rámci integrity. Od toho existuje ve spisové službě transakční protokol.
Nic ale nebrání tomu, aby úřad k současnému vzoru nedával i jako přílohu otisk podání. Protože jde o dokument od veřejné správy, tak samozřejmě opečetěn a orazítkován. Uživateli může též být v rámci nahlížení do spisu k dispozici kdykoliv původní podání ke stažení.
Posílání přes datové schránky je bohužel podle zákona jen jedním z kanálů, jak si klient může osvědčení obstarat. A jak píšete, není politická vůle datové schránky více prosazovat u fyzických osob.

S pozdravem.
Tomáš Šedivec
, 2023/01/04 18:04
Dobrý den,

Bohužel v praxi neexistuje u jednotlivých podání přímý odkaz do spisové služby protože podání/žádost je předávána agendovým systémům a teprve ty po realizaci celého úkonu komunikují se spisovou službou.
Transakční logy jsou poměrně složité na evidenci, archivaci a skartaci protože se musí propojit transakční log s nějakými dokumenty, které jsou uloženy v agendovém systému případně ve spisové službě. Může tam dojít k tomu, že se jedna databáze skartuje dříve, že se některý systém přestane časem využívat a pak je rekonstrukce transakce složitá. V případě Portálu Pražana pak často dochází k tomu, že pracujeme nad agendovými systémy jiných městských částí a je nutné tedy dokumenty provázat přes několik samostatných subjektů. Mnohem jednodušší je bezodkladně přidat informace z transakčního logu k dokumentu a dát na podání elektronickou pečeť. Takhle máme navždy transakci potvrzenou po celou dobu evidence dokumentu nezávisle na původním informačním systému.

Poslat potvrzení objednávky/služby/žádosti s informacemi o transakci (datum, čas, identifikace) je běžná praxe u samoobslužných portálů jako jsou e-shopy, cloudové služby (Google, Apple, Microsoft), nebo elektronické bankovnictví.

Potvrzení objednávky (osvědčení) má dva hlavní účely:
1. Uživatel je tím informován, že jeho jménem bylo realizováno příslušné podání (neodmítnutí původu) - například Google pošle informaci s odkazem, kde mám případně nahlásit problém, pokud se službou, která byla učiněna pod mojí identifikací nesouhlasím
2. Protistrana si ověřuje, že správně pochopila zadání/objednávku a potvrzuje, že bude plnit takto definovanou službu (neodmítnutí obsahu), například e-shop Alza pošle detailní rozpis objednávky přestože v rámci web aplikace proběhlo shrnutí

Podle mě by bylo dobré se držet zkušeností z komerční praxe.

S pozdravem
Jan Petr
, 2022/11/28 15:29
Dobrý den,

bohužel to osvědčení na vyžádání je poměrně složité, protože nás to nutí po celou dobu existence digitálního úkonu (například žádosti) až do její skartace držet informace o tom jak vzniklo. Ta informace se musí držet ve více systémech v rámci logů a vlastní vystavení na žádost lze těžko automatizovat. A to vůbec nevím jak to provázat na evidenci, archivaci a skartaci.

Naopak, pokud vystavím osvědčení bezodkladně, tedy připojím osvědčovací doložku přímo k PDF žádosti mám vyřešenu evidenci vložením do spisové služby, zprávu ukládám včetně informací jak byla pořízena opatřenou elektronickou pečetí a časovým razítkem. Takto vytvořené osvědčení mohu kdykoliv přeposlat nebo předložit jako důkazní prostředek. Rovněž v rámci spisové služby mám dokument elektronicky podepsaný, mohu ho přeposlat nebo ověřit platnost certifikátu.

V případě doručeny datových schránek je to jednoduché, protože ta řeší všechny požadované funkce - neodmítnutí původu (zpráva zůstává v archivu 90 dní a i pak je v historii její odkaz, neodmítnutí příjmu (doručenka) i neodmítnutí obsahu (po dobu 90 dní).

Ta implementace na Portálu občana je nefunkční, poslal jsem tam žádost o digitální osvědčení a nedostal jsem vůbec žádnou odpověď. To je černá díra na osvědčení.

Jinak na Portálu Pražana jsme přijali několik tisíc žádostí o změnu územního plánu a především státní instituce požadovaly potvrzení, že se podání uskutečnila v daném čase a i to jak bylo podání systémem vytvořeno (tři integrované agentově systémy).

S pozdravem Jan Petr
, 2022/11/27 20:33
Dobrý den,
podle mého názoru není smyslem dát uživateli služby možnost nechat si vystavit potvrzení jak uvádíte.

Smyslem osvědčení o digitální úkonu je důkazní prostředek neodmítnutí příjmu, neodmítnutí původu a neodmítnutí obsahu.

Neodmítnutí příjmu
- systém potvrzuje (elektronickou pečetí), že v daném čase (časové razítko) přijal digitální úkon.

Neodmítnutí původu
- systém upozorňuje uživatele, že jeho identitou byl proveden v definovaném čase digitální úkon, o tom ho informuje neprodleně vybraným způsobem

Neodmítnutí obsahu
- systém poskytuje důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu

Digitální úkon, který vzniká v informačním systému veřejné správy, je doplněn o údaje vedené o něm v rejstřících a agendových systémech a o další informace při vytváření dokumentu. Proto by měl uživatel dostat potvrzení finálního stavu dokumentu s informacemi kdy byl přijat a kdo ho přijal.

Osvědčení by mělo být vydáváno vždy bezodkladně poté co uživatel provede digitální úkon stejně jako je ihned generována doručenka z informačního systému datových schránek.

Osvědčením o digitální úkonu systém přebírá odpovědnost za postoupení úkonu k dalšímu zpracování. Nejde však o potvrzení či osvědčení, že úkon byl proveden správně nebo splnil podmínky, které úkon vyžadoval, ale pouze, že úkon byl proveden.

Využít by se měl jako doručenka při jakémkoliv úkonu vzniklém v rámci informačního systému. Jde o důkazní prostředek neodmítnutí příjmu, neodmítnutí původu a neodmítnutí obsahu.

Za osvědčení se stejnými účinky se považuje i doručenka z informačního systému datových schránek.

S pozdravem
Ing. Jan Petr
Konzultant pro digitalizaci MHMP
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Tel.: +420 773 785 404
jan.petr@praha.eu
www.praha.eu
, 2022/11/28 13:21
Dobrý den,

tento návrh vychází z idei na vytvoření elektronického osvědčení, které bude jednak jednoduché a zároveň provázané na evidence VS. Ne každý klient chce dostat "potvrzení" a zde jsme spíše pro výklad, kdy právo by mělo být vyžádáno. Důležité je také ustanovení, které umožňuje si osvědčení nechat vystavit i na již uskutečněné úkony.
Pro potřeby úkonů provedených datovou schránkou za osvědčení považujeme doručenku. Pro potřeby úkonů na kontaktním místě veřejné správy jde o potvrzení vydané KMVS, pokud si jej klient vyžádal. A pro potřeby úkonů na portále orgánu veřejné moci by mělo jít o osvědčení viz náš vzor.
Do osvědčení nedoporučujeme přidávat obsah celého úkonu, ale pouze na něj odkázat do spisové služby.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
Vložte svůj komentář: