Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
znalostni_baze:metodika_tco [2023/09/01 09:03] – Tomáš Šedivec | znalostni_baze:metodika_tco [2024/09/11 13:44] (aktuální) – [Metodika výpočtu TCO ICT služeb veřejné správy] Tomáš Šedivec | ||
---|---|---|---|
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<WRAP center round info 60%> | <WRAP center round info 60%> | ||
- | Ministerstvo vnitra / | + | Ministerstvo vnitra / Digitální a informační agentura |
verze 3.10 z 30. 11. 2022 | verze 3.10 z 30. 11. 2022 | ||
- | Originální | + | Aktuální |
- | * {{ : | + | |
- | * {{ : | + | |
- | * {{ : | + | |
</ | </ | ||
Řádek 26: | Řádek 24: | ||
* při porovnání různých nabídek na realizaci a provoz ISVS v rámci výběrového řízení, | * při porovnání různých nabídek na realizaci a provoz ISVS v rámci výběrového řízení, | ||
* při kapacitním plánování potřeby jednotlivých rolí v ICT útvarech, | * při kapacitním plánování potřeby jednotlivých rolí v ICT útvarech, | ||
- | * při kalkulaci nákladů pro celkové posouzení výhodnosti ISVS (investiční záměr, BC((Z angl. Business Case.)), CBA((Z angl. Cost-Benefit Analysis)), Public-ROI((Z angl. Public Return-On-Investment - návratnost investice ve veřejné správě, například viz: https:%%//%%www.ctg.albany.edu/ | + | * při kalkulaci nákladů pro celkové posouzení výhodnosti ISVS (investiční záměr, BC((Z angl. Business Case.)), CBA((Z angl. Cost-Benefit Analysis)), Public-ROI((Z angl. Public Return-On-Investment - návratnost investice ve veřejné správě, například viz: https:// |
Metodika byla vypracována odborem Hlavního architekta eGovernmentu MVČR ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze a se zástupci ICT průmyslu. | Metodika byla vypracována odborem Hlavního architekta eGovernmentu MVČR ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze a se zástupci ICT průmyslu. | ||
Řádek 51: | Řádek 49: | ||
TCO stejně jako ostatní KPI (také PPI a obecné PI)((PI jako Performance Indicators a PPI jako Process Performance Indicators, další kategorie indikátorů výkonnosti vedle KPI | TCO stejně jako ostatní KPI (také PPI a obecné PI)((PI jako Performance Indicators a PPI jako Process Performance Indicators, další kategorie indikátorů výkonnosti vedle KPI | ||
- | )) jsou k řízení používány rámci životního cyklu posuzované oblasti podnikání (zde IT oddělení, IT řešení a IT služeb), který vychází z klasického Demingova PDCA cyklu((**PDCA** (z anglického // | + | )) jsou k řízení používány rámci životního cyklu posuzované oblasti podnikání (zde IT oddělení, IT řešení a IT služeb), který vychází z klasického Demingova PDCA cyklu((**PDCA** (z anglického // |
)) . Tento cyklus řízení výkonnosti, | )) . Tento cyklus řízení výkonnosti, | ||
Řádek 105: | Řádek 103: | ||
* **Výdaje**((Jedná se o úbytky finančních prostředků (například zaplacení faktury). Jejich výsledkem je tedy snížení množství finančních prostředků na účtu nebo v pokladně.)) jsou peněžní toky v organizaci (cash flow) – jedná se o úbytky peněz. | * **Výdaje**((Jedná se o úbytky finančních prostředků (například zaplacení faktury). Jejich výsledkem je tedy snížení množství finančních prostředků na účtu nebo v pokladně.)) jsou peněžní toky v organizaci (cash flow) – jedná se o úbytky peněz. | ||
- | * **Náklady**((Vznikají spotřebou zdrojů, jsou to hmotné toky, které mají peněžní vyjádření. Náklady nutně nemusí znamenat úbytek finančních prostředků.)) jsou oproti tomu hmotné toky v peněžním vyjádření – tedy nemusí se ihned jednat o úbytky peněz((Viz ManagementMania: | + | * **Náklady**((Vznikají spotřebou zdrojů, jsou to hmotné toky, které mají peněžní vyjádření. Náklady nutně nemusí znamenat úbytek finančních prostředků.)) jsou oproti tomu hmotné toky v peněžním vyjádření – tedy nemusí se ihned jednat o úbytky peněz((Viz ManagementMania: |
Výdaje mohou náklady předcházet, | Výdaje mohou náklady předcházet, | ||
Řádek 178: | Řádek 176: | ||
)) . Pomocí této interní nákladové sazby se pak rozpouštějí do nákladových kalkulací jednotlivých ICT služeb a do TCO jejich řešení. Dokud nebyla kalkulace FLC provedena a uplatněna, jsou tyto režie uváděny zde zvlášť, pokud jsou v daném šetření požadovány – v zjednodušených šetřeních nikoli. | )) . Pomocí této interní nákladové sazby se pak rozpouštějí do nákladových kalkulací jednotlivých ICT služeb a do TCO jejich řešení. Dokud nebyla kalkulace FLC provedena a uplatněna, jsou tyto režie uváděny zde zvlášť, pokud jsou v daném šetření požadovány – v zjednodušených šetřeních nikoli. | ||
- | Do modelu by bylo dobré perspektivně zahrnout ještě tzv. **„náklady z obětované příležitosti**((viz P.Hujňák: http:%%//%%www.itmforum.cz/ | + | Do modelu by bylo dobré perspektivně zahrnout ještě tzv. **„náklady z obětované příležitosti**((viz P.Hujňák: http:// |
))**“**, vystihující ověřenou skutečnost, | ))**“**, vystihující ověřenou skutečnost, | ||
Řádek 346: | Řádek 344: | ||
)) místo TCO, modifikovaný směrem do minulosti. | )) místo TCO, modifikovaný směrem do minulosti. | ||
- | Výsledek dle tohoto hodnocení se doplňuje též do Rejstříku informačních systémů veřejné správy dle § 52c zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech. Z tohoto rejstříku je do budoucna plánováno automatické využití údajů pro potřeby stanoviska odboru Hlavního architekta eGovernmentu popsané v kapitole 3.3. Více o rejstříku informačních systémů veřejné správy nalezete zde [[https:// | + | Výsledek dle tohoto hodnocení se doplňuje též do Rejstříku informačních systémů veřejné správy dle § 52c zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech. Z tohoto rejstříku je do budoucna plánováno automatické využití údajů pro potřeby stanoviska odboru Hlavního architekta eGovernmentu popsané v kapitole 3.3. Více o [[znalostni_baze: |
^Souhrnná položka modelu TCO - nákladová kategorie\\ \\ (5 let) | ^Souhrnná položka modelu TCO - nákladová kategorie\\ \\ (5 let) | ||
Řádek 526: | Řádek 524: | ||
To nic nemění na tom, že bude obtížné shodnout se v úřadu na reálných údajích tohoto plánu. Jako východisko pro lepší řízení informatiky úřadu a VS jako celku je to však nezbytné, a Zásadami vyžadované. | To nic nemění na tom, že bude obtížné shodnout se v úřadu na reálných údajích tohoto plánu. Jako východisko pro lepší řízení informatiky úřadu a VS jako celku je to však nezbytné, a Zásadami vyžadované. | ||
- | Pokud má správce ISVS správně vyplněné údaje v Rejstříku ISVS dle § 52c zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech, bude možné do budoucna na toto vyplnění pouze odkázat a následně bude provedeno automatické využití údajů pro potřeby stanoviska odboru Hlavního architekta eGovernmentu. Více o rejstříku informačních systémů veřejné správy nalezete zde [[https:// | + | Pokud má správce ISVS správně vyplněné údaje v Rejstříku ISVS dle § 52c zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech, bude možné do budoucna na toto vyplnění pouze odkázat a následně bude provedeno automatické využití údajů pro potřeby stanoviska odboru Hlavního architekta eGovernmentu. Více o [[https:// |
=== Odůvodnění výběru zvolené varianty na základě ekonomické výhodnosti === | === Odůvodnění výběru zvolené varianty na základě ekonomické výhodnosti === | ||
Řádek 635: | Řádek 633: | ||
=== Posouzení návratnosti digitalizace služeb výkonu veřejné správy === | === Posouzení návratnosti digitalizace služeb výkonu veřejné správy === | ||
- | Příručka plánování digitalizace služeb veřejné správy ČR((například: | + | [[https:// |
- | )), vypracovaná Ministerstvem vnitra ČR na základě usnesení vlády ČR č. 84 z 1. 2. 2021 stanovuje, mimo jiné, že: | + | |
Klient veřejné správy má mít při konání digitálního úkonu možnost výběru obslužného kanálu: datová schránka, zaslání dokumentu opatřeného uznávaným elektronickým podpisem nebo samoobslužný portál. Výjimku z tohoto pravidla představuje výhrada: | Klient veřejné správy má mít při konání digitálního úkonu možnost výběru obslužného kanálu: datová schránka, zaslání dokumentu opatřeného uznávaným elektronickým podpisem nebo samoobslužný portál. Výjimku z tohoto pravidla představuje výhrada: |