Překlady této stránky:

Akt o interoperabilní Evropě (Interoperable Europe Act)

Akt o Interoperabilní Evropě: Rada přijala nový právní předpis o zefektivnění digitálních veřejných služeb v celé EU V zájmu vytvoření sítě vzájemně propojených orgánů digitální veřejné správy a urychlení digitální transformace evropského veřejného sektoru přijala Rada nový právní předpis o opatřeních pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé EU (akt o Interoperabilní Evropě).

Přijetí tohoto nařízení je klíčovým okamžikem z hlediska plnění našeho závazku realizovat digitální transformaci EU. Nový právní předpis umožní orgánům veřejné správy v celé Evropě účinnější spolupráci, což našim občanům a podnikům ušetří čas a náklady. Kromě toho se jím zavádějí opatření na podporu inovací a zlepšování dovedností a výměny znalostí, což jsou prvky nezbytné pro úspěšné využívání digitálních řešení.

Mathieu Michel, belgický státní tajemník pro digitalizaci, zjednodušení administrativních postupů, ochranu soukromí a správu budov

Hlavní cíle nového právního předpisu

Cílem nařízení je vytvořit nový rámec spolupráce, který orgánům veřejné správy EU umožní plynulé poskytování veřejných služeb přes hranice, a stanovit opatření na podporu inovací a zlepšování dovedností a výměny znalostí.

Nový právní předpis zavede strukturu pro správu interoperability s cílem vytvořit ekosystém sdílených řešení interoperability pro veřejný sektor EU, a to zejména zřízením regulačních pískovišť. Orgány veřejné správy v EU tak mohou k těmto řešením přispívat a opětovně je využívat, společně inovovat a vytvářet přidanou hodnotu.

Hlavní prvky nařízení

Hlavní prvky obsažené v novém nařízení lze shrnout takto:

  • koncept a definice „transevropských digitálních veřejných služeb“ v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality,
  • ustanovení zajišťující strukturovanou spolupráci EU, v jejímž rámci se orgány veřejné správy sdružují v rámci projektů, na nichž se společně podílejí členské státy, jakož i regiony a města,
  • rámec víceúrovňové správy řízený „Sborem pro Interoperabilní Evropu“, který je ústředním prvkem nové struktury zřízené uvedeným nařízením,
  • možnost sdílet a opakovaně používat řešení interoperability, která budou zajištěna prostřednictvím jednotného kontaktního místa pro řešení a spolupráci na komunitní úrovni („portál Interoperabilní Evropa“) a podpořena opatřeními na podporu inovací a zlepšení dovedností a výměny znalostí,
  • hlavní cíle a podmínky povinného posouzení interoperability v souladu se zásadou proporcionality, aby se zabránilo nadměrné zátěži vnitrostátních a místních správních orgánů,
  • soulad s ustanoveními aktu o umělé inteligenci a obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR), pokud jde o zřízení tzv. „regulačních pískovišť“ pro interoperabilitu a účast na nich.

Další postup

Po přijetí bude znění tohoto legislativního aktu během několika týdnů vyhlášeno v Úředním věstníku EU a nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po tomto vyhlášení.

Souvislosti

V uplynulých letech vypracovali odborníci na digitální veřejnou správu a data rozsáhlé společné postupy spolupráce v oblasti interoperability, které vycházejí ze stávajícího Evropského rámce interoperability (EIF). Evropský rámec interoperability je široce uznávaným koncepčním modelem interoperability. Nedávná hodnocení však odhalila závažná omezení tohoto zcela dobrovolného přístupu ke spolupráci.

Členské státy EU čím dál více upozorňují na potřebu posílit evropskou spolupráci v oblasti interoperability. O této nutnosti svědčí mimo jiné ministerská prohlášení podepsaná v roce 2017 v Tallinu a v roce 2020 v Berlíně. V zájmu řešení těchto potřeb přijala Komise dne 18. listopadu 2022 návrh „aktu o Interoperabilní Evropě“. Dne 2. června 2023 vzala Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (telekomunikace) na vědomí zprávu o pokroku v této záležitosti a dne 6. října 2023 se zástupci členských států (Coreper) dohodli na mandátu, který předsednictví umožnil zahájit jednání s Evropským parlamentem. První trialog se konal dne 10. října 2023 a předběžné dohody bylo dosaženo v rámci druhého trialogu dne 13. listopadu 2023. Zpravodajem Evropského parlamentu byl Ivars Ijabs (Renew Europe/LV), přičemž Komisi při interinstitucionálních jednáních zastupoval komisař pro rozpočet a správu Johannes Hahn.

Diskuze

Vložte svůj komentář: