Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze		 Předchozí verze
metody_dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni [2021/01/13 10:22] – ↷ Stránka přesunuta z 'metody-dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni' do 'metody_dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni' Tomáš Šedivecmetody_dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni [2024/10/18 08:56] (aktuální) – [Pravidla rozhodování o způsobu realizace řešení ICT] Tomáš Šedivec
Řádek 1: Řádek 1:
- 
  
 ====== Řízení jednotlivých ICT řešení  ====== ====== Řízení jednotlivých ICT řešení  ======
Řádek 9: Řádek 8:
 Tato kapitola přináší a kombinuje oba pohledy. Detailní informace a akcelerátory, zejména k výstupům a metodám podle životního cyklu IS přináší připravovaná [[:znalostni_baze|znalostní báze]]. Tato kapitola přináší a kombinuje oba pohledy. Detailní informace a akcelerátory, zejména k výstupům a metodám podle životního cyklu IS přináší připravovaná [[:znalostni_baze|znalostní báze]].
  
-Všechny činnosti při řízení jednotlivých IS musí být vykonávány v kontextu celého úřadu a eGovernmentu ČR a EU, v rámci činností a postupů popsaných dále v [[metody-dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT OVS]] a [[metody-dokument:spoluprace_s_ostatnimi_utvary_uradu_a_egovernmentu|Spolupráce s ostatními útvary úřadu a eGovernmentu]].+Všechny činnosti při řízení jednotlivých IS musí být vykonávány v kontextu celého úřadu a eGovernmentu ČR a EU, v rámci činností a postupů popsaných dále v [[metody_dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT OVS]] a [[metody_dokument:spoluprace_s_ostatnimi_utvary_uradu_a_egovernmentu|Spolupráce s ostatními útvary úřadu a eGovernmentu]].
  
 ===== Řízení informačních systémů podle etap a fází jejich životního cyklu ===== ===== Řízení informačních systémů podle etap a fází jejich životního cyklu =====
Řádek 49: Řádek 48:
  
  
-Rozpad těchto jednotlivých životních etap do struktury: „etapa“ (cyklus) – „fáze“ – „krok“ – „činnost“ – „úkon“, potřebný pro konkretizaci jednotlivých aktivit řízení vychází z Metodické příručky pro potřeby projektového řízení v organizacích ústřední státní správy vydané MV ČR(( [[https://www.google.com/url?client=internal-uds-cse&cx=015489265366623571386:izzrwg3bmqm&q=https://www.mvcr.cz/sluzba/SCRIPT/ViewFile.aspx%3Fdocid%3D21793567&sa=U&ved=2ahUKEwjo65mCpbbjAhVKR5oKHbPUBvQQFjAAegQIABAC&usg=AOvVaw0pSuoaLR5IWUWODLfvqk|https:%%//%%www.google.com/url?client=internal-uds-cse&cx=015489265366623571386:izzrwg3bmqm&q=https:%%//%%www.mvcr.cz/sluzba/SCRIPT/ViewFile.aspx%3Fdocid%3D21793567&sa=U&ved=2ahUKEwjo65mCpbbjAhVKR5oKHbPUBvQQFjAAegQIABAC&usg=AOvVaw0pSuoaLR5IWUWODLfvqk]]+Rozpad těchto jednotlivých životních etap do struktury: „etapa“ (cyklus) – „fáze“ – „krok“ – „činnost“ – „úkon“, potřebný pro konkretizaci jednotlivých aktivit řízení vychází z Metodické příručky pro potřeby projektového řízení v organizacích ústřední státní správy vydané MV ČR(( [[https://www.zakazky.mvcr.cz/document_audit_26145/MV_CEPR_-_Metodicka_prirucka.pdf]]
 )), je zpracován v tabulce: „Scénář aktivit životního cyklu ICT služby VS ČR“ a je součástí [[:znalostni_baze|Znalostní báze]]**.** )), je zpracován v tabulce: „Scénář aktivit životního cyklu ICT služby VS ČR“ a je součástí [[:znalostni_baze|Znalostní báze]]**.**
  
Řádek 124: Řádek 123:
   * Prioritizace identifikovaných záměrů a příprava střednědobých výhledů a dlouhodobých finančních plánů pro naplnění plánů rozvoje ICT, umožňujících přesné plánovaní a čerpání rozpočtu, nejlépe formou ročních akčních plánů pro implementaci cílů a adaptaci na ně.   * Prioritizace identifikovaných záměrů a příprava střednědobých výhledů a dlouhodobých finančních plánů pro naplnění plánů rozvoje ICT, umožňujících přesné plánovaní a čerpání rozpočtu, nejlépe formou ročních akčních plánů pro implementaci cílů a adaptaci na ně.
  
-**Fáze 1 – Strategie** je sice nedílnou součástí každé životní etapy jednotlivého IS, ale plnou měrou se u ní uplatní a převažují metody a prostředky strategického řízení a plánování ICT na úrovni celého útvaru a úřadu, v kontextu eGovernmentu ČR a EU, viz [[metody-dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].+**Fáze 1 – Strategie** je sice nedílnou součástí každé životní etapy jednotlivého IS, ale plnou měrou se u ní uplatní a převažují metody a prostředky strategického řízení a plánování ICT na úrovni celého útvaru a úřadu, v kontextu eGovernmentu ČR a EU, viz [[metody_dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].
  
 Pro usnadnění a podporu procesů fáze řízení strategie budou do [[:znalostni_baze|Znalostní báze]] NA VS ČR postupně doplněny zejména: Pro usnadnění a podporu procesů fáze řízení strategie budou do [[:znalostni_baze|Znalostní báze]] NA VS ČR postupně doplněny zejména:
Řádek 162: Řádek 161:
 Důležitá je komunikace s útvarem účetnictví o účetní povaze pořizovaných aktiv a dalších plnění. Ne vše, co se odborníkovi na ICT může jeví jako dlouhodobý majetek jím z účetního pohledu skutečně je. Při opomenutí mohou nastat závažná rizika porušení rozpočtové kázně a dalších sankcí.  Důležitá je komunikace s útvarem účetnictví o účetní povaze pořizovaných aktiv a dalších plnění. Ne vše, co se odborníkovi na ICT může jeví jako dlouhodobý majetek jím z účetního pohledu skutečně je. Při opomenutí mohou nastat závažná rizika porušení rozpočtové kázně a dalších sankcí. 
  
-Metody a postupy fáze 2 – Plánování a příprava představují naplnění Zásad a postupů pro pořizování a vytváření informačních systémů veřejné správy - část I, a podklad pro aktualizaci a doplnění těchto zásad dle §8 [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-529|vyhlášky 529/2006 Sb., o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy)]], o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy) v okruhu otázek: jak nalézt správné řešení pro naplnění byznys potřeb poskytování veřejných služeb (a jejich změn).+Metody a postupy fáze 2 – Plánování a příprava představují naplnění Zásad a postupů pro pořizování a vytváření informačních systémů veřejné správy - část I, a podklad pro aktualizaci a doplnění těchto zásad dle [[https://www.e-sbirka.cz/sb/2023/360|Vyhlášky č. 360/2023 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy)]], o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy) v okruhu otázek: jak nalézt správné řešení pro naplnění byznys potřeb poskytování veřejných služeb (a jejich změn).
  
 Popis fáze uvádí, kromě jiného, základní povinnosti, jak postupovat z pozice útvaru ICT při hledání nejvhodnějších ICT řešení pro optimální naplnění byznys potřeb úřadu při dodávce jeho veřejných služeb. Popis fáze uvádí, kromě jiného, základní povinnosti, jak postupovat z pozice útvaru ICT při hledání nejvhodnějších ICT řešení pro optimální naplnění byznys potřeb úřadu při dodávce jeho veřejných služeb.
Řádek 250: Řádek 249:
 Fáze realizace plánovaných změn informačního systému představuje jádro vývojového a implementačního projektu, naplánovaného, spuštěného a koncepčně rozpracovaného v předchozí fázi této etapy životního cyklu řešení. Realizace uskutečňuje vlastní dodávku standardního aplikačního SW vybavení, jeho parametrizaci a programové přizpůsobení a/nebo vývoj SW na míru a/nebo pořízení SW jako služby. Pro obě formy pořízení SW tzv. „On-premise“ představuje realizace také dodávku platforem a infrastruktury, vybudování všech potřebných běhových prostředí ((Angl. také „Landscape“.)), a to minimálně třístupňového (vývojové, testovací a produkční), optimálně u rozsáhlých systémů čtyřstupňového (vývojové, testovací, preprodukční a produkční) ve výjimečných odůvodněných případech je přípustné dvoustupňové (nekritické systémy bez kritických dat a integrací např. BI) a ustavení schopnosti úřadu provozovat a podporovat řešení. Fáze realizace plánovaných změn informačního systému představuje jádro vývojového a implementačního projektu, naplánovaného, spuštěného a koncepčně rozpracovaného v předchozí fázi této etapy životního cyklu řešení. Realizace uskutečňuje vlastní dodávku standardního aplikačního SW vybavení, jeho parametrizaci a programové přizpůsobení a/nebo vývoj SW na míru a/nebo pořízení SW jako služby. Pro obě formy pořízení SW tzv. „On-premise“ představuje realizace také dodávku platforem a infrastruktury, vybudování všech potřebných běhových prostředí ((Angl. také „Landscape“.)), a to minimálně třístupňového (vývojové, testovací a produkční), optimálně u rozsáhlých systémů čtyřstupňového (vývojové, testovací, preprodukční a produkční) ve výjimečných odůvodněných případech je přípustné dvoustupňové (nekritické systémy bez kritických dat a integrací např. BI) a ustavení schopnosti úřadu provozovat a podporovat řešení.
  
-Metody a postupy fáze realizace nahrazují a rozvíjejí tzv. Zásady a postupy pro pořizování a vytváření informačních systémů veřejné správy – část II (implementace nakoupeného řešení a pořízení řešení vývojem, nebo kombinace obou). Půjde o podstatné doplnění zásad dle §8 [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-529|vyhlášky 529/2006 Sb., o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy)]] v okruhu otázek: jak vybrané řešení úspěšně zavést a uvést do produktivního provozu. Tedy podstatné a celostátně plošně platné standardy k požadavkům vyhlášky (po její předpokládané novele).+Metody a postupy fáze realizace nahrazují a rozvíjejí tzv. Zásady a postupy pro pořizování a vytváření informačních systémů veřejné správy – část II (implementace nakoupeného řešení a pořízení řešení vývojem, nebo kombinace obou). Půjde o podstatné doplnění zásad dle [[https://www.e-sbirka.cz/sb/2023/360|Vyhlášky č. 360/2023 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy)]] v okruhu otázek: jak vybrané řešení úspěšně zavést a uvést do produktivního provozu. Tedy podstatné a celostátně plošně platné standardy k požadavkům vyhlášky (po její předpokládané novele).
  
-Řízení projektů realizace jednotlivých IS musí být prováděno v kontextu řízení změn na úrovni celého útvaru ICT a změn celého úřadu, viz zejména [[metody-dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]]. To znamená zejména:+Řízení projektů realizace jednotlivých IS musí být prováděno v kontextu řízení změn na úrovni celého útvaru ICT a změn celého úřadu, viz zejména [[metody_dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]]. To znamená zejména:
  
   * společné řízení dílčích projektů v rámci celkového řízení portfolií a programů   * společné řízení dílčích projektů v rámci celkového řízení portfolií a programů
Řádek 321: Řádek 320:
 Pro podporu obou aspektů provozu (kontinuální dodávky služeb i identifikace a realizace změn) je klíčové poskytování uživatelské i technické podpory. Pro podporu obou aspektů provozu (kontinuální dodávky služeb i identifikace a realizace změn) je klíčové poskytování uživatelské i technické podpory.
  
-Více o klíčových metodách používaných při řízení provozu na úrovni každého IS se nachází v [[metody-dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednotlivých ICT řešení]].+Více o klíčových metodách používaných při řízení provozu na úrovni každého IS se nachází v [[metody_dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednotlivých ICT řešení]].
  
 Vedle činností pro zajištění provozu služeb jednotlivých informačních systémů je nutné vybudovat a užívat schopnosti provozního řízení centralizovaně, napříč jednotlivými IS, ať již je to například: Vedle činností pro zajištění provozu služeb jednotlivých informačních systémů je nutné vybudovat a užívat schopnosti provozního řízení centralizovaně, napříč jednotlivými IS, ať již je to například:
Řádek 332: Řádek 331:
   * celkové plánování a řízení zdrojů pro provoz   * celkové plánování a řízení zdrojů pro provoz
  
-Více v kapitolách o metodách provozního řízení na úrovni ICT útvaru, [[metody-dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].+Více v kapitolách o metodách provozního řízení na úrovni ICT útvaru, [[metody_dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].
  
 Pro usnadnění a podporu procesů fáze řízení provozu budou do [[:znalostni_baze|Znalostní báze]] postupně doplněny zejména následující akcelerátory: Pro usnadnění a podporu procesů fáze řízení provozu budou do [[:znalostni_baze|Znalostní báze]] postupně doplněny zejména následující akcelerátory:
Řádek 450: Řádek 449:
 Ukončení života systému a jeho případná náhrada jiným je strategickým rozhodnutím, které musí být podpořeno architektonickými a ekonomickými podklady a musí být dlouhodobě připravováno v IK OVS. Součástí ukončení služby je plnění exit plánu dohodnutého s dodavatelem či provozovatelem. Ukončení života systému a jeho případná náhrada jiným je strategickým rozhodnutím, které musí být podpořeno architektonickými a ekonomickými podklady a musí být dlouhodobě připravováno v IK OVS. Součástí ukončení služby je plnění exit plánu dohodnutého s dodavatelem či provozovatelem.
  
-S ukončením provozu je tedy nutno počítat již při formulaci zadání na výběr dodavatele, uzavření smlouvy(( Smlouva by se měla vyvarovat nevýhodných ustanovení (Vendor-Lock-In), viz: . [[https://www.mvcr.cz/soubor/hlavni-architekt-egovernmentu-dokumenty-typicka-nevyhodna-ujednani-ve-smlouvach-na-dodavku-ict-produktu-metodika-anti-vendorlock-in.aspx|https:%%//%%www.mvcr.cz/soubor/hlavni-architekt-egovernmentu-dokumenty-typicka-nevyhodna-ujednani-ve-smlouvach-na-dodavku-ict-produktu-metodika-anti-vendorlock-in.aspx]].+S ukončením provozu je tedy nutno počítat již při formulaci zadání na výběr dodavatele, uzavření smlouvy(( Smlouva by se měla vyvarovat nevýhodných ustanovení (Vendor-Lock-In), viz: . [[https://www.mvcr.cz/soubor/hlavni-architekt-egovernmentu-dokumenty-typicka-nevyhodna-ujednani-ve-smlouvach-na-dodavku-ict-produktu-metodika-anti-vendorlock-in.aspx|https://archi.gov.cz/znalostni_baze:vendorlock]].
 )) a při průběhu implementace(( Také se používá pojem „exit plán“ nebo „exit strategie“. )) a při průběhu implementace(( Také se používá pojem „exit plán“ nebo „exit strategie“.
 )). Pro potřebu ukončení provozu ISVS a přechodu na jiný ISVS musí mít úřad zasmluvněnu povinnost stávajícího dodavatele ISVS poskytnout veškerou potřebnou součinnost, práva, data, dokumentaci a informace, účastnit se jednání s úřadem a popřípadě s třetími stranami za účelem plynulého a řádného převedení všech činností spojených s poskytováním služeb na úřad a/nebo nového poskytovatele, exporty veškerých dat s vyčerpávajícími popisy, včetně vytvoření základních datových zdrojů jednotlivých agend a modulů, které umožní na základě požadavků úřadu vytvořit dostatečně strukturovaná data, které bude moci importovat jiný ISVS bez hluboké znalosti databázové struktury stávajícího ISVS. Na základě datových zdrojů bude možné naplnit exitový plán pro přechod na jiný systém. )). Pro potřebu ukončení provozu ISVS a přechodu na jiný ISVS musí mít úřad zasmluvněnu povinnost stávajícího dodavatele ISVS poskytnout veškerou potřebnou součinnost, práva, data, dokumentaci a informace, účastnit se jednání s úřadem a popřípadě s třetími stranami za účelem plynulého a řádného převedení všech činností spojených s poskytováním služeb na úřad a/nebo nového poskytovatele, exporty veškerých dat s vyčerpávajícími popisy, včetně vytvoření základních datových zdrojů jednotlivých agend a modulů, které umožní na základě požadavků úřadu vytvořit dostatečně strukturovaná data, které bude moci importovat jiný ISVS bez hluboké znalosti databázové struktury stávajícího ISVS. Na základě datových zdrojů bude možné naplnit exitový plán pro přechod na jiný systém.
Řádek 574: Řádek 573:
 Nedílnou součástí budou doporučení a praktické návody pomůcky pro plánování požadavků na pro rozvoj IS nezbytné dodatečné zdroje, tedy finanční a personální plánování na úrovni jednoho IS v kontextu útvaru a úřadu. Nedílnou součástí budou doporučení a praktické návody pomůcky pro plánování požadavků na pro rozvoj IS nezbytné dodatečné zdroje, tedy finanční a personální plánování na úrovni jednoho IS v kontextu útvaru a úřadu.
  
-Podstatné je, že řízení rozvoje jednoho IS musí vždy a plně využívat metody a nástroje řízení rozvoje IT aktiv celého úřadu, tj. portfolií aktiv po jednotlivých vrstvách, například plány rozvoje klíčových platforem, více v [[metody-dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].+Podstatné je, že řízení rozvoje jednoho IS musí vždy a plně využívat metody a nástroje řízení rozvoje IT aktiv celého úřadu, tj. portfolií aktiv po jednotlivých vrstvách, například plány rozvoje klíčových platforem, více v [[metody_dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].
  
 ==== Pravidla ukončení provozu ISVS a přechodu na jiný  ==== ==== Pravidla ukončení provozu ISVS a přechodu na jiný  ====
Řádek 584: Řádek 583:
 ===== Zásady pro výběr a pořízení informačních systémů veřejné správy ===== ===== Zásady pro výběr a pořízení informačních systémů veřejné správy =====
  
-Tato kapitola je první částí rozpracování požadavků: „Zásady a postupy pro pořizování a vytváření informačních systémů veřejné správy“ dle §8 [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-529|vyhlášky 529/2006 Sb., o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy)]] v okruhu otázek: jak nalézt správné řešení pro naplnění byznys potřeb poskytování veřejných služeb (a jejich změn).+Tato kapitola je první částí rozpracování požadavků: „Zásady a postupy pro pořizování a vytváření informačních systémů veřejné správy“ dle [[https://www.e-sbirka.cz/sb/2023/360|Vyhlášky č. 360/2023 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy)]] v okruhu otázek: jak nalézt správné řešení pro naplnění byznys potřeb poskytování veřejných služeb (a jejich změn).
  
 ==== Pravidla pro financování pořízení IT řešení ==== ==== Pravidla pro financování pořízení IT řešení ====
Řádek 640: Řádek 639:
   * nebo hybridním řešením**.**   * nebo hybridním řešením**.**
  
-Pokud není způsob pořízení a realizace ((Z angl. deployment - nasazení, rozvinutí)) ICT služeb předepsán OVS zákonem nebo jiným právním předpisem, musí tento o způsobu pořízení (například nákupem řešení do vlastní správy, vývojem řešení vlastními silami nebo pořízením jako sdílené služby) rozhodovat se zodpovědností dobrého hospodáře, tzn. na základě komplexního posouzení reálně možných variant s přihlédnutím k hlediskům ekonomickým – zejména k již vlastněným existujícím podpůrným aktivům včetně etapy jejich životnosti, tak i k celkovým nákladům na vlastnictví ((Viz metodika TCO: [[https://www.mvcr.cz/soubor/metodika-tco-ict-sluzeb-vs-pdf.aspx|Metodika TCO ICT služeb VS]])) a dalším, pro danou ICT službu relevantním požadavkům, např. bezpečnostním, termínovým atd.+Pokud není způsob pořízení a realizace ((Z angl. deployment - nasazení, rozvinutí)) ICT služeb předepsán OVS zákonem nebo jiným právním předpisem, musí tento o způsobu pořízení (například nákupem řešení do vlastní správy, vývojem řešení vlastními silami nebo pořízením jako sdílené služby) rozhodovat se zodpovědností dobrého hospodáře, tzn. na základě komplexního posouzení reálně možných variant s přihlédnutím k hlediskům ekonomickým – zejména k již vlastněným existujícím podpůrným aktivům včetně etapy jejich životnosti, tak i k celkovým nákladům na vlastnictví ((Viz metodika TCO: [[https://archi.gov.cz/znalostni_baze:metodika_tco#metodika_vypoctu_tco_ict_sluzeb_verejne_spravy|Metodika TCO ICT služeb VS]])) a dalším, pro danou ICT službu relevantním požadavkům, např. bezpečnostním, termínovým atd.
  
 Při tomto rozhodování musí správce ISVS a vedení úřadu vzít v úvahu nejenom dosavadní možnosti realizace, ale i možnosti veřejnou správou připravované. Těmi jsou zejména strategicky podporované formy sdílených služeb a služeb [[nap:egovernment_cloud|eGovernment cloudu]]. Při tomto rozhodování musí správce ISVS a vedení úřadu vzít v úvahu nejenom dosavadní možnosti realizace, ale i možnosti veřejnou správou připravované. Těmi jsou zejména strategicky podporované formy sdílených služeb a služeb [[nap:egovernment_cloud|eGovernment cloudu]].
Řádek 742: Řádek 741:
 Pro lepší stanovení maximální ceny díla nebo pro porovnatelnost variant řešení s různou mírou programového přizpůsobení je nutné v ICT VS ČR používat jednotnou metodiku oceňování vývoje (nebo úprav) programového vybavení pro OVS, založenou např. na metodě funkčních bodů podle ČSN ISO/IEC 20926. Pro lepší stanovení maximální ceny díla nebo pro porovnatelnost variant řešení s různou mírou programového přizpůsobení je nutné v ICT VS ČR používat jednotnou metodiku oceňování vývoje (nebo úprav) programového vybavení pro OVS, založenou např. na metodě funkčních bodů podle ČSN ISO/IEC 20926.
  
-Tato metodika by měla být vypracována a vydána jako další ze standardů útvaru OŘI MV, viz [[metody-dokument:uvod|Úvod]], a publikována ve [[:znalostni_baze|Znalostní bázi]].+Tato metodika by měla být vypracována a vydána jako další ze standardů útvaru OŘI MV, viz [[metody_dokument:uvod|Úvod]], a publikována ve [[:znalostni_baze|Znalostní bázi]].
  
 === Smluvní zabezpečení === === Smluvní zabezpečení ===
Řádek 754: Řádek 753:
 ==== Koncepce řízení úspěšné realizace projektů navržených ICT změn ==== ==== Koncepce řízení úspěšné realizace projektů navržených ICT změn ====
  
-Tato kapitola je druhou částí rozpracování požadavků: „Zásady a postupy pro pořizování a vytváření informačních systémů veřejné správy“ dle §8 stávající [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-529|vyhlášky 529/2006 Sb., o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy)]] v okruhu otázek: jak vybrané řešení úspěšně zavést a uvést do produktivního provozu. Obsahuje podstatné a celostátně plošně platné standardy k požadavkům vyhlášky (po její předpokládané novele).+Tato kapitola je druhou částí rozpracování požadavků: „Zásady a postupy pro pořizování a vytváření informačních systémů veřejné správy“ dle [[https://www.e-sbirka.cz/sb/2023/360|Vyhlášky č. 360/2023 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy)]] v okruhu otázek: jak vybrané řešení úspěšně zavést a uvést do produktivního provozu. Obsahuje podstatné a celostátně plošně platné standardy k požadavkům vyhlášky (po její předpokládané novele).
  
 === Pravidla řízení programů a projektů jednotlivých ISVS === === Pravidla řízení programů a projektů jednotlivých ISVS ===
Řádek 760: Řádek 759:
 Informatika v úřadu slouží svým interním klientům, informatické projekty mají přispívat k naplnění cílů celého úřadu, projekty změn veřejných služeb se stále více opírají o podporu informatiky. Všechny projekty v úřadu navíc sdílí omezené množství pro projekty vhodných lidských zdrojů. Proto musí být všechny jednotlivé projekty ISVS vzájemně koordinovány v rámci útvaru ICT, potom šířeji v rámci všech projektů celého úřadu a do budoucna i eGovernmentu ČR. Informatika v úřadu slouží svým interním klientům, informatické projekty mají přispívat k naplnění cílů celého úřadu, projekty změn veřejných služeb se stále více opírají o podporu informatiky. Všechny projekty v úřadu navíc sdílí omezené množství pro projekty vhodných lidských zdrojů. Proto musí být všechny jednotlivé projekty ISVS vzájemně koordinovány v rámci útvaru ICT, potom šířeji v rámci všech projektů celého úřadu a do budoucna i eGovernmentu ČR.
  
-Koordinace projektů, jejich provazování do programů a správa portfolií projektů je službou Projektové kanceláře úřadu (také jako "PK"(( V angl. Project Management Office - PMO.))). Navazuje na práci strategických útvarů a je znalostně podpořena službami útvaru celkové architektury úřadu, architektonické kanceláře (také jako "AK"). Více o společném řízení projektů a programů na úrovni úřadu v [[metody-dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].+Koordinace projektů, jejich provazování do programů a správa portfolií projektů je službou Projektové kanceláře úřadu (také jako "PK"(( V angl. Project Management Office - PMO.))). Navazuje na práci strategických útvarů a je znalostně podpořena službami útvaru celkové architektury úřadu, architektonické kanceláře (také jako "AK"). Více o společném řízení projektů a programů na úrovni úřadu v [[metody_dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].
  
 == Řízení programu rozvoje ISVS == == Řízení programu rozvoje ISVS ==
Řádek 766: Řádek 765:
 Všechny projekty, které vzájemně spolu souvisí v časové věcné či jiné návaznosti musí být řízeny jako program, aby bylo zajištěno, že společně dodají větší hodnotu a s větší jistotou, než kdyby byly řízeny každý samostatně. Všechny projekty, které vzájemně spolu souvisí v časové věcné či jiné návaznosti musí být řízeny jako program, aby bylo zajištěno, že společně dodají větší hodnotu a s větší jistotou, než kdyby byly řízeny každý samostatně.
  
-Zatímco řízení projektů je zaměřeno primárně na dosažení plánovaných výstupů při dodržení spotřeby plánovaných zdrojů, je řízení programu zaměřeno zejména na splnění strategických cílů a dosažení očekávaných přínosů. Z tohoto pohledu je doporučeno, aby i každý samostatný projekt byl řízen nejenom s využitím projektových, ale i programových principů. Více o řízení programů [[metody-dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].+Zatímco řízení projektů je zaměřeno primárně na dosažení plánovaných výstupů při dodržení spotřeby plánovaných zdrojů, je řízení programu zaměřeno zejména na splnění strategických cílů a dosažení očekávaných přínosů. Z tohoto pohledu je doporučeno, aby i každý samostatný projekt byl řízen nejenom s využitím projektových, ale i programových principů. Více o řízení programů [[metody_dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].
  
 == Řízení projektů ISVS jako součást portfolia == == Řízení projektů ISVS jako součást portfolia ==
Řádek 776: Řádek 775:
 Pro každý jednotlivý projekt ISVS z toho plyne, že musí být jednoznačně přidělen jednomu řediteli nebo manažeru a stát se tak součástí jeho portfolia, jeho zodpovědnosti a jeho výkaznictví vůči PK a vedení úřadu. Pro každý jednotlivý projekt ISVS z toho plyne, že musí být jednoznačně přidělen jednomu řediteli nebo manažeru a stát se tak součástí jeho portfolia, jeho zodpovědnosti a jeho výkaznictví vůči PK a vedení úřadu.
  
-Více o technikách řízení portfolia projektů v [[metody-dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].+Více o technikách řízení portfolia projektů v [[metody_dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].
  
 === Pravidla řízení jednotlivých realizačních projektů ISVS === === Pravidla řízení jednotlivých realizačních projektů ISVS ===
Řádek 851: Řádek 850:
 Důležitou a neopominutelnou součástí řízení projektu je, vedle řízení rozsahu, času a zdrojů projektu (rozpočet, lidé a technika/aktiva), také řízení rizik a přijímání přiměřených opatření pro jejich snížení. Důležitou a neopominutelnou součástí řízení projektu je, vedle řízení rozsahu, času a zdrojů projektu (rozpočet, lidé a technika/aktiva), také řízení rizik a přijímání přiměřených opatření pro jejich snížení.
  
-Součástí řízení rizik a bezpečnosti projektu je řízení kybernetických rizik a bezpečnosti v souladu s metodami jejich řízení a pomocí nástrojů na úrovni celého ICT útvaru a úřadu, [[metody-dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].. Jako optimální metoda řízení rizik slouží kombinace postupů ze standardních metod projektového řízení, z rámce TOGAF a z vydaných doporučení NÚKIB. Je plánováno vydat ve [[:znalostni_baze|Znalostní bázi]] sadu akcelerátorů na podporu nejlepší praxe v této oblasti.+Součástí řízení rizik a bezpečnosti projektu je řízení kybernetických rizik a bezpečnosti v souladu s metodami jejich řízení a pomocí nástrojů na úrovni celého ICT útvaru a úřadu, [[metody_dokument:rizeni_na_urovni_utvaru_ict|Řízení na úrovni útvaru ICT]].. Jako optimální metoda řízení rizik slouží kombinace postupů ze standardních metod projektového řízení, z rámce TOGAF a z vydaných doporučení NÚKIB. Je plánováno vydat ve [[:znalostni_baze|Znalostní bázi]] sadu akcelerátorů na podporu nejlepší praxe v této oblasti.
  
 V projektu se musí uplatnit i další principy jako „Security by design“ a metody jako bezpečný vývoj SW. V projektu se musí uplatnit i další principy jako „Security by design“ a metody jako bezpečný vývoj SW.
Řádek 883: Řádek 882:
 Pečlivá akceptace výsledků realizace změn a ověření úspěšného přechodu nových služeb IS do produktivního provozu je jedním z klíčových okamžiků projektu i milníkem životního cyklu informačního systému. Pečlivá akceptace výsledků realizace změn a ověření úspěšného přechodu nových služeb IS do produktivního provozu je jedním z klíčových okamžiků projektu i milníkem životního cyklu informačního systému.
  
-Řádná akceptace výstupů souvisí přímo také s tzv. Ex-ante přístupem k plánování a řízení změn (viz [[metody-dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednolitých ICT řešení]]), neboť umožňuje ověřit dosažení plánovaných ukazatelů vybraného způsobu řešení.+Řádná akceptace výstupů souvisí přímo také s tzv. Ex-ante přístupem k plánování a řízení změn (viz [[metody_dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednolitých ICT řešení]]), neboť umožňuje ověřit dosažení plánovaných ukazatelů vybraného způsobu řešení.
  
-Záměrem MŘICT je v návaznosti na typy uzavřených smluv ([[metody-dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednolitých ICT řešení]]), různé způsoby realizace řešení realizovaných změny ([[metody-dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednolitých ICT řešení]]), Metodiku řízení IT projektů ([[metody-dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednolitých ICT řešení]]) a další aspekty pořizovaného řešení, připravit a ve [[:znalostni_baze|Znalostní bázi]] aktualizovat sadu návodů a akcelerátorů pro snazší a důslednější provedení řádné akceptace dodávky realizovaných změn.+Záměrem MŘICT je v návaznosti na typy uzavřených smluv ([[metody_dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednolitých ICT řešení]]), různé způsoby realizace řešení realizovaných změny ([[metody_dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednolitých ICT řešení]]), Metodiku řízení IT projektů ([[metody_dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni|Řízení jednolitých ICT řešení]]) a další aspekty pořizovaného řešení, připravit a ve [[:znalostni_baze|Znalostní bázi]] aktualizovat sadu návodů a akcelerátorů pro snazší a důslednější provedení řádné akceptace dodávky realizovaných změn.
  
 ===== Pravidla efektivního řízení provozu a dodávky služeb, nákupu služeb a průběžného zlepšování ===== ===== Pravidla efektivního řízení provozu a dodávky služeb, nákupu služeb a průběžného zlepšování =====