Informační koncepce ČR

Překlady této stránky:

Česky (cs)
English (en)

Aktuální znění Informační koncepce ČR vychází z usnesení vlády č. 736 ze dne 4. října 2023.

Všechny povinné subjekty podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech jsou povinny vést své vlastní informační koncepce a ty vždy uvést do souladu s Informační koncepcí České republiky. Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. Zpracovává ji Rada vlády pro informační společnost a schvaluje vláda. Je vypracována na základě ustanovení § 5a, Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a jedná se o základní dokument obsahující především:

Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy
Zásady pro řízení ICT ve veřejné správě
Základní koncepční povinnosti pro budování, rozvoj a provoz ISVS a jejich propojování a pro budování sdílených služeb EG
Hlavní a dílčí cíle pro efektivní rozvoj eGovernmentu a ISVS

Na této wiki je informační koncepce prezentována v jiné grafické podobě, jinak text u jednotlivých objektů je shodný se schváleným originálním dokumentem vlády.

Informační koncepce České republiky (dále také jako „IKČR“) je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5a odst. 1 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (dále také jako „ZoISVS“), cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy (dále také jako „ISVS“) a obecné principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy v České republice na období 5 let.

IKČR je závazná pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků, které se souhrnně označují pojmem orgány veřejné správy. Výjimky z povinností vůči IKČR nemá žádný orgán veřejné správy jako celek, pouze pro určité typy ISVS platí, že se nemusí (ale mohou) řídit IKČR. Mezi takovéto výjimky patří:

Provozní ISVS, pokud se nejedná o systémy pro řízení lidských zdrojů, spisové služby, účetnictví a financí nebo elektronické pošty.
Systémy zajišťující bezpečnost státu a nakládání s utajovanými informacemi.

Výjimky z povinností vůči IKČR však nezakazují jednotlivým orgánům veřejné správy, aby jejich vlastní informační koncepce obsahovaly i vyloučené provozní či bezpečnostní systémy. Naopak je žádoucí, aby informační koncepce orgánu veřejné správy obsahovala uplatnění principů a zásad IKČR pro strategické řízení rozvoje informačních systémů a informatiky jako celku.

Informační koncepce ČR představuje základní obsahový rámec pro vytvoření, resp. aktualizaci vlastních informačních koncepcí jednotlivých orgánů veřejné správy, s jejichž vytvářením § 5a odst. 2 ZoISVS počítá. Obsah a povinné součásti informační koncepce orgánu veřejné správy stanovuje prováděcí právní předpis.

Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména:

cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory informačními systémy veřejné správy,
architektonické principy pro návrh a rozvoj informačních systémů veřejné správy a jejich služeb,
zásady řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů veřejné správy.

V závěru obsahuje IKČR seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována. Ministerstvo vnitra bude tyto dokumenty vydávat jako závazné metodické pokyny dle § 4 odst. 1 písm. f) ZoISVS.

IKČR vyjma toho, že jde o jeden z pilířů Strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+, má vazbu také na strategii Klientsky orientované veřejné správy 2030.

Informační koncepce ČR působí v synergii s Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR a Akčním plánem k Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období let 2021 až 2025, které si mj. kladou za cíl budovat digitalizovanou infrastrukturu veřejné správy s maximálním důrazem na zajištění kybernetické bezpečnosti, a to již v počátcích samotné výstavby.

Cíle, principy a zásady IKČR byly sladěny se strategickými dokumenty EU, zejména s Digital Decade 2030 EU a s Evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu.

Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu.

Verze	Popis verze
2018	Výchozí verze IKČR
2020	V průběhu naplňování IKČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací veřejné správy musí být vedle rozšiřování rozsahu a kvality digitálních služeb pro klienty také podstatný nárůst efektivity vnitřního fungování těchto organizací. Proto byly dílčí cíle a záměry podporující tuto oblast převedeny z původních převážně externě orientovaných hlavních cílů do nového hlavního cíle č. 6 - Efektivní a pružný digitální úřad. Současně byly rozšířeny o zaměření na digitalizaci vnitřních dokumentů, modernizaci provozních IS a zavádění další pokročilých metod řízení vedle původně zmiňovaného procesního řízení.
2022	Některé dílčí cíle již byly zcela nebo částečně splněny a přispěly tedy k naplnění vize eGovernmentu v ČR. Došlo tedy k jejich revizi tak, aby popis odpovídal aktuálnímu stavu. Stejná reflexe byla udělána pro jednotlivé principy se zaměřením na jejich dodržování a povědomí o nich ve veřejné správě. Naopak několik nových cílů a principů odrážejících aktuální priority bylo doplněno.
2023	Doplněny myšlenky do cílů, principů a zásad tak, aby byla IKČR uvedena do souladu s Digital Decade 2030 EU a s Evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Doplněna problematika jednotné domény *.gov.cz Doplněny vybrané Digital Targets jako měřítka úspěchu IKČR. Doplněny myšlenky o Datovém fondu s řízeným přístupem.

eGovernment je moderní digitální veřejnou správou, využívající k výkonu svých působností metody, nástroje, služby, programové, technické vybavení, informační systémy a elektronické aplikace, realizující sadu ICT služeb, které jsou sdílené, vzájemně sladěné, důvěryhodné, propojené, přístupné, bezpečné, dostupné a efektivní.

eGovernment využívá všechny poskytnuté a veřejné správě dostupné informace a jejich rychlé a automatizované zpracování k omezení počtu podání a objemu informací, požadovaných od uživatelů služeb veřejné správy, na nejmenší možnou míru.

Posláním eGovernmentu je:

Poskytovat klientům veřejné správy jednoduché a efektivní služby, které jim usnadní jak dosažení jejich práv a nároků, tak splnění jejich povinností a závazků ze vztahu k veřejné správě.

Vizí eGovernmentu v ČR do konce horizontu této koncepce je:

Česká republika je díky klientskému přístupu, modernímu návrhu úředních procesů a efektivnímu využívání digitálních a nedigitálních technologií jednou z předních zemí v přívětivosti veřejné správy.

Informační koncepce ČR rozpracovává tuto vizi do řady cílů, které realizují jednotlivé orgány veřejné správy. Indikátorem naplnění této vize je pozice ČR v žebříčku dle DESI indexu Evropské komise a stav plnění jednotlivých cílů. Pokud má být vize naplněna, musí být metodika hodnocení eGovernmentu v ČR zejména v souladu s metodikou DESI indexu Evropské komise, ale i EGDI indexu OSN (musíme měřit stejné věci a stejnými měřítky).

IKČR přijala za své cílové ukazatele vybrané tzv. Digital Targets ze strategie Digital Decade 2030 EU
a to konkrétně ty, které jsou určeny pro hodnocení digitálních služeb veřejné správy:

100 % klíčových veřejných služeb je dostupných online a v relevantních případech je pro občany a podniky Unie možné komunikovat online s orgány veřejné správy;
100 % občanů Unie má přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům;
100 % občanů Unie má přístup k některému z bezpečných prostředků pro elektronickou identifikaci uznávanému po celé Unii, což jim umožní mít plnou kontrolu nad transakcemi zahrnujícími ověření totožnosti a sdílenými osobními údaji.

Cíle a architektonické principy IKČR vedou přímo i nepřímo k vytváření příznivého prostředí pro digitální transformaci k adekvátnímu naplnění uvedených indikátorů pro občany ČR a EU na území ČR a EU.

Naplnění vize Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře šesti hlavních cílů:

Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, dobře zacílené, diskutované a akceptované jak veřejnou správou, tak soukromým sektorem. Úzká spolupráce poskytovatelů digitálních služeb ve veřejné správě a v soukromém sektoru, jejich schopnost sdílet ICT infrastrukturu, znalosti, zkušenosti, a především schopnost vnímat potřeby svých klientů – občanů a firem, je nezbytnou podmínkou pro kvalitativní posun eGovernmentu v ČR.

V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl je v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, termínů a zdrojů k jednotlivým dílčím cílům. Vybrané cíle IKČR budou naplňovány také prostřednictvím Prováděcího dokumentu programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 (viz kapitola 7.2).

Popis cíle č. 1 – UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
Cílem je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny klientů, jak občany ČR, podniky i podnikatele, tak i cizince a zahraniční organizace. Nestačí, aby digitální služby byly pouze přívětivé, musí být rovněž bezpečné a efektivnější jak pro klienta, tak pro úřad. Půjde primárně o služby první volby, umožňující řešení nejběžnějších životních situací v různých agendách veřejné správy ČR, a jako takové musí být navrhovány a budovány. Digitální transformace veřejné správy nebude nikoho opomíjet. Měli by z ní mít prospěch všichni a měla by dosáhnout genderové vyváženosti a zahrnout zejména seniory, osoby žijící ve venkovských oblastech, osoby se zdravotním postižením nebo marginalizované, zranitelné či znevýhodněné osoby a osoby jednající jejich jménem. Měla by rovněž podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost. Důležitou roli hrají rovněž firmy ICT sektoru, které doplňují služby státu o kategorii komerčních služeb souvisejících se službami veřejné správy. Plnění tohoto cíle přináší klientům nejvyšší přidanou hodnotu ve formě úspory času a peněz. Následující hlavní cíle pak vytvářejí předpoklady pro úspěšnou realizaci dílčích záměrů spadajících pod tento hlavní cíl.
ID	Název dílčího cíle	Popis dílčího cíle
1.1	Národní katalog služeb	Vytvoření a zlepšování centrálního nástroje nabídky služeb veřejné správy. Veřejnost se musí na jednom místě a jednoduchou formou dozvědět o všech existujících službách, elektronických, asistovaných i těch ještě nezbytně prezenčních (tradičně, úředníkem vykonávaných). Vytváří se předpoklad pro veškeré cíle zaměřující se na poskytování a správu služeb veřejné správy. Správce musí při rozvoji a tvorbě informačních systémů veřejné správy vždy zajistit vazbu na relevantní sdílenou platformu či službu, nebo na konkrétní služby a úkony v agendách veřejné správy, které se jejich prostřednictvím vykonávají a zajistit jejich maximální možnou míru digitalizace, klientského přístupu, automatizace a komfortu. To se týká i vnitřních procesů v úřadu, realizujících tyto služby. Správce katalogu služeb veřejné správy bude vyžadovat a kontrolovat stav ohlášených služeb, tak aby odpovídaly skutečnosti, byly vzájemně konzistentní, jednotlivě i jako celek dávaly smysl a naplňovaly svůj plán digitalizace.
1.2	Centrální informační místo	Vybudování a rozvoj nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. Vybudování služeb kontaktního centra se znalostně/expertním systémem umožňující veřejnosti získat informaci „na vyžádání“ ze všech oborů/oblastí působnosti veřejné moci z jednoho kontaktního bodu s možností využití oborových expertů jednotlivých resortů (případně i expertů třetích stran) na druhé úrovni řešení požadovaných úloh. Základem plnění cíle je vytvoření jednotné znalostní a informační základny eGovernmentu
1.3	Univerzální obslužné kanály	Rozvoj sdílených služeb univerzálních a vzájemně provázaných obslužných kanálů (Czech POINT, Datové schránky, Portál veřejné správy, multikanálové Kontaktní centrum / Call centrum, atd.) pro realizaci úkonů vůči veřejné správě (podání a doručení) a služeb úplného elektronického podání, s využitím elektronické identifikace subjektu práva. Portál veřejné správy (PVS) se stane skutečným a jediným 100 % rozcestníkem pro všechny digitální služby veřejné správy. Současně je nezbytné transformovat stávající i nově vznikající portály a weby OVS tak, aby všechny společně s PVS vytvářely homogenní rozhraní služeb veřejné správy pro občany a firmy. Obdobným způsobem PVS poskytne službu úředníkům směrem ke specifickým podpůrným službám integrací do „Portálu úředníka“ s odděleným uživatelským rozhraním od rozhraní pro veřejnost. Nabídka služeb, které bude možné vyřídit prostřednictvím kontaktních míst Czech POINT, se s postupující digitalizací výrazně rozšíří. Zároveň dojde k rozšíření počtu funkcionalit pro uživatele systému Czech POINT@Office, tj. pro úředníky či pracovníky kontaktních míst. Důležitým kanálem bude Kontaktní centrum a jeho operátoři, kteří poskytnou klientům jak expertní znalosti při řešení životních situací, tak i osobní asistenci v jednotlivých kanálech a možnost dalších forem úkonů vůči veřejné správě. Posledním z obslužných kanálů digitalizace zůstávají Datové schránky, které budou plošně preferovaným podacím a doručovacím nástrojem ostatních obslužných kanálů a svojí universálností poslouží všude tam, kde využití ostatních kanálů nebude efektivní.
1.4	Digitální služby resortů	Rozvoj digitálních služeb jednotlivých resortů s využitím sdílených služeb a v souladu s plánem digitalizace služeb v katalogu služeb veřejné správy. Prioritu budou mít oblasti s dosud nedostatečným počtem či nedostatečnou úrovní digitálních služeb (eHealth, školství, eJustice, doprava, stavební řízení a územní plánování, e-Tourism a další), kde je zároveň významný potenciál v počtu klientů i transakcí. V souladu s prioritami EU se cíl zaměřuje zejména na klíčové veřejné služby, definované jako: „základní služby poskytované veřejnými subjekty fyzickým osobám při jejich významných životních událostech a právnickým osobám v rámci jejich profesního životního cyklu“. Nově je důraz kladen na participativní služby online účasti na demokratickém životě a veřejné služby, zdravotní péče a pečovatelské služby pro každého dostupné rovněž v důvěryhodném a bezpečném online prostředí, zejména pro znevýhodněné skupiny včetně osob se zdravotním postižením a ve venkovských a odlehlých oblastech. Zajištění přístupu občanů k elektronickým zdravotním záznamům, zejména jsou to pacientský souhrn, obrazová dokumentace, propouštěcí a ambulantní zprávy nebo laboratorní výsledky, a to jak samoobslužně on-line, tak asistovaně.
1.5	Národní katalog otevřených dat	Cílem je vybudovat a rozvíjet centrální prostředky a služby, které umožní a usnadní každému úřadu publikování jeho otevřených dat jednotným způsobem, umožňujícím jejich jednoduché strojové zpracování. Nově vytvářené či modifikované digitální služby musí využívat relevantní zdroje veřejných dat a publikovat svá veřejná data jako otevřená data a převzít za ně odpovědnost. Současně je nutné nastavit procesy a zodpovědnosti a stanovit zdroje pro důslednou lokální a centrální kontrolu otevíraných dat, zda jednotlivě nebo ve své kombinaci nejsou rizikem pro bezpečnost a zájmy ČR a jejích občanů a nastavit řízený autentizovaný přístup k části veřejných dat.
1.6	Role správců služeb	Zavedení rolí správců služeb v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu svého úřadu, propojeného s Portálem veřejné správy (PVS) integrovaného s ostatními obslužnými kanály úřadu. Tito pracovníci budou současně správci jednotného katalogu služeb OVS, a tak i přirozenými partnery úřadu pro centrální správu portálu a katalogu služeb v PVS.
1.7	Zpětná vazba klientů	Vytvoření systému zpracování podnětů a návrhů veřejnosti na zlepšování služeb, včetně např. snižování administrativní zátěže pomocí nástrojů eGovernmentu. Součástí systému je sběr zpětné vazby k digitálním službám a její efektivní využití při řízení služeb jejich správci, centrální platforma a podpora pro klienty/stěžovatele, monitoring a eskalace neřešených podnětů až do úrovně centrální koordinace. Základ dotazníku zpětné vazby bude u všech služeb jednotný a bude vycházet z metodiky NPS (Net Promoter Score), nebo obdobné, do 30. 9. 2023.
1.8	Jednotné UX/UI	Zařazení metodik UX/UI do tvorby informačních systémů. Zadávací dokumentace pro tvorbu IS budou obsahovat požadavky na analýzu, návrh a plán uživatelského testování z pohledu uživatelské přívětivosti (UX/UI), pro různé segmenty interních a externích uživatelů IS. Součástí vývoje IS pro veřejnou správu bude i veřejné testování jejich UX/UI vlastností a přívětivosti vůči klientům. Aktuálně existující knihovny design systému gov.cz budou dále rozvíjeny jako základ UX/UI a neustále optimalizovány. V souvislosti s jednotným jmenným prostorem pro emailové a webové domény provedou centrální orgány veřejné moci migraci využívaných domén na jednotnou doménu *.gov.cz. Do 30. 9. 2025 sjednotit UX/UI webových stránek centrálních správních úřadů a do 30. 6. 2027 UX/UI všech digitálních služeb poskytovaných všemi státními úřady a jejich podřízenými organizacemi. 50 % digitálních služeb bude takto sjednoceno do 30. 9. 2025.
1.9	Proaktivní poskytování služeb	Cílem je minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích díky proaktivnímu poskytování služeb či vyřizování povinností automaticky „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Veřejná správa by neměla nutit své klienty žádat o služby, u kterých může s jistotou nebo vysokou pravděpodobností předpokládat, že je budou muset či chtít využít. Při naplňování tohoto cíle by měl být kladen důraz na mezirezortní spolupráci a agregaci logicky na sebe navazujících služeb do ucelených a maximálně automatizovaných procesů řešení konkrétních životních situací. Tyto procesy by měly být kromě požadavku klienta nově a v rostoucí míře startovány také událostmi nastávajícími na straně veřejné správy, ať už automaticky (např. vypršení platnosti dokladu) nebo aktivitou úředníka.

Popis cíle č. 2 – DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA (DPL)
Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem, jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, která by se měla stát přirozenou součástí nově přijímaných i revidovaných právních norem). Pravidla digitalizace služeb veřejné správy jsou vytvářena jak na národní úrovni, tak také na evropské úrovni, kde by se v tomto ohledu měla ČR stát aktivním členským státem a více ovlivňovat již samotnou tvorbu nových legislativních i nelegislativních opatření EU. Právní úprava na národní úrovni by měla využívat transpozičních možností, které evropské právo připouští a zároveň by měla svou dikcí umožnit a podpořit rozvoj moderních technologií. Právní řád bude jako celek digitálně přívětivý, tedy nebude klást překážky ve využívání možností digitálních nástrojů a služeb, které odpovídají technologickým standardům 21. století.
ID	Název dílčího cíle	Popis dílčího cíle
2.1	Digitální dopady navrhované legislativy	Cílem je zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé legislativy v souladu s aktualizovanými Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Návrhy právních předpisů budou hodnoceny z hlediska digitálních dopadů (Digitální RIA - DIA). Odborným garantem posouzení z hlediska DIA bude pracovní výbor RVIS pro DPL. Posouzení dopadů změn legislativy z hlediska principů DPL bude logicky začleněno do působnosti Legislativní rady vlády v rámci jí prováděného obecného hodnocení dopadů regulace, dle Legislativních pravidel vlády, jejichž účelem je sjednotit postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů a přispět ke zvýšení úrovně tvorby právního řádu. Touto cestou zajistit v legislativě dodržování všech základních zásad (architektonických principů eGovernmentu), zejména principů “data only once” a „digital by default“ pro všechny nově zaváděné i existující veřejné služby.
2.3	eSbírka a eLegislativa	Dokončení projektů eSbírka a eLegislativa, včetně napojení vytvořených informačních systémů na jiné ISVS, na portály úředníků, na portál veřejné správy, portál občana, centrální call-centrum a rozhraní k systémům třetích stran. Následný rozvoj řešení pro tvorbu a publikaci právních předpisů územních samosprávných celků a pro propojování judikatury a dalších dokumentů významných pro výklad práva s texty právních předpisů v e-Sbírce.
2.4	Průběžná aktualizace platné legislativy	Průběžně po celou dobu platnosti a účinnosti analyzovat a na úrovni gestorů jednotlivých právních předpisů aktualizovat obsah právních norem, a zajistit tak napříč právním řádem ČR aktuálnost a správnost obsahu právních předpisů ve vztahu k oblasti eGovernmentu a ICTs cílem realizovat a poskytovat služby klientům a úředníkům ve shodě s cíli a principy této koncepce a Národního architektonického plánu (NAP). Kontrola a úpravy právních předpisů v DPL tak, aby hodnoty EU a práva jednotlivců, jak jsou uznávány na základě práva EU, byly dodržovány v online prostředí i mimo něj. I digitální prostředí musí vycházet se společných hodnot jako: demokracie, solidarita, spravedlnost a čestnost.
2.5	Právo na digitální služby	Realizovat obecný právní rámec práva na digitální služby, založeného zákonem č. 12/2020 Sb. o právu na digitální služby, konkrétním a důsledným způsobem na úrovni všech jednotlivých právních předpisů upravujících oblast služeb eGovernmentu a služeb veřejné správy vůbec.
2.6	Revize legislativy eGovernmentu	Analyzovat a na úrovni gestorů jednotlivých právních předpisů aktualizovat všechny zákony a prováděcí právní předpisy tvořící právní rámec eGovernmentu tak, aby podporovaly uskutečnění cílů této koncepce. Cílem je v těchto právních předpisech konsolidovat a systematizovat řízení, správu a rozvoj služeb eGovernmentu, sjednotit určené a povinné subjekty, terminologii a dopady jak na veřejnou správu, tak na klienty veřejné správy.
2.7	Soukromé a veřejnoprávní služby	Analyzovat a na úrovni gestorů jednotlivých zákonů zajistit právní podmínky pro uplatnění vhodných služeb eGovernmentu využitelných v praxi soukromoprávními subjekty. Pro rozvoj digitálních služeb a růst produktivity hospodářství ČR je důležité, aby sdílené služby eGovernmentu, mohly být využívány jak silně regulovanými podnikatelskými odvětvími (bankovnictví a pojišťovnictví, energetika, telekomunikace a vodárenství atd.), tak i dalšími soukromoprávními subjekty. A naopak je žádoucí nalézt způsoby, jak účinně kombinovat soukromoprávní služby se službami veřejnoprávními při řešení životních situací klientů. Přitom nastavit spravedlivé a nediskriminační podmínky pro uživatele, užívající společně jak digitální služby veřejného sektoru, tak celé soukromoprávní společnosti ČR a EU.
2.8	Metodika pro veřejné zakázky v oblasti ICT	Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, která by zadavatelům pomohla při volbě a využití všech zákonných instrumentů a možností zakázkového práva, s cílem optimálního nastavení zadávacích podmínek pro výběr dodavatele a následného řízení celého životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s architekturou úřadů a s NAP.
2.9	Nová legislativa eGovernmentu	Vytvoření návrhů nových právních předpisů na podporu eGovernmentu, zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace a zákona o BIM, a dalších. Jednotlivé zákony budou představovat záměry/projekty tohoto dlouhodobě platného dílčího cíle.
2.10	Legislativní podpora proaktivního poskytování služeb	Usilovat při tvorbě nové i aktualizaci platné legislativy o implementaci právních úprav, které umožní minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích a podpoří veřejnou správu při proaktivním poskytování služeb či vyřizování povinností „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Vytvoření doporučení, metodik, postupů a příkladů nejlepší praxe, které budou při vzniku a úpravě digitálních služeb zváženy a využity.

Popis cíle č. 3 – ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE
Cílem opatření je, ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty, vytvořit prostředí podporující českou společnost v digitální transformaci veřejné správy. Plnění tohoto cíle je spolu s legislativními úpravami, zajištěním lidských zdrojů a s efektivním řízením ICT klíčovým předpokladem rozvoje dodávky služeb. Je třeba vytvořit prostředí příznivé pro vznik, vývoj a testování digitálních a mobilních služeb veřejné správy a s tím související nastavení očekávání občanů. Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace přeměna dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, nicméně spadá sem rovněž i zkvalitnění a rozvoj již existujícího digitálního obsahu, inovace procesů a služeb, podpořených digitálními technologiemi. Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. K tomu, aby digitalizovaná veřejná správa dobře fungovala, a aby v ni organizace i občané měli důvěru, je klíčové zajistit bezpečnost digitálních služeb. Jedná se jak o obranu proti kybernetickým útokům a zajištění efektivní a kvalitní kritické infrastruktury, tak o ochranu soukromí a osobních i obchodních údajů uživatelů. Cíl se zaměřuje také na práva občanů kontrolovat o nich v rámci veřejné správy vedené, přesouvat údaje mezi službami, být chráněni proti digitálnímu sledování, určit svůj digitální odkaz a rozhodnout, co se po smrti stane s osobními účty a informacemi.
ID	Název dílčího cíle	Popis dílčího cíle
3.1	Čerpání mimorozpočtových zdrojů	Zajištění maximálního využití dostupných externích mimorozpočtových zdrojů, zejména ESIF, které ulehčí zátěži na státní rozpočet při investiční části. Zajistit ve státním rozpočtu provozní výdaje na podporu a provoz investice minimálně ve stejné výši, jako byla investice.
3.2	Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu	Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, knihovní fondy a fond kulturního dědictví, dokončení digitalizace katastru nemovitostí, digitalizace stavebního řízení atd.
3.3	Digitální archivy	Vytvoření a rozvoj prostředí pro dlouhodobé ukládání a archivaci digitálního (úředního) obsahu, jako předpokladu pro plně digitální, bezpapírové procesy veřejné správy. Digitální úložiště existují jednak lokálně v rámci úřadů, tak pro účely archivace centrálně (Národní archiv a obecně veřejné archivy)
3.4	Základní registry	Zajištění bezchybného provozu a trvalého zlepšování všech základních registrů, bez nichž není možné naplnit ostatní cíle IKČR, včetně práva občanů na digitální službu. Jejich intenzivní používání v nových digitálních službách přináší potřebu jak jejich dalšího rozšíření, tak i jejich transformace v řídící systém eGovernmentu, zlepšení kvality dat a využívání RPP a jeho přerod v tzv. META-informační systém (Meta-IS).
3.5	Komunikační infrastruktura	Aktualizace a realizace strategie v oblasti budování a využívání komunikační infrastruktury veřejné správy. Komunikační infrastruktura veřejné správy, včetně Centrálního místa služeb (CMS), se musí stát sdíleným, bezpečným a řízeným komunikačním prostředím pro informační systémy úřadů. Musí umožnit bezpečné propojování poskytovaných online služeb s jejich uživateli, a to jak uvnitř veřejné správy, tak i pro klienty na internetu. Celá komunikační infrastruktura musí být nákladově efektivní, bez zbytečných duplicit v komunikačních kanálech, robustní a bezpečná s definovanými a měřitelnými parametry jednotlivých služeb formou SLA. Budována bude i nadále vícezdrojově, s využitím vlastní infrastruktury veřejné správy a s využitím komerčních služeb.
3.6	Elektronická identifikace	Zajištění provozu, rozvoje a rostoucího využití jak elektronické identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, občanské průkazy s biometrickým čipem, státní identifikační prostředek „mobilní klíč“, rozvoj komerčních poskytovatelů elektronické identifikace, např. bankovní identita – BankID, atd.) a cizinců, tak společné centrální fyzické i elektronické identifikace úředníků prostřednictvím jejich jednotného identitního prostoru. Prostředky pro elektronický podpis a pečeť pro úředníky a úřady, a jejich poskytování jako sdílené služby státu. Řízená migrace dnes již proprietárního identitního prostoru Datových schránek do příslušné sdílené služby elektronické identifikace – do Národního bodu (NIA). Zajištění přístupu občanů k některému z bezpečných prostředků pro elektronickou identifikaci uznávanému po celé Unii, což jim umožní mít plnou kontrolu nad transakcemi zahrnujícími ověření totožnosti a sdílenými osobními údaji.
3.7	Digitální mapa veřejné správy	Rozvoj a provoz základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální mapy veřejné správy, zejména digitálních technických map, a dalších autoritativních široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.) jako nedílných součástí Národní infrastruktury pro prostorové informace.
3.8	Kybernetická bezpečnost	Podpora opatření kybernetické bezpečnosti pro veřejnou správu. Obsahem cíle je zajišťování důvěry a bezpečnosti interních i externích digitálních služeb veřejné správy plněním zejména Národní strategie kybernetické bezpečnosti ČR a úkolů z navazujícího Akčního plánu, které se týkají zabezpečení digitální veřejné správy, a dalšími opatřeními, jako například Minimální bezpečnostní standard, nezahrnutými do jiných cílů IKČR v souladu s vyhláškou/standardem NÚKIB v oblasti kybernetické bezpečnosti vztahující se k ICT službám eGovernment cloud.
3.9	Přeshraniční elektronická identifikace	Rozvoj identitních prostředků podporujících přeshraniční identifikaci pro vnitřní fungování ve veřejné správě a vybraných částech soukromoprávních činností pro použití v evropském prostoru dle nařízení eIDAS. Očekává se rozvoj v oblasti identity plně pod kontrolou držitele, konkrétně elektronických aplikací uchovávající identitní a další údaje v důvěryhodném prostoru. Konečná evropská podoba závisí na revizi nařízení eIDAS, česká podoba chce být maximálně kompatibilní, ale může se odlišovat pro vnitřní užití, podobně jako je to u systému NIA.
3.10	Digitální oprávnění a zmocnění	Vybudovat centrální služby na úrovni základního registru proto, aby klient (fyzická nebo právnická osoba) mohl být při užívání digitálních služeb veřejné správy digitálně zastupován jinou osobou, a to formou plné moci či zákonným zmocněním. Úřad musí zajistit i soulad mezi digitálními a papírovými zmocněními, kdy se pro použití v tradičních a digitálních obslužných kanálech mohou navzájem nahrazovat, rušit, doplňovat.
3.11	Elektronické platby	Zajistit jednoduchou, přívětivou a rychlou úhradu platby v rámci služby veřejné správy veškerými formami platby, které jsou dostupné v soukromoprávním světě. Platba ve formě například správního poplatku je přirozenou součástí mnoha služeb, a proto je efektivní digitální platba předpokladem služeb v digitálních kanálech.
3.12	Stavebnice sdílených řešení	Vznik a podpora výstavby a provozu sdílených služeb, které stavebnicovým způsobem umožní poskládat (způsobem, obvyklým v prostředí cloudu) potřebný základ aplikace z existujících a odzkoušených funkčních celků.
3.13	Udržitelná technologie a infrastruktura	Zajištění toho, aby digitální infrastruktury a technologie veřejné správy, včetně jejich dodavatelských řetězců, byly udržitelnější a odolnější a (aby) účinněji využívaly energii a zdroje, s cílem minimalizovat svůj negativní environmentální a sociální dopad a přispívat k udržitelnému oběhovému (cirkulárnímu) a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.
3.14	Národní infrastruktura pro prostorové informace	Zajištění koordinovaného efektivního rozvoje národní infrastruktury pro prostorové informace tak, aby bylo zajištěno sdílené využívání prostorových dat a služeb informační společnosti nad prostorovými daty napříč agendami a činnostmi veřejné správy s předpokladem vzniku synergických efektů.

Popis cíle č. 4 – ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při digitální transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí, jejich celková kapacita a její efektivní využití, klíčovou prioritou IKČR. Cílem je zajistit dostatečnou a dostupnou kapacitu kompetentních expertů díky efektivnímu vyhledávání lidských zdrojů a péči zejména o IT specialisty, propagaci a budování image státní správy jako atraktivního zaměstnavatele a lepšímu propojení potřeb státu v oblasti digitálních služeb se vzdělávacím systémem. Tento cíl zahrnuje realizaci konkrétních úkolů tak, aby vnitřní struktura, funkce a výkonnost orgánů veřejné správy a jejich připravenost k implementaci neustálých změn a zlepšování odpovídala stupňujícím se požadavkům na množství a kvalitu elektronických služeb veřejné správy a na nákladovou efektivitu jejich realizace. To představuje i rostoucí požadavky na množství a kvalitu zaměstnanců ICT, ale i ostatních rolí podílejících se na klíčových změnách.
ID	Název dílčího cíle	Popis dílčího cíle
4.1	Systemizace expertních profesí	Návrh změn systemizace a katalogizace ICT profesí a profesí podílejících se na návrhu a řízení změn veřejné správy (procesní analytici, architekti úřadů, projektoví manažeři, bezpečnostní experti a další specialisté) a na řízení kvality a zlepšování služeb (správci digitálních služeb, manažeři kvality, procesní manažeři). Součástí cíle je doplnění typů systemizovaných míst, doplnění chybějících expertních profesí do katalogu povolání ve VS a doplnění počtu tabulkových míst pro tyto potřebné profese.
4.2	Získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů	Zajistit základní předpoklad pro naplnění cílů rozvoje eGovernmentu, kterým je získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, odborníků z oblasti ICT, řízení změn, řízení služeb, procesů a kvality, ve vybraných profesích služebního i zaměstnaneckého poměru. Za tímto účelem navrhnout a realizovat opatření zejména v oblastech: * otevřenosti a prostupnosti trhu práce veřejné správy pro výše uvedené experty, * mzdové politiky a systému odměňování státních zaměstnanců podle dosažených výsledků, pro zajištění konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, * motivačního systému v oblasti nefinanční motivace a benefitů státních zaměstnanců, * systému vzdělávání a sdílení znalostí státních zaměstnanců ve vybraných profesích. * Kvalitního řízení organizací a snížení vnitřní byrokracie organizace
4.3	Absolventi ve státním sektoru	Ve spolupráci s vysokými školami navrhnout a realizovat systém, který zajistí vyšší přiliv kvalitních absolventů v požadovaných odbornostech do zaměstnaneckého poměru ve státním sektoru a zajistí jejich setrvání po definovanou dobu. Součástí cíle je i zvýšení prestiže práce pro stát, jak mezi absolventy, tak mezi zkušenými odborníky.
4.4	Využití kompetenčních center	Zvýšení celkových odborných kapacit úřadů s využitím sdílených kompetenčních center. Do cíle patří možnost sdílení zaměstnanců a spolupráce s experty ze soukromého sektoru. Kompetenční centra a komunity zajistí potřebnou jednotu přístupu i vzájemné sdílení nejlepších praxí, napříč všemi oblastmi poskytovaných ICT služeb a digitální transformace.
4.5	Ustavení transformačních útvarů	Ustavení transformačních útvarů Projektové kanceláře a Architektonické kanceláře na úrovni přímé podpory nejvyššího vedení úřadu. Společně s tím jde povinnost praktického naplnění účelu těchto kanceláří plnohodnotným programovým a projektovým řízením a využívání systémového přístupu architektury úřadu (EA) na všech úrovních strategického plánování a řízení OVS.
4.6	Kapacity pro realizaci změn	Zajištění úpravy rozsahu a náplně systemizovaných služebních a pracovních míst, přinejmenším pro manažerské, metodické, průřezově řídící a IT role tak, aby jejich nedílnou součástí byla aktivní participace na plánování, řízení, návrzích a realizaci změn úřadů. Zajištění navýšení plánované kapacity systemizovaných služebních a pracovních míst v rolích, které se podílejí na změnách úřadů tak, aby se všichni pracovníci mohli na změnách podílet především v rámci řádné pracovní doby.
4.7	Naplnění expertních míst	Zavedení a obsazení nových rolí a systematizovaných míst v úřadech odpovídajících expertním profesím, nezbytným pro uplatnění nových metod řízení, zejména ustavení rolí správce elektronických služeb úřadu, manažera kvality procesů a služeb, nebo jim obdobných.
4.8	Rozvoj digitálních kompetencí	Realizace specifických vzdělávacích a výcvikových programů podporujících rozvoj digitálních kompetencí, které obsahují aktivity pro identifikaci slabých stránek a motivaci pracovníků k jejich rozvoji a vzdělávání. Zahrnutí digitálních kompetencí úředníků/zaměstnanců veřejné správy do procesu hodnocení pracovníků. Zvýšení informovanosti personalistů veřejné správy o podstatných aspektech digitálních kompetencí.

Popis cíle č. 5 – EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY
Cílem je řídit realizaci IKČR a celkově koordinovat rozvoj oblasti eGovernmentu tak, aby investice zdrojů do modernizace a rozvoje ICT VS byly maximálně efektivní a projekty realizované v této oblasti dodávaly ve stanoveném čase a v definované kvalitě výstupy, které budou naplňovat cíle a principy IKČR. K naplnění tohoto cíle je nutné tyto projekty již ve fází záměru navzájem koordinovat, minimalizovat jejich zbytečné překryvy a maximálně využít možnou synergii disponibilních finančních, personálních i časových zdrojů a znalostí všech stupňů VS ČR. Jedná se tedy zejména o zavedení řízení eGovernmentu pomocí standardizovaných principů a postupů Enterprise architektury, zlepšení řízení souvisejících znalostí, implementace architektury sdílených služeb do jednotlivých architektur orgánů veřejné moci, zavedení centralizovaného řízení státních podniků a agentur specializovaných na poskytování ICT služeb a vybudování institucionální kompetence metodicky řídit procesy útvary informatiky OVS a řídit všechny fáze životního cyklu ISVS, za účelem optimalizace výkonnosti a celkové efektivity eGovernmentu jako celku. V případě zavádění centralizovaného řízení ICT a eGovernmentu pak bude nutné zhodnotit jeho nelegislativní i legislativní možnosti řešení s ohledem na jeho dopady do oblasti hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, rozpočtových pravidel i nakládání s majetkem státu (např. novelizaci zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku a dalších).
ID	Název dílčího cíle	Popis dílčího cíle
5.1	Řízení realizace IKČR	Vytvoření optimálních řídících struktur na úrovni vlády ČR a RVIS, změna statutu podpůrných expertních týmů i automatizovaná podpora procesů řízení znalostí a to včetně konkrétních úkolů, odpovědnosti a termínů. Do této oblasti spadá optimalizace struktur RVIS a jejích pracovních výborů a pracovních skupin, stejně jako koordinace činností garantů jednotlivých cílů informační koncepce a příslušných dílčích strategií. Součástí cíle je vrcholové řízení alokace finančních zdrojů pro realizaci cílů IKČR.
5.2	Zdroje na realizaci IKČR	Alokace adekvátních lidských a finančních zdrojů pro realizaci IKČR, jako nástroje digitalizace výkonu státní správy. K realizaci navržených hlavních cílů je nezbytné vytvořit kvalitní expertní týmy s účastí předních odborníků veřejného i soukromého sektoru. Pro realizaci cílů je nutné alokovat centrálně adekvátní finance jak ze státního rozpočtu, tak vhodnou úpravou čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Vybudování centrální odborné kompetence a kapacity k metodickému vedení procesů řízení útvarů informatiky OVS a celého životního cyklu jejich IS. Vybudování centrální odborné kompetence ke schvalování digitálních on-line služeb ve fázi návrhu a při jejich uvolňování v rámci centrální správy katalogu služeb veřejné správy.
5.3	Architektura veřejné správy	Zavedení jednotných principů a postupů tzv. Enterprise architektury (architektury veřejné správy) jako prostředku celostního poznávání fungování úřadů a agilního přístupu k její tvorbě a správě. Principy architektury veřejné správy přinášejí do řízení změn potřebnou klasifikaci, strukturu a stabilitu, zatímco principy agilního přístupu přináší dynamiku a schopnost rychlé reakce na měnící se potřeby, umožní inovovat, zkoušet a poučit se z chyb vlastních i cizích, nezbytnou v dnešní turbulentní době. Do tohoto cíle dále spadá správa, rozvoj a publikování závazného Národního architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR, s jejich standardy a doporučeními v celostátním úložišti architektury VS a jejich uplatnění v návrzích a realizaci architektur OVS.
5.4	Koordinace státního ICT	Realizace optimálního modelu koordinace činnosti státních organizací a podniků, specializovaných na poskytování ICT služeb. Cíl je zaměřen na optimalizaci řízení dodávek ICT služeb všech stávajících a budoucích státních organizací, poskytujících ICT služby dalším orgánům veřejné správy.
5.5	eGovernment cloud	Cíl zahrnuje vytvoření eGovernment Cloud (eGC), který se skládá z části státní a komerční, pro potřeby veřejné správy ČR – online služeb na úrovních IaaS (Infrastructure as a Service), PaaS (Platform as a Service) a SaaS (Software as a Service). V komerční části eGC jsou poskytovány dynamickým nákupním systémem nabízené služby (Iaas, PaaS, SaaS) komerčních poskytovatelů. Státní část eGC se soustředí na budování sdílených platforem (PaaS) a infrastruktury (IaaS) pro jedinečné a centrálně poskytované zákony definované služby ISVS.
5.6	Národní ICT autorita	Zajištění vydávání a aktualizace ICT standardů nezbytných pro zajištění rozvoje a bezchybného provozu jednotlivých ISVS. Zejména jde o standardy funkčních specifikací klíčových typových řešení, standardy ICT služeb a rozhraní. Pro řízení ICT jsou nutné zejména standardy jednotlivých metod řízení a standardy digitálních služeb a standardní typové SLA a OLA (dohody o úrovni služeb a provozu).
5.7	Agendy v přenesené působnosti	Zajištění podpory sdílení údajů agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti tím, že všechny tyto agendové informační systémy musí mít správcem (ohlašovatelem agendy) zajištěnu logicky centralizovanou architekturu, umožňující poskytování služeb bez ohledu na místní příslušnost, v integraci s jinými agendovými systémy i s provozními systémy OVM v agendě působících, a zahrnující řešení pro samoobslužný a asistovaný přístup klientů.
5.8	Sdílená řešení pro malé agendy a úřady	Vybudování sdílených platforem pro návrh a provoz obslužných a agendových informačních systémů a provozních systémů pro malé agendy a malé úřady státní správy i samosprávy. Samosprávné celky dostanou podporu od státu ve formě těchto platforem a přednastavených řešení pro využití v samosprávných agendách. Jejich základní funkce budou jednotné, místní specifika budou parametrizovatelná dle potřeb úřadů. Jiná jednotná řešení budou dostupná formou sdílení zdrojového kódu pro realizace řešení v místě úřadu (on-Premise).
5.9	Propojený datový fond	Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech neveřejných agendových údajů pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy, na základě konceptuálních datových modelů agend a úřadů. Propojený datový fond (PPDF), tvořený zejména Základními registry a dalšími agendovými systémy, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy, s jasně definovaným garantem a editorem. Základní funkcí propojeného datového fondu je realizace zásad „Only once“, tj. „Obíhají data, nikoli lidé“ do běžné praxe veřejné správy ČR. Budou identifikovány a odstraněny legislativní, procesní a technologické bariéry, které brání sdílení údajů v PPDF.
5.10	Veřejný datový fond	Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech veřejných agendových údajů, případně agregací a statistik neveřejných agendových údajů, pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy. Veřejný datový fond tvořený publikovanými veřejnými údaji veřejné správy je základní metodou pro sdílení těchto informací, jak mezi veřejnoprávními subjekty navzájem, tak mezi veřejnoprávní a soukromoprávní sférou. Veřejný datový fond se od pouhé publikace automatizovaně čitelných Open Dat posune též k publikaci právně závazných, platných a pravidelně aktualizovaných datových sad s jasně definovanou zodpovědností OVS za takové sady.
5.11	Systémy prostorových dat	Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana státu, ochrana životního prostředí, zemědělství, doprava, památková péče, správa majetku, navržených a vybudovaných s respektováním strategie sdílení dat a služeb eGovernmentu. Dále bude rozvíjen potenciál prostorových informací podle jejich charakteru jako součást propojeného nebo veřejného datového fondu.
5.12	Měření a vyhodnocování realizace IKČR	Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, finančnímu, personálnímu a ICT zajištění efektivní koordinace, plánování a kontroly realizace IKČR a ostatních ICT zakázek, včetně hodnocení úspěšnosti záměrů a realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, managementu OVS, IT specialistů z řad odborné veřejnosti i OVS, včetně vyhodnocování mediální odezvy.
5.13	Agendové informační systémy	Cíl je zaměřen především na všechny agendové informační systémy a v obecné rovině na všechny systémy, nově budované nebo nahrazované v OVS. Při jejich návrhu a vývoji je třeba zohledňovat moderní trendy a technologie budování informačních systémů. Zároveň je nezbytné vždy zohledňovat jejich vyzrálost, životní cyklus a v neposlední řadě i bezpečnostní aspekty.

Popis cíle č. 6 – EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD
Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalého zlepšování. Cesta k digitálním službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity veřejné správy a nedílnou součástí zodpovědnosti věcných správců za procesy správy těchto služeb. Stejně jako klient, má i úředník právo na efektivní služby IT podpory jeho práce. I úředník má mít všechny informace dostupné na jednom místě, s propojením na všechny potřebné úřady a v ergonomickém prostředí Portálu úředníka. Ke všem se má dostat s jednotnou elektronickou identifikací. I podpůrné a provozní funkce úřadů musí být digitálně transformovány tak, aby úředníky nezatěžovaly administrativou a zásadně usnadnily, zkrátily a zefektivnily poskytování interních služeb úřadu. Tím se dále zvýší úředníkům prostor na poskytování služeb externím klientům. Proto je cílem směřování k bezpapírovému úřadu, podpořenému vzájemně integrovanými provozními systémy, poskytujícími služby v Portálu úředníka. Digitální transformace vnitřního chodu úřadů i jeho vnějších služeb se neobejde bez posílení a neustálého rozvoje ICT infrastruktury úřadů. Její struktura a funkce se budou měnit i v závislosti na přesunu řady IT služeb do eGovernment Cloudu.
ID	Název dílčího cíle	Popis dílčího cíle
6.1	IT podpora práce úředníků	Cíl zahrnuje jak vybudování Portálů úředníka jako jednoho komplexního a jednotného uživatelského a přístupového rozhraní úředníků každého jednotlivého úřadu, tak centrálních sdílených aplikací a informačních zdrojů, které budou své služby úředníkům v Portálu úředníka poskytovat. Každý úředník nalezne všechny potřebné informace pro svou práci na jednom místě, v intranetu svého úřadu, ze kterého se postupným připojováním transakčních služeb stane „Portál úředníka“. Do každého lokálního Portálu úředníka jsou zařazeny všechny postupně přibývající centrální digitální služby pro úředníky. Pro malé úřady, bez místního Portálu úředníka, budou centrální služby dostupné v centrálním Portálu úředníka. Součástí bude i národní Katalog sdílených elektronických služeb pro úředníky.
6.2	Vnitřní digitalizace úřadu	Digitalizace vnitřních činností a dokumentů úřadu – konec referátníků a žádanek. Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, elektronizace a automatizace, sjednocování a sdílení. Tedy elektronizace a sdílení vnitřních činností a dokumentů úřadu všude, kde to je co do počtu a složitosti činností proveditelné a rentabilní.
6.3	Nové metody řízení úřadu	Cíl zahrnuje zajištění řízení strategie úřadu jako trvalý proces, projektové řízení zdrojů při zavádění změn, procesní řízení agend a provozních činností, včetně procesního řízení informatiky s využitím moderních standardů, řízení služeb poskytovaných externím a interním klientům, podporu zlepšování kvality a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti, případně další metody řízení. Všechny agendové i provozní činnosti úřadu budou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, jako vnitřní sdílená služba úřadu, případně s využitím odpovídajících centrálních sdílených služeb státu.
6.4	Modernizace provozních IS	Cílem je pořízení, inovace, modernizace nebo náhrada všech typů informačních systémů a aplikací potřebných pro realizaci digitální transformace úřadu, zejména v oblasti interních služeb.
6.5	Modernizace digitální infrastruktury	Cílem je zajistit v úřadech, prostřednictvím opatření v oblasti interních ICT technologií a služeb, kombinovaných s externími a sdílenými službami, dostatečný výpočetní výkon, úložnou kapacitu, síťové propojení, kvalitu koncových zařízení, bezpečnost a uživatelskou přívětivost.

Tato kapitola obsahuje přehled architektonických principů eGovernmentu, tedy obecných dlouhodobě platných pravidel, při jejichž uplatňování v návrzích a realizaci řešení ISVS bude docházet k naplnění podstatné části cílů této Informační koncepce. Principy jsou rozděleny do dvou skupin, v jedné kapitole jsou principy věrně převzaté ze strategických dokumentů EU a ve druhé principy převzaté z praxe jiných úspěšných zemí a specifických cílů a potřeb této koncepce.

Přehled základních zásad (architektonických principů), které IKČR plně přebírá ze Sdělení komise evropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru regionů / Akční plán EU pro eGovernment na období 2016-2020 / Urychlování digitální transformace veřejné správy.

ID	Název principu	Popis principu
P1	Standardně digitalizované (Digital by default)	Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně, zároveň musí udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nemohou buď z vlastního rozhodnutí, lidských nebo technických důvodů využívat digitální služby. Kromě toho veřejné služby mají být poskytovány i asistovaně, prostřednictvím jednotného kontaktního místa a prostřednictvím různých obslužných kanálů. Klient veřejné správy musí však mít právo zvolit si pro komunikaci s veřejnou správou i tradiční obslužné přepážky jednotlivých OVM (opt – out princip).
P2	Pouze jednou (Once only)	Orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a podniky poskytují stejné informace celé veřejné správě pouze jednou. Orgány veřejné správy využívají při výkonu působnosti tyto sdílené údaje opakovaně, přičemž musí dodržovat pravidla ochrany údajů.
P3	Podpora začlenění a přístupnost (Inclusiveness and Accessibility)	Orgány veřejné správy musí digitální veřejné služby koncipovat tak, aby standardně podporovaly začlenění a vyhovovaly z pohledu funkcí, UX/UI designu a způsobem ovládání specifickým potřebám nejrůznějších skupin klientů z pohledu jejich věku, schopností nebo lidem s různými formami zdravotního postižení.
P4	Otevřenost a transparentnost (Openness and Transparency)	Orgány veřejné správy mezi sebou mají sdílet informace a data a musí občanům a podnikům umožnit přístup ke kontrole vlastních údajů a možné opravě. Musí uživatelům umožnit sledování správních procesů, které se jich týkají a musí do koncipování a poskytování služeb zapojit zúčastněné strany jak z komerční, akademické i občanské sféry a spolupracovat s nimi.
P5	Přeshraniční přístup jako standard (Cross border interoperability)	Orgány veřejné správy mají relevantní digitální služby zpřístupnit napříč hranicemi a mají zabránit dalšímu růstu jejich fragmentace, a tím usnadnit mobilitu na jednotném trhu.
P6	Interoperabilita jako standard (Interoperability by design)	Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii. Současně je nezbytné zajistit interoperabilitu veřejných služeb uvnitř veřejné správy ČR jako předpoklad odstranění místní příslušnosti a snížení omezujícího vlivu věcné příslušnosti služeb VS na jejich klienty.
P7	Důvěryhodnost a bezpečnost (Security & Privacy by design)	Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů, soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy. Pro zvýšení důvěryhodnosti služeb poskytovaných státem je státními institucemi využívána jednotná doména *.gov.cz. > Sloučení principů záměrné a standardní ochrany osobních údajů (Privacy by design a Privacy by default) a záměrné a standardní řízení bezpečnosti (Security by design). Omezení zpracování osobních údajů jeho účelem a minimalizace zpracovávaných osobních údajů je zásadní, stejně jako proaktivní a kontinuální řízení bezpečnosti na všech architektonických vrstvách.

IKČR se dále opírá ještě o následující architektonické principy, které podporují naplňování stanovených cílů:

ID	Název principu	Popis principu
P8	Jeden stát (Whole-of-Government)	Všechny iniciativy a veřejné služby mají být postaveny na společném přístupu ministerstev a dalších OVM k vytvoření a poskytování služeb veřejné správy a postupném odbourávání nežádoucího resortismu a tvorby duplicit. Zásadou je sdílení služeb, nezbytné infrastruktury a standardů pro realizaci jednotlivých služeb na všech úrovních veřejné správy i mezi nimi. Přestože je zodpovědnost za jednotlivé služby rozdělená, výsledek musí být z pohledu klienta jednotný.
P9	Sdílené služby veřejné správy (Shared Services)	Budování a využívání sdílených služeb ve veřejné správě je jednou ze základních priorit eGovernmentu. Pokud bude výsledkem nové či upravované legislativy služba veřejné správy, má být koncipována jako služba sdílená nebo s využitím existujících sdílených služeb.
P10	Připravenost na změny (Flexibility)	Procesy poskytování služeb veřejné správy i IT řešení jejich podpory musí být navrhovány tak, aby umožňovaly efektivně implementovat rozhodnutí reagující pružně na změnu zákonných parametrů služeb, změnu technologie, změnu dodavatele a další přicházející změny a potřeby.
P11	eGovernment jako platforma (Embedded eGovernment)	Digitalizované procesy, požadavky a služby veřejné správy, stejně jako technické prostředky pro jejich naplnění, musí být navrženy tak, aby umožnily klientům veřejné správy, především velkým organizacím, integrovat tyto služby do svých ICT řešení tak, aby pro ně bylo co nejsnazší dostát svým povinnostem vůči veřejné správě a dosáhnout svých práv.
P12	Vnitřně pouze digitální (Inside only digital)	Veškerá komunikace uvnitř úřadů i mezi úřady navzájem musí být pouze digitální. Od přijetí podání až do vypravení a doručení rozhodnutí nebo jiného výstupu, musí být všechny interní provozní procesy veřejné správy plně elektronické, bezpapírové – pokud není jejich zavedení v této podobě nehospodárné (3E).
P13	Otevřená data jako standard (Open Data by default)	Veřejné údaje evidované orgány veřejné správy ve spravovaných ISVS musí být zveřejňovány jako otevřená data. Pro neveřejné údaje musí být jako otevřená data zveřejňována jejich anonymizovaná podoba, souhrn nebo statistika, nebo obdobná forma, pokud může mít význam pro uživatele těchto dat. V případě, že orgány veřejné správy sdílejí veřejné údaje, včetně anonymizované podoby neveřejných údajů, souhrnů nebo statistik, musí je sdílet jako otevřená data.
P14	Technologická neutralita (Technological neutrality)	Digitální služby veřejné správy musí být technologicky nezávislé a neutrální. Musí být garantováno, že přístup k veřejným službám není závislý na konkrétní (předem určené) platformě či technologii. Což neznamená, že musí být podporovány všechny existující a okrajové technologie.,
P15	Uživatelská přívětivost (User-friendliness)	Musí být kladen důraz na uživatelskou přívětivost zaváděných digitálních služeb veřejné správy pro různé skupiny uživatelů. Služby musí být na prvním místě srozumitelné, uzpůsobené rozdílným požadavkům různých cílových skupin uživatelů v populaci. Služby mají být z hlediska uživatelského rozhraní otevřené, nesmí se omezovat na proprietární rozhraní nebo jediný standard a předjímat jediný způsob využití.
P16	Konsolidace a propojování (IT Consolidation)	Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se využívat v maximální míře již vytvořené a sdílené procesně a funkčně ucelené komponenty pro řešení obdobných požadavků napříč agendami a úřady. Stejně nezbytné je zajistit propojování ISVS a jejich údajů v případech, pokud jsou potřebné pro výkon agend.
P17	Omezení budování monolitických systémů (Application decomposition)	Soutěženy musí být menší vzájemně provázané celky, aby se možnost dodávat státu otevřela i pro menší spolehlivé dodavatele. Cílem je soutěžit nejlepší řešení v dané oblasti, ne největší řešení na trhu. Přitom dekompozice stávajících velkých systémů a výstavba nových řešení složených z komponent současně podporuje procesně orientovanou konsolidaci a sdílení prvků řešení.
P18	Datová suverenita a nezávislost (Data sovereignty and independence)	Každý úřad má neustálý a plný přístup a kontrolu vůči všem datům informačních systémů ve své správě. To zaručují zejména: - smluvní zajištění – data jsou ve vlastnictví objednatele (úřadu), a to úplně všechna, včetně customizačních parametrů a zdrojových kódů, - architektura řešení - je plně transparentní a také data (tabulky) jsou také transparentní. Řešení IS jsou navržena a realizována tak, že úřad má kdykoli přístup ke svým datům, i po konci životního cyklu ISVS, a to ve standardizovaném, otevřeném a dlouhodobě stabilním formátu, - znalosti - úřad je schopen vlastními silami svých zaměstnanců rozumět všem datům a interpretovat jejich význam.
P19	Otevřená řešení (Open Source)	Digitální služby a komponenty informačních systémů, realizované na míru objednatele, včetně nadstaveb a rozšíření balíkového SW, musí být vytvořeny v podobě a s licencí umožňující jejich sdílení a uveřejněny ve státním úložišti otevřeného zdrojového kódu a to nejpozději v den uvolnění první verze služby do produktivního provozu. Přístupová rozhraní (API) a knihovny využívající centrální sdílené služby musí být poskytovány v podobě komponent s otevřeným zdrojovým kódem pro nejpoužívanější jazyky a technologie. Při návrhu architektury řešení nového nebo významně změněného ISVS musí být správcem prokazatelně posouzena možnost využití sdílených SW komponent a sdílených služeb, aktuálně dostupných ve státním úložišti otevřeného zdrojového kódu.
P20	Metriky digitálních služeb (Digital Service Performance)	Každý nový nebo podstatně změněný proces veřejné správy a každý nový nebo podstatně změněný informační systém na jeho podporu musí být navržen tak, aby umožňoval měřit využívání, výkon a efektivitu všech agend a služeb VS.
P21	Udržitelnost digitálních služeb a zařízení (Digital service and equipment Sustainability)	Každé nové nebo podstatně změněné řešení pro digitální služby bude využívat udržitelných digitálních technologií, které mají minimální negativní dopad na životní prostředí a na společnost; budeme i ve VS podporovat standardy a označení udržitelnosti pro digitální produkty a služby.
P22	Svoboda volby Freedom of choice)	Každý by měl mít možnost využívat u služeb VS výhod algoritmických systémů a systémů umělé inteligence, a to i tím, že bude činit vlastní informovaná rozhodnutí v digitálním prostředí, přičemž bude chráněn před riziky a újmou, pokud jde o jeho zdraví, bezpečí a základní práva.

Praktické uplatnění všech zde uvedených architektonických principů bylo dále rozpracováno v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický plán veřejné správy ČR, který Ministerstvo vnitra vydalo jako závazný metodický pokyn k Informační koncepci ČR na adrese

Národní architektonický plán veřejné správy ČR

Zásady řízení ICT jako obecné principy pořizování, vytváření, správy a provozování ISVS představují minimální povinné předpoklady pro zajištění koordinovaného rozvoje a úspěšné realizace změn služeb eGovernmentu, navrhovaných podle uvedených principů a naplňujících výše uvedené cíle, včetně specifických potřeb bezpečnostních sborů.

ID	Název zásady řízení ICT	Popis zásady řízení ICT
Z1	Na prvním místě je klient	Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy. To mimo jiné znamená, že nově budované informační systémy nemají být pouhou evidencí či kartotékou zákonem uložených údajů, ale mají být prostředkem efektivní podpory procesů výkonu služeb agend veřejné správy.
Z2	Standardy plánování a řízení ICT	Rozvoj služeb je řízen pomocí zavedeného systému Metod řízení ICT a dalších návazných standardů, zejména mezinárodních standardů (TOGAF, ArchiMate, COBIT, ITIL, IT4IT, UML, ČSN/ISO 9000, 20000, 27000,…) pro řízení EA a ICT procesů a služeb.
Z3	Strategické řízení pomocí IK OVS	Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny celého úřadu, tak potřeby procesní optimalizace a digitální transformace, tak potřeby vyplývající ze stavu ICT. IK OVS stanovuje cíle orientované na zlepšování služeb externím i interním klientům a na zlepšování řízení a rozvoje ICT služeb. Informační koncepce musí podporovat realizaci cílů strategie OVS, musí podporovat realizaci cílů infomační koncepce ČR a musí reflektovat její principy a zásady. Zároveň musí být informační koncepce v souladu s informačními koncepcemi jiných OVS, s nimiž ho spojují relevantní vztahy (např. nadřízenosti-podřízenosti, výměna dat, společné poskytování služby).
Z4	Řízení architektury	Architektura jednotlivých ICT řešení musí být navržena podle byznys architektury agendy, v kontextu k architektuře celého OVS a celého eGovernmentu, jak je popsáno v Národním architektonickém plánu. Zejména musí být zohledněny sdílené služby OVS a eGovernmentu a potenciál dalšího sdílení. Každý subjekt je povinen udržovat svůj model architektury v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Národním architektonickým plánem, který reprezentuje společné sdílené služby a prvky architektury a zároveň v konzistentním stavu s obsahem své Informační koncepce.
Z5	Řízení požadavků a změn	Vyhodnocování zpětné vazby, incidentů a požadavků na služby musí být zavedeno. Funkční proces řízení životního cyklu požadavků (na nové funkce, změny, opatření eliminující rizika) je z hlediska řízení informačních služeb a řízení změn architektury klíčový. Požadavky musí být průběžně evidovány, vyhodnocovány a zapracovány do aktualizací informační koncepce subjektu, do programových dokumentů, investičních záměrů, projektů nebo plánů drobných změn.
Z6	Řízení výkonnosti a kvality	Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, musí být zavedeny do všech procesů/postupů, stejně jako role, pozice manažera kvality (nezávislost výkonnosti a kvality IT na řízení rozvoje a provozu IT). Kvalita, výkonnost a zodpovědnost v oblasti řízení ICT OVS bude pravidelně ověřována formou auditu a benchmarku.
Z7	Řízení zodpovědnosti za služby a systémy	Každá agenda/proces a jeho služba musí mít svého vlastníka (osobu), který určuje strukturu a způsob výkonu procesu/agendy a je odpovědný za zlepšování, napříč všemi podpůrnými IS. Každý ISVS (nebo provozní systém) má definovaného garanta/správce (věcného a technického) a provozovatele, napříč všemi podporovanými agendami a službami.
Z8	Řízení ICT služeb	IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, ale i technologických a infrastrukturních), kterými jsou podporovány procesy výkonu interních i externích služeb veřejné správy úřadu (tradičních i digitálních). Katalog interních ICT služeb OVS obsahuje i služby dostupné pro něj jako sdílené služby z různých úrovní veřejné správy.
Z9	Udržení interních kompetencí	Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, kontinuity a celostního pohledu, řízení znalostí a zejména zajištění zodpovědnosti. Pracovníci v těchto rolích si udržují kompetence aktivním zapojením do všech činností spojených s dodavateli a přebírají jejich dovednosti (Learning by doing). Úřad je povinen zajistit zastupitelnost pracovníků v těchto rolích.
Z10	Procesní řízení v ICT	Bude zavedeno procesní řízení v ICT (s využitím mezinárodních standardů). To mj. znamená, že každý ICT proces má vlastníka/garanta a definované výstupy (služby, produkty). Dále pak definované nástroje a role, které je využívají a vykonávají jednotlivé činnosti procesu/agendy. Role není organizační pozice. Hierarchie organizační struktury nadřízený/podřízený není procesní přístup a má řešit jen mimořádné stavy, které nejsou součástí standardních postupů.
Z11	Řízení přínosů a hodnoty	Všechno rozhodování o změnách se řídí pravidly ekonomické výhodnosti (včetně např. ekonomické výhodnosti provozu ISVS), v rámci které je třeba zohlednit jak přímé náklady na straně státu a uživatelů, tak nepřímé náklady ohodnocení rizik. Zároveň je třeba ohodnotit náklady a rizika nerealizace, odložení změn. Všechny projekty ISVS musí (spolu s formulářem OHA) disponovat zpracovaným investičním záměrem typu „business case“ s jasně identifikovaným přínosem pro veřejnost a/nebo úřad. Je třeba pracovat s metodikou finančních kalkulací na bázi indexu rentability/CBA (analýza přínosů a celkových nákladů) a TCO (celkových nákladů na vlastnictví ICT), včetně budování kompetence ekonomicky kalkulovat optimální efektivitu a výkonnost agendy (procesu) s různou úrovní poměru personálních nákladů na její výkon a nákladů na její IT podporu.
Z12	Řízení kapacit zdrojů	OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/agend, garantů/správců systémů, projektových manažerů a architektů, odpovídající jejich předpokládanému uvolnění do programů a projektů realizace transformačních změn a ICT řešení. Projekty pak musí mít zajištěnu dostatečnou kapacitu klíčových pracovníků zadavatele (OVS), kteří drží know-how výkonu jednotlivých procesů, využití stávajících (návazných a/nebo nahrazovaných) systémů a provozních/ bezpečnostních standardů zadavatele. Tyto kapacity musí být reálně alokovány (převedeny) do projektu úměrně svým rolím a fázím projektu. Tím bude, mimo jiné, zajištěn potřebný přenos znalostí z projektu a od dodavatele do liniových struktur OVS.
Z13	Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality	Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani s provozovatelem. Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení. V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně na sobě nezávislí systémový integrátor, dodavatelé komponent a provozovatel/(-é). Přebírající a provozující subjekt nesmí mít vztah s externím subjektem zajišťujícím návrh, nebo implementaci. Přebírající a provozující subjekt musí být povinně zahrnut do akceptačního řízení implementace.
Z14	Vztah informatiky a legislativy	Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení. Informační podporu legislativních úprav je nutné připravovat a ověřovat již v průběhu legislativního procesu, nikoli až v okamžiku platnosti či dokonce účinnosti zákona. Toto je nezbytnou podmínkou dosažení digitálně přívětivé legislativy, tedy stavu, kdy digitalizace činností definovaných zákonem bude principiálně možná a technicky a finančně realizovatelná.
Z15	Řízení financování ICT	Dlouhodobé profesionální řízení finančních zdrojů a využívání fondů EU je integrálním principem pro všechny OVS. Je třeba zlepšit nejen oblast řízení investic, ale neméně dlouhodobé finanční plánování obnov infrastruktury a provozní podpory systémů.
Z16	Využívání otevřeného software a standardů	Stát k zamezení vysokým dlouhodobým nákladům a rizikům používá otevřený software a otevřené standardy. Proto správce ISVS využije stávajících otevřených projektů nebo nechá nový zdrojový kód otevřený a znovu využitelný, publikuje ho pod příslušnými licencemi anebo pro konkrétní část kódu poskytne přesvědčivé vysvětlení, proč to nelze provést. Pokud využití otevřeného kódu není pro realizaci ISVS možné či vhodné, pak pro taková řešení postupuje podle zásady o vyváženém partnerství s dodavateli. Při užívání otevřených řešení je zároveň nutné zohledňovat dlouhodobou udržitelnost těchto řešení, možnosti jejich rozvoje, bezpečnosti a jejich znalosti v IT i uživatelské komunitě.
Z17	Podpora vyváženého partnerství s dodavateli	Správce ISVS musí zajistit, aby vždy disponoval zdrojovými kódy ISVS, detailní dokumentací a udržovanými aktuálními znalostmi k ISVS, licenčními právy k ISVS (právy k užívání autorského díla) a vlastní způsobilostí rozhodovat o ISVS tak, aby bylo možné upravovat a spravovat systém i prostřednictvím třetích osob, nezávislých na původním dodavateli či správci ISVS.

Všechny zde uvedené zásady jsou dále rozpracovány v samostatném navazujícím dokumentu: Metody řízení ICT veřejné správy ČR, které vydalo Ministerstvo vnitra jako závazný metodický pokyn k Informační koncepci ČR.

Metody řízení ICT veřejné správy ČR

Tvorba informačních koncepcí OVS bude v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb. upravena novelizovanou vyhláškou Ministerstva vnitra (529/2006 Sb.).

Způsoby tvorby, správy a užití Enterprise architektury OVS jsou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec veřejné správy ČR, který vydalo Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační koncepci ČR.

Tato kapitola obsahuje seznam samostatných následných implementačních plánů, prováděcích dokumentů a navazujících dokumentů, kterými bude IKČR rozpracována a implementována.

Jedná se o implementační plány každého jednotlivého hlavního cíle IKČR, tzn. o:

Implementační plán hlavního cíle č. 1
UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
Implementační plán hlavního cíle č. 2
DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA
Implementační plán hlavního cíle č. 3
ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE
Implementační plán hlavního cíle č. 4
ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
Implementační plán hlavního cíle č. 5
EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY
Implementační plán hlavního cíle č. 6
EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD

Každý implementační plán obsahuje:

rozvedení cílů do proveditelných úkolů,
jasné termíny plnění úkolů
konkrétní gesce a zodpovědností.

Implementační plány dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky řešeného okruhu problémů, klíčové pro naplnění daného cíle, a odkazy na následující legislativní, metodické a prováděcí dokumenty, spojené s realizací cíle. Každý z výše uvedených 6 návrhů implementačních plánů bude, kromě již uvedeného, současně definičním dokumentem příslušného programu a řídícím aktem ustavení personálních odpovědností při implementaci IKČR, které není vhodné zahrnovat do statutu RVIS.

Podpoře eGovernmentu v České republice se z operačních programů EU připravovaných pro programové období 2021–2027 věnuje zejména Integrovaný regionální operační program (IROP 2021–2027), konkrétně jeho specifický cíl 1.1 Využití přínosů digitalizace pro občany, podniky a vlády.

V rámci přípravy IROP 2021–2027 upozornil Řídicí orgán IROP Radu vlády pro informační společnost na skutečnost, že je potřeba ve struktuře programu Digitální Česko vytvořit komplexní dokument, který shrne všechna plánovaná opatření tohoto programu v oblasti eGovernmentu, k jejichž realizaci by mohl být využit právě IROP 2021–2027. Tento postup vzala RVIS na vědomí na plenárním zasedání dne 6. března 2020. Ministerstvo vnitra zde bylo požádáno, aby vytvořilo prováděcí dokument programu Digitální Česko, který bude sloužit jako podklad pro čerpání z EU fondů v programovém období 2021–2027. Tento dokument byl předložen Radě vlády pro informační společnost ke schválení v roce 2020. Následně byl předložen ke schválení vládě ČR společně s aktualizovanými implementačními plány programu Digitální Česko pro rok 2021.

Výsledný Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 tak bude shrnovat opatření, která budou v souladu jak s vybranými cíli programu Digitální Česko, konkrétně IKČR, tak se specifickým cílem 1.1 IROP 2021–2027. Dokument bude sloužit nejen jako podklad pro vyjednávání s Evropskou komisí ohledně podpory eGovernmentu v České republice, ale především jako výchozí materiál pro následné čerpání z IROP 2021–2027.

Ministerstvo vnitra se rozhodlo zvolit pro publikaci navazujících dokumentů IKČR formu propojených a vzájemně odkazujících internetových stránek, které společně tvoří a popisují Národní architekturu eGovernmentu. Tato forma zveřejnění je pro informace, které mají navazující dokumenty IKČR popisovat, mnohem účelnější a efektivnější a odpovídá požadavkům moderní informační společnosti, tím, že podporuje vyhledávání nad celou znalostní bází navazujících dokumentů IKČR, správu jednotlivých částí/stránek, historii změn, odběr změnových notifikací a další funkcionality, které klasické zveřejnění formou listinných či digitálních dokumentů neumožňuje. Pro umožnění čtení navazujících dokumentů IKČR, tzv. off-line, tedy bez připojení k síti internet, je umožněna i klasická forma digitálních dokumentů, kterou si může uživatel vygenerovat dle své vůle sám na každé jednotlivé stránce.

Ministerstvo vnitra pro ustanovení Národní architektury eGovernmentu včetně navazujících dokumentů uskutečnilo meziresortní připomínkové řízení a dle usnesení vlády ČR ze dne ze dne 15. února 2021 č. 159 pokračuje v údržbě a doplňování informací, které se schvalují ve strukturách RVIS.

Navazující dokument č. 1
Metody řízení ICT veřejné správy ČR

Pro naplnění cílů této koncepce je třeba vydat a následně aktualizovat řadu pravidel, upravujících centrální koordinované řízení ICT podpory eGovernmentu, řízení jeho legislativních změn, budování a provozování ICT kapacit a kompetencí státních podniků a agentur, řízení útvarů informatiky v jednotlivých OVS i řízení životního cyklu jednotlivých ISVS a dalších IS ve veřejné správě.

Za tím účelem byl MV ČR vydán samostatný, na zásady řízení ICT uvedené v IKČR navazující dokument, Metody řízení ICT veřejné správy ČR (MŘICT). Na něj bude dále navazovat řada legislativních a metodických dokumentů, týkajících se jednotlivých disciplín řízení ICT, například řízení změn, projektového řízení, řízení ekonomiky a vyhodnocování TCO v IT apod.

Navazující dokument č. 2
Slovník pojmů eGovernmentu

Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí Enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, očekáváním a zvyklostmi klientů veřejné správy, přináší do centrální koordinace eGovernmentu a ICT celou řadu pojmů nových a pojmů s pozměněným významem.

Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, případně je takovým způsobem zavést nebo aktualizovat v právním řádu ČR, veřejně je komunikovat a podporovat jejich užívání v praxi.

Proto byl MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální Slovník pojmů eGovernmentu, jako jeden z prostředků dosahování DPL a centrální koordinace řízení změn k eGovernmentu ve veřejné správě ČR.

Navazující dokument č. 3
Národní architektonický rámec

Národní architektonický rámec (NAR), jako metodický a myšlenkový rámec pro jednotný a koordinovaný popis Národní architektury VS ČR, obsahuje návody, postupy, předlohy a vzory tvorby, údržby a užití popisu architektury.

Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, spravovaných The Open Group a užívaných jako východisko pro architekturu veřejné správy ve většině zemí.

NAR vydal a průběžně aktualizuje jako návazný dokument k této IKČR OHA MV ČR, který v souladu s NAR koordinuje vznik a aktualizaci součástí NAP a zabezpečí jejich centrální uložení a prezentaci vybraných znalostí z NAP, tj. například modelů a akčních plánů jednotlivých OVM, ve společné znalostní bázi a portálu NAP, viz následující dokument.

Navazující dokument č. 4
Národní architektonický plán

Národní architektonický plán (NAP) tvoří popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy a centrálních prvků eGovernmentu, popis návrhů jejich cílového stavu, z nich plynoucí rozdíl, tedy rozsah očekávaných změn a plán, jak budou tyto změny realizovány.

NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu a jejich služeb, doporučenými referenčními modely, povinnými architektonickými vzory, příklady architektur z praxe a dalšími akcelerátory pro efektivní uplatnění v modelování architektur jednotlivých OVS. Jejich modely, poskytnuté do centrálního architektonického úložiště modelů, jsou také nedílnou součástí NAP. Pro všechny modely a další dokumenty, popisující Národní architekturu VS je využíván společný název Národní architektonický plán.

Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR.

Navazující dokument č. 5
Rozšiřující znalostní báze

Pokud je potřeba řešit tematickou oblast, funkční celek nebo sdílenou službu do větší hloubky či z jiné perspektivy než dokáží přechozí navazující dokumenty, je k dispozici rozšiřující znalostní báze, která s odkazem na předchozí navazující dokumenty poskytuje větší detail.

Navazující dokument č. 6
Právní předpisy s vazbou na informační systémy a ICT

Jako vstupní dokument pro Digital Impact Analysis a přípravu informačních koncepcí jednotlivých úřadů vznikne a bude průběžně aktualizována znalostní báze obsahující seznam všech právních předpisů, které vytvářejí digitální prostředí vč. jejich dopadů.

Verze	Kapitola	Změny
v2022	1.1	Upřesnění výjimek z působnosti IKČR Aktualizace popisu strategických dokumentů, na které IKČR navazuje
	1.2	Nově doplněna kapitola 1.2 Přehled verzí
	2	Změna názvu a obsahu kapitoly ve smyslu nahrazení termínu „vrcholový cíl“ termínem „vize“ a aktualizace jejich obsahu
	3	Vysvětlení historie vzniku hlavního cíle č. 6 přesunuta z této kapitoly do kapitoly 1.2
	4 (všechny podkapitoly)	Doplněny stručné názvy dílčích cílů Zjednodušení, zpřesnění a aktualizace popisu jednotlivých dílčích cílů Z popisu všech dílčích cílů byly odstraněny vysvětlující informace nutné v původní verzi vzhledem k neexistenci NAP a NAR v době jejího vzniku
	4.1	Doplněn nový dílčí cíl 1.9 Proaktivní poskytování služeb
	4.2	Dílčí cíl 2.2 vypuštěn, protože je plně pokryt záměry pilířů ČDE a DES Doplněn nový dílčí cíl 2.10 Legislativní podpora proaktivního poskytování služeb
	4.3	Z dílčího cíle 3.8 odstraněna věta: „Opatření tohoto cíle pro veřejnou správu souvisí s opatřeními cílů DES HC5 pro celou společnost, zejména pak s dílčími cíli 5.4 a 5.5.“ Doplněny nové dílčí cíle 3.9 Přeshraniční elektronická identifikace, 3.10 Digitální oprávnění a zmocnění (téma bylo původně součástí popisu dílčího cíle 3.6), 3.11 Elektronické platby a 3.12 Stavebnice sdílených řešení
	4.4	Z dílčího cíle 4.7 odstraněna věta „Cíl redukován na personální opatření, podstatná část cíle přesunuta do HC6 a rozdělena do samostatných cílů 6.1, 6.2 a 6.3“
	4.5	Význam dílčího cíle 5.8 změněn z původní podpory agendových systémů pro výkon samostatné působnosti nově na budování sdílených platforem pro malé agendy a úřady státní správy i samosprávy
	4.6	Z popisu dílčích cílů odstraněny odkazy na jiné dílčí cíle, ze kterých vznikly
	5.2	Přidány nové architektonické principy P18 Datová suverenita a nezávislost, P19 otevřená řešení a P20 Metriky digitálních služeb
	7.3	Doplněn navažující dokument č. 5 Rozšiřující znalostní báze
V 2023	1	Doplněna deklarace souladu se strategickými dokumenty EU
	2	Doplněny vybrané cílové ukazatele - Digital Targets ze strategie Digital Decade
	4.1	Úprava popisu HC 1, DC 1.4
	4.2	Úprava popisu DC 2.4, DC 2.6
	4.3	Úprava popisu HC 3, DC 3.6, Zavedení nového dílčího cíle 3.13 – Udržitelné technologie a infrastruktura a 3.14 - Národní infrastruktura pro prostorové informace
	5.1	Do P7 doplněn princip jednotné domény *.gov.cz
	5.2	Zavedení principu P21 - Udržitelnost digitálních služeb a zařízení a P22 – Svoboda volby
	7.2	Zavedení navazujícího dokumentu č. 6 - Právní předpisy s vazbou na informační systémy a ICT

Seznam platný ke dni: 4. 9. 2024

Instituce	Jméno	Funkce
Celní správa ČR	kpt. PhDr. Michal Peliš, Ph.D.	koordinátor eGovernmentu celní správy, odbor Kanceláře Generálního ředitele, odd. strategie CS
Český báňský úřad	Ing. Radim Mžyk	ředitel sekce báňské správy
Český statistický úřad	Ing. Petr Böhm, Ph.D.	ředitel sekce IT
Český telekomunikační úřad	Mgr. David Krupa	ředitel sekce správy vnitřních věcí
Český úřad zeměměřický a katastrální	Ing. Radek Chromý, PhD.	místopředseda a ředitel sekce zeměměřictví a katastru nemovitostí
Digitální a informační agentura	Ing. Libor Kalenský	ředitel odboru správy a rozvoje Digitální a informační agentury
Energetický regulační úřad	Ing. Richard Tesař	vedoucí oddělení informatiky
Finanční analytický úřad	Mgr. Dominik Brtna
Generální finanční ředitelství	Ing. Jiří Fridrich	ředitel sekce Informatiky
Grantová agentura ČR	Aleš Vokál	manažer kybernetické bezpečnosti / projektový manažer
Hasičský záchranný sbor ČR	brig. gen. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D.	náměstek generálního ředitele pro IZS a operační řízení
Ministerstvo dopravy	Ing. Ladislav Němec	náměstek ministra
Ministerstvo financí	Mgr. Radoslav Bulíř	vrchní ředitel sekce ICT a projektové řízení
Ministerstvo kultury	Ing. Jan Zmij	ředitel odboru informačních technologií a spisové služby
Ministerstvo obrany	brig. gen. Ing. Petr Šnajdárek	ředitel sekce komunikačních a informačních systémů
Ministerstvo práce a sociálních věcí	Ing. Karel Trpkoš	náměstek pro řízení sekce informačních technologií
Ministerstvo pro místní rozvoj	Ing. Lukáš Černohorský	náměstek člena vlády
Ministerstvo průmyslu a obchodu	Mgr. Ing. Vladimír Mana, LL.M.	státní tajemník a vrchní ředitel Sekce státního tajemníka
Ministerstvo spravedlnosti	Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M.	náměstek člena vlády
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy	Mgr. Martin Úlovec	zmocněnec pro digitální vzdělávání a digitalizaci na MŠMT, kabinet ministra
Ministerstvo vnitra	Ing. Tomáš Hrubý	vrchní ředitel sekce informačních technologií
Ministerstvo zahraničních věcí	Ing. Blanka Fajkusová, Ph.D.	zástupkyně náměstka sekce ekonomicko-provozní
Ministerstvo zdravotnictví	Bc. Petr Foltýn	ředitel odboru národního centra elektronického zdravotnictví
Ministerstvo zemědělství	Ing. Miroslav Rychtařík	ředitel odboru informačních a komunikačních technologií
Ministerstvo životního prostředí	Mgr. Jaromír Adamuška	vedoucí oddělení rozvoje
Moravská galerie v Brně	Michal Žďárský	tajemník ředitele
Národní agentura pro komunikační a informační technologie	Marek Pur
Národní bezpečnostní úřad	Ing. Michala Kučerová	ředitelka Odboru komunikačních a informačních systémů
Národní památkový ústav	Ing. Lukáš Kaňka	vedoucí odboru IT
Národní sportovní agentura	Mgr. František Horák	člen správní rady
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost	Ing. Jaroslav Šmíd	1. náměstek ředitele
Policie ČR	brig. gen. JUDr. David Fulka, MBA	náměstek policejního prezidenta pro lidské zdroje, informační a komunikační technologie a inovace
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání	neobsazeno
Správa státních hmotných rezerv	Ing. Josef Chodora	ředitel odboru bezpečnosti a krizového řízení
Státní fond dopravní infrastruktury	Ing. Jakub Voneš
Státní úřad pro jadernou bezpečnost	Ing. Michal Merxbauer, Ph.D	ředitel sekce pro řízení a technickou podporu
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí	Jan Schlossarek	vedoucí kanceláře předsedy úřadu
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže	Tomáš Vymětal	bezpečnostní ředitel
Úřad pro ochranu osobních údajů	Mgr. Jiří Kárník	ředitel odboru informačních technologií
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových	Ing. Lukáš Novák	náměstek pro Informatiku a projektové řízení
Úřad průmyslového vlastnictví	Ing. Miroslav Paclík, Ph.D.	zástupce předsedy a ředitel odboru patentových informací
Úřad vlády	Mgr. Jana Kotalíková	vedoucí Úřadu vlády

Oldrich Urban, 2024/06/04 10:00

Zdravím, prosím aktualizujte digitální zmocněnce na ÚV už není Kotalíková.

Díky
OU

Tomáš Šedivec, 2024/06/04 17:09

Dobrý den,

děkuji za upozornění, ale na úpravu mě musí upozornit věcný úřad nebo úřad vlády.
Víte, kdo je nyní digitálním zmocněncem ÚV?

S pozdravem,
Tomáš Šedivec

Michal Rada, 2023/12/09 06:23

Tomáši, v tabulce podrobných změn ti chybí ve verzi 2023 také cíl 3.14, máš tam jen 3.13.

Tomáš Šedivec, 2023/12/09 06:49

Ahoj,

Dík, doplněno.

Zuzana Balatá, 2023/09/12 14:02

Dobrý den, prosím opravu v řádku digitálních zmocněnců za MZV.

Ing. Blanka Fajkusová, Ph.D. vrchní ředitelka sekce informačních a komunikačních technologií

https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/organizacni_struktura/namestci_pro_rizeni_sekci/blanka_fajkusova.html

Děkuji.

S pozdravem

Zuzana Balatá

Tomáš Šedivec, 2023/09/17 14:30

Dobrý den,

upraveno.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec

Karel Sagl, 2023/06/27 11:28

Prosím opravu v seznamu digitálních zmocněnců v řádku MF.
Mgr. Radoslav Bulíř, funkce = vrchní ředitel sekce ICT a projektové řízení
V souvislosti se změnou služebního zákona bude zřejmě více takových změn.

A v antirobot řádku je drobná chyba: "diakrikou" :-)
s pozdravem
Karel Sagl

Tomáš Šedivec, 2023/07/03 15:44

Dobrý den,

děkuji za upozornění, obě chyby opraveny.
Co se týče ostatních, ano také jsou tam nepřesnosti, ale zde potřebuji součinnost RVIS. Požádám je o nový seznam.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec

Martin Podveský, 2022/12/07 13:17

Dobrý den,

bylo by možné jednotlivé cíle v seznamu v kapitole "Hlavní cíle Informační koncepce ČR" udělat jako odkazy? Rychleji by se dalo přejít na konkrétní sadu cílů.

Tomáš Šedivec, 2022/12/07 14:58

Dobrý den,

děkuji za návrh na úpravu, provedl jsem.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec

Josef Holubík, 2022/10/20 14:47

Dobrý den,

mám editační připomínku k části dokumentu "Hlavní cíle Informační koncepce ČR", kde je uvedeno, že naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře pěti hlavních cílů. Následně je však v seznamu uvedeno hlavních cílů šest.

Děkuji, JH

Tomáš Šedivec, 2022/10/26 09:05

Dobrý den,

děkuji za komentář, chyba opravena.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec

Václav Trejdl, 2022/03/08 14:43

Ahoj Tome, odkaz https://archi.gov.cz/ikcr#obecne_principy_porizovani_vytvareni_spravy_a_provozovani_informacnich_systemu_verejne_spravy popisuje zásady, ale v nadpisu je psáno principy. Je to trochu matoucí v kontextu IK ČR, kde rozlišujeme PRINCIPY a ZÁSADY. Chápu tuto terminologii chybně? Díky Vašek

Tomáš Šedivec, 2022/03/14 09:03

Ahoj,

navrhnu úpravu pro letošní verzi IK.

Celé jméno:

E-mail:

Vložte svůj komentář:

Napište česky, s diakritikou, malými písmeny, číslici 3 Ponechte prosím toto pole prázdné:

Posílat upozornění na nové komentáře

Informační koncepce ČR

Úvod

Působnost Informační koncepce ČR

Přehled verzí

Poslání a vize eGovernmentu v ČR

Hlavní cíle Informační koncepce ČR

Popis hlavních cílů

UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY

DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA

ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU

ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY

EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD

Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR

Principy eGovernmentu EU

Další obecné principy

Zásady řízení ICT

Následné dokumenty k Informační koncepci

Implementační plány hlavních cílů IKČR

Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027

Navazující dokumenty k IKČR

Detailní přehled změn a aktualizací

Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů

Diskuze