Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
ikcr [2019/09/09 12:31] – [Souvislosti s dalšími dokumenty realizujícími IKČR] Tomáš Šedivec | ikcr [2024/09/13 14:59] (aktuální) – [Další obecné principy] Tomáš Šedivec | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | < | + | ======Informační koncepce ČR====== |
- | ===== O Informační | + | <WRAP center round info 60%> |
+ | Aktuální znění | ||
+ | </ | ||
- | Všechny povinné subjekty podle Zákona | + | |
- | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | + | Všechny povinné subjekty podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech jsou povinny |
+ | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | ||
* Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | * Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | ||
Řádek 14: | Řádek 17: | ||
- | ===== Úvod ===== | + | ===== Úvod ===== |
- | Následují úvodní kapitoly z dokumentu Informační koncepce ČR. | ||
+ | ==== Působnost Informační koncepce ČR ==== | ||
- | ==== Působnost Informační koncepce ČR ==== | ||
- | Informační koncepce České republiky (také jako „IKČR“) je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5 a odst. 1 zákona | + | Informační koncepce České republiky (dále také jako „IKČR“) je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5a odst. 1 zákona |
- | Informační koncepce | + | IKČR je závazná pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků, které |
- | V návaznosti na požadavky stanovené prováděcím právním předpisem předpokládaným v § 5 a odst. 2, větě třetí, zákona o ISVS, představuje | + | * Provozní ISVS, pokud se nejedná o systémy pro řízení lidských zdrojů, spisové služby, účetnictví a financí nebo elektronické pošty. |
+ | * Systémy zajišťující bezpečnost státu a nakládání s utajovanými informacemi. | ||
+ | |||
+ | Výjimky z povinností | ||
+ | |||
+ | Informační koncepce ČR představuje | ||
Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | ||
- | | + | |
- | | + | |
- | | + | |
+ | V závěru obsahuje IKČR seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována. Ministerstvo vnitra bude tyto dokumenty vydávat jako závazné metodické pokyny dle § 4 odst. 1 písm. f) ZoISVS. | ||
- | V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována, kapitola 7. | + | IKČR vyjma toho, že jde o jeden z pilířů Strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+, má vazbu také na strategii Klientsky orientované veřejné správy 2030. |
- | IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, | + | Informační koncepce |
+ | |||
+ | Cíle, principy a zásady IKČR byly sladěny se strategickými dokumenty EU, zejména s Digital Decade 2030 EU a s Evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách | ||
Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | ||
+ | ==== Přehled verzí ==== | ||
- | ==== Cíl a poslání | + | ^**Verze**^**Popis verze** |
+ | |2018 | ||
+ | |2020 |V průběhu naplňování IKČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací veřejné správy musí být vedle rozšiřování rozsahu a kvality digitálních služeb pro klienty také podstatný nárůst efektivity vnitřního fungování těchto organizací. Proto byly dílčí cíle a záměry podporující tuto oblast převedeny z původních převážně externě orientovaných hlavních cílů do nového hlavního cíle č. 6 - Efektivní a pružný digitální úřad. Současně byly rozšířeny o zaměření na digitalizaci vnitřních dokumentů, modernizaci provozních IS a zavádění další pokročilých metod řízení vedle původně zmiňovaného procesního řízení.| | ||
+ | |2022 | ||
+ | |2023 |Doplněny myšlenky do cílů, principů a zásad tak, aby byla IKČR uvedena do souladu s Digital Decade 2030 EU a s Evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Doplněna problematika jednotné domény *.gov.cz\\ \\ Doplněny vybrané Digital Targets jako měřítka úspěchu IKČR.\\ \\ Doplněny myšlenky o Datovém fondu s řízeným přístupem. | ||
+ | ===== Poslání a vize eGovernmentu v ČR | ||
- | Digitální infrastruktura | + | eGovernment je moderní digitální |
- | eGovernment | + | eGovernment |
Posláním eGovernmentu je: | Posláním eGovernmentu je: | ||
- | | + | <WRAP announcement center blue round 60%>**Poskytovat klientům |
- | * Pro úředníky veřejné správy poskytovat standardizované, | + | |
- | + | ||
- | Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že: | + | |
- | + | ||
- | „Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, | + | |
- | + | ||
- | Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | ===== Principy a zásady ===== | + | |
- | ==== Architektonické principy ==== | + | |
- | + | ||
- | Informační koncepce stanovuje následující architektonické principy. Některé vycházejí z úrovné EU a některé jsou principy národní architektury. | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip EU P1: Standardně digitalizované === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Digital by default | + | |
- | + | ||
- | Popis: Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně (v různých formách, jako digitální dokumenty i strojově čitelné údaje); zároveň musí udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nemohou buď z vlastního rozhodnutí, | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“ === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Only once | + | |
- | + | ||
- | Popis: Orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a podniky poskytují stejné informace celé veřejné správě pouze jednou. Je-li to zákonem povolené, orgány veřejné správy využívají při výkonu působnosti tyto sdílené údaje opakovaně, přičemž musí dodržovat pravidla ochrany údajů. | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Inclusiveness and Accessibility | + | |
- | + | ||
- | Popis: Orgány veřejné správy musí digitální veřejné služby koncipovat tak, aby standardně podporovaly začlenění a vyhovovaly různým potřebám např. starších lidí a lidí s postižením (přístupnost). | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip EU P4: Otevřenost a transparentnost === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Openness and Transparency | + | |
- | + | ||
- | Popis: Orgány veřejné správy mezi sebou mají sdílet informace a data a musí občanům a podnikům umožnit přístup ke kontrole vlastních údajů a možné opravě; musí uživatelům umožnit sledování správních procesů, které se jich týkají a musí do koncipování a poskytování služeb zapojit zúčastněné strany (například podniky, výzkumné pracovníky a neziskové organizace) a spolupracovat s nimi. | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip EU P5: Přeshraniční přístup jako standard === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Cross border interoperability | + | |
- | + | ||
- | Popis: Orgány veřejné správy mají relevantní digitální služby zpřístupnit napříč hranicemi a mají zabránit dalšímu růstu jejich fragmentace, | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Interoperability by desig | + | |
- | + | ||
- | Popis: Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii. Současně je nezbytné zajistit interoperabilitu veřejných služeb uvnitř veřejné správy ČR jako předpoklad odstranění místní příslušnosti a snížení omezujícího vlivu věcné příslušnosti služeb VS na jejich klienty. | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip EU P7: Důvěryhodnost a bezpečnost === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Security & Privacy by design | + | |
- | + | ||
- | Popis: Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy. | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P8: Jeden stát === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Whole-of-Government | + | |
- | + | ||
- | Popis: Všechny iniciativy a veřejné služby mají být postaveny na společném přístupu ministerstev a dalších OVM k vytvoření a poskytování služeb veřejné správy a postupném odbourávání nežádoucího resortismu a tvorby duplicit. Zásadou je sdílení nezbytné infrastruktury pro realizaci jednotlivých služeb na všech úrovních veřejné správy i mezi nimi. | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P9: Sdílené služby veřejné správy === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Shared Services | + | |
- | + | ||
- | Popis: Budování a využívání sdílených služeb ve veřejné správě | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P10: Připravenost na změny === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Flexibility | + | |
- | + | ||
- | Popis: Procesy i IT řešení podpory poskytování služeb veřejné správy musí být navrhovány tak, aby umožňovaly efektivně implementovat rozhodnutí reagující pružně na změnu zákonných parametrů služeb, změnu technologie, | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P11: eGovernment jako platforma === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Embedded eGovernment | + | |
- | + | ||
- | Popis: Požadavky a služby veřejné správy, stejně jako technické prostředky pro jejich naplnění, musí být co nejlépe „vestavěny“ do každodenních procesů a funkcí klientů veřejné správy, občanů a zejména podniků, a jejich běžných IT a komunikačních prostředků tak, aby pro ně bylo co nejsnazší dostát svým povinnostem vůči veřejné správě a dosáhnout svých práv. | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P12: Vnitřně pouze digitální === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Inside only digital | + | |
- | + | ||
- | Popis: Jediný, kdo má právo vyžadovat listinné vstupy nebo výstupy je pouze klient veřejné správy. Od přijetí podání až do vypravení a doručení rozhodnutí nebo jiného výstupu, stejně jako komunikace mezi úřady navzájem a všechny interní provozní procesy veřejné správy musí být plně elektronické, | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P13: Otevřená data jako standard === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Open Data by default | + | |
- | + | ||
- | Popis: Veřejné údaje evidované orgány veřejné správy ve spravovaných ISVS musí být zveřejňovány jako otevřená data. Pro neveřejné údaje musí být jako otevřená data zveřejňována jejich anonymizovaná podoba, souhrn nebo statistika, nebo obdobná forma, pokud může mít význam pro uživatele těchto dat. V případě, že orgány veřejné správy sdílejí veřejné údaje (včetně anonymizované podoby neveřejných údajů, souhrnů nebo statistik) musí je sdílet jako otevřená data. | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P14: Technologická neutralita === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Technological neutrality | + | |
- | + | ||
- | Popis: Digitální služby veřejné správy musí být technologicky nezávislé a neutrální. Musí být garantováno, | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P15: Uživatelská přívětivost === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): User-friendliness and accessibility | + | |
- | + | ||
- | Popis: Musí být kladen důraz na uživatelskou přívětivost zaváděných digitálních služeb veřejné správy pro různé skupiny, segmenty uživatelů. Služby musí být na prvním místě srozumitelné, | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P16: Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): IT Consolidation | + | |
- | + | ||
- | Popis: Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se i pro nové úkoly využívat v maximální míře již systémy stávající. Informační systémy veřejné správy je nutné rozložit do procesně (funkčně) ucelených menších komponent, a tyto komponenty maximálně sdílet pro obdobné požadavky více agend jednoho OVS nebo i mezi nimi. | + | |
- | + | ||
- | === Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Application decomposition | + | |
- | + | ||
- | Popis: Soutěžení menších, vzájemně provázaných celků bude znamenat více možností dodávat státu i pro menší spolehlivé dodavatele. Cílem je soutěžit nejlepší řešení v dané oblasti, ne největší řešení na trhu. | + | |
- | + | ||
- | ==== Zásady řízení ICT ==== | + | |
- | + | ||
- | Informační koncepce také stanovuje sedmnáct zásad, kterými se musí všechny subjekty řídit a realizovat je a rozpracovávat jako zásady ve svých IK. | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z1: Na prvním místě je klient === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Client first | + | |
- | + | ||
- | Popis: Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy. | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z2: Standardy plánování a řízení ICT === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): ICT standards | + | |
- | + | ||
- | Popis: Rozvoj služeb je řízen pomocí zavedeného systému Enterprise architektury a dalších návazných standardů. Standardizované postupy vyhovují specifikaci metodických standardů a doporučení vydávaných Ministerstvem vnitra, zejména Národního architektonického rámce s možností využití dalších návazných mezinárodních standardů (TOGAF, ArchiMate, COBIT, ITIL, IT4IT, UML…) pro řízení EA a ICT procesů a služeb. | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z3: Strategické řízení pomocí IK OVS === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny, tak potřeby procesní optimalizace, | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z4: Řízení architektury === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Každý subjekt je povinen udržovat svůj model EA v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Ministerstvem vnitra, který reprezentuje společné sdílené služby a prvky architektury a zároveň v konzistentním stavu s obsahem své Informační koncepce. | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z5: Řízení požadavků a změn === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Vyhodnocování zpětné vazby, incidentů a požadavků na služby. Funkční proces řízení životního cyklu požadavků (na nové funkce, změny, opatření eliminující rizika) je z hlediska řízení informačních služeb a řízení změn architektury klíčový. Požadavky musí být průběžně evidovány, vyhodnocovány a zapracovány do aktualizací informační koncepce subjektu, do programových dokumentů, investičních záměrů, projektů nebo plánů drobných změn. | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z6: Řízení výkonnosti a kvality === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/ | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z7: Řízení zodpovědnosti za služby a systémy === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Každá agenda/ | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z8: Řízení katalogu služeb === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z9: Udržení interních kompetencí === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z10: Procesní řízení === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Bude zavedeno procesní řízení, nejen v IT, ale ve všech agendách/ | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z11: Řízení přínosů a hodnoty === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Všechno rozhodování se řídí pravidly „řádného hospodáře“ a „Value for Money“. | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z12: Řízení kapacit zdrojů === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/ | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z13: Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem. | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z14: Vztah informatiky a legislativy === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení. | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z15: Řízení financování ICT === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Dlouhodobé profesionální řízení finančních zdrojů a využívání fondů EU je integrálním principem pro všechny OVS. Je třeba pracovat s metodikou finančních kalkulací na bázi indexu rentability/ | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z16: Využívání otevřeného software a standardů === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Stát k zamezení vysokým dlouhodobým nákladům a rizikům používá otevřený software a otevřené standardy. Proto správce ISVS využije stávajících otevřených projektů nebo nechá nový zdrojový kód otevřený a znovu využitelný, | + | |
- | + | ||
- | === Zásada řízení ICT Z17: Podpora vyváženého partnerství s dodavateli === | + | |
- | + | ||
- | Zdroj: IKČR. | + | |
- | + | ||
- | Popis: Správce ISVS musí zajistit, aby vždy disponoval programovými kódy ISVS, detailní dokumentací k ISVS, licenčními právy k ISVS (právy k užívání autorského díla) a vlastní způsobilostí rozhodovat o ISVS tak, aby bylo možné upravovat a spravovat systém i prostřednictvím třetích osob, nezávislých na původním dodavateli či správci ISVS. | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | ===== Cíle IKČR ===== | + | |
- | + | ||
- | Informační koncepce definuje pět hlavních cílů, které jsou dále rozvedeny do dílčích cílů. | + | |
- | + | ||
- | ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== | + | |
- | + | ||
- | Obsahem cíle je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny veřejnosti (zejména občany ČR, podniky/ | + | |
- | + | ||
- | Tato kategorie služeb (používá se rovněž termín z angličtiny „front-office“ ve smyslu obsluhy koncových uživatelů služeb veřejné správy) zahrnuje různé komunikační kanály (rozhraní) od samoobslužných plně digitálních po asistované s pomocí úředníka. | + | |
- | + | ||
- | Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny: | + | |
- | + | ||
- | | + | |
- | | + | |
- | * transakční služby (typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu). | + | |
- | + | ||
- | Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR. | + | |
- | + | ||
- | Externí služby pro klienty nebudou nikde dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, | + | |
- | + | ||
- | Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“. | + | |
- | + | ||
- | Výše zmíněné aktivity budou v souladu s přijatým nařízením o zřízení jednotné digitální brány a harmonogram implementace těchto aktivit bude odpovídat termínům stanovených tímto nařízením. | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 1.1: Katalog služeb veřejné správy === | + | |
- | + | ||
- | Vytvoření národního katalogu a vyhledávače služeb veřejné správy. Veřejnost se musí na jednom místě a jednoduchou formou dozvědět o všech existujících službách, elektronických, | + | |
- | + | ||
- | Základem je vázat služby na zlepšenou definici životních/podnikatelských událostí/ | + | |
- | + | ||
- | Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5). | + | |
- | + | ||
- | Každá navrhovaná on-line služba bude schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu. | + | |
- | + | ||
- | Katalog on-line služeb VS bude publikován na Portálu veřejné správy (PVS) a jeho dílčí části na webových stránkách jednotlivých úřadů. Obdobně k tomu bude existovat národní Katalog interních elektronických on-line služeb pro úředníky veřejné správy. | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 1.2: Informování o službách veřejnosti === | + | |
- | + | ||
- | Centrální informační služby nové generace. Vybudování nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: | + | |
- | + | ||
- | Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. | + | |
- | + | ||
- | Vybudování služeb call centra se znalostně/ | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 1.3: Rozvoj univerzálních front-office služeb === | + | |
- | + | ||
- | Rozvoj sdílených služeb univerzálních obslužných kanálů „front-office“ (Czech POINT, Datové schránky, Portál veřejné správy atd.) pro realizaci úkonů vůči veřejné správě (podání a doručení) a služeb úplného elektronického podání (ÚEP), s využitím elektronické identifikace subjektu práva. | + | |
- | + | ||
- | Portál veřejné správy (PVS) se stane skutečným a jediným 100 % rozcestníkem pro všechny on-line integrované (informační, | + | |
- | + | ||
- | Platforma Czech POINT jako kontaktní místo veřejné správy bude transformována na plnohodnotné podací pracoviště, | + | |
- | + | ||
- | Datové schránky umožní činit podání i v případech specializovaných procesních nároků jednotlivých agend (stavební řízení, veřejné zakázky apod.). | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 1.4: Rozvoj klientských služeb resortů === | + | |
- | + | ||
- | Rozvoj on-line „front-office“ služeb jednotlivých rezortů s využitím sdílených služeb. Prioritu budou mít oblasti s dosud nedostatečným počtem či úrovní on-line služeb (eHealth, školství, eJustice, doprava, stavebnictví, | + | |
- | + | ||
- | Hluboká digitální restrukturalizace vlastní náplně jednotlivých (sektorů) je podrobně rozpracována v Koncepci Digitální ekonomika a společnost. | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 1.5: Rozvoj Národního katalogu otevřených dat === | + | |
- | + | ||
- | Zlepšení národního katalogu otevřených dat. Kvantita a zejména kvalita obsahu publikovaných otevřených dat je klíčem k budování pokročilých služeb vedoucí ke znalostní společnosti. Cílem je mít všechna klíčová veřejná data publikována způsobem umožňujícím jejich jednoduché strojové zpracování. | + | |
- | + | ||
- | Současně je ale nutné nastavit procesy a zodpovědnosti a stanovit zdroje pro důslednou lokální a centrální kontrolu otevíraných dat, zda jednotlivě nebo ve své kombinaci nejsou rizikem pro bezpečnost a zájmy ČR a jejích občanů. | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 1.6: Stanovení rolí a zodpovědnosti za služby OVM === | + | |
- | + | ||
- | Zavedení rolí v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu úřadu, propojeného s Portálem veřejné správy (PVS), využívajícího elektronickou identifikaci uživatelů a podpořeného funkční integrací toku informací mezi agendovými IS úřadu (OVS) a ostatními zdroji údajů z propojeného datového fondu VS ČR (PPD). Tito pracovníci budou současně správci jednotného katalogu on-line služeb OVS a tak i přirozenými partnery úřadu pro centrální správu portálu a katalogu služeb v PVS. | + | |
- | + | ||
- | Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role: odpovídají i za realizaci IT podpory těchto on-line služeb a jejich rozvoj. | + | |
- | + | ||
- | jsou současně věcnými správci IS, které dané služby podporují, tzn., určují účel, funkční rozsah a podmínky provozování těchto systémů. | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb === | + | |
- | + | ||
- | Vytvoření systému zpracování podnětů a návrhů veřejnosti na zlepšování služeb, včetně např. snižování administrativní zátěže pomocí nástrojů eGovernmentu. Součástí systému je sběr zpětné vazby k on-line službám a její efektivní využití při řízení služeb jejich správci, centrální platforma a podpora pro klienty/ | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 1.8: Metodiky a principy uživatelské přívětivosti === | + | |
- | + | ||
- | Zařazení metodik UX/UI do tvorby informačních systémů. Zadávací dokumentace pro tvorbu IS budou obsahovat požadavky na analýzu a návrh z pohledu uživatelské přívětivosti (UX/UI), pro různé segmenty interních a externích uživatelů IS. Součástí vývoje IS pro veřejnou správu bude i veřejné testování. | + | |
- | + | ||
- | ==== Cíl č. 2: DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA ==== | + | |
- | + | ||
- | Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | + | |
- | + | ||
- | Pravidla digitalizace služeb veřejné správy jsou vytvářena jak na národní úrovni, tak také na evropské úrovni, kde by se v tomto ohledu měla ČR stát aktivním členským státem a více ovlivňovat již samotnou tvorbu nových legislativních i nelegislativních opatření EU. Právní úprava na národní úrovni by měla využívat transpozičních možností, které evropské právo připouští a zároveň by měla svou dikcí umožnit a podpořit rozvoj moderních technologií. | + | |
- | + | ||
- | Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 2.1: Zavedení DPL jako součást v přípravě a hodnocení legislativy === | + | |
- | + | ||
- | Při tvorbě legislativy upravující digitální oblasti se budou zpracovatelé řídit doporučeními obsaženými v Zásadách pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tímto budou vytvořeny podmínky pro dodržování základních zásad – architektonických principů eGovernmentu, | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 2.2: Spolupracovat na evropské úrovni k DPL === | + | |
- | + | ||
- | Ve spolupráci se Sekcí pro evropské záležitosti a Sekcí Legislativní rady vlády Úřadu vlády se podílet se na tvorbě evropské digitální legislativy tak, aby při zachování vysokých standardů ochrany soukromí a bezpečnosti podporovala rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj digitální ekonomiky jako celku (autorskoprávní balíček, nařízení o ePrivacy, kybernetický balíček, regulace technologií atd.). Mnohá z těchto evropských pravidel budou mít zásadní dopad na podobu a rozvoj on-line služeb eGovernmentu, | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa === | + | |
- | + | ||
- | Dokončení projektů eSbírka a eLegislativa, | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 2.4: Analyzování a úpravy právních předpisů pro služby EG === | + | |
- | + | ||
- | Průběžné analyzování platných právních předpisů (zákonů, vyhlášek, nařízení a usnesení vlády) a návrhy novel agendových zákonů a základních procesních předpisů (Správní řád, Daňový řad, Občanský Soudní řád, Stavební řád, …) nebo návrhy opatření nelegislativní povahy, které by umožňovaly poskytování a zpřístupnění on-line transakčních služeb klientům a úředníkům ve shodě s cíli a principy této koncepce a NAP, a tím umožnily naplnění vize IKČR spočívající v užívání těchto služeb pro nejčastější životní události. | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby === | + | |
- | + | ||
- | Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb veřejné správy včetně zavedení a/nebo posílení práva občanů a firem na on-line služby. | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu === | + | |
- | + | ||
- | Analýza účinnosti všech zákonů a vyhlášek eGovernmentu a jejich případná aktualizace tak, aby podporovaly uskutečnění cílů této koncepce. A to zejména zákonů č. 365/2000 Sb., 111/2009 Sb., 106/1999 Sb., 300/2008 Sb., 250/2017 Sb. a vyhlášek č. 53/2007 Sb., 528/2006 Sb., 529/2006 Sb., 442/2006 Sb. a dalších zákonů a vyhlášek, spojených s elektronizací a digitalizací veřejné správy. | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 2.7: Analýza služeb EG směrem ke komerčnímu sektoru a klientům === | + | |
- | + | ||
- | Analyzovat a umožnit přesah služeb eGovernmentu a jejich využití pro soukromoprávní subjekty. Pro rozvoj digitálních služeb a růst produktivity hospodářství ČR je důležité, | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 2.8: Metodika pro veřejné zakázky v ICT a EG === | + | |
- | + | ||
- | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, | + | |
- | + | ||
- | ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ==== | + | |
- | + | ||
- | Cílem opatření je ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty vytvořit prostředí, | + | |
- | + | ||
- | Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, | + | |
- | + | ||
- | Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace === | + | |
- | + | ||
- | Při tvorbě nového programovacího období bude ČR aktivně prosazovat alokaci prostředků z ESIF na podporu prostředí digitálních technologií, | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu === | + | |
- | + | ||
- | Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních dokumentů a úředního obsahu === | + | |
- | + | ||
- | Vytvoření prostředí pro dlouhodobé ukládání a archivaci digitálního (úředního) obsahu, jako předpokladu pro plně digitální, | + | |
- | + | ||
- | === Dílčí cíl 3.4: Zkvalitnění Registru práv a povinností a jeho obsahu === | + | |
- | + | ||
- | Zkvalitnění, | + | |
- | + | ||
- | V této souvislosti je nutné pro stále častější užívání těchto nástrojů při vývoji a správě služeb zjednodušit jejich obsluhu a provázat ji přirozeně s životním cyklem agend a informačních systémů veřejné správy. | + | |
- | === Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu === | ||
- | Aktualizace a realizace strategie v oblasti budování a využívání komunikační infrastruktury veřejné správy. | + | Vizí eGovernmentu v ČR do konce horizontu této koncepce je: |
- | Komunikační infrastruktura veřejné správy včetně Centrálního místa služeb (CMS) se musí stát sdíleným, bezpečným a řízeným komunikačním prostředím zejména pro všechny správce agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti. Musí umožnit bezpečné propojování poskytovaných online služeb s jejich uživateli, | + | <WRAP announcement center blue round 60%> |
- | Komunikační prostředí veřejné správy | + | Informační koncepce ČR rozpracovává tuto vizi do řady cílů, které realizují jednotlivé orgány |
- | === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) === | + | IKČR přijala za své cílové ukazatele vybrané tzv. Digital Targets ze strategie Digital Decade 2030 EU\\ |
+ | a to konkrétně ty, které jsou určeny pro hodnocení digitálních služeb veřejné správy: | ||
- | Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace | + | * 100 % klíčových veřejných služeb je dostupných online a v relevantních případech je pro občany a podniky Unie možné komunikovat online s orgány veřejné správy; |
+ | * 100 % občanů Unie má přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům; | ||
+ | * 100 % občanů Unie má přístup k některému z bezpečných prostředků pro elektronickou identifikaci uznávanému po celé Unii, což jim umožní mít plnou kontrolu nad transakcemi zahrnujícími ověření totožnosti a sdílenými osobními údaji. | ||
- | === Dílčí cíl 3.7: Digitální technická mapa ČR === | + | Cíle a architektonické principy IKČR vedou přímo i nepřímo k vytváření příznivého prostředí pro digitální transformaci k adekvátnímu naplnění uvedených indikátorů pro občany ČR a EU na území ČR a EU. |
- | Vytvoření základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální technické mapy ČR a dalších autoritativních široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační | + | ===== Hlavní cíle Informační |
- | Informační | + | Naplnění vize Informační |
- | ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ==== | ||
- | V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí (způsobilostí), | + | - [[ikcr# |
+ | - [[ikcr# | ||
+ | | ||
+ | - [[ikcr# | ||
+ | - [[ikcr# | ||
+ | - [[ikcr# | ||
- | Nutno rozlišovat fungující, | ||
- | Tento cíl zahrnuje realizaci konkrétních úkolů tak, aby vnitřní struktura, funkce a výkonnost orgánů | + | Změny spojené s realizací těchto |
- | Úřady musí rozumět svým službám, musí mít dostatečnou kapacitu, kompetenci a zodpovědnost za jejich trvalý rozvoj podle měnící se legislativy, | + | ===== Popis hlavních cílů ===== |
- | Kapacity kompetentních úředníků pro jejich zapojení do návrhů a realizací změn je potřebné zvyšovat i jejich uvolněním díky rostoucí vnitřní efektivitě úřadů, ať už je to pokračující digitalizace | + | V této kapitole |
- | === Dílčí cíl 4.1: Úpravy systemizace a katalogizace profesí v IT a DPL === | + | ==== UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== |
- | Návrh změn systemizace | + | ^Popis cíle č. 1 – UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY^^^ |
+ | |Cílem je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny klientů, jak občany ČR, podniky i podnikatele, | ||
+ | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
+ | |1.1 | **Národní katalog služeb** | ||
+ | |1.2 | **Centrální informační místo** | ||
+ | |1.3 | **Univerzální obslužné kanály** | ||
+ | |1.4 | **Digitální služby resortů** | ||
+ | |1.5 | **Národní katalog otevřených dat**|Cílem je vybudovat a rozvíjet centrální prostředky a služby, které umožní a usnadní každému úřadu publikování jeho otevřených dat jednotným způsobem, umožňujícím jejich jednoduché strojové zpracování.\\ \\ Nově vytvářené či modifikované digitální služby musí využívat relevantní zdroje veřejných dat a publikovat svá veřejná data jako otevřená data a převzít za ně odpovědnost. Současně je nutné nastavit procesy a zodpovědnosti a stanovit zdroje pro důslednou lokální a centrální kontrolu otevíraných dat, zda jednotlivě nebo ve své kombinaci nejsou rizikem pro bezpečnost a zájmy ČR a jejích občanů a nastavit řízený autentizovaný přístup k části veřejných dat. | | ||
+ | |1.6 | **Role správců služeb** | ||
+ | |1.7 | **Zpětná vazba klientů** | ||
+ | |1.8 | **Jednotné UX/ | ||
+ | |1.9 | **Proaktivní poskytování služeb** |Cílem je minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích díky proaktivnímu poskytování služeb či vyřizování povinností automaticky „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Veřejná správa by neměla nutit své klienty žádat o služby, u kterých může s jistotou nebo vysokou pravděpodobností předpokládat, že je budou muset či chtít využít.\\ \\ Při naplňování tohoto cíle by měl být kladen důraz na mezirezortní spolupráci a agregaci logicky na sebe navazujících služeb do ucelených a maximálně automatizovaných procesů řešení konkrétních životních situací. Tyto procesy by měly být kromě požadavku klienta nově a v rostoucí míře startovány také událostmi nastávajícími na straně veřejné správy, ať už automaticky (např. vypršení platnosti dokladu) nebo aktivitou úředníka. | | ||
- | Součástí cíle je doplnění typů systemizovaných míst, doplnění chybějících expertních profesí do katalogu povolání ve VS a doplnění počtu tabulkových míst pro tyto potřebné profese. | + | ==== DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA |
- | === Dílčí cíl 4.2: Opatření pro získání | + | ^Popis cíle č. 2 – DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA (DPL)^^^ |
+ | |Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem, jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | ||
+ | |ID |Název dílčího cíle | Popis dílčího cíle | | ||
+ | |2.1 |**Digitální dopady navrhované legislativy** | ||
+ | |2.3 |**eSbírka a eLegislativa** | ||
+ | |2.4 |**Průběžná aktualizace platné legislativy** | ||
+ | |2.5 |**Právo na digitální služby** | ||
+ | |2.6 |**Revize legislativy eGovernmentu** | ||
+ | |2.7 |**Soukromé a veřejnoprávní služby** | ||
+ | |2.8 |**Metodika pro veřejné zakázky v oblasti ICT** | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, která by zadavatelům pomohla při volbě a využití všech zákonných instrumentů a možností zakázkového práva, s cílem optimálního nastavení zadávacích podmínek pro výběr dodavatele a následného řízení celého životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s architekturou úřadů a s NAP. | | ||
+ | |2.9 |**Nová legislativa eGovernmentu** | ||
+ | |2.10|**Legislativní podpora proaktivního poskytování služeb**|Usilovat při tvorbě nové i aktualizaci platné legislativy o implementaci právních úprav, které umožní minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích a podpoří veřejnou správu při proaktivním poskytování služeb či vyřizování povinností „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Vytvoření doporučení, | ||
- | Návrh a realizace opatření pro získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, | + | ==== ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU |
- | mzdové politiky | + | ^Popis cíle č. 3 – ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE^^^ |
+ | |Cílem opatření je, ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty, vytvořit prostředí podporující českou společnost v digitální transformaci veřejné správy. Plnění tohoto cíle je spolu s legislativními úpravami, zajištěním lidských zdrojů | ||
+ | |ID | ||
+ | |3.1 |**Čerpání mimorozpočtových zdrojů** | ||
+ | |3.2 |**Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu**| Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, | ||
+ | |3.3 |**Digitální archivy** | ||
+ | |3.4 | **Základní registry** | ||
+ | |3.5 |**Komunikační infrastruktura** | ||
+ | |3.6 |**Elektronická identifikace** | ||
+ | |3.7 |**Digitální mapa veřejné správy** | ||
+ | |3.8 |**Kybernetická bezpečnost** | ||
+ | |3.9 |**Přeshraniční elektronická identifikace** | ||
+ | |3.10 | ||
+ | |3.11 | ||
+ | |3.12 | ||
+ | |3.13 | ||
+ | |3.14 | ||
- | motivačního systému v oblasti nefinanční motivace a benefitů státních zaměstnanců, | + | ==== ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ |
- | systému vzdělávání | + | ^Popis cíle č. 4 – ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ^^^ |
+ | |V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při digitální transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí, | ||
+ | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
+ | |4.1 | ||
+ | |4.2 | ||
+ | |4.3 | ||
+ | |4.4 | ||
+ | |4.5 | ||
+ | |4.6 | ||
+ | |4.7 | ||
+ | |4.8 | ||
- | === Dílčí cíl 4.3: Intenzivní spolupráce s vysokými školami | + | ==== EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY |
- | Ve spolupráci | + | ^Popis cíle č. 5 – EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY^^^ |
+ | |Cílem je řídit realizaci IKČR a celkově koordinovat rozvoj oblasti eGovernmentu tak, aby investice zdrojů do modernizace a rozvoje ICT VS byly maximálně efektivní a projekty realizované v této oblasti dodávaly ve stanoveném čase a v definované kvalitě výstupy, které budou naplňovat cíle a principy IKČR. K naplnění tohoto cíle je nutné tyto projekty již ve fází záměru navzájem koordinovat, | ||
+ | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
+ | |5.1 | ||
+ | |5.2 | ||
+ | |5.3 | ||
+ | |5.4 | ||
+ | |5.5 | ||
+ | |5.6 | ||
+ | |5.7 | ||
+ | |5.8 | ||
+ | |5.9 | ||
+ | |5.10 |**Veřejný datový fond** | ||
+ | |5.11 |**Systémy prostorových dat** | Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. | ||
+ | |5.12 |**Měření a vyhodnocování realizace IKČR** | Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, | ||
+ | |5.13 |**Agendové informační systémy** | ||
- | === Dílčí cíl 4.4: Sdílená kompetenční centra a zvyšování kapacit | + | ==== EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD |
- | Zvýšení celkových odborných kapacit s využitím sdílených kompetenčních | + | ^Popis cíle č. 6 – EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD^^^ |
+ | |Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalého zlepšování. Cesta k digitálním službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních | ||
+ | |ID | ||
+ | |6.1 |**IT podpora práce úředníků** | ||
+ | |6.2 |**Vnitřní digitalizace úřadu** | ||
+ | |6.3 |**Nové metody řízení úřadu** | ||
+ | |6.4 |**Modernizace provozních IS** | Cílem je pořízení, | ||
+ | |6.5 |**Modernizace digitální infrastruktury**| Cílem je zajistit v úřadech, | ||
- | === Dílčí | + | ===== Obecné principy pro naplňování |
- | Ustavení transformačních útvarů Projektové kanceláře a Architektonické kanceláře na úrovni přímé podpory nejvyššího vedení úřadu. Společně s tím jde povinnost praktického naplnění účelu těchto kanceláří plnohodnotným programovým a projektovým | + | Tato kapitola obsahuje přehled architektonických principů eGovernmentu, |
- | === Dílčí cíl 4.6: Kompetence a zdroje pro realizaci změn === | + | ==== Principy eGovernmentu EU ==== |
- | Podpora kompetencí a zajištění kapacit pro realizaci změn. | + | Přehled základních zásad (architektonických principů), které IKČR plně přebírá ze Sdělení komise evropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru regionů / Akční plán EU pro eGovernment |
- | Plánované kapacity systemizovaných | + | ^ID^Název principu |
+ | |P1 {{anchor: | ||
+ | |P2 {{anchor: | ||
+ | |P3 {{anchor: | ||
+ | |P4 {{anchor: | ||
+ | |P5 {{anchor: | ||
+ | |P6 {{anchor: | ||
+ | |P7 {{anchor: | ||
- | === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě | + | ==== Další obecné principy |
- | Zavedení moderních principů procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě. Cíl zahrnuje řízení strategie jako trvalého procesu, procesní řízení agend a podpůrných/ | + | IKČR se dále opírá ještě o následující architektonické principy, které podporují naplňování |
- | Nedílnou součástí optimalizace procesů | + | ^ID ^Název principu |
+ | |P8 {{anchor: | ||
+ | |P9 {{anchor: | ||
+ | |P10 {{anchor: | ||
+ | |P11 {{anchor: | ||
+ | |P12 {{anchor: | ||
+ | |P13 {{anchor: | ||
+ | |P14 {{anchor: | ||
+ | |P15 {{anchor: | ||
+ | |P16 {{anchor: | ||
+ | |P17 {{anchor: | ||
+ | |P18 {{anchor: | ||
+ | |P19 {{anchor: | ||
+ | |P20 {{anchor: | ||
+ | |P21 {{anchor: | ||
+ | |P22 {{anchor: | ||
- | Všechny agendové i provozní funkce (procesy) OVS jsou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, jako vnitřní sdílená služba úřadu, případně s využitím odpovídajících centrálních sdílených služeb státu. | + | Praktické uplatnění všech zde uvedených architektonických principů |
- | Nedílnou součástí a podmínkou zavedení řízení a průběžného zlepšování kvality procesů a služeb je ustavení rolí Správce elektronických služeb úřadu (viz také cíl 1.6) a Manažera kvality procesů a služeb (viz také zásady Z6, Z7 a Z10), nebo jim obdobných. | + | [[https:// |
- | === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG === | ||
- | Zavedení systému vzdělávání zaměstnanců pro řízení | + | ===== Zásady |
- | Podpora vzdělávání státních úředníků v oblasti digitálních kompetencí, využívání e-kurzů. Realizace specifických vzdělávacích a výcvikových programů podporujících rozvoj specifických a nepřenositelných digitálních kompetencí, které obsahují aktivity | + | Zásady |
- | Zahrnutí digitální gramotnosti | + | ^ID ^Název zásady řízení ICT ^Popis zásady řízení ICT ^ |
+ | |Z1 |**Na prvním místě je klient** | ||
+ | |Z2 |**Standardy plánování a řízení ICT** | ||
+ | |Z3 |**Strategické řízení pomocí IK OVS** | ||
+ | |Z4 |**Řízení architektury** | ||
+ | |Z5 |**Řízení požadavků a změn** | ||
+ | |Z6 |**Řízení výkonnosti a kvality** | ||
+ | |Z7 |**Řízení zodpovědnosti za služby a systémy** | ||
+ | |Z8 |**Řízení ICT služeb** | ||
+ | |Z9 |**Udržení interních kompetencí** | ||
+ | |Z10|**Procesní řízení v ICT** |Bude zavedeno procesní řízení v ICT (s využitím mezinárodních standardů). To mj. znamená, že každý ICT proces má vlastníka/ | ||
+ | |Z11|**Řízení přínosů a hodnoty** | ||
+ | |Z12|**Řízení kapacit zdrojů** | ||
+ | |Z13|**Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality**|Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani s provozovatelem.\\ \\ Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení.\\ \\ V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně na sobě nezávislí systémový integrátor, | ||
+ | |Z14|**Vztah informatiky a legislativy** | ||
+ | |Z15|**Řízení financování ICT** | ||
+ | |Z16|**Využívání otevřeného software a standardů** | ||
+ | |Z17|**Podpora vyváženého partnerství s dodavateli** | ||
- | Zvýšení informovanosti personalistů | + | Všechny zde uvedené zásady jsou dále rozpracovány v samostatném navazujícím dokumentu: Metody řízení ICT veřejné správy |
- | ==== Cíl č. 5: EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ | + | [[https:// |
- | Do působnosti plnění tohoto významného cíle patří zejména celkové řízení realizace IKČR a celková centrální koordinace rozvoje oblasti eGovernmentu. Jedná se tedy v porovnání s ostatními cíli více o dlouhodobý proces řízení/implementace strategie. Právě zde jsou jasně definovatelné cíle střednědobého charakteru schopné přinést významná zlepšení celku, jako je zavedení řízení eGovernmentu pomocí standardizovaných principů a postupů „Enterprise architektury“, | + | Tvorba informačních koncepcí OVS bude v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb. upravena novelizovanou vyhláškou Ministerstva vnitra |
- | Cílem je, na základě centralizované znalosti o záměrech modernizace a rozvoje ICT VS, tyto akce začít navzájem koordinovat, | + | Způsoby tvorby, správy a užití Enterprise architektury OVS jsou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec veřejné správy ČR, který vydalo Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační koncepci |
- | === Dílčí cíl 5.1: Implementace procesu řízení IKČR === | + | ===== Následné dokumenty k Informační koncepci |
- | Implementace procesu řízení Informační koncepce ČR. Do dílčího cíle patří vytvoření optimálních řídících struktur (v rámci RVIS, s rozšířenými pravomocemi vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci), | + | Tato kapitola obsahuje seznam samostatných následných implementačních plánů, prováděcích dokumentů a navazujících dokumentů, kterými bude IKČR rozpracována a implementována. |
- | === Dílčí cíl 5.2: Alokace lidských a institucionálních zdrojů pro realizaci | + | ==== Implementační plány hlavních |
- | Alokace adekvátních lidských a finančních zdrojů pro realizaci | + | Jedná se o implementační plány každého jednotlivého hlavního cíle IKČR, |
- | Vybudování centrální odborné kompetence a kapacity k metodickému řízení procesů řízení ICT v OVS. Pro podporu efektivního řízení útvarů informatiky OVS a celého životního cyklu jejich IS je potřeba vybudovat institucionální centrální odbornou kompetenci pro tyto procesy (ITIL, CoBIT, IT4IT), která bude autoritou a metodickou záštitou pro OVS. | + | * **Implementační plán hlavního cíle č. 1\\ |
+ | **UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY | ||
+ | * **Implementační plán hlavního cíle č. 2\\ | ||
+ | **DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA | ||
+ | * **Implementační plán hlavního cíle č. 3\\ | ||
+ | **ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE | ||
+ | * **Implementační plán hlavního cíle č. 4\\ | ||
+ | **ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ | ||
+ | * **Implementační plán hlavního cíle č. 5\\ | ||
+ | **EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | ||
+ | * **Implementační plán hlavního cíle č. 6\\ | ||
+ | **EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD | ||
- | Vybudovat centrální odborné kompetence ke schvalování digitálních on-line služeb ve fázi návrhu a pro jejich uvolňování v rámci centrální správy katalogu služeb veřejné správy. | + | Každý implementační plán obsahuje: |
- | === Dílčí | + | * rozvedení |
+ | * jasné termíny plnění úkolů | ||
+ | * konkrétní gesce a zodpovědností. | ||
- | Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ do řízení eGovernmentu všech úrovní. Do toho cíle spadá zejména diskuse nad obsahem a publikování závazného Národního architektonického rámce a Národního architektonického plánu | + | Implementační plány dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky řešeného okruhu problémů, klíčové pro naplnění daného cíle, a odkazy na následující legislativní, |
- | Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment záměrů/ | + | ==== Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 ==== |
- | === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu === | + | Podpoře eGovernmentu v České republice se z operačních programů EU připravovaných pro programové období 2021–2027 věnuje zejména Integrovaný regionální operační program (IROP 2021–2027), |
- | Realizace optimálního modelu koordinace | + | V rámci přípravy IROP 2021–2027 upozornil Řídicí orgán IROP Radu vlády pro informační společnost |
- | === Dílčí cíl 5.5: eGovernment cloud === | + | Výsledný // |
- | Vytvoření eGovernment cloudu. Cíl zahrnuje vytvoření eGovernment Cloud (eGC), který se skládá z části státní a komerční, pro potřeby veřejné správy | + | ==== Navazující dokumenty k IKČR ==== |
- | === Dílčí cíl 5.6: Standardizace v EG a aslužbách === | + | |
- | Vydání a aktualizace národních funkčních a servisních standardů. Pro zajištění jednotných rovnocenných | + | Ministerstvo vnitra pro ustanovení Národní architektury eGovernmentu včetně navazujících dokumentů uskutečnilo meziresortní připomínkové řízení |
- | Posílení meziresortní spolupráce při budování | + | * **Navazující dokument č. 1\\ |
+ | **Metody | ||
- | === Dílčí | + | Pro naplnění |
- | Podpora sdílení údajů agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti. Tyto agendové informační systémy musí mít správcem | + | Za tím účelem byl MV ČR vydán samostatný, |
- | Jinými slovy to znamená, že všichni věcní správci - ohlašovatelé agend, realizovaných v přenesené působnosti, | + | * **Navazující dokument |
+ | **Slovník pojmů eGovernmentu | ||
- | === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné | + | Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí Enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, |
- | Podpora budování agendových systémů v samosprávné působnosti, | + | Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, případně je takovým způsobem zavést nebo aktualizovat v právním |
- | Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků. | + | Proto byl MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální **Slovník pojmů eGovernmentu**, |
- | === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) === | + | * **Navazující dokument |
+ | **Národní architektonický rámec | ||
- | Propojený datový fond, tvořený v současnosti zejména Základními registry, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy | + | **Národní architektonický rámec |
- | === Dílčí cíl 5.10: Rozvoj otevřených dat a veřejného fondu dat a služeb veřejné správy | + | Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, |
- | Veřejný datový fond tvořený publikovanými veřejnými údaji veřejné správy je základní metodou pro sdílení veřejných informací mezi veřejnoprávními subjekty navzájem i pro sdílení veřejných údajů mezi veřejnoprávní a soukromoprávní sférou v ČR. Veřejný datový fond se od pouhé publikace automatizovaně | + | NAR vydal a průběžně aktualizuje jako návazný dokument k této IKČR OHA MV ČR, který v souladu s NAR koordinuje vznik a aktualizaci součástí NAP a zabezpečí jejich centrální uložení a prezentaci vybraných znalostí z NAP, tj. například modelů a akčních plánů jednotlivých OVM, ve společné znalostní bázi a portálu NAP, viz následující dokument. |
- | === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací === | + | * **Navazující dokument |
+ | **Národní architektonický plán | ||
- | GeoInformace. Cílem je navrhnout a realizovat datovou politiku, zajistit interoperabilitu, | + | **Národní architektonický plán (NAP)** tvoří popis současného stavu jednotlivých úřadů |
- | Je potřeba také propojit centrální sdílené prostorové informace s informacemi ve správě krajských datových center a dalších systémů územních samospráv, které slouží zejména pro územní plánování, krizové | + | NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu a jejich služeb, doporučenými referenčními modely, povinnými architektonickými vzory, příklady architektur z praxe a dalšími akcelerátory pro efektivní uplatnění v modelování architektur jednotlivých OVS. Jejich modely, poskytnuté do centrálního architektonického úložiště modelů, jsou také nedílnou součástí NAP. Pro všechny modely a další dokumenty, popisující Národní architekturu VS je využíván společný název Národní architektonický plán. |
- | Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací o stavbách | + | Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR. |
- | === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba === | + | * **Navazující dokument |
+ | **Rozšiřující znalostní báze | ||
- | Zajištění zpětné vazby realizace IKČR. Obsahem cíle je hodnocení úspěšnosti realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, managementu OVS, IT specialistů z řad odborné veřejnosti i OVS, včetně vyhodnocování mediální odezvy. Alternativou vyhodnocování úspěšnosti tohoto cíle je ustavení „tripartity elektronických služeb VS“, kde budou zastoupeni zástupci poskytovatelů služeb, konzumentů služeb a regulátorů z řad VS. | + | Pokud je potřeba řešit tematickou oblast, funkční celek nebo sdílenou službu do větší hloubky či z jiné perspektivy než dokáží přechozí navazující dokumenty, |
+ | * **Navazující dokument č. 6\\ | ||
+ | **Právní předpisy s vazbou na informační systémy a ICT | ||
+ | Jako vstupní dokument pro Digital Impact Analysis a přípravu informačních koncepcí jednotlivých úřadů vznikne a bude průběžně aktualizována znalostní báze obsahující seznam všech právních předpisů, které vytvářejí digitální prostředí vč. jejich dopadů. | ||
+ | ===== Detailní přehled změn a aktualizací ===== | ||
+ | ^**Verze**^**Kapitola** | ||
+ | |v2022 | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | |4 (všechny podkapitoly)|Doplněny stručné názvy dílčích cílů\\ \\ Zjednodušení, | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | |V 2023 | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | | | ||
+ | ===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů ===== | ||
+ | {{page> | ||