Často kladené dotazy k dlouhodobému řízení ISVS

S argumentací Ministerstva financí v předkládací zprávě „nesouhlas Ministerstva financí vychází z toho, že požadavek je v rozporu s principy dobré správy a práva na digitální služby, kdy orgány veřejné moci mají sdílet informace a dokumenty bez nutnosti jejich dodávání ze strany veřejnosti.“ se nedá souhlasit, protože celý zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby nepracuje s dokumentem jako hlavním nosičem informací (s výjimkou § 6 práva na nahrazení úředně ověřeného podpis a § 9 práva na prokázání právní skutečnosti), ale s údaji. Výměna dokumentů nemá nahrazovat sdílení údajů mezi informačními systémy veřejné správy dle požadavků § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

Správné sdílení údajů odpovídající Národní architektuře eGovernmentu by mělo být zajištěno existencí informačního systému veřejné správy ve správě Ministerstva financí, který by obsahoval relevantní údaje o vedení daňových exekucí, ze kterého by bylo možné prostřednictvím referenčního rozhraní veřejné správy přebírat jak údaje o tom, že byly splněny podmínky pro přechod vlastnictví předmětné nemovité věci na vydražitele (§ 222 daňového řádu), tak údaje o zástavních právech, která zanikla právní mocí rozvrhového usnesení (§ 231 daňového řádu).

Za důležité považuji také podotknout, že samotné sdílení a využívání údajů mezi orgány veřejné moci má být založeno na potřebě daný údaj sdílet k vyřízení služby veřejné správy. Nemá tedy nastávat situace, že sdílení je postaveno na posílání údajů bez toho, aniž by je adresát potřeboval k vyřízení služby veřejné správy. Toto považujeme za porušení principu 5.9 (Propojený datový fond) Informační koncepce ČR. V reakci na Váš dotaz, zda postup, který prosazuje Ministerstvo financí, je v souladu s požadavky na sdílení údajů mezi orgány veřejné moci sděluji, že postup není v souladu s Národní architekturou eGovernmentu ani způsobem fungování propojeného datového fondu popsaného zákony č. 365/2000 Sb., 111/2009 Sb. a 12/2020 Sb.

Zásadní změnou je, že vyhláška upřesňuje požadavky na strukturu a náležitosti Informační koncepce, tj. vysvětluje, co musí být součástí Informační koncepce. Bohužel IK psané dle vyhlášky č. 529/2006 Sb. by v drtivé většině nevyhověly platné vyhlášce, přestože dostal úřad atestaci dlouhodobého řízení dlouhodobého řízení. Zde očekáváme změnu podpořenou vyhláškou č. 360/2023 Sb. a vyhláškou č. 530/2006 Sb., o postupech atestačních středisek. Úřad, který měl v pořádku provozní dokumentaci, popsanou podnikovou architekturu, vytvořené plány dlouhodobého řízení IS, popis a plány řízení informatiky, měl vytvořený popis struktury dat, která spravuje ve svých systémech, pracoval s TCO, s Cloud computingem, obecně se řídil doporučeními dle Národní architektury eGovernmentu, si doplní primárně role věcného a technického správce všech provozovaných systémů, pokud už tak neučinil.

Úřady se snaží různými způsoby naplnit povinnosti dané aktuálně platnou vyhláškou. Pokud úřad dostal atest dlouhodobého řízení ISVS na základě Informační koncepce včetně jejich příloh (obvykle karty IS, projektů, popis/model podnikové architektury, řídících dokumentů úřadu (primárně směrnice, případně metodické pokyny, procesní modely), provozní dokumentace, ještě to neznamená, že má Informační koncepci v souladu s aktuálně platnou vyhláškou. Pokud úřad předloží nevyhovující IK dle aktuálně platné vyhlášky odboru Hlavního architekta eGovernmentu v rámci žádosti o stanovisko k projektu, dostane výjimku do smluveného data a bude muset IK aktualizovat dle platných pravidel. Úřady mají dle vyhlášky č. 360/2023 Sb. povinnost do 4 let (1.7.2028) uvést do souladu svou informační koncepci a provozní dokumentace ISVS. Toto ustanovení nemá žádnou návaznost na atest. Vyhláška o postupech atestačního středisek má v přechodném ustanovení napsáno, že provádění atestací zahájených na základě žádosti podané přede dnem nabytí její účinnosti (předpokládá se 1.7.2024) se dokončí podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. V důvodové zprávě se předpokládá navýšení nákladů na atestaci o 30 %. Urychleným požádání o atestaci před 1.7.2024 tedy nezískáte přechodné ustanovení, to platí obecně. Jen se bude atestovat vaše dlouhodobé řízení podle současných (starých) postupů a atest nebude udělen na 5 let, ale na kratší dobu, která ještě bude předmětem jednání DIA s atestačními středisky.

Důvodová zpráva předpokládá navýšení ceny atestu o 30 %.

Návrh vyhlášky může mít dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty ve srovnání se současným stavem. Navýšení ceny za provedení atestace je dáno podrobnějším posuzováním dokumentů předkládaných při atestaci. Cena za provedení atestace dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy je podle § 6d odst. 3 zákona stanovena na základě smlouvy uzavřené mezi žadatelem o atestaci a atestačním střediskem a odvíjí se od velikosti orgánu veřejné správy.

Dopady na státní rozpočet

V tabulce níže uvádíme průměrné ceny za provedení atestace a jejich odhadované navýšení. Za velké organizace jsou považovány ministerstva a ústřední správní úřady, za malé pak všechny ostatní orgány státní správy a státní právnické osoby (§ 2 odst. 2 písm. e) zákona). Veškeré náklady spojené s aplikací novelizované vyhlášky orgány státní správy uhradí ze stanovených výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok bez nároku na jejich dodatečné navyšování.

Odhadované vyčíslení celkových finančních dopadů na státní rozpočet v případě přijetí návrhu vyhlášky činí 2 130 000 Kč (930 000 Kč za velké organizace, 1 200 000 Kč za malé). Za předpokladu, že budou atesty udělovány na dobu 5 let, dojde ke zvýšení nákladů ve výši přibližně 400 000 Kč za rok za veškeré úřady státní správy.

Dopady na ostatní veřejné rozpočty

V tabulce níže uvádíme průměrné ceny za provedení atestace a jejich odhadované navýšení. Za velké organizace jsou považovány krajské úřady a obecní úřady s rozšířenou působností. Za malé organizace jsou považovány ostatní obecní úřady těch obcí, které nejsou vyňaty z povinnosti zajistit si atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy (§ 5a odst. 4 zákona).

Odhadované vyčíslení celkových finančních dopadů na ostatní veřejné rozpočty v případě přijetí návrhu vyhlášky činí 17 000 0000 Kč (10 280 000 Kč za malé organizace, 6 720 000 Kč za velké). Za předpokladu, že budou atesty udělovány na dobu 5 let, dojde ke zvýšení nákladů ve výši přibližně 3 400 000 Kč za rok za veškeré úřady územních samosprávných celků, které mají povinnost zajistit si atestaci (§ 5a odst. 4 zákona).

Zjednodušeně lze uvést, že částka, kterou budou muset orgány veřejné správy vynaložit za provedení atestace, se zvýší přibližně o jednu třetinu.