Orgán veřejné správy provede a udržuje aktuální dekomponování informačních systémů nebo jejich částí1) pro podporu rozhodování o jejich dlouhodobém řízení ve čtyřech nezávislých a vzájemně se kombinujících pohledech, a to:
Dekomponování se tedy nejdříve provádí teoreticky v základních dokumentech dlouhodobého řízení (informační koncepce, provozní dokumentace), ale následně musí přijít i reálná dekompozice, která musí nastat u daného informačního systému vždy při provádění architektonické změny, tedy projektu měnící vnitřní či vnější vazby, poskytované služby nebo způsob provozu.
Orgán veřejné správy uplatní provedené dekomponování informačních systémů zejména v základních dokumentech dlouhodobého řízení. Dekomponování při funkčním dělení se provádí na všech vrstvách architektury informačních systémů, konkrétně dělením na aplikační komponenty, technologické komponenty a komunikační komponenty. Při funkčním dekomponování informačních systémů využije orgán veřejné správy klasifikační systémy podle referenčních modelů architektury informačních systémů, a to aplikační a technologický, vydávané ministerstvem. Při technologickém dekomponování informačních systémů využije orgán veřejné správy klasifikační systémy podle referenčních modelů architektury informačních systémů, a to architektury řešení a technologický, vydávané ministerstvem. Dekomponování při provozním dělení na prostředí se provádí podle aktuální potřeby životního cyklu jednotlivých informačních systémů nebo jejich komponent, zejména na prostředí pro
Pro plnění potřeb ověřování integrace, školení a vývoje lze vytvářet a integrovat komponenty a prostředí s účelově omezeným chováním. Každé takové prostředí musí být jednoznačně identifikovatelné a pro přístup k dalším prostředím užívat pouze své vlastní unikátní identifikátory. Změny údajů vložené prostřednictvím takového prostředí musí být identifikovatelné a jeho činnost nesmí vést na platnou změnu záznamů v produktivní evidenci agendy.
Při využívání a poskytování služeb prostředí s účelově omezeným chováním správce stanoví pravidla pro
Provozovatel může v rámci stanoveném správcem vytvářet, provozovat a ukončovat provoz prostředí pro plnění různých dílčích úkolů v návaznosti na etapu životního cyklu informačního systému nebo i napříč etapami. Při tom musí zajistit při respektování pravidel určených správcem zejména
Opatření podle posledních 2 odstavců mohou být součástí návrhu informačního systému a sloužit i jeho vlastnímu vývoji.
Dekompozice a následný hybridní provoz ISVS je možný téměř u každého ISVS. Způsob dekompozice je ale významně závislý na architektuře ISVS, přesněji na tom, zda architektura hybridní provoz umožňuje. Platí ale, že drtivou většinu ISVS lze provozovat hybridně z operačního (provozně funkčního) pohledu.
Způsob provedení dekompozice by správce ISVS měl promítnout do ohlášení v rejstříku ISVS dle vyhlášky č. 329/2020 Sb.
Orgán veřejné správy provádí2) dekomponování ve čtyřech nezávislých a vzájemně se kombinujících pohledech, a to:
Správce ISVS musí při jeho návrhu, změně či rozvoji myslet na způsob jeho provozu. U správně navržených ISVS pro provoz v cloudu lze bez značných nákladů nebo dokonce bez přerušení provozu měnit přiřazení komponent aplikace jednotlivým technologickým prvkům, přidávat nebo ubírat komponenty kritické pro odezvu systému.
Způsoby dekomponování a referenční modely informačních systémů (Standardní IS, jako jsou ERP, HR a další mají mezinárodní IT komunitou vytvořeny referenční modely, které definují vzorovou strukturu a funkčnost jednotlivých komponent IS) mají za cíl zvýšit efektivnost využívání prostředků při vývoji a provozování informačních systémů.
Dekompozice zároveň umožňuje hybridní provoz s využitím služeb cloud computingu různé bezpečnostní úrovně (dále jen „BÚ“).
Jednotlivé komponenty ISVS mohou být zařazeny do různých BÚ. Důvodem je, že kategorizace celého ISVS do BÚ je realizována na základě analýzy rizik ISVS vzhledem k jeho dostupnosti, důvěrnosti a integritě, a to podle pravidel daných vyhláškou č. 315/2021 Sb., o bezpečnostních úrovních pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci (dále jen „VoBÚ“). Konkrétní ISVS může být zařazen např. do BÚ 4 z důvodu důvěrnosti dat, ale dostupnost a integrita ISVS může být kategorizována do nižších BÚ. Z toho důvodu lze provádět dekompozici a implementovat komponenty ISVS s využitím hybridního eGC.
Hybridní provoz v eGC má dvě základní varianty: