Referenčním rozhraním se v souladu s jeho definicí zakotvenou zejména v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech fakticky rozumí rozhraní pro uskutečňování vazeb mezi informačními systémy veřejné správy, a to především při realizaci propojeného datového fondu sdílením údajů mezi jednotlivými agendovými informačními systémy formou sdílených služeb. Referenční rozhraní je tedy komunikačním rozhraním pro poskytování a využívání sdílených služeb jednotlivých správců informačních systémů veřejné správy.
Referenční rozhraní se skládá ze tří hlavních komponent:
Komponenta | Zkratka | Popis funkčnosti |
---|---|---|
Informační systém základních registrů | ISZR | Poskytuje veškeré služby týkající se využívání údajů ze základních registrů, realizuje i služby pro editory do ZR a pro sdílení údajů editorů ZR |
Informační systém sdílené služby | eGSB/ISSS | Rozhraní pro sdílení a výměnu údajů mezi ISVS a uskutečňování vazeb mezi nimi |
Informační systém pro hromadný výdej údajů v multiagendových dotazech (Formulářový agendový informační systém) | FAIS | Slouží k zpracování dotazů a výdeji údajů ve formě formulářů, včetně hromadných, a to i z více ZR či dalších ISVS. Dotazy a výdeje jsou přenášeny prostřednictvím Datových schránek. |
Využívání údajů prostřednictvím referenčního rozhraní je vždy realizováno výhradně na základě příslušných oprávnění evidovaných v RPP, to však neznamená, že RPP řídí samotné vydávání údajů. Za konečné rozhodnutí, zda údaje poskytnout nebo neposkytnout, je vždy zodpovědný zdrojový AIS (ten, o jehož údaje se žádá). Toto rozhodnutí činní na základě referenčních údajů o oprávněních evidovaných v RPP. V rámci budoucího rozvoje PPDF se počítá s tím, že oprávnění na údaje či konkrétní služby bude kontrolovat ISZR a eGSB/ISSS pomocí referenčních údajů z RPP. Koncový stav by tedy měl vypadat tak, že žádající systém volající službu obdrží požadované údaje nebo informaci, že nemá potřebná oprávnění pro příslušný požadavek. Oprávnění, a tedy i přístup k údajům a službám, by tedy nemusel dělat systém, respektive jeho správce, ale vše by se řídilo pomocí referenčních údajů RPP.
Prostřednictvím referenčního rozhraní se:
Základní pravidla pro využívání referenčního rozhraní
Informační systém správy čerpání a publikace údajů referenčního rozhraní veřejné správy ČR (také jako „systém správy napojení“) je Informační systém veřejné správy, který kterémukoliv subjektu, který je napojen na referenční rozhraní veřejné správy (dle zákona 365/2000 Sb.), umožní spravovat údaje o informačních systémech, které poskytují nebo čerpají údaje skrze referenční rozhraní. Systém správy napojení vznikne jako rozšíření současného systému RAZR (registrační autorita základních registrů) nebo jako nový systém a musí podporovat funkcionality:
Informační systém základních registrů legislativně zakotvuje zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. ISZR je informačním systémem veřejné správy, jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení dat mezi jednotlivými základními registry navzájem, základními registry a agendovými informačními systémy a agendovými informačními systémy navzájem, správa oprávnění přístupu k datům a další činnosti.
ISZR se skládá ze dvou základních rozhraní:
Rozhraní | Hlavní uživatelé | Popis funkčnosti |
---|---|---|
Služby vnitřního rozhraní | Pouze ISZR vůči základním registrům | Vnitřní služby, které může využívat pouze ISZR pro získávání a dereferenci údajů z jednotlivých základních registrů |
Služby vnějšího rozhraní | Agendové informační systémy | Služby umožňující využívání údajů ze základních registrů a editorů základních registrů |
Prostřednictvím ISZR se zejména realizuje:
Aby se mohli uživatelé připojit k základním registrům, postupují podle níže uvedené tabulky:
Uživatel | Cesta | Zajišťuje |
---|---|---|
Subjekt práva | nemůže přímo přistoupit, zprostředkovaně skrze portál občana nebo univerzální kontaktní místa a výpisy z něj | Portál občana, kontaktní místa veřejné správy či FAIS (zaslání žádosti přes datovou schránku) prostřednictvím publikovaných formulářů. Je zajištěn výpis údajů a reklamace údajů. Získané údaje mohou být využity ve formulářích jiného správce formulářů OVM. |
Orgán veřejné moci | svým Agendovým informačním systémem | zajistí Správa základních registrů po splnění podmínek |
Orgán veřejné moci | Agendovým informačním systémem jiného správce | zajistí správce daného AISu |
Orgán veřejné moci | přes rozhraní CzechPOINT@office | zajistí MV ČR, správce CzechPOINT@office v součinnosti s lokálním administrátorem |
Soukromoprávní uživatel údajů | Agendovým informačním systémem vybudovaným OVM | zajistí OVM, které spravuje příslušný AIS |
Soukromoprávní uživatel údajů | Soukromoprávní systém pro využívání údajů | Zajistí SPUÚ, které je oprávněné takový systém provozovat |
Pro připojení agendových informačních systémů k základním registrům musejí být splněny některé základní podmínky, které stanovuje Správa základních registrů svou provozní dokumentací ISZR. A to zejména:
Vždy aktuální seznam eGON služeb je dostupný na stránkách SZR Katalog eGON služeb. Zde uvedený seznam je platný ke konci ledna 2022.
Jednotlivé eGON služby jsou rozdělený do hlavních kategorií:
Mimo výše zmíněné kategorie existují speciální popisné dokumenty pro specifické sady služeb
Popis_eGON_služeb-obecné_vlastnosti RUIAN.pdf439.92 KB |
Změny_RÚIAN_-_dopad_do_webových_služeb_ISZR.pdf219.86 KB |
rob-dereference_1.pdf340.55 KB |
Základní registry jsou základním (referenčním) datovým zdrojem údajů o subjektech a objektech práva a o výkonu veřejné správy.
Jedná se o referenční údaje o
Více o referenčních údajích je uvedeno v Referenční údaje.
Základní registry tak tvoří páteř propojeného datového fondu veřejné správy včetně mechanismu pseudonymizace a propojování identifikací z jednotlivých agend. Mimo to poskytují zejména fyzickým osobám přehled o využívání jejich údajů jednotlivými čtenáři (OVM, SPUÚ, atd.) a poskytování jiným osobám.
Registr obyvatel je základním registrem podle Zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, který eviduje referenční údaje o fyzických osobách. Správcem Registru obyvatel je Ministerstvo vnitra. Primárními editory jsou jednotlivé OVM prostřednictvím Informačního systému evidence obyvatel a Agendového informačního systému cizinců.
Subjekty údajů vedených v registru obyvatel jsou
Referenčními údaji o fyzických osobách jsou1):
O fyzických osobách se v registru obyvatel vedou také údaje, které nejsou referenční:
V registru obyvatel se dále vedou provozní údaje
Editory údajů jsou:
Registr osob je základním registrem podle Zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, který eviduje referenční údaje. Správcem registru osob je Digitální a informační agentura. Primárními editory jsou orgány a instituce, které již v současnosti mají zákonnou povinnost osoby registrovat. Jedná se o obchodní rejstřík, rejstřík živnostenského podnikání, evidence nebo informační systémy vybraných ministerstev a ústředních orgánů státní správy, profesních komor, obcí, krajů apod. Sekundárním editorem je Ministerstvo vnitra se systém Datových schránek (ISDS).
Subjekty údajů vedených v registru osob jsou:
Referenčními údaji o právnických osobách jsou:
O právnických osobách se v registru osob vedou také údaje, které nejsou referenční:
V registru osob se dále vedou provozní údaje:
Editory údajů jsou:
Název osoby | Typ osoby | Agenda | Editor ROS |
---|---|---|---|
Advokáti | FO | A8 | Česká advokátní komora |
Agentury práce | FO | A531 | Ministersvo práce a sociálních věcí |
Akreditovaná osoba podle zákona o spotřebitelském úvěru | FO | A11 | Česká národní banka |
Auditoři | FO | A6 | Komora auditorů České republiky |
Auditoři bezpečnosti pozemních komunikací | FO | A1381 | Ministerstvo dopravy |
Autorizovaní architekti | FO | A54 | Česká komora architektů |
Autorizovaní inženýři a technici | FO | A54 | Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě |
Církve a náboženské společnosti | PO | A5 | Ministerstvo kultury |
Česká národní banka, Česká televize, Český rozhlas, Regionální rada regionu soudržnosti, Všeobecná zdravotní pojišťovna | PO | A325 | Ministerstvo vnitra |
Daňoví poradci | FO | A7 | Komora daňových poradců ČR |
Dobrovolné svazky obcí | PO | A343 | Místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy |
Držitelé licencí pro podnikání v energetických odvětvích | FO | A684 | Energetický regulační úřad |
Evropská seskupení pro územní spolupráci | PO | A561 | Ministerstvo pro místní rozvoj |
Fyzické osoby - provozovatelé poštovních služeb | FO | A926 | Český telekomunikační úřad |
Fyzické osoby provozující živnost (živnostníci) | FO | A121 | Místně příslušný živnostenský úřad |
Honební společenstva | PO | A943 | Místně příslušná obec s rozšířenou působností, Ministerstvo zemědělství |
Insolvenční správci | FO | A1901 | Ministerstvo spravedlnosti |
Investiční zprostředkovatelé | FO | A11 | Česká národní banka |
Komunální příspěvkové organizace | PO | A388 | Kraje, obce |
Mediátoři | FO | A1461 | Ministerstvo spravedlnosti |
Mezinárodní vojenské organizace vzniklé na základě mezinárodní smlouvy | PO | A5517 | Ministerstvo obrany |
Nadace a nadační fondy | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Notáři | FO | A484 | Notářská komora České republiky |
Obecně prospěšné společnosti | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Obchodní společnosti;družstva, org.složky podniku, ostatní osoby zapsané v obchodním rejstříku | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, pobočná odborová organizace a organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborová organizace, mezinárodní organizace zaměstnavatelů, pobočná mezinárodní odborová organizace, pobočná mezinárodní organizace zaměstnavatelů | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Organizační složky státu | PO | A325 | Ministerstvo vnitra |
Osoby nakládající s vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny | FO | A914 | Státní úřad pro jadernou bezpečnost |
Osoby provádějící hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem | FO | A4293 | Český báňský úřad |
Osoby provozující výrobu a distribuci léčiv | FO | A1243 | Státní ústav pro kontrolu léčiv |
Osoby s povolením ke směnárenské a devizové činnosti | FO | A11 | Česká národní banka |
Osoby využívající jadernou energii a ionizující záření | FO | A3905 | Státní úřad pro jadernou bezpečnost |
Patentoví zástupci | FO | A31 | Komora patentových zástupců České republiky |
Podnikatelé v elektronických komunikacích | FO | A304 | Český telekomunikační úřad |
Pojišťovací zprostředkovatelé | FO | A11 | Česká národní banka |
Politické strany a politická hnutí | PO | A3 | Ministerstvo vnitra |
Poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb | FO | A1138 | Rada pro rozhlasové a televizní vysílání |
Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu | FO | A11 | Česká národní banka |
Poskytovatelé služeb zdravotní péče | FO | A1086 | Místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy |
Poskytovatelé sociálních služeb | FO | A530 | Místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy |
Provozovatelé leteckých prací a provozovatelé letišť | FO | A575 | Úřad pro civilní letectví |
Provozovatelé odborných veterinárních činností | FO | A1044 | Státní veterinární správa |
Provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání | FO | A453 | Rada pro rozhlasové a televizní vysílání |
Provozovatelé stanic měření emisí | FO | A998 | Místně příslušná obec s rozšířenou působností |
Provozovatelé stanic technické kontroly | FO | A998 | Místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy |
Provozovatelé zoologické zahrady | FO | A696 | Ministerstvo životního prostředí |
Restaurátoři | FO | A434 | Ministerstvo kultury |
Samostatní likvidátoři pojistných událostí | FO | A11 | Česká národní banka |
Samostatný zprostředkovatel spotřebitelského úvěru | FO | A11 | Česká národní banka |
Soudní exekutoři | FO | A479 | Exekutorská komora České republiky |
Soudní znalci a tlumočníci | FO | A481 | krajské soudy, městský soud Praha |
Společenství vlastníků jednotek | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Spolky (býv. občanská sdružení), pobočné spolky (býv. organizační jednotka občanského sdružení) | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Státní fondy | PO | A325 | Ministerstvo vnitra |
Státní příspěvkové organizace | PO | A24 | Ministerstva a další ústřední správní úřady |
Svěřenské fondy | PO | A4047 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Školské právnické osoby | PO | A676 | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Ústav | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Vázaný zástupce dle zákona o spotřebitelském úvěru | FO | A11 | Česká národní banka |
Veřejné a státní vysoké školy | PO | A325 | Ministerstvo vnitra |
Veřejné výzkumné instituce | PO | A4 | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Veřejnoprávní korporace – kraj, obec, hlavní město Praha | PO | A325 | Ministerstvo vnitra |
Veterinární lékaři oprávnění k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti | FO | A636 | Komora veterinárních lékařů České republiky |
Zahraniční právnická osoba, odštěpný závod zahraniční právnické osoby, odštěpný závod zahraniční fyzické osoby | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Zahraniční spolek, zahraniční poboční spolek | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Zájmové sdružení právnických osob | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
Zastoupení zahraniční banky | PO | A11 | Česká národní banka |
Zemědělský podnikatelé | FO | A944 | Ministerstvo zemědělství |
Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru | FO | A11 | Česká národní banka |
Zvláštní organizace pro zastoupení zájmů ČR v mezinárodních nevládních organizacích, organizační jednotka zvláštní organizace pro zastoupení českých zájmů v mezinárodních nevládních organizacích, mezinárodní nevládní organizace, organizační jednotka mezinárodní nevládní organizace | PO | A120 | Místně příslušný rejstříkový soud |
U nereferenčních údajů je editorem Digitální a informační agentura.
Registr územní identifikace adres a nemovitostí je základním registrem podle Zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, který eviduje základní územní prvky, evidenční jednotky a adresy. Správcem registru územní identifikace je Český úřad zeměměřický a katastrální. Primárními editory jsou katastrální úřady, prostřednictvím informačního systému katastru nemovitostí, stavební úřady prostřednictvím informačního systému územní identifikace, obce a Český statistický úřad.
Registr územní identifikace obsahuje údaje o těchto základních územních prvcích:
Registr územní identifikace obsahuje též údaje o účelových územních prvcích, pomocí kterých je vyjádřeno území jiným právním předpisem, pokud jiný právní předpis stanoví, že se tyto údaje do registru územní identifikace zapisují.
Registr územní identifikace dále obsahuje údaje o těchto územně evidenčních jednotkách
Referenčními údaji v registru územní identifikace jsou:
Účelově územní prvky (ÚÚP) lze v RUIAN definovat jen na základě zákonného zmocnění, které explicitně označí konkrétní prvky/elementy za účelově územní prvky a určí, jakým informačním systémem veřejné správy bude docházet k jejich editování (zápisu do RUIAN). Platí totiž zásada všech základních registrů, kdy údaje v základním registru jsou vždy ty poslední platné a jejich historie je vedena v editorském informačním systému.
ÚÚP by se do RUIAN měly zapisovat pouze v případě, že je jejich evidence účelná z důvodu užití u více orgánů veřejné správy a jejich procesech či agendách. Tento požadavek je nutné zohlednit při přípravě právních předpisů.
Nedílnou součástí vedení ÚÚP v RÚIAN je mít pro každý nový ÚÚP připravený systém dle vedení konkrétních údajů u jednotlivých ÚÚP, poskytovat metodickou a uživatelskou podporu při zavádění nových ÚÚP i při samotné evidenci a správě již existujících ÚÚP v RÚIAN.
Vzhledem k neexistenci uceleného a komplexního datového zdroje za bytový fond byla vytvořena meziresortní pracovní skupina, která pracuje na vytvoření referenčního datového zdroje údajů o bytech. V současné době probíhá příprava nelegislativního materiálu do vlády. K zakotvení registru bytů v právní úpravě bude nezbytná novela ZZR a případných souvisejících předpisů.
Evidence bytů (a případně i nebytových prostor) v RÚIAN umožní vytvořit základní referenční zdroj pro možnost sdílení a vedení dalších atributů v rámci jiných agend orgánů veřejné správy.
S RÚIAN se počítá jako s informačním systémem pro registr bytů. Měla být definována nová evidenční jednotka „byt“ s vazbou na stavební objekt a adresní místo. Editace by měla probíhat prostřednictvím ISÚI, kde editorem budou stavební úřady, obce a případně další zákonem stanovení editoři.
V případě schválení záměru bude potřeba rozšířit stávající databázový model, aktualizovat editační a informační služby ISZR, rozšířit reklamační služby ISÚI, doplnit (příp. aktualizovat) výměnný formát RÚIAN, zohlednit nové prvky v aplikaci VDP a zejména upravit aplikační část ISÚI pro editaci těchto prvků. Následnou realizaci záměru bude nutné podpořit metodickou, technickou a uživatelskou podporou.
Zveřejňování informací o chráněných ložiskových územích
Úpravou dochází k naplnění § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Katastr nemovitostí je zdrojem informací, které slouží mimo jiné i k ochraně nerostného bohatství státu. Chráněné ložiskové území je základním prvkem ochrany nerostného bohatství státu. Informace o chráněném ložiskovém území je ve vzájemné synergii s informací o dobývacím prostoru. Je tedy zcela logické, že informace o stanoveném dobývacím prostoru a chráněném ložiskovém území je orgány státní správy poskytována veřejnosti zcela shodným způsobem.
Smyslem ustanovení je, aby chráněná ložisková území byla zapisována do RÚIAN jako tzv. účelové územní prvky (§ 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů). Zavedením chráněných ložiskových území do RÚIAN bude vytvořena přidaná hodnota spočívající jednak v jejich zpřístupnění pro celou veřejnou správu i další uživatele, jednak ve vytvoření vazeb na další územní prvky, zejména parcely katastru nemovitostí. V souladu s principy využívání referenčních údajů vedených v základních registrech bude možné tyto údaje automatizovaně přebírat jinými informačními systémy. Vedením chráněných ložiskových území jako účelových územních prvků dojde také ke snížení administrativní zátěže na straně katastrálních úřadů i Ministerstva životního prostředí, neboť odpadne dosavadní povinnost předávat podklady o chráněných ložiskových územích příslušnému katastrálnímu úřadu a katastrálnímu úřadu odpadne povinnost tyto údaje zapisovat do katastru nemovitostí. Tyto údaje budou přebírány do Informačního systému katastru nemovitostí (dále též „ISKN“) automaticky z RÚIAN, kam budou zapisovány prostřednictvím informačního systému České geologické služby, tj. organizace zřízené pro výkon státní geologické služby ve smyslu § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
Zveřejňování informací o dobývacích prostorech
Správní praxe orgánů státní báňské správy ukazuje, že současný způsob zveřejňování informací o stanovených dobývacích prostorech není pro veřejnost dostatečně komfortní. Přestože jsou tyto údaje v současnosti zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup, absence jejich provázanosti s mapovými podklady činí jejich reálné využití ze strany veřejnosti značně komplikovaným.
Smyslem ustanovení je, aby dobývací prostory byly zapisovány do RÚIAN jako tzv. účelové územní prvky (§ 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů). Zavedením dobývacích prostorů do RÚIAN bude vytvořena přidaná hodnota spočívající jednak v jejich zpřístupnění pro celou veřejnou správu i další uživatele, jednak ve vytvoření vazeb na další územní prvky, zejména parcely katastru nemovitostí. V souladu s principy využívání referenčních údajů vedených v základních registrech bude možné tyto údaje automatizovaně přebírat jinými informačními systémy. Vedením dobývacích prostorů jako účelových územních prvků dojde také ke snížení administrativní zátěže na straně katastrálních úřadů i obvodních báňských úřadů, neboť odpadne dosavadní povinnost předávat podklady o dobývacích prostorech příslušnému katastrálnímu úřadu a katastrálnímu úřadu odpadne povinnost tyto údaje zapisovat do katastru nemovitostí. Tyto údaje budou přebírány do Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) automaticky z RÚIAN, kam budou zapisovány prostřednictvím agendového informačního systému ve správě Českého báňského úřadu. Editorem tohoto nového účelového územního prvku bude Český báňský úřad.
§ 29 Evidence
Registr práv a povinností spravuje Ministerstvo vnitra a obsahuje informace pro řízení přístupu k údajům ostatních základních registrů; zároveň v tomto registru vzniká základní přehled o agendách, které orgány veřejné moci provádějí; o občanech a právnických osobách jsou v tomto registru vedeny informace o rozhodnutích, která vedla ke změně údajů v základních registrech. Dále RPP slouží jako zdroj informací pro ISZR při řízení přístupu uživatelů k údajům v jednotlivých registrech a agendových informačních systémech. To znamená, že kdykoliv se daný subjekt pokusí získat určitý údaj, nebo ho dokonce změnit (editovat), systém posuzuje, zda subjektu bude dovolené na základě zákonného zmocnění pracovat s údaji poskytované veřejnou správou a tím se stává RPP významnou komponentou ZR v rámci koncepce využití propojeného datového fondu a sdílení údajů napříč nejen státní správou pro řízení výkonu veřejné správy. RPP obsahuje zejména:
Součástí RPP je i technická struktura údajů, jejichž popis je stanoven vyhláškou k zákonu 111/2009 Sb. Důležitým z pohledu rozvoje je přidání odkazu na číselník, tedy datovou sadu publikovanou ve veřejném datovém fondu v rámci Národního katalogu otevřených dat.
Správcem Registru práv a povinností je Ministerstvo vnitra, primárními editory jsou ohlašovatelé agend veřejné správy.
V RPP jsou vedeny základní elementy pro agendový model veřejné správy. Dále je zde mapa sdílitelných údajů jednotlivých agend a technické údaje o údajích vedených v rámci jednotlivých agend a oprávnění k přístupu k údajům.
Další součástí RPP je evidence informačních systémů veřejné správy, jejich vazba na agendy, údaje o jejich správcích, apod.
Metodika pro evidenci služeb VS, jejich úkonů a plánu digitalizace je uvedena zde.
Zápis/editace údajů do RPP probíhá primárně prostřednictvím takzvaným AIS Působnostní. Návody na práci AIS Působnostní jsou zveřejněny na samostatné stránce ve znalostní bázi.
V souvislosti s využíváním základních registrů jsou definovány následující role a takto se o nich hovoří i v tomto dokumentu:
Role | Popis a význam | Příklady |
---|---|---|
Správce základního registru | Orgán veřejné moci, který spravuje příslušný základní registr | U ROB a RPP je to MV, u ROS je to ČSÚ, u RÚIAN je to ČÚZK |
Editor referenčních údajů | Orgán veřejné moci, který ze zákona provádí editaci a zápis referenčních údajů, a tedy zodpovídá za jejich správnost a je povinen řešit reklamace a aktualizace údajů | U ROB je to Ministerstvo vnitra (třeba prostřednictvím ohlašoven a matrik), u ROS a RÚIAN jsou to jednotlivá agendová místa dle příslušných zákonů |
Uživatel referenčních údajů (čtenář) | Orgán veřejné moci, nebo soukromoprávní uživatel, který je na základě zmocnění povinen či oprávněn využívat referenční údaje a za tímto účelem přistupuje k ZR | Jednotlivé OVM působící v agendách, správci AISů, samy subjekty údajů |
Subjekt práva | Konkrétní fyzická nebo právnická osoba, o níž jsou vedeny v registrech údaje | každá fyzická nebo právnická osoba pro svoje údaje. Právnická osoba je vždy spjata s fyzickou osobou. |
Ohlašovatel agendy | Ohlašovatel agendy vedené v RPP (viz Agendový model veřejné správy) | U agendy matrik Ministerstvo vnitra, u agendy zdravotních služeb Ministerstvo zdravotnictví, u agendy důchodů MPSV |
Orgán působící v agendě | Orgán veřejné moci, který ze zákona vykonává působnost v agendě (viz Agendový model veřejné správy) | V agendě matrik jednotlivé obecní úřady, v agendách sociálních dávek třeba Úřad práce a ORP, v agendách stavebního zákona MMR a jednotlivé stavební úřady. |
Referenční údaje jsou údaje vedené v základním registru, které jsou označené jako referenční. Platí obecná právní a procesní premisa, že referenční údaje jsou při výkonu veřejné správy považovány za platné, pokud se neprokáže opak, nebo pokud nejsou příslušným editorem označeny za zpochybněné.
Platí tedy, že veřejná správa musí jednat na základě těchto referenčních údajů a naopak, že jedná-li veřejná správa na základě těchto referenčních údajů, nemůže dojít k nesprávnému úřednímu postupu díky nesouladu se skutečností.
Za editaci a zápis referenčních údajů zodpovídá vždy příslušný editor. Platí přitom, že rozlišení zodpovědnosti editora není po subjektu, ale i po jednotlivých údajích. Nastává i situace, kdy není u jednoho subjektu editor jen jeden, ale vícero. V takovém případě se editoři dělí na primární a sekundární. Primární editor je zodpovědný za samotnou existenci celého záznamu (včetně vytvoření, aktualizaci a smazání), kdežto sekundární pouze za jednotlivé údaje o subjektu (včetně jejich aktualizací). Typickým příkladem situace primárního a sekundárního editora jsou právnické osoby, kde za založení a evidenci příslušných základních údajů zodpovídá příslušný primární editor (rejstříkový soud, krajský úřad, živnostenský odbor obce apod.) a za doplňkové údaje např. o datové schránce zodpovídá sekundární editor (Ministerstvo vnitra jako správce ISDS). Sekundární editor tedy nemůže subjekt založit ani zrušit, pouze ho doplňuje o další údaje.
Základní povinnosti editora tedy jsou:
Dokumenty, na základě kterých editor vykonával své povinnosti se musí řídit povinnostmi spisové služby.
Virtuální referenční údaje jsou takové údaje, které vznikají odvozením, sloučením či jinou úpravou již existujících referenčních údajů. Tyto údaje tedy nesplňují některé požadavky na klasické referenční údaje jako je zodpovědnost konkrétního editora. Virtuální referenční údaje mají své označení, svoji definici i popsaný postup jak vznikají v každé konkrétní službě, která je může poskytnout. Typickým příkladem může být virtuální referenční údaje „celé jméno“, které se složí z referenčních údajů „jméno, případně jména“ a „příjmení“. Další takové virtuální údaje mohou být:
Virtuální referenční údaje nemusí být explicitně zmíněny v zákoně jako obsah konkrétního základního registru, protože vznikají a zanikají s voláním dané služby ISZR nebo ISSS. Jsou tedy pouze obsahem popisu služby.
V současné době nedisponuje žádná služba ISZR nebo ISSS možností poskytnutí virtuálního referenčního údaje. S touto funkcionalitou se počítá v rámci rozvoje PPDF.
Indikátor je referenční údaj vedený v základním registru, který slouží k informaci, že o subjektu jsou vedeny potenciálně důležité údaje v jiných informačních systémech. Smyslem údajů typu indikátor je předejít zbytečným dotazům do informačních systémů v případech, kdy v nich taková informace vedena není.
Za povolenou množinu indikátorů, včetně jejich názvů, zodpovídá správce základního registru.
Editorem údaje typu indikátor je správce informačního systému, který vede indikované údaje a do základního registru jsou zapisovány stejně jako údaje referenční, tedy automatickými procesy. Indikátor může být i virtuálním údajem základního registru a k jednomu subjektu se může vztahovat více indikátorů.
Údaj typu indikátor má základní atributy:
Údaj typu indikátor obsahuje další standardní atributy:
V současné době nedisponuje žádná služba ISZR nebo ISSS možností poskytnutí indikátoru. S touto funkcionalitou se počítá v rámci rozvoje PPDF, kdy pro zavedení těchto údajů vyžadují následující úpravy:
Proces reklamace správnosti údaje může spustit kdokoliv, kdo má pochybnosti o správnosti údaje. Samotný proces následně řeší vždy primární zdroj údaje – tedy jeho editor. Proces začíná přijetím zprávy, která obsahuje pochybnosti o správnosti údaje (od jiného OVM, subjektu práva, správce registru, apod.). Editor je v tomto povinen označit daný údaj jako zpochybněný. Následně editor údaje musí provést ověření jeho správnosti, což může vyústit v uzavření reklamace jako neoprávněné (a tedy zachování hodnoty údaje) nebo oprávněné (a tedy změnou na správnou hodnotu). Současně s uzavřením reklamace odstraní z údaje pochybnost. Samotný proces reklamace se řídí správním řádem.
Každý orgán veřejné moci je v rozsahu stanoveném mu působností v jednotlivých agendách povinen využívat referenční údaje ze základních registrů. Postupuje přitom tak, že buď využívá služeb ISZR a napojuje svoje agendové informační systémy, nebo využívá některý z jiných nástrojů Referenčního rozhraní.
Základními povinnostmi OVM a SPUÚ užívajících údaje tedy jsou:
Systémy jejichž údaje jsou publikované kompozitními službami ISZR. Kompozitními službami se rozumí služby ISZR, které poskytují údaje vedené v editorských systémech ZR s vazbou na referenční údaje vedené v ZR:
Každý ZR má své editory, kteří editují údaje. Editoři zapisují údaje do jednotlivých ZR a společně s věcným správcem každého z editorů se tím udržují údaje v ZR správné a aktuální. Pro aktuálnost a správnost se využívá mechanizmu reklamace údajů. Editoři editují údaje v ZR pomocí svých editačních informačních systémů na základě procesního výkonu agendy, který stanoví, zda k výkonu existuje dokumentů evidovaný ve spisové službě nebo samostatných evidencí dokumentů v souladu s právními předpisy.
Čtenář může čerpat nereferenční údaje formou tzv. kompozitních služeb. Jelikož v ZR se nacházejí pouze údaje k aktuálnímu stavu, které jsou správné a garantované státem (kromě údajů nereferenčních vedených v základních registrech), v rámci kompozitních služeb je možné získat z editačních systémů editorů ostatní nereferenční údaje (např. historické údaje o subjektu práva nebo další užitečné údaje, které se v ZR nenachází).
Informace o kompozitních službách jsou k dispozici na stránkách SZR.
eGovernment On-Line Service Bus (eGSB), dle legislativního znění také Informační systém sdílené služby (ISSS), je unifikované rozhraní pro sdílení údajů mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy. Je součást referenčního rozhraní umožňující jednotlivým AIS čerpat a publikovat údaje vedené o jednotlivých subjektech práva. Pokud agenda dle zákona vede svou evidenci údajů, má povinnost publikovat svoje údaje jiným agendám skrze eGSB / ISSS, jakožto bezpečným, standardním a dokumentovaným rozhraním pro oprávněné čtenáře. Spravuje a provozuje jej Správa základních registrů. Rozhraní eGSB / ISSS umožňuje:
V eGSB/ISSS je oproti ISZR omezující podmínka pro použití elementu MapaAIFO. V tomto elementu může být při volání službami G1:gsbCtiData a G11:gsbZapisData pouze jediné AIFO. V odpovědi může být AIFO více. Důvodem je, že eGSB/ISSS je v principu multizdrojový systém. Jeden kontext může být publikován více publikátory/AIS a čtenář nemusí vědět, v kterém z nich se informace o fyzické osobě nachází. ISSS provádí logické vyhledání, kdy pomocí ORG identifikuje cílové AIS (vedou AIFO a publikují kontext) a na tyto publikátory následně posílá požadavek. Současně platí, že eGSB/ISSS nesmí jakkoli měnit payload zprávy, tedy ani nemůže „rozdělit“ a posílat po jednom na různé cíle. Výše zmíněné zatím platí pro všechny volání, avšak je v plánu tzv. metoda zúžení multizdrojového na jednozdrojový. Tedy pokud je jednoznačně určen cílový AIS, a tedy ho uživatel služby G1:gsbCtiData či G11:gsbZapisData zná. Tímto by se dal odstranit požadavek na jedno AIFO pouze pro metodu zúžení na cílový AIS.
Cílem je, aby klienti veřejné správy nebyli nuceni dokládat skutečnosti, o kterých veřejná správa již ví, či které vznikly dokonce na základě rozhodnutí veřejné správy. Většina skutečností potřebných pro rozhodování veřejné správy je již někde evidována, a to formou údajů v informačních systémech veřejné správy. Dále existují skutečnosti, které sice jsou na základě rozhodování veřejné správy, nicméně nejsou dosud vedeny v AIS jako údaje (příkladem je potvrzení o studiu, dohoda o chráněné dílně apod.). Zmapováním údajů v jednotlivých agendách, které probíhá nyní v rámci nových povinností ohlašovatelů vůči RPP je postupně zjištěna základní mapa údajů evidovaných, vyžadovaných a poskytovaných v rámci jednotlivých agend a to, kde a jakým způsobem jsou evidovány a v jakém AIS. Tím, jak již bylo popsáno výše, vznikne základní datová mapa veřejné správy, a je tedy možné ji zanalyzovat a identifikovat ty údaje a skutečnosti, které jsou používány ve více agendách
Na referenčních údajích vedených v základních registrech je ověřena funkčnost principu, kdy tyto údaje a jejich změny klient nemusí dokládat, ale celá veřejná správa si tyto údaje získává prostřednictvím služeb ISZR a na základě nich pak rozhoduje. Princip sdílení údajů skrze eGSB / ISSS je pouze rozšířením tohoto funkčního celku i o další údaje.
Pro využívání eGSB / ISSS jsou definovány dvě hlavní role:
Role | Popis | Co zajišťuje |
---|---|---|
Publikátor (poskytovatel) | Správce ISVS, ze kterého se poskytují údaje | Služby publikující údaje prostřednictvím eGSB / ISSS, vychází se z agendy poskytující údaje z daného AIS |
Čtenář (uživatel) | OVM získávající údaje z jiné agendy na základě svého oprávnění v RPP | Napojení na eGSB / ISSS a volání služeb publikátora (i více AIS dané agendy), využívá se překladu AIFO z agendy poskytovatele, čtenář volá podle AIFO své agendy v případě fyzické osoby. Pro právnickou osobu se žádný překlad nevyužívá. |
V souvislosti se sdílením údajů prostřednictvím eGSB / ISSS platí následující aspekty:
Protože cílem je efektivní a zároveň účelné propojování údajů především za účelem omezování nutnosti klienta dokládat skutečnosti, budou údaje moci být orgánem veřejné moci získávány:
Informace k informačnímu systému sdílení údajů jsou k dispozici na stránkách SZR ČR včetně dokumentů:
Čtenář čte od publikátora
typ akce | popis |
---|---|
evidence vyměňovaných údajů – agenda publikátora | údaje jsou evidovány v agendě publikátora |
udělení oprávnění v RPP | publikátor dává čtenáři souhlas (typicky v agendě čtenáře) pro čtení (R, Rh, Rn, Rhn) |
evidence a atributy vyměňovaných údajů – agenda - čtenáře | čtené údaje budou evidovány i v agendě čtenáře jako agendové přebírané a budou odkazovat na zdroj (údaj publikátora) |
vytvoření kontextu | publikátor vytváří kontext pro eGSB |
kód údaje v kontextu | v kontextu eGSB bude v komentáři kód údaje z agendy publikátora |
Čtenář zapisuje údaj do agendy publikátora
typ akce | popis |
---|---|
evidence vyměňovaných údajů – agenda publikátora | údaje jsou evidovány v agendě publikátora |
udělení oprávnění v RPP | publikátor dává čtenáři souhlas pro zápis (W) |
evidence a atributy vyměňovaných údajů – agenda - čtenáře | v agendě čtenáře (zapisovatele) budou zapisované údaje evidovány jako agendové přebírané a budou odkazovat na zdroj (údaj publikátora) |
vytvoření kontextu | publikátor vytváří kontext pro eGSB |
kód údaje v kontextu | v kontextu eGSB bude v komentáři kód údaje z agendy publikátora |
Kód | Podrobný popis služby | Verze |
---|---|---|
G1 | gsbCtiData | 1.03 |
G2 | gsbCtiZmeny | 1.01 |
G3 | gsbVlozOdpoved | 1.02 |
G4 | gsbVlozSoubor | 1.04 |
G5 | gsbCtiSoubor | 1.01 |
G6 | gsbVypisFronty | 1.01 |
G7 | gsbOdpovedZFronty | 1.01 |
G8 | gsbSmazatFrontu | 1.01 |
G9 | gsbProbe | 1.01 |
G10 | gsbCtiKontexty | 1.01 |
G11 | gsbZapisData | 1.04 |
K1 | katCtiSluzby | 1.01 |
K2 | katCtiDetailSluzby | 1.01 |
K3 | katCtiPrilohu | 1.01 |
K4 | katCtiEndpoint | 1.01 |
Každá agenda je vymezena příslušnými právními předpisy. V rámci agendy se pak o subjektech a objektech vedou údaje potřebné a specifické pro její výkon. Tyto údaje je možné evidovat také jen na základě příslušných ustanovení právních předpisů. O subjektech a objektech se jedná v rámci určité agendy v určitých souvislostech (daných právními předpisy), tedy subjekty a objekty jsou v rámci výkonu této agendy chápany v určitém „kontextu“. Tyto kontexty se při výkonu různých agend liší, což se mimo jiné projevuje tím, že se v rámci různých agend jedná o jiných objektech ve vztahu k subjektům a o subjektech a objektech se evidují a případně vyměňují různé údaje. Můžeme tedy říci, že kontext:
Metodiky k tvorbě kontextů řeší detailnější postup
Metodika tvorby kontextů zavádí dvě roviny kontextu – technickou a konceptuální. Technická rovina kontextu je tvořena XSD schématem, které definuje syntaxi XML zpráv, ve kterých jsou vyjádřeny sdílené údaje. Pro využívání služeb eGSB/ISSS pro propojený datový fond je nutno znát zejména:
Před využitím eGSB/ISSS si musí čtenář nejprve zjistit kontext a jeho XSD schéma, podle kterého bude dostávat odpovědi na dotazy ve službách eGSB/ISSS. Proto si nejdříve musí zavolat zvláštní službu eGSB/ISSS pro čtení Katalogu kontextů, ve kterém pak zjistí, jaký kontext musí volat, aby mohl získat údaje z poskytující agendy.
Konceptuální rovina kontextu je tvořena konceptuálním modelem, který definuje sémantiku (význam) kontextu popisem jeho sémantických (významových) vazeb na ostatní kontexty vedené v rámci téže agendy, ale i v jiných agendách a popisem jeho sémantických vazeb na ontologii veřejné správy. Ontologie veřejné správy definuje základní pojmy veřejné správy, které existují napříč právním řádem ČR, a sémantické vazby mezi nimi. Příkladem takových pojmů jsou subjekt práva, objekt práva, fyzická osoba, právnická osoba, apod.
Ambicí konceptuálního modelu kontextu není modelovat reálný svět, ale jeho abstrakci popisující subjekty a objekty údajů, údaje o nich a vztahy mezi nimi tak, jak jsou definovány v legislativě a jak jsou chápány v dané agendě. Konceptuální model je odvozen z obecných významů definovaných v ontologii veřejné správy, ty přebírá, specializuje a rozšiřuje a v případě potřeby také redefinuje. Prvky konceptuálního modelu jsou propojeny na odpovídající legislativní ustanovení, ze kterých vyplývají. Protože je konceptuální model kontextu provázán na konceptuální modely souvisejících kontextů a na ontologii veřejné správy, je sám o sobě ontologií. Soubor konceptuálních modelů všech kontextů pak tvoří ontologii popisující
Tím tvoří konceptuální sémantickou mapu údajů vedených veřejnou správou.
Detailní seznam kontextů je dostupný na adrese https://egsbkatalog.cms2.cz/. Tento seznam je dostupný pouze ze sítě CMS/KIVS, ne z veřejného internetu.
Pořadí | Kód | Název |
---|---|---|
1 | A1029.1 | Pojištěnec |
2 | A1029.2 | Osoba samostatně výdělečně činná |
3 | A1029.3 | Zaměstnavatel |
4 | A1029.4 | Územně organizační jednotka |
5 | A1041.2001 | Osoba - doklady |
6 | A1041.4001 | Provozovatel plavidla - plavidla |
7 | A1041.4004 | Vlastník plavidla - plavidla |
8 | A1041.9001 | Osoba - doklady, plavidla |
9 | A1046.1 | Řidič - podklady pro podání žádosti o řidičský průkaz |
10 | A1046.2 | Řidič - podání žádosti o řidičský průkaz |
11 | A1046.2001 | Osoba - zkoušky řidiči |
12 | A1046.3 | Řidič - registrace k notifikacím změn bodového hodnocení |
13 | A1046.4 | Řidič - osvědčení o digitálním úkonu |
14 | A1046.RidicRozsirene | Řidič - rozšířené údaje |
15 | A1046.RidicZakladni | Řidič - základní údaje |
16 | A1046.RidicZakladni | Řidič - základní údaje |
17 | A1061.1 | NBU Avizace |
18 | A120.1 | Předání a zneplatnění ÚZ |
19 | A121.1 | Přehled o údajích autentizované osoby |
20 | A121.2 | Výpis údajů podnikatelského subjektu |
21 | A124.1 | ISKN - Evidence práv pro osobu |
22 | A124.2 | ISKN - List vlastnictví |
23 | A1341.1 | Ověření v.z.p. pojištěnce |
24 | A1341.2 | Oznámení OSVC PP |
25 | A1341.3 | Oznámení OSVC PP ZP |
26 | A1341.4 | Seznam OSVC PP |
27 | A1381.1 | Vozidlo v Systému Elektronického Mýtného |
28 | A1381.2 | Zahraniční provozovatel vozidla v Systému Elektronického Mýtného |
29 | A344.1 | Notifikace prostřednictvím Portálu Občana |
30 | A3726.1 | Pacient |
31 | A385.1 | Oznámení OSVC PP |
32 | A385.2 | Seznam OSVC PP |
33 | A385.3 | Výpis z Daňové Informační Schránky |
34 | A385.4 | Oznámení stavu účetní závěrky |
35 | A385.5 | Výpis prijmů z Daňového priznami |
36 | A392.1 | Dlužník |
37 | A392.2 | ODU |
38 | A392.3 | Nedoplatky dle ukladatele |
39 | A4003.1 | Poskytovatelé zdravotních služeb |
40 | A4003.2 | Zdravotnická dokumentace pacienta |
41 | A418.1 | Osoba v pátrání |
42 | A418.2 | Vozidlo v pátrání |
43 | A418.3 | NBU Lustrace |
44 | A476.1 | Registr ISIN |
45 | A483.1 | Výpis údajů z Rejstříku trestů |
46 | A561.1 | Výzva |
47 | A561.2 | Projekt |
48 | A561.3 | Vypočtené indikátory |
49 | A575.1 | IS ÚCL |
50 | A8566.1 | Notifikace |
51 | A998.1 | Registr silničních vozidel |
Termínem datové obsahy se rozumí definice XML schémat popisujících rozhraní pro dotazování publikačních AIS, které publikují data v rámci jimi vedených agend prostřednictvím eGSB/ISSS.
Pořadí | Kód | Název |
---|---|---|
1 | 1 | Žádost o poskytnutí údajů o vozidle z evidence Systému Elektronického Mýtného. |
2 | 2 | Žádost o poskytnutí údajů zahraničního provozovatele vozidla z evidence Systému Elektronického Mýtného. |
3 | A124.1.PravaProOsobu | Dotaz práva osoby vedená v KN |
4 | A124.2.ListVlastnictvi | Dotaz na list vlastnictví v KN |
5 | A344.1.Notifikace | Definice jednotlivých kanálů pro notifikování uživatele Portálu Občana |
6 | A8566.1.Notifikace | Definice jednotlivých kanálů pro notifikování uživatele |
7 | CRRDotaz | Dotaz do registru řidičů |
8 | CrrOsvedceniDigiUkon | Osvědčení o digitálním úkonu |
9 | CrrRidicNotifikaceBoduReg | Registrace k notifikacím změn bodového hodnocení |
10 | CrrRidicRozsirene | Dotaz do CRŘ na rozšířené údaje o řidiči |
11 | CrrRidicUdaje | Dotaz do CRŘ na údaje o řidiči |
12 | CrrRidicZadostPodani | Podání žádosti o řidičský průkaz |
13 | CrrRidicZakladni | Dotaz do CRŘ na základní údaje o řidiči |
14 | CrrRidicZakladni | Dotaz do CRŘ na základní údaje o řidiči |
15 | CSCEPANDLUZNIK | Dotaz na nedoplatky do evidence přeplatků a nedoplatků Celní správy |
16 | CSCEPANNEDOPLATKYDLEUKLADATELE | Dotaz na evidované nedoplatky podle ukladatele u Celní správy |
17 | CSCEPANODU | Dotaz na stav osobního daňového účtu do evidence přeplatků a nedoplatků Celní správy |
18 | CSSZOsvc | Dotaz do ČSSZ na údaje o OSVČ |
19 | CSSZPojistenec | Dotaz do ČSSZ na údaje o pojištěnci |
20 | CSSZUoj | Dotaz do ČSSZ na údaje o Územně organizační jednotce |
21 | CSSZZamestnavatel | Dotaz do ČSSZ na údaje o Zaměstnavateli |
22 | DAPPRIJEM | Dotaz na prijmy z Daňového přiznání |
23 | DISDOTAZ | Dotaz na výpis z Daňové Informační Schránky |
24 | DISZADOST | Žádost na výpis z Daňové Informační Schránky |
25 | EtestyOsobaZkousky | Dotaz do IS eTesty na vykonané zkoušky odborné a profesní způsobilosti. |
26 | EVIDOSVC | EvidenceOSVC |
27 | FormularePOCti | Formuláře Portálu občana - čtení |
28 | FormularePOZapis | Formuláře Portálu občana - čtení |
29 | INFPREHL | Informovani o DAP |
30 | KALENDAR | Dotaz na výpis z Daňové Informační Schránky |
31 | KONTROLAOSVC | Kontrolní zjištění OSVČ |
32 | KONTROLAZC | Kontrolní zjištění závislé činnosti |
33 | MSProjekt | Projekt |
34 | MSVypIndi | Vypočtené indikátory |
35 | MSVyzva | Výzva |
36 | NBU_Lustrace | NBU Lustrace |
37 | NBUAVIZACE | NBU Avizace |
38 | OBNOVENISVC385 | Opětovné zahájení SVČ |
39 | PaisCtiRSVKontexty | Dotaz na vozidlo |
40 | PaisRsvCtiAifo | Dotaz na vozidlo |
41 | PaisRsvCtiFormular | Formuláře - čtení |
42 | PaisRsvCtiIco | Dotaz na vozidlo |
43 | PaisRsvCtiNovaEkoVozidla | Dotaz na vozidlo |
44 | PaisRsvCtiNovaEkoVozidlaAsync | Dotaz na vozidlo |
45 | PaisRsvCtiOrv | Dotaz na vozidlo |
46 | PaisRSVCtiOsvedceniFormular | Dotaz na vozidlo |
47 | PaisRsvCtiPoplatek | Suma poplatku |
48 | PaisRsvCtiPrilohu | Dotaz na vozidlo |
49 | PaisRsvCtiRz | Dotaz na vozidlo |
50 | PaisRsvCtiSazebnikPoplatku | Sazebník poplatků |
51 | PaisRsvCtiSeznamFormularu | Seznam registračních míst z RSV |
52 | PaisRsvCtiSeznamIcoAsync | Dotaz na vozidlo |
53 | PaisRsvCtiSeznamRcAsync | Dotaz na vozidlo |
54 | PaisRsvCtiSeznamRm | Seznam registračních míst z RSV |
55 | PaisRsvCtiTp | Dotaz na vozidlo |
56 | PaisRsvCtiVin | Dotaz na vozidlo |
57 | PaisRsvCtiVozidloId | Dotaz na vozidlo |
58 | PaisRsvCtiZmeny | Dotaz na vozidlo |
59 | PaisRsvCtiZmenyAsync | Dotaz na vozidlo |
60 | PaisRsvVlozPrilohu | Formuláře - vložení přílohy |
61 | PaisRsvVozidlaAsyncOdpoved | Dotaz na vozidlo |
62 | PaisRsvZamkniFormular | Formuláře - zamknutí |
63 | PaisRsvZapisFormular | Formuláře - zápis |
64 | PaisRsvZapisInformaceOPlatbe | Zápis informací o platbě |
65 | PATRMV | Dotaz na vozidlo v pátrání |
66 | PATROS | Dotaz na osobu v pátrání |
67 | PDFCertifikatu | Dotaz na certifikát tazatele v PDF |
68 | PODANPREHLED | Podán přehled OSVCPP ZP |
69 | PODANPREHLED385 | Podán přehled OSVCPP ZP |
70 | PONDUKONC | Podnět ukončení |
71 | PONDUKONC385 | Podnět ukončení |
72 | PREHLEDPLATEB | Přehled plateb |
73 | PREVYSUZVESL | Oznámení stavu účetní závěrky |
74 | RTFODotaz | Dotaz do Rejstříku trestů |
75 | RTNastaveniBlokace | Požadavek do Rejstříku trestů na vytvoření, popř. zrušení blokace |
76 | RTZadosti | Dotaz do Rejstříku trestů |
77 | RTZadostiDokument | Požadavek do Rejstříku trestů na vystavení výstupního dokumentu. |
78 | RTZadostiStav | Dotaz do Rejstříku trestů na stav manuálně zpracovávaných žádostí. |
79 | SeznamCertifikatu | Dotaz na certifikáty tazatele |
80 | SEZNAMOSVCPP | Seznam OSVCPP |
81 | SEZNAMOSVCPP385 | Seznam OSVCPP |
82 | SeznamPoskytovatelu | Seznam poskytovatelů s dostupnou zdravotnickou dokumentací osoby |
83 | SPSOsobaDoklady | Dotaz do IS SPS na průkazy způsobilosti, které vlastní. |
84 | SPSOsobaDokladyPlavidla | Dotaz do IS SPS na průkazy způsobilosti a vlastněná/provozovaná plavidla. |
85 | SPSProvozovatelPlavidla | Dotaz do IS SPS na plavidla, která provozuje. |
86 | SPSVlastnikPlavidla | Dotaz do IS SPS na plavidla, která osoba vlastní. |
87 | UCETNIZAVERKA | Předání a zneplatnění ÚZ |
88 | UclUdaje | Dotaz na údaje z IS ÚCL |
89 | UKONCENI | Ukonceni |
90 | Vozidlo | Dotaz na vozidlo |
91 | VYPFOISVS | Dotaz na osobu podle zákona 365/2000 Sb. |
92 | VypisVozidelPDF | Výpis vozidel v PDF |
93 | VYPOOCRP | Dotaz na ověření osoby vůči CRP |
94 | VYPSUBJISVS | Dotaz na subjekt podle zákona 365/2000 Sb. |
95 | ZadostOVypis | Žádost o výpis |
96 | ZAPOSVCPP | Zápis OSVC PP |
97 | ZdravotnickaDokumentace | Dokument se zdravotnickou dokumentací pacienta |
98 | ZMENACISPOJ | Změna čísla pojištěnce |
99 | ZMENACISPOJ385 | Změna čísla pojištěnce |
Formulářový AIS (FAIS) je komponentou ISZR, který prostřednictvím speciálních formulářově orientovaných služeb umožňuje požádat o výdej více údajů ze základních registrů a následně zprostředkuje dávkové vydání těchto hromadných údajů prostřednictvím datové schránky. Využívá se pro případy, kdy je stanoveno zákonným zmocněním, že se využívají referenční údaje ve skupinách více subjektů. Takovým případem jsou například výdeje voličských seznamů.
FAIS dále slouží k vyřizování výdeje údajů ze základních registrů formou formulářových žádostí do datové schránky SZR a odpovědí do datové schránky žadatele. Takovým způsobem se kupříkladu vyřizují žádosti o výpisy údajů, přehledy o využití údajů apod. FAIS má rozhraní na spisovou službu dle Národního standardu pro elektronické systémy spisové služby
FAIS tedy poskytuje mimo jiné:
FAIS funguje podle následujících bodů:
FAIS není primárně určen k využití agendovými informačními systémy, ale ke zpracování formulářových žádostí ověřených identitou odesílatele žádosti prostřednictvím jeho datové schránky. Pro využití výdeje údajů ze základních registrů slouží agendovým informačním systémům Služby vnějšího rozhraní ISZR.
FAIS bude zajišťovat odpovídající proces výdeje údajů prostřednictvím datových schránek pro veškeré údaje publikované na PPDF.
Dále je popsán detailní návrh implementace pro oblast „Zpracování hromadných požadavků“ ve FAIS.
Primárním cílem hromadného zpracování je řízené využití služeb ISSS, které povede k zásadnímu omezení rizik plynoucích ze vznikajících potřeb hromadného zpracování dat prostřednictvím ISSS.
Obsahem návrhu a implementace požadavku na zpracování hromadných požadavků ve FAIS je obecná implementace příjmu požadavku na hromadné zpracování prostřednictvím ISDS, respektive prostřednictvím služby referenčního rozhraní PPDF a následné zpracování tohoto požadavku prostřednictvím ISSS, respektive ISZR.
Zpracování dat prostřednictvím ISSS je omezeno na zpracování požadavků pro jeden subjekt. V praxi aktuálně vzniká potřeba zpracování dávkových úloh obsahujících rozsáhlou množinu subjektů. V současné době je tato potřeba řešena na úrovni AIS, které v rámci své individuální implementace využívají různé přístupy, které zajišťují rozpad dávkové úlohy na individuální žádosti a zpracování těchto individuálních žádostí prostřednictvím rozhraní webových služeb ISSS.
Výše popsaný přístup znamená, že AIS může ke své implementaci přistoupit způsobem, který je buď sám o sobě nevyhovující z pohledu zátěže generované na ISSS, respektive může být nevyhovující společně v kombinaci s dalšími AIS, které řeší hromadné zpracování prostřednictvím ISSS.
Nevyhovujícím přístupem z pohledu ISSS se rozumí potenciální přetěžování jak vlastního ISSS, tak i potenciální přetěžování navázaných služeb ISZR.
Rizika plynoucí z možného přetěžování ISSS ošetřuje ISSS vlastními kontrolními mechanismy, jejichž výsledkem může být omezování povolených přístupů AIS ke službám ISSS, důsledkem čehož mohou nastávat problémy na straně AIS a jejich business procesů.
Aby bylo možné řídit zátěž ISSS pro účely dávkového zpracování a efektivně zpracovávat dávkové úlohy, požaduje OHA implementovat efektivní podporu pro dávkové zpracování prostřednictvím úprav systému FAIS, který je součástí implementace ISZR a tedy se i stane součástí referenčního rozhraní PPDF.
Na následujícím obrázku je znázorněna stávající aplikační architektura FAIS.
Interní aplikační komponenty FAIS
Interní komponenty FAIS jsou realizovány formou objektů vystavujících metody pro provádění příslušných operací.
Externí komponenty
Externí komponenty jsou systémy nebo rozhraní systémů mimo implementační perimetr FAIS. Tyto systémy a rozhraní jsou nutné pro zpracování požadavků doručovaných do systému FAIS.
Na následujícím obrázku je znázorněn model technologické infrastruktury FAIS ve vazbě na předchozí model aplikační architektury FAIS.
Na logických uzlech FAIS (Fx.DCx – virtuální server v datovém centru DC1 a DC2, tj. STC nebo CP) je spuštěn řídící proces. Na všech serverech jsou nainstalovány všechny interní aplikační komponenty FAIS (viz předchozí kapitola – aplikační role). Konfiguračně je řízeno, jaká konkrétní aplikační komponenta (nebo více komponent, respektive aplikačních rolí) je na konkrétním serveru spuštěna.
Popsaná architektura umožňuje jednotlivým serverům přiřazovat aplikační role s ohledem na aktuální potřeby (procesně řízeno provozem).
FAIS bude implementovat podporu pro hromadné zpracování vůči ISSS, respektive ISZR. Jde o implementaci nového procesu, který dosud FAIS nepodporuje.
V následujícím popisu je popsána funkcionalita primárně s ohledem na zpracování HP vůči ISSS, zpracování vůči ISZR je principiálně totožné, pokud jsou ve zpracování rozdílu, jsou v textu uvedeny.
Hromadným zpracováním se v kontextu FAIS se rozumí zpracování, kdy je technicky zabezpečeno zpracování více než jednoho volání ISSS nebo ISZR na základě jednoho vstupního požadavku do FAIS.
Jednotlivá volání ISSS, respektive ISZR musí být v rámci zpracování jednoho hromadného požadavku na sobě nezávislá, tj. musí být proveditelná v libovolném pořadí, respektive souběžně.
Hromadné zpracování je určeno pro provedení více volání ISSS respektive ISZR, kdy je v rámci každého volání zpracováván právě jeden subjekt. Subjektem se rozumí buď subjekt vedený v ROB (identifikovaný jeho AIFO) nebo subjekt vedený v ROS (identifikovaný jeho IČO).
V rámci hromadného zpracování jsou podporovány operace jednoho typu, tj. buď zápis, nebo čtení, nad jedním typem subjektu a v jednom kontextu.
V rámci hromadného zpracování budou existovat logická omezení oproti případnému řešení na straně AIS. Tato omezení jsou vyvážena zjednodušením a zefektivněním procesu zpracování, omezením rizik přetížení ISSS a ISZR, a zjednodušením implementace na straně AIS v oblasti hromadného zpracování.
Hromadné zpracování bude generovat přínosy na prakticky všech stranách zúčastněných v procesu zpracování:
Zpracování hromadných požadavků bude mít následující základní omezení:
Z principu je hromadné zpracování asynchronní proces, zpracování řídí FAIS dle aktuálního provozního stavu systému. V procesu hromadného zpracování existují z pohledu žadatele dva kroky:
Předání požadavku na hromadné zpracování může být provedeno buď voláním webové služby nebo datovou zprávou prostřednictvím ISDS. Na následujícím diagramu je znázorněn proces předání požadavku ke zpracování.
Popis procesu pro jednotlivé vstupní rozhraní je uveden v následujících podkapitolách.
Každému hromadnému požadavku bude na vstupu FAIS přidělen globální identifikátor transakce. Účelem tohoto identifikátoru bude kromě jednoznačné identifikace v rámci FAIS také příprava na integraci na jednotné logovací a auditní prostředí RR PPDF.
Tento globální identifikátor transakce bude v rámci procesu zpracování průběžně využíván při předávání požadavků mezi systémy, pokud to bude příslušný systém umožňovat, respektive bude připraven k předání tak, aby byla dodržena koncepce budoucí integrace na jednotné logovací a auditní prostředí RR PPDF.
Hromadný požadavek bude předáván v XML souboru definovaném XSD schématem. Návrh XML je optimalizován pro účely hromadného zpracování.
Základní řídící informace budou definovány typově fixovanou strukturou, vlastní data určená pro hromadné zpracování budou v XML vložena jako CDATA nebo odkazem.
V principu jsou součástí požadavku informace jako identifikace žadatele, identifikace požadované operace, identifikace subjektů, a další datové položky detailně specifikující požadavek na zpracování.
Základní princip zpracování hromadných požadavků zasílaných webovou službou bude následující:
Poznámka: požadavky předávané webovou službou mohou obsahovat AIFO pro specifikaci subjektů ROB. Pro případné předání identity subjektů ROB je možné volitelně použít i úložku AIFO (služba ISZR E175 ulozMapaAifo). FAIS je součástí referenčního rozhraní a jako důvěryhodný systém vůči ISZR bude mít automaticky implicitní přístup pro čtení úložky AIFO).
V současném stavu referenčního rozhraní PPDF je rozhraní FAIS pro konzumenty dostupné prostřednictvím eGON rozhraní ISZR. Stejným způsobem bude dostupné rozhraní webových služeb FAIS pro zpracování hromadných požadavků.
Poznámka: ISZR zprostředkovává ve stávající architektuře dostupnost FAIS na eGON rozhraní, tento stav bude využit i pro příjem hromadných požadavků. V budoucnu v rámci rozvoje konceptu RR PPDF, kdy bude FAIS integrální součástí referenčního rozhraní, bude možné tento mezikrok vypustit.
Hromadné požadavky budou přijímány prostřednictvím eGON služby E153 iszrZpracujFormular. Tato eGON služba je připravena na příjem obecného XML, prostřednictvím kterého budou zadávány hromadné požadavky. Současně bude možné touto službou získat informace o stavu zpracování HP a výsledek zpracovaného HP.
Základní princip zpracování hromadných požadavků zasílaných přes datovou schránku bude následující:
Poznámka: požadavky předávané datovou schránkou nesmí obsahovat AIFO pro specifikaci subjektů ROB. Případné předání identity subjektů ROB je možné výhradně úložku AIFO (služba ISZR E175 ulozMapaAifo). FAIS je součástí referenčního rozhraní a jako důvěryhodný systém vůči ISZR bude mít automaticky implicitní přístup pro čtení úložky AIFO.
Stavy zpracování hromadného požadavku ve FAIS jsou znázorněny na následujícím obrázku.
Stavy požadavku jsou:
Poznámka: informace o tom, zda byla žadateli, v případě iniciace prostřednictvím ISDS, odeslána DZ o přijetí / zamítnutí / odeslání výsledku bude řešena samostatnými příznaky spojenými s informací o ID DZ, tj. například stav = Zamítnutý, DS o zamítnutí = odeslána + ID DZ. Tyto příznaky se pro iniciaci WS nevyužívají.
Jednotlivé kroky orchestrace realizované na straně FAIS jsou popsány v následujících kapitolách.
V rámci formální validace je zkontrolován formát požadavku (XML) vůči stanovenému schématu – viz kapitoly Formát hromadného požadavku a splnění logických pravidel na obsah požadavku.
V rámci hlavičky požadavku jsou zkontrolovány údaje nutné pro ověření oprávnění, specifikaci požadované operace a řídící informace.
V rámci těla požadavku je zkontrolována provázanost požadované operace, šablony požadavku a optimalizovaných dat. Je ověřena existence a konzistence datových vět v rámci optimalizovaných dat a podobně.
Pro přístup k datům publikovaným prostřednictvím RR je třeba validovat oprávnění žadatele v rámci výkonu agendy. Atributy nutné pro ověření přístupu musí žadatel předat v rámci hlavičky požadavku.
V hlavičce požadavku musí žadatel specifikovat následující údaje:
Při validaci oprávnění se ověří, zda údaje uvedené v těle požadavku odpovídají známým informacím:
Dále se ověří, že žadatel vyplnil hodnoty subjekt, uživatel a důvod nebo účel.
U požadavků doručených webovou službou se navíc oproti společným validacím ověří, že:
U požadavků doručených prostřednictvím ISDS se navíc oproti společným validacím ověří, že:
V rámci věcné validace jsou provedeny podle obsahu řídících dat následující operace:
Validní požadavek je požadavek splňující všechna validační pravidla. Po úspěšném provedení validace je požadavek uložen do interního úložiště FAIS, ze kterého je následně přejímán k dalšímu zpracování.
Interní úložiště validovaných požadavků funguje na principu fronty, ze které jsou položky vybírány ke zpracování orchestrační komponentou (jedna nebo více instancí – v závislosti na dostupné infrastruktuře prostředí a konfiguraci).
Komponenty FAIS a proces zajišťující zpracování hromadných požadavků jsou znázorněny na následujícím obrázku.
FAIS nově obsahuje komponentu (službu) – HPIniciator - zajišťující zpracování validních hromadných požadavků – požadavků ve stavu „Přijatý“.
FAIS provede změnu stavu hromadného požadavku do stavu „Probíhá zpracování“. Následně FAIS dekomponuje vstupní hromadný požadavek na individuální požadavky, u nichž si zaznamená informace o zdrojové hromadné žádosti (čas, celkový počet nutných volání, kontext volání) a tyto dekompozice si uloží ke zpracování).
Komponenta pro individuální zpracování – HPProces - má definovaný počet vláken, ve kterých provádí zpracování individuálních požadavků. Počet těchto vláken je závislý na aktuálním množství HW zdrojů (na kolika HW prostředcích je komponenta spuštěna, jaké má k dispozici systémové zdroje).
Po zpracování všech dekomponovaných požadavků jednoho hromadného požadavku je sestavena hromadná odpověď a hromadný požadavek interně označen jako zpracovaný.
Výsledek zpracovaného hromadného požadavku obslouží k tomu určená samostatná komponenta (služba) FAIS – HPVysledek, která buď připraví výsledek pro proces iniciovaný voláním webové služby, nebo zajistí kroky nutné pro odeslání odpovědi datovou schránkou. Tento proces je popsán v kapitole Předání výsledku zpracování.
Princip zpracování je založený na tom, že FAIS zprostředkovává optimalizovaná individuální volání ISSS a ISZR v zastoupení za žadatelské AIS.
V okamžiku zahájení zpracování validního požadavku je z předchozího zpracování ve FAIS zajištěno, že:
FAIS je v tomto okamžiku součástí interních komponent referenčního rozhraní PPDF a může využít optimalizovaný přístup k ISZR a ISSS na základě prokázání svojí identity obdobně jako již prokazuje svoji identitu ISSS vůči ISZR.
FAIS v aktuálním stavu implementace prokazuje svoji identitu vůči ISZR na základě vlastnictví privátního klíče certifikátu vydaného CA SZR, totožný certifikát bude používán i při komunikaci s ISSS.
Optimalizace výkonu a zátěže ISZR a ISSS bude spočívat ve dvou oblastech:
Proces zpracování jednoho typického volání služby ISSS je následující:
To, které z výše uvedených operací jsou pro konkrétní požadavek provedeny, závisí na datech požadavku. Vždy je provedena minimálně jedna z operací 1, 2, 3, vždy je provedena operace 4, a podle dat jsou provedeny některé z operací 5, 6, 7 a 8.
Uvedený proces je znázorněn na následujícím obrázku.
Každé volání služby ISZR, jak je znázorněno i na obrázku výše, vyžaduje samostatné ověření oprávnění (autorizaci) procesem „Přístupová vrstva eGON rozhraní ISZR“.
V případě zpracování hromadných požadavků je počet nutných operací autorizace v ISZR násoben počtem subjektů předávaných v rámci hromadného zpracování, přičemž provedení operace autorizace vyžaduje v ISZR nezanedbatelný čas a konzumuje (s ohledem na počty souběžných volání ISZR obecně) nezanedbatelné množství systémových zdrojů.
V rámci optimalizovaného procesu zpracování na ISSS na základě bezpečně prokázané identity volajícího AIS (vůči ISSS je touto identitou v tomto okamžiku FAIS) lze:
Při volání z FAIS na straně ISSS neprovádět kontrolu oprávnění prostřednictvím služeb ISZR. Při volání ISZR v rámci zpracování požadavku iniciovaném v ISSS prostřednictvím FAIS na straně ISZR neprovádět kontrolu oprávnění interními mechanismy ISZR. ISSS a ISZR pro tyto účely budou na svém rozhraní umožňovat důvěryhodné předání informace o prokázané identitě žadatele a prokázaných oprávněních žadatele.
Princip optimalizace je znázorněn na následujícím obrázku.
Namísto opakovaného ověřování oprávnění na všech úrovních je v rámci přípravy implementace koncepce referenčního rozhraní PPDF prováděno předávání informace o prokázané identitě a prokázaných oprávněních, na základě které se lze vyhnout opakovaným komplexním procesům ověřování oprávnění v rámci individuálních voláních mezi komponentami RR PPDF (ISZR, ISSS, FAIS).
Procesy „eGON-d WS *“ tedy postihují modifikaci standardního volání eGON služby zahrnující převzetí a ověření důvěry volajícího.
Poznámka: v případě přímého volání z AIS na ISSS (mimo proces zpracování HP FAIS) provede iniciální kontrolu ISSS a informaci o provedení kontroly předá do ISZR. V procesu zpracování HP je kontrola předsunuta před ISSS a provede se pro každý HP právě jednou.
Optimalizace současného volání ISSS je prováděna na základě dvou skutečností:
Parametry pro optimalizaci známé při běhu:
Zpracování je zahajováno periodicky v definovaných intervalech (konfigurace – řádově sekundy)
FAIS v této popisované verzi nepodporuje funkci prioritizace hromadných požadavků.
Prioritizace spočívá v zavedení vhodných mechanismů pro výběr pořadí, v jakém jsou požadavky vybírány ke zpracování. V současné době nejsou jasné požadavky na způsob prioritizace a implementace mechanismů by byla založena na více či měně uměle smyšlených potřebách. Podporu prioritizace bude možné implementovat v budoucnu.
V rámci zpracování výsledku volání ISSS ošetřuje FAIS chybové stavy, které je možné z principu ošetřit na jeho úrovni. Jde o následující stavy:
Poznámka: nedostupnost rozhraní ISZR anebo ISSS je vždy dočasná provozní záležitost, tj. tato událost se ošetří automaticky a není třeba provádět další činnosti. Žadatel, pokud má pochybnosti, může získat informaci o stavu zpracování.
Informace o stavu zpracování je dostupná v administraci FAIS a je možné ji monitorovat prostřednictvím standardních dohledových nástrojů v rámci provozní infrastruktury, viz kapitola Provozní monitoring.
Ostatní chybové stavy jsou propagovány do výsledku zpracování hromadného požadavku pro zdrojový AIS.
Výsledek odpověď pro předání žadateli je dán sjednocením jednotlivých odpovědí individuálních požadavků.
Takto sestavená odpověď, pokud by byla řešena jedním „dokumentem“, by však mohla překročit technické limity pro předání odpovědi prostřednictvím podporovaných rozhraní. Toto FAIS ošetřuje zavedením možnosti dělení odpovědi na části při předání výsledku.
Interně tedy FAIS výsledek nesestavuje průběžně při zpracování ani při dokončení všech individuálních požadavků, ale připravuje jej až v okamžiku, kdy je předáván žadateli, způsob sestavení je uveden v kapitole Předání výsledku zpracování v členění podle možných způsobů předání.
Technický výsledek je vždy předáván jako XML dokument, který se skládá z hlavičky, popisující předávaná data a z datové části obsahující výsledky zpracování individuálních požadavků.
V hlavičce je uvedeno:
Seznam AIFO je předáván v případě, že je ve výstupu alespoň jednoho individuálního požadavku uvedena neprázdná MapaAifo.
Předání může být provedeno dvěma způsoby, přičemž pro hromadný požadavek iniciovaný datovou zprávou připadá v úvahu pouze jeden z těchto způsobů:
Poznámka: MapaAifo jednotlivých individuálních výsledků nejsou na výstupu slučována do jedné množiny, protože každá odpověď má individuální vazbu.
Zpracování HP je z pohledu AIS žadatele asynchronní proces. Získání výsledku zpracování HP si ošetřuje žadatelský AIS ve vlastní režii voláním FAIS (popis rozhraní FAIS viz kapitola Rozhraní WS FAIS pro hromadné požadavky) prostřednictvím eGON služby ISZR E153.
Poznámka: WS služby FAIS jsou pro konzumenty zprostředkovány prostřednictvím eGON služby ISZR E153.
V kompetenci AIS žadatele je dotaz na stav zpracování HP. Prostřednictvím WS může AIS žadatele jednak číst stav zpracování HP, jednak získat výsledek zpracování.
AIS žadatele kontroluje periodicky stav zpracování hromadného požadavku. Podle aktuálního stavu zpracování pak přizpůsobuje četnost kontroly.
FAIS implementuje interní mechanismy na řízení zátěže při zpracování HP. Jedním z těchto mechanismů je ochrana proti nadměrnému přetěžování při získávání informací o stavu zpracování, respektive při pokusech o vyzvednutí výsledku dosud nezpracovaného požadavku.
V případě zjištění opakovaného volání operací dotazu na stav požadavku, respektive čtení odpovědi dosud nedokončeného požadavku může FAIS operaci odmítnout bez zahájení jejího provádění.
Důvod odmítnutí z důvodu nadměrného opakování bude uveden v odpovědi pro volající AIS v souladu s implementací požadavku na řízení zátěže na externím rozhraní ISZR.
Speciální funkcionalitou rozšiřující zpracování HP je podpora asynchronního PUSH režimu ISSS.
FAIS bude podporovat asynchronní režim ISSS s podporou aktivního doručení odpovědi do AIS. V tomto režimu zajistí FAIS iniciaci všech individuálních požadavků na ISSS v asynchronním PUSH režimu, přičemž konzumentem PUSH operace výsledku bude přímo AIS žadatele.
V tomto režimu bude výsledek zpracování individuálního požadavku doručen na žadatelský AIS přímo z ISSS. AIS obdrží výsledek individuálního zpracování ihned po zpracování na ISSS a nemusí čekat na dokončení kompletního zpracování ve FAIS.
Tento režim je řízen prostřednictvím specifikace v řídících datech HP, viz kapitola Identifikace operace.
Příjem asynchronního výsledku z ISSS je standardně definován v dokumentaci ISSS (chování, požadavky na AIS na vystavení cílového bodu pro příjem výsledku, jeho registraci v ISSS , atd.).
Poznámka: ISSS současně s dokončením asynchronního zpracování kromě odeslání výsledku na žadatelský AIS notifikuje o dokončení zpracování i FAIS, viz kapitola Notifikace z ISSS o dokončení individuálního požadavku. V případě neúspěchu notifikace ISSS notifikuje individuální požadavky do FAIS opakovaně v definovaných intervalech, přičemž v případě detekce dočasného selhání konektivity je proces notifikace na straně ISSS uspán a probuzen po definované době.
Výsledek je předán datovou zprávou do datové schránky, ze které byla žádost provedena.
Při předání výsledku je podporována vazba prostřednictvím čísla jednacího, respektive spisové značky, pokud je žadatel specifikoval v jím zaslané iniciační datové zprávě.
Pokud bude provedena alespoň jedna požadovaná operace, pak bez ohledu na její výsledek bude do výstupní datové zprávy předáno definované XML s výsledkem zpracování.
V případě, že by velikost výsledku překročila maximální povolenou velikost, bude předání provedeno ve více datových zprávách, z XML je patrná informace o rozdělení, aktuální části a celkovém počtu datových zpráv, ze kterých se skládá výsledek.
Pokud nebude možné z nějakých důvodů požadavek zpracovat, tzn., že nebude provedena žádná požadovaná operace, bude výstupní datová zprava obsahovat PDF s popisem chyby a současně XML v definované struktuře, obsahující informaci o chybě.
Informace o stavu zpracování hromadného požadavku lze získat jak pro požadavky iniciované prostřednictvím webové služby, tak pro požadavky iniciované prostřednictvím datové zprávy. Při čtení informace o stavu hromadného zpracování musí být na vstupu uveden minimálně buď:
Pro získání informace o stavu zpracování je možné použít pouze rozhraní webových služeb. Popis je uveden v kapitole Dotaz na stav požadavku.
V uživatelském rozhraní FAIS (řídící pult FAIS) je možné zobrazovat přehled hromadných požadavků.
Primárním cílem tohoto přehledu je podpora provozu, pro zobrazení výstupu bude nutné zadat filtry pro zobrazení.
Požadavky bude možné vyhledat:
FAIS v souvislosti s implementací hromadného zpracování vystavuje pro infrastrukturní nástroje monitorovací rozhraní, prostřednictvím kterého lze průběžně monitorovat provozní stav FAIS. V rámci tohoto rozhraní jsou dostupné informace:
Monitorovací rozhraní je dostupné prostřednictvím http protokolu v rámci interní sítě.
Rozhraní tohoto API je dostupné na adrese IszrFaisHPMon/Full v rámci webového rozhraní webových služeb FAIS. Výstupní formát rozhraní je JSON.
Informace o provozním stavu vystavované prostřednictvím API pro provozní monitoring (popsané v předchozí kapitole API pro provozní monitoring) jsou dostupné i v uživatelském rozhraní FAIS.
V ŘP FAIS jsou výše popsané informace dostupné v menu Monitoring / Hromadné požadavky.
Detailní průvodce připojení k referenčnímu rozhraní veřejné správy je uveden zde https://pruvodcepripojenim.gov.cz/
Prostřednictvím webových služeb může subjekt čerpat referenční údaje ze ZR. Subjekt, který působí v agendě, má tuto agendu řádně ohlášenou v RPP, má zaregistrovaný svůj agendový informační systém (také jako AIS) a vydaný platný certifikát od správy základních registrů (také jako SZR), přičemž na čerpání údajů musí mít vlastní zákonné zmocnění ve svém zákoně a dle zákona č.111/2009 Sb., o základních registrech, je tento subjekt oprávněn čerpat referenční údaje ze ZR prostřednictvím vnějších služeb informačního systému správy základních registrů (také jako ISZR).
Pro získávání referenčních údajů webovými službami je nezbytné nejdříve ztotožnit svůj datový kmen vůči ZR a následně se přihlásit pro příjem notifikací o změnách.
Zkratka Czech POINT znamená Český Podací Ověřovací a Informační Národní Terminál. Jde o kontaktní místo veřejné správy, které poskytuje občanům zejména ověřené údaje vedené v centrálních registrech, jako jsou rejstřík trestů, obchodní rejstřík nebo registr živnostenského podnikání. Kromě standardních služeb, lze využít výpisy ze základních registrů podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Občané tak mají možnost ověřit si údaje, které jsou o nich v registrech vedeny, úředníci pak mají prostřednictvím formulářů v části CzechPOINT@office přístup k referenčním údajům ze základních registrů.
Jedním z cílů zavádění je zrychlit, zpřístupnit a zefektivnit služby občanům a dalším subjektům. Czech POINT je tedy kontaktním místem veřejné správy, které umožňuje na jediném místě získávat výpisy nebo činit podání.
Pomocí datových schránek je možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je takto od nich přijímat.
Komunikace prostřednictvím datových schránek nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě, protože zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou verzi zasílaného dokumentu. Orgánům veřejné moci a právnickým osobám jsou datové schránky zřízeny automaticky, všem ostatním na základě jejich žádosti. Požádat o výpisy může každý, kdo má zřízenou datovou schránku a je oprávněnou osobou podle § 8 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
Fyzické osoby (občané) mají možnost žádat o výpisy ze základních registrů prostřednictvím datové schránky na svém personalizovaném účtu portálu občana, pokud mají na portálu občana zřízenou datovou schránku a připojenou do svého profilu. Do portálu občana je možné se přihlásit datovou schránkou, jménem – heslem – SMS nebo elektronickou občankou s čipem, vydávanou od 1. 7. 2018.
Subjekt státní správy svým AIS, který má zákonné zmocnění ve svém zákoně využívat referenční údaje ze ZR, působící v řádně ohlášené agendě v registru práv a povinností a má vydaný platný certifikát od správy základních registrů pro přístup do ZR. Dále soukromoprávní subjekt práva zprostředkovaně přes AIS některého z orgánu veřejné moci, který má opět zákonné zmocnění využívat údaje ze základních registrů v rámci přidělené agendy řádně ohlášené v RPP.
Na kontaktním místě, dle typu jednotlivých formulářů, které jsou v rámci Czechpoint k dispozici, může žádat fyzická, podnikající fyzická osoba i právnická osoba. Bližší informace, kdo může žádat u jednotlivého typu formuláře je k dispozici v sekci Typy žádostí pro získání referenčních údajů ze ZR.
Informační systém datových schránek je prostředek pro získávání referenčních údajů ze základních registrů formou zaslání jednoho z formulářů v sekci Typy žádostí pro získání referenčních údajů ze ZR. Požádat o výpisy může každý, kdo má zřízenou datovou schránku a je oprávněnou osobou podle § 8 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Ostatní subjekty si mohou datovou schránku zřídit volitelně.
Žádat o výpis údajů ze základních registrů v rámci portálu občana má možnost podat každá fyzická osoba (občan), která má na svém personalizovaném účtu portálu občana zřízenou datovou schránku připojenou ke svému profilu. V rámci portálu veřejné správy, má možnost podat žádost o získání referenčních údajů ze základních registrů každý subjekt, který je uveden v sekci Typy žádostí pro získání referenčních údajů ze ZR, dle typu žádosti.
Žádost o výpis údajů z registru obyvatel – dle § 58 zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Žádost o veřejný výpis údajů z registru osob – dle § 61 zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Žádost o výpis (neveřejný) údajů z registru osob – dle § 61 zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Žádost o záznam o využívání údajů v registru obyvatel – dle § 14 zák. č.111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Žádost o záznam o využívání údajů v registru osob – dle § 14 zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Žádost o změnu údajů při zjištění nesouladu v registru obyvatel – dle § 14 zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Žádost o změnu údajů při zjištění nesouladu v registru osob – dle § 14 zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Žádost o poskytnutí údajů z registru obyvatel třetí osobě – dle § 58a zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Žádost o odvolání poskytnutí údajů z registru obyvatel třetí osobě – dle § 58a zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Povinnost využívat referenční rozhraní pro uskutečňování takzvaných "vazeb" mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy ukládá zákon o informačních systémech veřejné správy. Tedy obecně platí, že pro sdílení údajů, výměnu údajů a propojování jednotlivých informačních systémů veřejné správy různých správců, má být primárně využíváno právě referenční rozhraní. U informačních systémů stejného správce toto nemusí platit vždy, pokud se nevyužívá překlad agendových identifikátorů při komunikaci o subjektu práva vedené v rámci dvou nebo více agend.
Je nutné zdůraznit, že pouze využitím referenčního rozhraní je korektně prováděn překlad AIFO (AIFO jedné osoby v jedné agendě nesmí být poskytnuto jiné agendě). Pouze referenční rozhraní je napojeno na registr ORG a provádí překlad AIFO.
Mimo povinnost pro správce informačních systémů veřejné správy, je zde i možnost využití referenčního rozhraní, resp. služeb, které poskytuje, i pro jiné subjekty. Konkrétně jde o subjekty typu SPUÚ (Soukromoprávní uživatel údajů) dle zákona 111/2009 Sb., kteří pro využití služeb referenčního rozhraní potřebují zákonné zmocnění.
Výměna/sdílení údajů mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy se realizuje výhradně prostřednictvím referenčního rozhraní, a to konkrétně komponenty eGSB/ISSS. Jak se upřesňuje v části propojený datový fond, tak výměna údajů se realizuje vždy v rámci kontextu na subjekt práva.
Přístup ke službám referenčního rozhraní je na síťové úrovni možný pouze prostřednictvím Centrálního místa služeb (CMS), potažmo komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS), které můžeme nazvat privátní sítí pro výkon veřejné správy na území státu.
Správci agendových informačních systémů musejí realizovat napojení na referenční rozhraní, a to podle příslušných metodických dokumentů a provozních řádů:
Správci agendových informačních systém se kromě provozních řádů řídí i dalšími postupy a to především legislativními. Současný stav (rok 2020) stále nutí k zákonnému zmocnění pro využívání referenčních údajů. V
Správci agendových informačních systémů poskytujících údaje z daných agend realizují napojení svých AISů na eGSB/ISSS v roli publikátora a kontrolu oprávnění k využívání údajů podle oprávnění v RPP. Pro výměnu údajů vybudují služby svého AIS tak, aby mohly být volány a zprostředkovány eGSB/ISSS.
Správci agendových informačních systémů využívajících údaje poskytované jinou agendou realizují volání služeb eGSB/ISSS (nemusí znát konkrétní AIS, požadují údaje od agendy), a to jen tehdy, pokud k tomu mají příslušné oprávnění zapsané u agendy poskytovatele v RPP.
Editoři referenčních údajů v základních registrech realizují napojení svých editorských agendových informačních systémů na ISZR službami vnějšího rozhraní podle příslušné dokumentace Správy základních registrů a v případech, kdy agendové informační systémy nejsou též samostatnými evidencemi dokumentů, pak napojení těchto systémů na eSSL v rámci vnitřních vazeb. Pro editaci údajů a vyřizování reklamací údajů v základních registrech nevyužívají jiné rozhraní než právě ISZR.
Před uskutečněním vazby musí správce informačního systému veřejné správy zajistit:
Vazba, v rámci které se předávají údaje o subjektu či objektu práva, musí splnit následující technické náležitosti:
Vazba, v rámci které se nepředávají údaje o subjektu práva, musí splnit pouze náležitost dle bodu 4 výše.
Veškeré technické a funkční náležitosti a jejich splnění uvede správce informačního systému veřejné správy do Informační koncepce orgánu veřejné správy dle § 3 vyhlášky č. 360/2023 Sb. o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy.