Spolupráce a komunikace mezi státy na úrovni propojení informačních systémů fungovala po dlouhou dobu na základě bilaterárních dohod a budování specifických řešení pro konkrétní situace. To sebou přináší nejednotnost a potřebu udržování mnoha systémů, protokolů a řešení, které musí jednotlivé státy podporovat. Přitom je obsahem většiny mezistátní komunikace informace vztahující se k fyzické nebo právnické osobě v konkrétní situaci - například výměna informací o platbě sociálního pojištění je výměna údajů vztahující se k fyzické osobě a dodatečných údajů o tom, jak dlouho a v jaké výši platil sociální pojištění v dané zemi. Pokud se tedy vyměňují údaje o vztahující se k fyzickým a právnickým osobám, nabízí se forma standardizace prostředí a protokolů, které zajistí jednotnost struktury údajů o fyzických a právnických osobách a následně stanoví specifické atributy pro konkrétní situace.
Mezi současné systémy, které slouží pro mezistátní výměnu údajů patří:
Existují i další systémy, ale cílem bylo především ukázat, že pokud existovala potřeba výměny informací, vytvořil se specifický systém sloužící přesně pro danou potřebu. Ovšem nebylo jej následně možné použít na nic jiného. Z tohoto důvodu se v rámci nařízení o jednotné digitální bráně ustanovil tzv. systém pouze jednou (v angl. once-only technical system), který by měl sloužit pro různé druhy služeb v rámci různých účelů.
Současný stav výměny údajů mezi IS VS v rámci ČR a ostatními státy je ponechán na každém správci daného ISVS zvlášť. Jediná centrální standardizace je prostřednictvím síťové/komunikační infrastruktury, kde Ministerstvo vnitra spravuje v Centrálním místě služeb jednotný bod připojení do sítě TESTA-ng. Každý správce, kterému český či jiný právní předpis ukládá výměnu údajů, tedy poskytuje své údaje bez využití referenčního rozhraní. Referenční rozhraní (v rámci ČR) se nyní explicitě skládá ze 2 systémů (Informační systém základních registrů, Informační systém sdílené služby/eGovernment On-Line Service Bus), které slouží pouze pro komunikaci vnitrostátní – ISZR pro komunikaci se základními registry a editory základních registrů, ISSS/eGSB pro komunikaci s jinými agendami veřejné správy.
Budoucí stav musí odpovídat znění zákona 1) tedy zabezpečit všem správcům ISVS, aby mohli své údaje se zahraničím vyměňovat pomocí referenčního rozhraní a zabránit tak vstupům do prostředí českého eGovernmentu mimo centrální kontrolu. Současně nadále platí povinnost jednotlivých systémů ISVS komunikovat se základními registry a editory základních registrů pomocí služeb ISZR. Tato komunikace je vždy a pouze mezi ISZR a ISVS a v souvislosti s mezistátní výměnou je potřebná identifikace (pro jednoznačné ztotožnění) subjektů / objektů o kterém se komunikuje a který se dotazuje.
Pro dosažení budoucího stavu je nutné vytvořit ISVS pro mezistátní výměnu, který bude jako kterýkoliv jiný ISVS komunikovat s ostatními ISVS pomocí referenčního rozhraní a jako jediný bod (IS) v českém prostředí eGovernmentu bude komunikovat mezistátně o objektech a subjektech v propojeném datovém fondu. ISVS pro mezistátní výměnu bude obsahovat soubor tzv. Access pointů, což samo o sobě naznačuje, že komunikace se zahraničím nebude vždy jednotná ve formě technologií či standardů. Tento soubor bude obsahovat tolik forem komunikace, kolik jich je specifických pro daný účel výměny údajů. Ideálním stavem je samozřejmě mít jich co nejmenší počet, o což se snaží evropská komise vytvořením tzv. Bulding Blocku eDelivery, který by byl jedním z těchto Access Pointů.
ISVS pro mezistátní výměnu bude obsahovat i logiku, která bude u volání ze zahraničí rozhodovat o tom, jaký AIS, Agendu, agentovou roli a kontext na eGSB/ISSS systém použije, pamatovat si toto volání a při odpovědi jednoho nebo více ISVS sestaví odpověď a odešle ji zpět zahraničnímu systému (obdobný požadavek jako u ISZR v rámci ČR na komplexní služby). Při dotazu českého ISVS na zahraniční systém naopak musí být připravena logika na určení, který Access Point se má využít, zda se jedná o synchronní nebo asynchronní službu, pamatovat si toto volání a při zpětné odpovědi zahraničního systému poslat odpověď tázajícímu se ISVS.
ISVS pro mezistátní výměnu se stane dalším prvkem centrálně řízené části referenčního rozhraní veřejné správy a propojeného datového fondu. Stejně jako zbývající prvky tohoto rozhraní (tedy ISZR a ISSS) bude pod správou Digitální a informační agentury. Podstatné body k implementaci:
Jednotná digitální brána EU (Single Digital Gateway; SDG) dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (dále jako "nařízení") byla spuštěna závěrem roku 2020 na portálu //Your Europe// jakožto elektronický rozcestník, jehož prostřednictvím jsou občanům a podnikatelům poskytovány relevantní informace, elektronické postupy a asistenční služby v různorodých oblastech, jako jsou podnikání, sociální zabezpečení, daně a řady dalších, a to na celoevropské úrovni. Zásadní vlastností poskytovaných informací, postupů a asistenčních služeb je jejich dostupnost vedle národních jazyků také v angličtině, což představuje potenciál pro jejich přeshraniční využití.
Role jednotlivých rezortů v implementaci SDG byla definována v usnesení vlády ze dne 11. května 2020 č. 525 k implementaci nařízení. Gestorem samotného nařízení je Ministerstvo průmyslu a obchodu, hlavním spolugestorem je Digitální a informační agentura, která plní roli technického garanta implementace a která tuto roli převzala po Ministerstvu vnitra. Jelikož však povinnosti dané nařízením dopadají téměř na všechny ústřední orgány státní správy, byla formálně stanovena spolugesce několika dalším nejvíce dotčených rezortům (Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zdravotnictví), které mají odpovědnost za konkrétní oblasti pokryté nařízením.
Nařízení uložilo členským státům povinnost zveřejnit informace týkající se životních situací, jejichž rozsah je definován v Příloze I nařízení, a to do 12. prosince 2020. V době přípravy tohoto materiálu bylo v ČR plněno nebo částečně plněno 94 % informačních požadavků ve vztahu k Příloze I nařízení. To současně uložilo ČS elektronizovat 21 postupů uvedených v Příloze II nařízení, a to do 12. prosince 2023. Všechny tyto postupy byly v ČR elektronizovány, případně v souladu s nařízením nemusely být elektronizovány. Tyto postupy se týkají oblastí práce, studia, podnikatelské činnosti aj.
Pokud jde o centrální rozpočet na implementaci SDG, ten byl celkově stanoven na 279,62 mil. Kč na roky 2020 až 2023. Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2020 obdrželo 42 mil. Kč k přerozdělení mezi rezorty pro účely implementace. V letech 2021 až 2023 rezorty již žádaly o prostředky na implementaci SDG do svých rozpočtových kapitol samy. V rámci Národního plánu obnovy je přiděleno 237,62 mil. Kč2) na dokončení digitalizace čtyř online postupů v gesci MŠMT a MPSV, jejichž proplacení se předpokládá během roku 2024.
Důležitým milníkem pro úplnou implementaci nařízení byl 12. prosinec 2023 a spuštění systému OOTS.
Vzhledem k přetrvávajícímu neúplného plnění předmětných povinností a jednak vzhledem k vývoji zejména na straně Evropské komise (dále jen „Komise“ nebo „EK“), kde došlo k více než ročnímu zpoždění v přijímání prováděcího předpisu k technickému systému pro automatizovanou výměnu důkazů „pouze jednou“ („Once-Only Technical System“, dále jen „OOTS“), je nutné právě i s ohledem na napojení na tento systém provést a dokončit řadu úkolů, aby mohlo být nařízení posléze považováno za zcela implementované. Současně je na místě poznamenat, že vzhledem ke stále častějšímu rozšiřování příloh nařízení novými unijními právními akty nemusí být trvalé a úplné implementace zcela dosaženo, a samotná implementace bude tedy dlouhotrvajícím a kontinuálním procesem.
Cílem nařízení je vytvořit elektronický rozcestník, jehož prostřednictvím jsou občanům a podnikatelům poskytovány relevantní informace, elektronické postupy a asistenční služby v různorodých oblastech, jako jsou podnikání, sociální zabezpečení, daně a řady dalších, a to na celoevropské úrovni. Nařízení tak reaguje na snahu odstranit překážky způsobené nedostupností informací, které vyvstávají pro občany a podnikatele uvažující o usídlení se, prodeji zboží, nebo poskytování služeb v jiných členských státech Evropské unie. SDG by tak v konečném důsledku měla být svými uživateli pravidelně využívána v případě, že se rozhodnou hledat dostupné a kvalitní informace, elektronické postupy nebo asistenci při jejich přeshraničních aktivitách v rámci Evropské unie, a to nejen v jazyce či jazycích daného členského státu, ale také v angličtině.
SDG vychází ze současné sítě Jednotných kontaktních míst (dále také jen „JKM“) a elektronických JKM (dále jen „eJKM“), které na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, fungují v členských státech od roku 2006. JKM poskytují pomoc podnikatelům v oblasti poskytování služeb, a to především v podobě usnadnění zahájení podnikání prostřednictvím informací a kontaktů, které poskytují. Vedle toho eJKM poskytují potřebné informace a přístup k elektronickým službám online, a právě na tomto příkladu dobré praxe vyrostla myšlenka Jednotné digitální brány, která primárně rozšiřuje pokrývané oblasti a jasně definuje kvalitativní požadavky na poskytované informace, elektronické postupy a asistenční služby.
V současnosti již mohou čeští i evropští uživatelé skrze SDG nalézt na portálu //Your Europe// (Vaše Evropa) potřebné informace pro svůj pohyb napříč Unií, a to jak přímo informace poskytované Komisí o pravidlech, která jsou pro celou EU stejná, tak i informace o národních pravidlech v předepsaných oblastech. Informace tak jsou dostupné na jednom místě, v přehledné a uživatelsky přívětivé podobě a v neposlední řadě také v angličtině. Analogicky mají uživatelé prostřednictvím národních odkazů také přístup k jednotlivým požadovaným online postupům a asistenčním službám.
Nařízení uložilo členským státům povinnost zveřejnit informace týkající se životních událostí z Přílohy I a informací týkající se postupů z Přílohy II nařízení, a to do 12. prosince 2020. Nařízení ve svých Přílohách obsahuje seznam oblastí informací a postupů, které musí být dostupné skrze Jednotnou digitální bránu. Mezi informace relevantní pro občany patří například téma cestování, práce, registrace vozidel, pobyt, vzdělávání atd., zatímco pro podnikatele jsou zveřejňovány informace týkající se například zahájení podnikání, zaměstnávání, daní, financování a mnoho dalších. Povinnost zveřejnit tyto informace dle čl. 4 nařízení mají jak Evropská komise, tak i členské státy, přičemž primární odpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena podle klíče, který bere v potaz míru harmonizace dané oblasti unijním právem a který je také naznačen v části k rozdělení gescí.
Požadavky na kvalitu samotných informací popisuje čl. 9 nařízení. Evropská komise pravidelně aktualizuje tzv. vodítka, resp. pokyny k informacím z Přílohy I, které bodově popisují, jaké konkrétní informace by měly být pod každou z oblastí dostupné. Na vodítka pak navazují dílčí dokumenty, které údaje v postupech a informacích doplňují. Nařízení ukládá povinnost členským státům, aby poskytovaly výše popsané informace nejen ve svých úředních jazycích, ale také v angličtině či dalších úředních jazycích EU. Evropská komise současně členským státům nabízí možnost částečného hrazení překladů do anglického jazyka. Požadavky na překlady je možné Evropské komisi předložit prostřednictvím nástroje, který Komise poskytuje od roku 2020, přičemž ČR této možnosti každoročně využívá.
Členské státy mají současně povinnost dle čl. 6 odst. 1 Nařízení elektronizovat postupy dané Nařízením v Příloze II, a to pouze ty, které jsou již v příslušném státě zavedeny, tedy jsou poskytovány v „off-line“ režimu. Elektronizací se rozumí zpřístupnění těchto postupů „zcela online“. Ke každému příslušnému postupu musí být rovněž vytvořena stručná popisná informace, přičemž termín pro zpřístupnění postupů online byl 12. prosince 2023.
Postup je považován za „zcela online“ pokud splňuje následující:
Rovněž musí dle čl. 13 nařízení členské státy zajistit, aby přeshraniční uživatelé měli přístup k jednotlivým krokům postupu a mohli je plnit stejně snadno jako vnitrostátní uživatelé. To znamená zajištění následujících požadavků:
Nařízení v neposlední řadě stanovuje požadavky na asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou uvedeny v Příloze III nařízení. Patří mezi ně ty asistenční služby, které byly zřízeny závaznými akty Unie a kterými jsou:
Další služby, které fungují na základě dobrovolnosti, jakými jsou například síť SOLVIT či Enterprise Europe Network, mohou být prostřednictvím jednotné digitální brány přístupné v okamžiku, budou-li plnit požadavky stanovené nařízením v čl. 7. Při splnění stejných podmínek mohou členské státy Komisi navrhnout přidání do Jednotné digitální brány těch asistenčních služeb, které jsou poskytovány soukromými či polosoukromými organizacemi.
Nařízení také ukládá povinnost sbírat statistiku a zpětnou vazbu o návštěvách a využití jednotlivých elektronických či asistenčních služeb, které jsou napojeny na SDG. Technické specifikace samotného sběru statistiky a zpětné vazby jsou uvedeny v prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/11213).
Nařízení v neposlední řadě povinuje Evropskou komisi k vyvinutí a ČS k následnému napojení relevantních elektronických služeb na technický systém pro výměnu důkazů „pouze jednou“ (OOTS). Tento systém by měl uživatelům umožnit, aby při využívání jednotlivých elektronických postupů dle Přílohy II nařízení a také dle směrnic o službách, uznávání odborných kvalifikací a veřejných zakázkách mohli využít důkazy, které již orgány státní správy v souladu s čl. 14(2) Nařízení poskytují v elektronické podobě, která umožňuje automatizovanou výměnu, a to právě v přeshraničních situacích. Technické specifikace tohoto systému jsou v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/14634) ve spolupráci s ČS průběžně aktualizovány.
Implementace nařízení je společným úkolem Evropské komise a členských států. S ohledem na to, že koordinace mezi těmito entitami je pro implementaci klíčová, byla zřízena na úrovni EU koordinační skupina pro SDG (dále jen „koordinační skupina“).
Koordinační skupina je složená z expertů jednotlivých členských států a zástupců Komise. Jejich úkolem je podporovat jednotnou a hladkou implementaci nařízení v rámci jednotlivých členských států. Koordinační skupina slouží jako platforma pro výměnu osvědčených postupů a pro diskuze nad vývojem společných informačních a komunikačních technologií.
Koordinace mezi národními koordinátory členských států a zástupci EK probíhá během pravidelných setkání v Bruselu, popř. online. Od zahájení implementace do konce roku 2023 proběhlo 50 setkání koordinační skupiny. V kontextu implementace a přípravy na napojení jednotlivých služeb na technický systém OOTS organizuje Evropská komise pravidelná online setkání pracovních podskupin, které jsou tematicky zaměřené na jednotlivé dílčí aspekty problematiky OOTS. ČS tak s EK pravidelně diskutují nad otázkami k mapování důkazů, specifikacím samotného OOTS, operačního řízení, bezpečnosti, standardizaci datových modelů v rámci OOTS a testování a nasazování OOTS. Dále se zástupci ČS na nepravidelných online setkáních zabývají aktivitami spojenými s propagací SDG v rámci tzv. „Communication Café“ a jsou také seznamováni s vývojem v informačních nástrojích v rámci tzv. „IT Clinic“.
Evropská komise současně pravidelně aktualizuje jednotlivé dokumenty, které popisují funkční, technické a systematické požadavky na interoperabilitu pro implementaci Jednotné digitální brány. Tyto dokumenty jsou dostupné na veřejně přístupné webové stránce a jejich účelem je co nejvíce usnadnit jednotnou implementaci SDG napříč členskými zeměmi.
Za účelem zajištění efektivní a včasné implementace probíhá koordinace také na národní úrovni mezi gestorem nařízení MPO a gestorem eGovernmentu DIA, ve které DIA plní roli technického garanta implementace. Konkrétní rozsah spolugesce dalších resortů nad jednotlivými částmi nařízení je v části gesce_nad_informacemi_a_postupy, přičemž tabulky v ní uvedené podrobně stanovují gesce a odpovědnosti určených veřejných orgánů do úrovně jednotlivých oblastí informací, postupů a asistenčních služeb dle Příloh I, II a III nařízení. Prvotní rozdělení gescí u jednotlivých rezortů bylo schváleno usnesením vlády ze dne 11. května 2020 č. 525 k implementaci nařízení, nicméně od té doby byly některé oblasti i v kontextu komisních vodítek upřesněny.
Nařízení je plně integrováno do prostředí eGovernmentu v ČR. Nařízení ukládá povinnost členským státům digitalizovat služby a zveřejňovat odpovídající informace v elektronické podobě. Tato povinnost koresponduje se zněním české legislativy, jmenovitě zákonem č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby 5) (dále jen „zákon o právu na digitální služby“). Podle tohoto zákona má uživatel právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu (v podobě elektronického podání). Implementace SDG je tedy prováděna plně v souladu se zákonem o právu na digitální služby a technicky je ve své informační části implementována skrze Katalog služeb veřejné správy. Implementace SDG je také součástí programu Digitální Česko jako jeden z jeho prioritních programů a záměrů.
Z rozhodnutí předsedy Rady vlády pro informační společnost (dále „RVIS“) byla v roce 2019 zřízena Pracovní skupina pro SDG (dále jen „Pracovní skupina“ nebo „PS“). PS poskytuje koordinační, metodickou a technickou podporu gestorům jednotlivých částí nařízení. Jejími členy jsou experti z DIA a MPO a další vybraní odborníci z jednotlivých rezortů. Úkolem PS je koordinace průběžného plnění implementačních povinností a vzájemná konzultace možných problémů vyvstanuvších při implementaci Nařízení. Členové PS jsou většinou oslovováni prostřednictvím emailové komunikace, případně se schází celá PS, přičemž od vzniku PS do konce roku 2023 proběhlo celkem pět setkání PS. Gestor implementace současně pravidelně informuje o stavu implementace předsednictvo RVISu a náležitě aktualizuje související komponenty v rámci Katalogu záměrů Digitálního Česka.
MPO průběžně provádí analýzu stavu plnění informačních povinností a jejich souladu s vodítky EK. Pravidelnou kontrolou back-office části portálu Your Europe bylo ověřováno, zda informace a postupy, které jsou tímto portálem dohledatelné a dostupné, jsou aktuální, relevantní, kompletní a dostupné i v anglickém jazyce. Vyhodnocení stavu informací je průběžně předáváno jednotlivým gestorům, kteří jsou současně žádáni o aktualizaci, doplnění či úpravu svých záznamů a tím i k naplňování svých povinností vyplývajících z implementace nařízení. Vyhodnocení plnění povinností bylo aktualizováno na základě mezirezortního připomínkového řízení, které bylo ukončeno 22. února 2024.
Vzhledem k tomu, že implementaci informačních povinností bylo možno úzce propojit s pracemi souvisejícími s implementací zákona o právu na digitální služby, byl využit ekosystém Katalogu služeb veřejné správy připravovaný pro tento zákon. Přesto však bylo potřebné doplnit některé funkcionality, které jsou nezbytné právě pro plnění potřeb nařízení.
Jedním z výstupů Katalogu služeb je zveřejňování detailních popisů služeb veřejné správy, které byly využity i pro služby dle SDG a doplněny o některé potřebné atributy (kategorie a oblasti SDG, anglická verze popisu apod.). Pro SDG dále také vznikly další typy záznamů, a to v rámci Katalogů informací a rozcestníků. Informace je typ záznamů, který je využíván pro texty, které nejsou definovány jako služby veřejné správy, ale přesto by tyto texty měly být veřejně publikovány (ať už proto, že spadají pod nařízení nebo proto, že pro veřejnou správu je účelné tyto informace sdílet). Rozcestníky se poté používají jako jakési menu, kde se návštěvník webu dozví základní informace o dané problematice a je odkázán na další texty (detailní popisy, informace), které mu téma více přiblíží.
DIA (dříve v rámci MV) ve spolupráci s MPO vypracovala technické řešení pro publikování informací, které je soustředěno na minimálním počtu míst, resp. portálů, a zajišťuje tak uživatelskou přívětivost, vizuální jednolitost a snadnější kontrolu kvality a údržby. Toto technické řešení navržené DIA (resp. MV) odpovídá požadavkům Informační koncepce ČR. Zveřejňování informací probíhá na Portálu veřejné správy (gov.cz) (dále jen „PVS“) a BusinessInfo.cz (dále jen „BI.cz“).6) Tyto dva portály byly EK oznámeny jako místa, kde komisní nástroje mohou hledat záznamy pokrývající informace požadované nařízením.
Za tímto účelem je využíván Registr práv a povinností a na něj navázaný AIS RPP Správa katalogů (dále jen „AISK“), který plní funkce týkající se zveřejňování informací na PVS. AISK pomáhá naplňovat potenciál Katalogu služeb dle zákona o právu na digitální služby, který stanovuje povinnost všechny služby veřejné správy detailně popsat. Jednotliví gestoři vytváří kvalitní a pro veřejnost přívětivé texty, přičemž detailní popisy služeb relevantních pro SDG jsou zaneseny v češtině i angličtině.
Ke všem záznamům spadajícím pod SDG byly také přiřazeny odpovídající metadata (metatagy) dle požadavků EK tak, aby s nimi mohlo být dále automaticky pracováno, konkrétně aby mohly na ohlášených portálech nalezeny a načteny nástrojem („crawlerem“) vytvořeným Evropskou komisí a nemusely tak být ručně importovány do úložiště odkazů.
Využití zmíněného komisního nástroje, „crawleru“, má současně tu výhodu, že povinnosti dané nařízením v otázce sběru statistiky a zpětné vazby či umístění loga Your Europe jsou v případě informací plněny pouze na dvou portálech (PVS a BI), a gestoři jednotlivých informačních oblastí tak nemusí vlastní data posílat Evropské komisi.
Informační povinnost se však netýká pouze Přílohy I nařízení, kde jsou uvedeny jednotlivé informační oblasti, ale také Příloh II a III nařízení. V případě Přílohy III nařízení, která se týká asistenčních služeb, již potřebné informace o těchto službách byly ve spolupráci s gestory publikovány. Ovšem v případě Přílohy II nařízení jsou členské státy povinovány nejen k elektronizaci souvisejících postupů, ale také k poskytnutí relevantních informací o těchto postupech. I tyto informační povinnosti jsou naplňovány prostřednictvím AISK, analogicky k popisování oblastí v rámci Přílohy I nařízení.
V otázce překladů jednotlivých informačních záznamů mají jejich gestoři na výběr, kdy buď mohou využít překladů nabízených EK, nebo mohou záznamy přeložit vlastními silami či na vlastní náklady. V případě překladů zprostředkovaných Evropskou komisí jsou příslušné záznamy v Katalogu služeb indikovány národnímu koordinátorovi pro SDG, který jej následně v .html formátu z Katalogu služeb exportuje a nahrává do příslušného modulu v rámci back-office prostředí portálu Your Europe. Po přeložení těchto záznamů jsou jednotlivé záznamy opětovně nahrány do Katalogu služeb a gestoři jsou posléze vyzváni ke schválení těchto překladů.
Jelikož je jednou z povinností daných nařízením pravidelná aktualizace poskytovaných informací, gestoři by v tomto ohledu měli náležitě kontrolovat své záznamy v rámci AISK, označené jako relevantní pro SDG, a v případě potřeby je patřičně aktualizovat. Pokud v záznamu není třeba učinit žádnou změnu, měli by gestoři pouze aktualizovat údaj o datu poslední kontroly. Tyto kontroly a aktualizace by se měly dít pravidelně a v ideálním případě okamžitě, jakmile dojde k předmětným změnám, minimálně však jednou ročně. Gestoři jednotlivých záznamů relevantních pro SDG by pak v tomto ohledu měli informovat gestora implementace o výsledcích zmíněných kontrol.
Celkový počet oblastí informací v rámci Přílohy I nařízení je 88, přičemž u 20 z nich převzala odpovědnost za jejich poskytnutí Evropská komise. Předmětem plnění ze strany České republiky je tedy zbylých 68 informačních oblastí. V Příloze č. 1 tohoto materiálu je rozdělení gescí k jednotlivým informacím tak, jak bylo schváleno v rámci usnesení vlády ze dne 11. května 2020 č. 525 k implementaci nařízení. U vybraných oblastí je naznačena také změna gescí, která byla s dotčenými gestory dojednána mj. i na základě vodítek EK k obsahu jednotlivých oblastí Přílohy I nařízení, které EK pravidelně aktualizuje.
Jak již bylo řečeno výše, gestoři musí jednotlivé informační povinnosti naplňovat prostřednictvím Katalogu služeb, informací a rozcestníků v rámci AISK, a tyto záznamy musí současně překládat do angličtiny, popřípadě mohou požádat o jejich přeložení prostřednictvím Evropské komise. V případě překladů nechala ČR do konce roku 2023 prostřednictvím EK přeložit celkem 542 normostran7) textu, čímž při ceně přibližně 100 EUR za normostranu8) ušetřila státnímu rozpočtu 54 200 EUR.
Na základě přezkoumání gestora implementace a na základě dat, které uvádí back-office prostředí portálu Your Europe, do kterého jsou odkazy nahlašovány, bylo vyhodnoceno, že k xx. únoru 2024 byly formálně splněny požadavky nařízení v 59 oblastech (asi 87 %), což znamená, že daná oblast má záznam v AISK jak v češtině, tak v angličtině. V případě některých oblastí existuje v AISK záznam v češtině, nemá však již svou anglickou verzi, proto jsou takové záznamy vyhodnoceny jako „částečně plnící“ povinnosti dané nařízením, přičemž těchto oblastí je 5 (asi 7 %). V neposlední řadě jsou oblasti, které v AISK nemají ani český ani anglický záznam. Tyto oblasti byly v době vyhodnocení 4 (asi 6 %) a jsou označeny jako „neplnící“, nicméně na nápravě a jejich dokončení MPO společně s gestory dotčených oblastí k datu zpracování tohoto materiálu pracuje. Konkrétní přehled plnění Přílohy I nařízení je obsažen v Příloze č. 1 materiálu.
V případě informování o elektronických postupech z Přílohy II nařízení jsou prostřednictvím AISK publikovány a EK nahlášeny záznamy celkem k 9 postupům z celkových 21 (asi 43 %) s tím, že jeden z nich postrádá anglickou verzi. Navzdory tomu, že EK zatím plnění v této oblasti nemonitoruje, spolupracuje i v tomto případě MPO s gestory jednotlivých dílčích služeb na nápravě. V neposlední řadě v případě informování o asistenčních službách z Přílohy III nařízení jsou pak tyto povinnosti plněny ze 100 %.
MPO společně s DIA dohlížejí na implementaci digitalizačních povinností daných nařízením, zejména pak na řádnou elektronizaci služeb uvedených v Příloze II nařízení tak, aby splňovaly požadavky dané nařízením. Současně připravují napojení příslušných elektronických služeb na technický systém OOTS a v tomto kontextu podporují dotčené gestory.
Na rozdíl od informační části a vzhledem k vnitřním digitalizačním plánům a nastavení jednotlivých úřadů není ze strany gestorů implementace možné stanovit jednotnou podobu digitalizace dotčených služeb a související technické řešení. Gestoři jednotlivých služeb však musí vedle naplňování požadavků samotného nařízení také dodržovat principy a pravidla v rámci prostředí architektury českého eGovernmentu.
Nařízení povinuje elektronizovat 21 postupů (transakčních služeb) uvedených v Příloze II, přičemž tři z těchto postupů byly vyhodnoceny tak, že v ČR nejsou zavedeny, resp. že neexistují, a proto v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení nemusí být zaváděny. Jedná se konkrétně o postupy „Žádost o evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC)“, „Registrace změny adresy“ a „Získání emisních známek vydávaných veřejným orgánem nebo institucí“. Ze zbylých 18 postupů bylo úspěšně plněno (tj. plně elektronizováno dle požadavků nařízení) 16 postupů, gestoři zbývajících dvou postupů v současnosti dokončují poslední úpravy, které je také umožní považovat za plně elektronizované. Současně ovšem funkcionalita a uživatelská přívětivost některých z postupů budou v průběhu následujících let průběžně vylepšovány.
Do Přílohy II nařízení byly ke dni 24. září 2023 nad rámec původních 21 postupů doplněny další dva postupy, a to jako součást novelizace nařízení prostřednictvím Aktu o správě dat9).
Evropská komise pravidelně aktualizuje dokument „Návod k rozsahu postupů dle Přílohy II“. Tento dokument vysvětluje samotný obsah jednotlivých postupů z pohledu front-office a rovněž zahrnuje očekávaný výstup pro uživatele. Vodítka Evropské komise pro zajištění nediskriminace a zpřístupnění postupů pro přeshraniční uživatele jsou obsažené v dalším dokumentu „Pokyny pro přeshraniční přístup k online procedurám“. Pro národní potřeby byla vytvořena tzv. Příručka k digitalizaci postupů. Ta zahrnuje všechny postupy z Přílohy II nařízení, které je třeba na národní úrovni digitalizovat, včetně jejich aktuálního stavu.
Termín pro dokončení digitalizace postupů byl nařízením stanoven na 12. prosinec 2023. Vzhledem k velké variabilitě postupů a jejich různého stavu připravenosti nebylo účelné svazovat postupy v předchozích materiálech jednotným harmonogramem pro implementaci na národní úrovni. Související usnesení ze dne 1. února 2023 č. 81 ve svém bodě II. 3. c) požadovalo, aby gestoři jednotlivých postupů informovali o dosažením pokroku v implementaci k 30. červnu 2023 a k 12. prosinci 2023, což gestoři naplnili. U většiny postupů pokrytých nařízením však bude zapotřebí dále pracovat v kontextu jejich funkcionality, a to zejména ve vztahu k zahraničním uživatelům.
Online postupy uvedené v nařízení musejí být elektronizovány tak, aby umožňovaly přeshraniční výměnu důkazů prostřednictvím technického systému OOTS, jehož základní principy měly být schváleny v prováděcím předpise do 30. června 2021. EK představila svůj návrh prováděcího předpisu „pouze jednou“ již na jaře 2021, nicméně ten nebyl komitologickým výborem pro SDG schválen. Členské státy včetně České republiky následně v průběhu roku 2021 měly možnost své výhrady adresovat EK, za tímto účelem proběhla i série bilaterálních jednání. Vzhledem k velkému množství připomínek se Evropská komise rozhodla přepracovat svůj původní návrh prováděcího předpisu k OOTS. Finální verze předpisu byla schválena 5. srpna 2022 a následně zveřejněna 7. září 2022 jako prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1463, což je více než rok po termínu stanoveném v nařízení. Současně je nutno poznamenat, že konkrétní technické specifikace jsou vypracovávány a průběžně aktualizovány ve spolupráci s ČS v rámci souvisejících pracovních podskupin zmíněných na str. 8 tohoto materiálu. EK současně zpřístupnila back-end systémy pro OOTS těsně před samotným spuštěním systému, které tak nemohly být včas naplněny ze strany ČS.
Jednak z důvodu zpoždění Komise v rámci schvalování dotčeného prováděcího aktu a také z důvodu neexistence finálních technických dokumentů došlo k výraznému zpoždění v implementaci OOTS na úrovni všech členských států, ale jak již bylo zmíněno výše, i samotné Evropské komise. Toto zpoždění bude znatelné i v průběhu roku 2024, kdy bude většina ČS napojovat své orgány a jejich dotčené služby na OOTS. Některé ČS již však avizovaly, že ani na konci roku 2024 nebudou na systém napojeny ani jednou ze svých služeb. V ČR není zatím na systém OOTS k xx. únoru 2024 napojena žádná ze služeb požadovaných nařízením.
Členské státy mají povinnost systém OOTS nabídnout uživatelům při využití elektronických postupů uvedených v Příloze II nařízení, ale také u postupů zavedených směrnicemi 2005/36/ES10), 2006/123/ES11), 2014/24/EU12) a 2014/25/EU13). V případě výše uvedených směrnic je potřeba k dalšímu postupu v implementaci konkrétnějších vodítek ze strany Evropské komise, které bohužel v tuto chvíli nejsou dostupné. V této souvislosti je potřeba zmínit i potvrzení možnosti využití datových schránek a jejich kompatibility s nařízením ze strany EK, kde však Komise současně upozornila, že způsob získání českých datových schránek nelze považovat pro zahraničního uživatele za „zcela online“. Z toho důvodu je v případech, kdy by se použila datová schránka, umožněno zahraničnímu uživateli vykonat dané postupy prostřednictvím žádosti podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem.
Protože je česká část systému OOTS stejným informačním systémem veřejné správy (dále jen „ISVS“), jako jakýkoliv jiný ISVS, je komunikace s ním možná pouze prostřednictvím referenčního rozhraní veřejné správy. Nedefinují se tedy žádná API, stejně tak popis volání a odpovědi je shodný pro všechny údaje volané na eGSB/ISSS pomocí služby „G1 gsbCtiData“ nebo „G11 gsbZapisData“.14) V neposlední řadě je také zapotřebí připojení do Centrálního místa služeb.
Co se týče procesních požadavků, je nutné, aby gestoři náležitě ohlásili související agendy veřejné správy do AISP a přiřadili jim oprávnění na údaje jiných relevantních agend (např. ztotožnění fyzických osob proti registru občanů), a současně umožnili poskytování údajů, které jsou součástí důkazů relevantních pro služby v rámci nařízení. Pro samotnou přeshraniční výměnu důkazů je zapotřebí nejprve naplnit ve spolupráci s DIA a MPO portál EK „Common Services“, který má sloužit jako úložiště informací o důkazech, jejich poskytovatelích a návaznostech na postupy dle Přílohy II nařízení. Na základě těchto informací pak budou směřovány jednotlivé požadavky z jiných členských států na české poskytovatele důkazů a naopak.
Členské státy jsou povinovány poskytnout ve vztahu k asistenčním službám základní informace o jednotlivých službách, přičemž obsah i kvalita samotných asistenčních služeb je nařízením konkretizována. Asistenční služby musí být poskytovány v přiměřených lhůtách s přihlédnutím ke složitosti žádosti, uživatelé musí být informováni o případném prodloužení těchto lhůt a o eventuální nové lhůtě a o způsobu uhrazení případných poplatků za danou službu.
Nařízení také ukládá povinnost členským státům, aby sbíraly statistiky a zpětnou vazbu od uživatelů, kteří využijí asistenční služby. Tato data se týkají konkrétně počtu, původu a typu uživatelů asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů. Tyto statistiky jsou v současné době sbírány jednotlivými službami individuálně a dvakrát ročně jsou prostřednictvím MPO předávány Evropské komisi skrze back-office portálu Your Europe.
MPO na základě hodnocení dopadů EK a jejich vztažení na tehdejší míru plnění požadavků nařízení vyhodnotilo v roce 2019 náklady na elektronizaci SDG na 265 mil. Kč. Tato částka však nebrala v potaz míru elektronizace jednotlivých postupů, a z toho důvodu byly jednotlivé resorty na podzim 2019 vyzvány k poskytnutí vlastních odhadů. Částka 265 mil. Kč včetně DPH byla předběžně dohodnuta v rámci programu Digitální Česko a rozdělena na následující roky s tím, že v roce 2020 bylo MPO přiděleno 42 mil. Kč k přerozdělení mezi resorty, zatímco pro roky 2021 (173 mil. Kč) a 2022 (50 mil. Kč) si resorty již žádaly o prostředky do svých rozpočtových kapitol samy.
V reakci na výzvu NAKIT MPO rovněž zkoordinovalo doplnění projektu „Implementace SDG“ do Národního plánu obnovy. MPO vyzvalo gestory jednotlivých postupů, zda by měly zájem využít prostředky z NPO pro dokončení digitalizace postupů. V návaznosti na zájem projevený MŠMT a MPSV/ČSSZ byly do NPO zařazeny čtyři níže uvedené online postupy v rámci SDG:
V rámci prostředků z NPO ČSSZ pro elektronizaci dvou služeb identifikovalo celkovou částku 69,99 mil. Kč, zatímco MŠMT identifikovalo jako nutnou částku 167,63 mil. Kč.15) Celkový centrální rozpočet na implementaci SDG tedy dosáhl částky 279, 62 mil. Kč na roky 2020 až 2023. V tuto chvíli nejsou nárokovány dodatečné náklady na implementaci SDG nad rámec tohoto rozpočtu, nicméně nelze vyloučit, že při naplňování požadavků souvisejících s implementací a napojením na systém OOTS nevyvstanou další požadavky. Jednotná digitální brána je tak v rámci Národního plánu obnovy uvedena v rámci komponenty 1.1 „Digitální služby pro koncové uživatele“, jejíž vlastníkem je MV.
Nařízení ve svém článku 23 ukládá členským státům a Evropské komisi povinnost propagovat projekt Jednotné digitální brány. První fáze propagace začala akcí „The Digital Roadshow“ (26. května 2021). V rámci této aktivity jednotlivé členské státy ve spolupráci s EK uspořádaly událost, která se tematicky dotýkala jedné z životních událostí z Přílohy I nařízení. Informace spojené s ní se pak staly dohledatelné prostřednictvím portálu Your Europe. Tato fáze propagace měla za cíl zvýšit povědomí o značce Your Europe.
V druhé fázi byla propagace zaměřena na všechny věkové kategorie uživatelů, a to prostřednictvím tzv. „influencerů“ a za použití sociálních sítí např. Facebook, Twitter či LinkedIn nebo participací na vybraných společenských akcích.
V roce 2023 se pozornost Evropské komise i členských států soustředila primárně na finální fázi implementaci, z toho důvodu nebyly pořádány specifičtější propagační akce ani ze strany EK ani ze strany ČS. Komise však průběžně informuje o portálu Your Europe na svých sociálních sítích. V souvislosti s uplynutím posledního implementačního termínu, kterým byl 12. prosinec 2023, kdy také došlo k oficiálnímu spuštění systému OOTS, se EK chystá k řadě nových propagačních aktivit. Ze strany členských států je však Komise od přílišné propagace odrazována, minimálně do chvíle, než bude na OOTS napojena většina států a většina služeb.
OOTS je sada technologických komponent. OOTS je tvořeno sadou definovaných komponent implementovaných v každé členské zemi EU. Jednotlivé komponenty OOTS členských zemí EU zajišťují důvěryhodnou výměnu definovaných dat, „důkazů“ respektive „potvrzení“ jisté skutečnosti svázané s konkrétní jednoznačně identifikovanou entitou (obyvatel) mezi jednotlivými státy EU bez nutnosti fyzického vystavování odpovídajících listinných dokumentů.
Obecný diagram jednotlivých součástí systému OOTS
IS napojující se OOTS-CZ: jedná se o jakýkoliv informační systém, který se chce připojit na české OOTS. Aktuálně se jedná pouze o přesměrování uživatele na určitou stránku. Co je plánované v budoucnu je popsáno v kapitole „Budoucí vývoj“
Procedurální portál: Portál, na který byl přesměrován uživatel z IS napojující se organizace. Při prvotní návštěvě, je nutné, aby se uživatel přihlásil pomocí NIA. Uživatel si na portálu dokáže vybrat, ze které země a instituce si chce daný důkaz vyzvednout. Následně se dotaz odesílá na Domibus C2
Domibus C2: V tomto případě se jedná o český Domibus, je to systém, který zajišťuje zabezpečenou metodu mezistátní výměnu dat. Jedná se o systém, se kterým se uživatel nedostane do přímého kontaktu. Domibus C2, posílá zabezpečeně data do Domibus C3
Domibus C3: Domibus, jakékoliv členské země. Více viz. odrážka Domibus C2.
Preview space: Systém, na který je uživatel přesměrován. Zde se uživateli zobrazí jeho důkazy z dané členské země. Tyto důkazy je však možné zobrazit až po reautentizaci pomoci národní identity. Jakmile uživatel odsouhlasí dané důkazy, jsou poslány zpět do procedurálního portálu, společně s přesměrováním daného uživatele.
Vydavatel důkazů: Instituce, která spravuje data uživatele. Uživatel v tomto případě, není přesměrován na danou instituci, veškerou agendu vykoná přímo z Preview space
Aktuálně se v produkci nevydává, žádný důkaz z České republiky, avšak je vytvořen testovací dokument, který je vydáván jako důkaz. Tj. tak aby bylo možné projít celým procesem vystavení důkazů.
Aktuálně je vystaveno jedno publikační prostředí (někdy přezdíváno akceptační ACC), které je napojeno na testovací prostředí NIA a testovací prostředí cizích členských států EU.
Pro zvolení identity, jsou v testovací NIA již předefinované profily, které je možné volně použít.
Proto, aby vydávání fungovalo i z jiných členských států, je zapotřebí, se přihlásit stejnou identitou i na straně vydávajícího státu, pomocí jejich národního identitního bodu → využít IIG → International ID Gateway.
Prostředí je vystaveno na adrese https://toots.digitalnibrana.gov.cz/
Pro vyzkoušení testovacího prostředí, je nutné se přesměrovat na adresu Test OOTS
Kde kodProcedury, je kód SDG procedury, která je v daném systému.
Zde je příklad několik procedur:
Pro tuto ukázku bylo použito https://toots.digitalnibrana.gov.cz/ProcedurePortal/GenerateNewProcedurePortal?procedure=00
Jakmile IS žádající o důkaz, přesměruje na procedurální portál, klient se musí přihlásit. V rámci testovacích identit si vybereme například→ Testovací profily (LoA high jako eObčanka)
Následně pak například profil „Noskova1“
A provedeme poskytnutí údajů, žádajícímu systému.
Následně klient po přesměrování na preview space, uvidí podobnou stránku jako na obrázku níže. Změny se budou odvíjet, podle toho, na jakou proceduru je přesměrovaný. Zde si klient vybírá, z jaké země a z jaké instituce, chce daný důkaz získat. Pro testovací příklad, je zde zobrazeno získání z českého preview space.
Následným krokem si vybere českého testovacího vydavatel a zažádá o důkaz.
Po úspěšné žádosti, by měl být klient přesměrován na stránku českého preview space(případně jiného členského státu, dle výběru).
Zde se klient musí znovu reautentizovat pomocí NIA. Následně klient vidí, český preview space, kde kliknutím na tlačítko „RETRIEVE“, získá daný důkaz. Zde je pouze testovací PDF.
Jakmile budou nějaké vydavatele důkazů, tento preview space, kontaktuje daného vydavatele přes ISSS a počká na vydání důkazu.
Jakmile je důkaz získán, je možné ho akceptovat, tím se klient přesměruje do českého procedurálního portálů a důkaz se tam automaticky přesměruje. Zde si daný uživatel stáhne důkazy a může je automaticky nahrát do IS žádající instituce.
V rámci budoucího vývoje, bude vytvořen kontext v rámci ISSS, přes který půjde veškerá komunikace mezi Procedurálním portálem a IS instituce, žádající důkaz. Zároveň pak pomocí ISSS bude možné důkazy vyzvedávat, a tak daný klient nebude muset ručně stahovat důkazy a ručně je nahrávat do IS instituce. Zároveň bude nutné, při žádosti o důkaz, předávat více informací, jako například informace o dané instituci, která o důkazy žádá. Tento způsob bude řešit problémy s oprávněním a logováním jednotlivých reguestů, kde veškerou agendu zařídí ISSS.
Realizace tohoto rozšíření se očekává v Q4 2024.
V okamžiku, kdy v roce 2018 nařízení vstoupilo oficiálně v platnost, bylo jasné, že obsah jeho jednotlivých Příloh nebude konečný, ale bude předmětem nepravidelného rozšiřování. O to se pokouší řada legislativních návrhů z různých oblastí, všechny jsou však provázány s tématem vnitřního trhu a také mají související právní základ v podobě čl. 114 SFEU.
Kromě dvou postupů vyplývajících z Aktu o správě dat, jež jsou zmíněny v rámci kapitoly 2.3.2. tohoto materiálu, jsou k xx. únoru 2024 v unijním legislativním procesu následující předpisy, které určitým způsobem rozšiřují Přílohy nařízení:
Vzhledem k uplynutí termínu pro digitalizaci daného nařízením budou termíny pro položky nově zařazené do Příloh nařízení dány příslušnými předpisy, což musí zejména gestoři těchto předpisů vést v patrnosti.
Dosavadní stav implementace informací a postupů včetně gescí
Oblasti informací | Informace | Gestor | Cílový portál |
---|---|---|---|
A. Cestování v rámci Unie | 1. dokumenty požadované od občanů Unie, jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Unie, nezletilých cestujících bez doprovodu a osob, které nejsou občany Unie, cestují-li přes hranice v rámci Unie (průkaz totožnosti, vízum, cestovní pas) | MV | PVS |
2. práva a povinnosti osob cestujících v Unii a z Unie letadlem, vlakem, lodí, autobusem, a osob, které si zakoupily soubory cestovních služeb nebo další služby spojené s cestováním | EK | ||
3. asistence v případě snížené pohyblivosti při cestování v Unii a z Unie | EK | ||
4. přeprava zvířat, rostlin, alkoholu, tabáku, cigaret a dalšího zboží při cestování v Unii | EK | ||
5. hlasová volání a odesílání a přijímání elektronických zpráv a elektronických údajů v rámci Unie | EK | ||
B. Práce a důchod v rámci Unie | 1. hledání zaměstnání v jiném členském státě | MPSV | PVS |
2. nástup do zaměstnání v jiném členském státě | MPSV | ||
3. uznávání kvalifikací za účelem získání zaměstnání v jiném členském státě | MŠMT | ||
4. zdanění v jiném členském státě | MF | ||
5. pravidla pro pojištění odpovědnosti a povinné pojištění v souvislosti s bydlištěm nebo zaměstnáním v jiném členském státě | MF | ||
6. podmínky zaměstnávání, včetně vyslaných pracovníků, jak jsou stanovené zákonem nebo podzákonným právním předpisem (včetně informací o pracovní době, placené dovolené, nárocích na dovolenou, právech a povinnostech týkajících se práce přesčas, zdravotních prohlídkách, ukončení smluv, výpovědích a propouštění pro nadbytečnost) | MPSV MZd |
||
7. rovné zacházení (pravidla zakazující diskriminaci na pracovišti, pravidla pro stejnou odměnu za tutéž práci pro muže a ženy a pro stejnou odměnu za práci pro zaměstnance pracující na základě smlouvy na dobu určitou či smlouvy na dobu neurčitou) | MPSV ÚVL |
||
8. ochrana zdraví a bezpečnosti v souvislosti s různými druhy činností | MZd MPSV |
||
9. práva a povinnosti týkající se sociálního zabezpečení v Unii, včetně práv a povinností souvisejících se získáním důchodu | MPSV | ||
C. Vozidla v Unii | 1. dočasné či trvalé přemístění vozidla do jiného členského státu | MD | PVS |
2. získání řidičského průkazu a prodloužení jeho platnosti | MD | ||
3. uzavření povinného pojištění motorového vozidla | MF | ||
4. nákup a prodej motorového vozidla v jiném členském státě | MF MPO |
||
5. vnitrostátní pravidla silničního provozu a požadavky na řidiče, včetně obecných pravidel pro používání vnitrostátní silniční infrastruktury: časové poplatky (kupóny), poplatky na základě ujeté vzdálenosti (mýtné), emisní známky | MD MŽP |
||
D. Pobyt v jiném členském státě | 1. dočasné či trvalé přestěhování do jiného členského státu | MV | PVS |
2. koupě a prodej nemovitého majetku, včetně podmínek a povinností, pokud jde o zdanění, vlastnictví nebo užívání tohoto majetku, včetně jeho užívání jakožto přechodného bydliště | MF MSp |
||
3. účast v obecních volbách a volbách do Evropského parlamentu | MV | ||
4. požadavky týkající se povolení k pobytu pro občany Unie a jejich rodinné příslušníky, včetně rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Unie | MV | ||
5. podmínky platné pro naturalizaci pro státní příslušníky jiného členského státu | MV | ||
6. pravidla použitelná v případě úmrtí, včetně pravidel pro repatriaci tělesných ostatků do jiného členského státu | MMR MPO MV MZd MZV |
||
E. Vzdělávání nebo stáž v jiném členském státě | 1. vzdělávací systém v jiném členském státě, včetně předškolního vzdělávání a péče, základní vzdělávání, středoškolské vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých | MŠMT MPSV | PVS |
2. dobrovolnická činnost v jiném členském státě | MV | ||
3. stáž v jiném členském státě | MPSV | ||
4. provádění výzkumu v jiném členském státě jakožto součást vzdělávacího programu | MŠMT | ||
F. Zdravotní péče | 1. poskytování zdravotní péče v jiném členském státě | MZd | PVS |
2. nákup předepsaných léčivých přípravků v jiném členském státě, než kde byl vydán lékařský předpis, online nebo osobně | EK | ||
3. pravidla zdravotního pojištění platná pro krátkodobý nebo dlouhodobý pobyt v jiném členském státě, včetně postupu, jak podat žádost o evropský průkaz zdravotního pojištění | MZd | PVS | |
4. všeobecné informace o právech na přístup k dostupným veřejným preventivním opatřením v oblasti zdravotní péče nebo o povinnostech vyplývajících z účasti na těchto opatřeních | MZd | ||
5. služby poskytované na vnitrostátních číslech tísňového volání, včetně čísel „112“ a „116“ | MPO MV |
||
6. práva a podmínky pro umístění do zařízení ústavní péče | MZd MPSV |
||
G. Občanská a rodinná práva | 1. narození, opatrovnictví nezletilých dětí, rodičovská odpovědnost, pravidla pro náhradní mateřství a osvojení, včetně osvojení druhým rodičem, vyživovací povinnost vůči dítěti v přeshraniční rodinné situaci | MSp MV MPSV | PVS |
2. život v páru osob s různou státní příslušností včetně párů stejného pohlaví (manželství, občanské nebo registrované partnerství, rozluka, rozvod, manželská majetková práva, práva osob žijících ve společné domácnosti) | MSp MV |
||
3. pravidla uznávání pohlaví | MSp MV MZd |
||
4. práva a povinnosti týkající se dědictví v jiném členském státě, včetně daňových předpisů | MSp MF |
||
5. práva a pravidla použitelná v případě přeshraničního únosu dítěte rodičem | EK | ||
H. Práva spotřebitele | 1. nákup zboží, digitálního obsahu nebo služeb (včetně finančních služeb) z jiného členského státu, online nebo osobně | EK | |
2. vlastnictví bankovního účtu v jiném členském státě | EK | ||
3. připojení k veřejným službám, jako například plyn, elektřina, voda, nakládání s odpadem, telekomunikační služby a internet | MPO MŽP MZe | PVS | |
4. platby, včetně úhrad a prodlení při přeshraničních platbách | EK | ||
5. práva spotřebitelů a záruky týkající se nákupu zboží a služeb, včetně postupů pro řešení spotřebitelských sporů a odškodnění | MPO MSP MF | PVS | |
6. bezpečnost spotřebního zboží | MPO | ||
7. pronájem motorového vozidla | EK | ||
I. Ochrana osobních údajů | 1. výkon práv subjektů údajů v souvislosti s ochranou osobních údajů | EK | |
J. Založení podniku, jeho provozování a ukončení jeho činnosti | 1. registrace, změna právní formy nebo ukončení činnosti podniku (registrační postupy a právní formy pro vykonávání obchodní činnosti) | MSp MPO | BI.cz |
2. přemístění podniku do jiného členského státu | MSp MPO |
||
3. práva duševního vlastnictví (žádost o patent, registrace ochranné známky, náčrt nebo návrh, získání licence pro reprodukování) | MPO | ||
4. korektnost a transparentnost v obchodních praktikách, včetně práv spotřebitele a záruk týkajících se prodeje zboží a služeb | MPO | ||
5. nabízení online platforem pro přeshraniční platby při prodeji zboží a služeb online | EK | ||
6. práva a povinnosti vyplývající ze smluvního práva, včetně úroků z opožděných plateb | MSp | BI.cz | |
7. insolvenční řízení a likvidace společností | MSp | ||
8. pojištění úvěrů | MF | ||
9. fúze společností nebo prodej podniku | MSp | ||
10. občanskoprávní odpovědnost ředitelů společnosti | MSp | ||
11. pravidla a povinnosti, pokud jde o zpracování osobních údajů | EK | ||
K. Zaměstnanci | 1. podmínky zaměstnávání stanovené zákonem nebo podzákonným právním předpisem (včetně pracovní doby, placené dovolené, nároků na dovolenou, práv a povinností týkajících se práce přesčas, zdravotních prohlídek, ukončení smluv, výpovědí a propouštění pro nadbytečnost) | MPSV | BI.cz |
2. práva a povinnosti týkající se sociálního zabezpečení v Unii (registrace jako zaměstnavatel, registrace zaměstnanců, oznámení ukončení smlouvy zaměstnance, úhrada příspěvků na sociální zabezpečení, práva a povinnosti týkající se důchodů) | MPSV | ||
3. zaměstnávání pracovníků v jiném členském státě (vysílání pracovníků, pravidla týkající se volného pohybu služeb, požadavky týkající se pobytu pracovníků) | MPSV MŠMT MPO MV |
||
4. rovné zacházení (pravidla zakazující diskriminaci na pracovišti, pravidla pro stejnou odměnu za tutéž práci pro muže a ženy a stejnou odměnu za práci pro zaměstnance pracující na základě smlouvy na dobu určitou nebo smlouvy na dobu neurčitou) | MPSV ÚVL |
||
5. pravidla týkající se zastoupení zaměstnanců | MPSV | ||
L. Daně | 1. DPH: informace týkající se obecných pravidel, sazby a osvobození od daně, registrace k DPH a platba DPH, vrácení DPH | MF | BI.cz |
2. spotřební daně: informace týkající se obecných pravidel, sazby a osvobození od daně, registrace ke spotřební dani a platba spotřební daně, vrácení spotřební daně | MF | ||
3. cla a jiné odvody z dovozu | EK | ||
4. celní postupy pro dovoz a vývoz v rámci celního kodexu Unie | EK | ||
5. ostatní daně: platba, sazby, daňová přiznání | MF | BI.cz | |
M. Zboží | 1. získání označení CE | EK | |
2. pravidla a požadavky týkající se výrobků | MPO MZe MZd | BI.cz | |
3. určení použitelných norem, technické specifikace a získání certifikace výrobků | MPO | ||
4. vzájemné uznávání výrobků, na které se nevztahují unijní specifikace | MPO | ||
5. požadavky týkající se klasifikace, označování a balení nebezpečných chemických látek | EK | ||
6. prodej na dálku/mimo obchodní prostory: informace, které musí být zákazníkům sděleny předem, písemné potvrzení smlouvy, odstoupení od smlouvy, dodání zboží, další zvláštní povinnosti | EK | ||
7. vadné výrobky: práva spotřebitelů a záruky, povinnosti po uzavření obchodu, prostředky nápravy pro poškozenou stranu | MPO | BI.cz | |
8. certifikace a štítky (EMAS, energetické štítky, ekodesign, ekoznačka EU) | EK | ||
9. recyklace a nakládání s odpady | MŽP | BI.cz | |
N. Služby | 1. získání licencí, oprávnění a povolení za účelem zahájení a provozování podnikání | MPO | BI.cz |
2. oznámení přeshraniční činnosti orgánům | MPO MŠMT |
||
3. uznávání odborných kvalifikací, včetně odborného vzdělání a odborné přípravy | MŠMT MPO |
||
O. Financování podniku | 1. získání přístupu k financím na úrovni Unie, včetně programů Unie týkajících se financování a podnikatelských grantů | EK | |
2. získání přístupu k financím na vnitrostátní úrovni | MMR MPO MF MZe | BI.cz | |
3. iniciativy určené podnikatelům (výměny pořádané pro nové podnikatele, poradenské programy atd.) | MPO | ||
P. Veřejné zakázky | 1. účast ve veřejných nabídkových řízeních: pravidla a postupy | MMR | BI.cz |
2. online předložení nabídky v reakci na veřejné výběrové řízení | MMR | ||
3. oznamování nesrovnalostí v souvislosti s výběrovým řízením | MMR | ||
Q. Zdraví a bezpečnost při práci | 1. ochrana zdraví a bezpečnosti v souvislosti s různými druhy činností, včetně prevence rizik, informací a školení | MZd | BI.cz |
Životní událost | Postup | Očekávaný výstup | Gestor | Cílový portál |
---|---|---|---|---|
Narození | Žádost o potvrzení registrace narození | Potvrzení o registraci narození nebo rodný list | MV | PVS/PO |
Místo pobytu | Žádost o potvrzení místa pobytu | Potvrzení registrace stávající adresy | MV | PVS/PO |
Studium | Žádost o financování vysokoškolského studia, například formou stipendia a půjčky od veřejného orgánu nebo instituce | Rozhodnutí ve věci žádosti o financování nebo potvrzení o přijetí žádosti | MŠMT | PVS/PO |
Podání počáteční žádosti o přijetí na veřejnou vysokoškolskou instituci | Potvrzení o přijetí žádosti | MŠMT | PVS/PO | |
Žádost o akademické uznání diplomů, osvědčení či jiných dokladů o studiu nebo kurzech | Rozhodnutí týkající se žádosti o uznání | MŠMT MV MO | PVS/PO | |
Práce | Žádost o určení použitelných právních předpisů v souladu s hlavou II nařízení (ES) č. 883/2004 | Rozhodnutí ve věci použitelných právních předpisů | MPSV (ČSSZ) | PVS/PO |
Oznámení změn osobní nebo profesní situace osoby pobírající dávky sociálního zabezpečení, které jsou pro tyto dávky relevantní | Potvrzení o přijetí oznámení o změně | MPSV (ČSSZ, GŘ ÚP) | PVS/PO | |
Žádost o evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) | Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) | MZd (Zdravotní pojišťovny) | PVS/PO | |
Podání přiznání k dani z příjmu (fyzické osoby) | Potvrzení o přijetí přiznání | MF | PVS/PO | |
Přestěhování | Registrace změny adresy | Potvrzení o zrušení registrace předchozí adresy a o registraci nové adresy | MV | PVS/PO |
Registrace motorového vozidla pocházejícího z členského státu nebo v členském státě již registrovaného, standardními postupy | Doklad o registraci motorového vozidla | MD | PVS/PO | |
Získání známek pro používání vnitrostátní silniční infrastruktury: časové poplatky (kupóny), poplatky na základě ujeté vzdálenosti (mýtné) vydané veřejným orgánem či institucí | Převzetí potvrzení o úhradě elektronické dálniční známky nebo potvrzení o úhradě mýtného | MD | PVS/PO | |
Získání emisních známek vydávaných veřejným orgánem nebo institucí | Převzetí emisních známek nebo jiného dokladu o zaplacení | MŽP | PVS/PO | |
Důchod | Žádost o důchod a předdůchodové dávky z povinných systémů | Potvrzení o přijetí žádosti nebo rozhodnutí týkající se žádosti o důchod nebo předdůchodových dávek | MPSV (ČSSZ) | PVS/PO |
Žádost o informace o údajích souvisejících s důchodem z povinných systémů | Přehled osobních údajů souvisejících s důchodem | MPSV (ČSSZ) | PVS/PO | |
Zahájení, provozování a ukončení podnikatelské činnosti | Ohlašování podnikatelské činnosti, povolení k podnikatelské činnosti, změny v podnikatelské činnosti a ukončení podnikatelské činnosti bez insolvenčního nebo likvidačního řízení vyjma počáteční registrace podnikatelské činnosti v obchodním rejstříku a vyjma postupů týkajících se založení nebo jakékoli následné evidence společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU | Potvrzení o přijetí ohlášení nebo změny, nebo žádosti o povolení podnikatelské činnosti | MPO | BI.cz |
Registrace zaměstnavatele (fyzické osoby) do povinného důchodového systému a systému pojištění | Potvrzení o registraci nebo registrační číslo sociálního zabezpečení | MPSV (ČSSZ) | BI.cz | |
Registrace zaměstnanců do povinného důchodového systému a systému pojištění | Potvrzení o registraci nebo registrační číslo sociálního zabezpečení | MPSV (ČSSZ) | BI.cz | |
Podání přiznání k dani z příjmu (právnické osoby) | Potvrzení o podání přiznání | MF | BI.cz | |
Oznámení určené systému sociálního zabezpečení o ukončení smlouvy se zaměstnancem, s výjimkou postupů pro hromadné propouštění zaměstnanců | Potvrzení o přijetí oznámení | MPSV (ČSSZ) | BI.cz | |
Úhrada příspěvků na sociální zabezpečení za zaměstnance | Příjmový doklad nebo jiná forma potvrzení úhrady příspěvků na sociální zabezpečení za zaměstnance | MPSV (ČSSZ) | BI.cz |
Název asistenční služby nebo služby pro řešení problémů | Gestor | Cílový portál |
---|---|---|
Jednotná kontaktní místa | MPO | BI.cz |
Kontaktní místa pro výrobky | MPO | BI.cz |
Kontaktní místa pro stavební výrobky | MPO | BI.cz |
Národní centra pomoci pro odbornou kvalifikaci | MŠMT | PVS |
Vnitrostátní kontaktní místa pro přeshraniční zdravotní péči | MZd (KZP) | PVS |
Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) | MPSV (GŘ ÚP) | PVS |
Řešení spotřebitelských sporů on-line | MPO (ESC) | PVS |